mgr pavel fr bort uk ftvs
Download
Skip this Video
Download Presentation
Mgr. Pavel Frýbort UK FTVS

Loading in 2 Seconds...

play fullscreen
1 / 24

Mgr. Pavel Frýbort UK FTVS - PowerPoint PPT Presentation


  • 116 Views
  • Uploaded on

Mgr. Pavel Frýbort UK FTVS. (UEFA A Licence). Kardiovaskulární systém. zajišťuje buňkám, tkáním a orgánům přívod živin a kyslíku odvádí zplodiny metabolismu rozvádí po celém těle další důležité látky (vitamíny, hormony, atd.) krevní oběh tvoří srdce a soustava tepen, vlásečnic a žil

loader
I am the owner, or an agent authorized to act on behalf of the owner, of the copyrighted work described.
capcha
Download Presentation

PowerPoint Slideshow about 'Mgr. Pavel Frýbort UK FTVS' - barton


An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript
kardiovaskul rn syst m
Kardiovaskulární systém
  • zajišťuje buňkám, tkáním a orgánům přívod živin a kyslíku
  • odvádí zplodiny metabolismu
  • rozvádí po celém těle další důležité látky (vitamíny, hormony, atd.)
  • krevní oběh tvoří srdce a soustava tepen, vlásečnic a žil

Srdce (Cor)

  • Je dutý svalový orgán. Je uloženo v mezihrudí, dvě třetiny vlevo a jedna třetina vpravo. Je rozděleno na:
    • základna (basis cordis) – směřuje nahoru a dozadu
    • hrot (apex) – směřuje dolů a dopředu
    • přepážka (septum) – levá a pravá polovina srdce
slide3
pravá polovina srdce (proudí zde odkysličená krev) je rozdělena na pravou předsíň (atrium dx.) a pravou komoru (ventriculus dx.), oddělena trojcípou chlopní (valva tricuspidalis)
  • levá polovina srdce (proudí zde okysličená krev) je rozdělena na levou předsíň (atrium sin.) a levou komoru (ventriculus sin.), oddělena dvoucípou chlopní (valva bicuspidalis)
ly a art rie srdce
Žíly a artérie srdce
  • horní dutá žíla (vena cava sup.), vstupuje do PP
  • dolní dutá žíla (vena cava inf.), vstupuje do PP
  • plicní kmen (truncus pulmonalis), vystupuje z PK
  • čtyři žíly plicní (vv. pulmonales), vstupují do LP
  • srdečnice (aorta), vystupuje z LK
slide6
Schéma malého (plicního) krevního oběhu.

Slouží k okysličení krve v plicích a výdeji CO2. Krev z PK ►do plicního kmene ► do plic – okysličení krve ►LP

  • Schéma velkého (tělního) oběhu.

Slouží k výměně plynů mezi krví a tkáněmi a přenosu živin. Krev z LK (aorty) ► tělních tepen, až do arterio-venózních kapilár ►žilním systémem (HDŽ a DDŽ) ►PP

stavba srdce
Stavba srdce
  • vnitřní vrstva – endokard
  • střední vrstva – myokard, dělí se na:
    • pracovní svalovina – zajišťuje srdeční cyklus (systolu a diastolu)
    • vodivá svalovina – zajišťuje automacii a koordinaci mezi stahy síní a komor
  • zevní vrstva – perikardium

Srdce je inervováno sympatickými (zrychlují akci) a parasympatickými (zpomalují akci) vegetativními vlákny a vagovým nervem.

srde n cyklus
Srdeční cyklus
  • diastola síní - plnění krví pod tlakem, uzavřené (cípaté chlopně) levá síň se plní z plicních žil, pravá síň z horní a dolní duté žíly
  • systola síní - za současné diastoly komor (otevřené cípaté chlopně)
  • diastola komor -plnění krví ze síní (otevřené cípaté a uzavřené poloměsíčité chlopně)
  • systola komor

1. fáze napínací (izovolumická) – uzavřené všechny chlopně

2. fáze vypuzovací (ejekční) – otevřené poloměsíčité chlopně

srde n ob h a metabolismus
Srdeční oběh a metabolismus
  • srdce dovede využívat především oxidativní metabolismus, neumí pracovat na kyslíkový dluh
  • je nezbytná dostatečná saturace srdečního svalu kyslíkem
  • riziko nedostatečného přívodu vyvolává ischemii (akutní infarkt myokardu, chronická ischemická choroba srdeční)
  • Po zastavení krevního oběhu v myokardu se srdeční činnost okamžitě zastaví a nastává klinická smrt
  • Obnova je možná do 5-10 minut
kardiovaskul rn syst m p i fyzick m zat en
Kardiovaskulární systém při fyzickém zatížení
  • Reaktivní změny

1. redistribuce krve (přesun do svalů) – při kompenzační vasokonstrikci vnitřních orgánů vzniká relativní ischémie s následky (ledviny – zátěžová proteinurie, žaludeční sliznice - dispozice pro vznik vředové choroby)

2. zvýšení ukazatelů oběhových funkcí v závislosti na intenzitě zatížení nejvyšší hodnoty jsou u submaximální intenzity zatížení

slide12
Adaptační změny

1. strukturální změny (hypertrofie srdce)

- koncentrická (u vzpěračů) se zmenšením komor. Vlastní jednorázovou výkonnost jedince to však neovlivňuje.

- excentrická (vytrvalci) s regulativní dilatací komor – jako projevem ekonomie srdeční práce

- lepší vaskularizace (prokrvení, kolaterály) srdečního i kosterního svalu

2. funkční změny

- lepší ekonomika trénovaného člověka (nižší srdeční frekvence, vyšší systolický výdej)

- vyšší maximální hodnoty (tepového kyslíku, minutového srdečního výdeje)

- lepší utilizace kyslíku myokardem

ob hov parametry p i fyzick z t i u tr novan ch a netr novan ch
Oběhové parametry při fyzické zátěži u trénovaných a netrénovaných
  • tepový kyslík - je množství kyslíku, které se dostane na periferii jedním tepem (jednou systolou). Z klidových hodnot 5 ml vystoupí při maximálním fyzickém zatížení na 15 ml, u trénovaných vytrvalců až na 30 ml
  • systolický objem

netrénovaný: klid 60-80 ml max. 150 ml

trénovaný: klid 100 ml max. 200 ml

  • minutový srdeční výdej

netrénovaný: klid 5 l max. 20-25 l

trénovaný: klid 5 l max. 35-40 l

  • Krevní tlak (torry)intenzita činnosti

klid střední submaximální maximální

systolický tlak 120 130-170 180-240 190

diastolický tlak 80 80 30-100 100

tepny arteriae
Tepny (Arteriae)
  • tepny slouží k rozvádění okysličené krve. Stěny jsou silné a pružné a jsou tvořeny třemi vrstvami

-vnitřní vrstva (tunica interna) – endotelové buňky

-střední vrstva (tunica media) – hladká svalovina

- zevní vrstva (tunica externa) – řídké vazivo

  • elastická vlákna jsou především v arteriálním řečišti (zajišťují pružnost tepen)
  • hladká svalová vlákna tepen umožňují vasokonstrikci a vasodilataci – přizpůsobení cévního řečiště aktuálním požadavkům organismu
arteri ln syst m
Arteriální systém
  • zajišťuje plynulý rozvod krve ke tkáním. Plynulost umožňuje cévní elasticita. Vlastnosti distribučního systému se dají posoudit podle hodnoty krevního tlaku. Dalším snadno měřitelným parametrem je arteriální puls (odraz srdeční činnosti)
  • Krevní tlak

Krevní tlak je dán:

- činností srdce (centrální složka → TK systolický, TKs)

- odporem cév (průsvitem a délkou cévy → TK diastolický, TKd)

- množstvím cirkulující krve

- vazkostí krve, "vnitřním třením"

- vlivy (teplota, rychlost, množství a tvar krvinek)

slide16
Velikost TK závisí na

- věku (tlak stoupá s věkem, děti 90/60, starší osoba 140/90)

- pohlaví (u mužů častěji vyšší tlak)

- poloze těla (vleže je lehce nižší)

- činnosti různých orgánů (při práci, trávení - stoupá)

- emocích (stoupá)

- teplotě (za chladu stoupá, v teple klesá)

  • normální TK = 120/80 torrů (16/10 kPa)
slide17
Tep

odpovídá srdečnímu tepovému objemu, vypuzeného do arteriálního řečiště. Závisína

- objemu krve

- tlaku

- rychlosti krevního proudu

  • Není vhodné měřit na a.carotis – možnost uplatnění sinokarotického reflexu (reflexní stimulace kardioinhibičního centra → snížení SF)
  • TF = 72 tepů.min-1
  • TF je zvýšená (u dětí, snížená u sportovců, tělesně pracujících)
srde nice aorta
Srdečnice (Aorta)
  • je hlavní tepna těla a má 3 části

1.vzestupná část (pars ascendens) – z LK vystupuje z ní pravá a levá věnčitá tepna

  • 2.aortální oblouk (arcus aortae) – vydává tři větve

- kmen hlavově pažní (truncus brachiocephalicus)

  • - pravá a levá společná krkavice (a. carotis communis dx. et sin.)
  • - pravá a levá podklíčková tepna (a. subclavia communis dx. et sin.)

další tepny,

  • - podpažní (a. axillaris)
  • - pažní (a. brachialis)
  • - vřetenní (a. radialis)
  • - loketní (a. ulnaris)
slide19
3.sestupná část – dělí se na dvě části
  • a)hrudní aorta – vysílá tepny
  • - párové tepny mezižeberní (aa. Intercostales post.)

- větve pro orgány dutiny hrudní (jícen, perikard, bronchy)

- bránici (a. phrenicus sup.)

b)břišní aorta – vydává tepny pro

- břišní stěnu (aa. lumbales)

- bránici (a. phrenicus inf.)

- nadledvinky (aa. suprarenales)

- ledviny (aa. renales)

- pohlavní žlázy (aa. ovaricae)

- žaludku (a. gastrica sin.)

- slinivka břišní (a. lienalis)

- střevo, konečník (a. mesenterica inf.)

slide20
Břišní aorta se dělí na úrovni L4 na dvě společné tepny kyčelní (aa. iliacae communes)
  • - vnější kyčelní tepna (a. iliaca ext.) – vyživuje dolní část břišní stěny. Odstupuje z ní tepna pro
  • - stehno (a. femoris)

- svaly kolem kolene (a. poplitea)

- přední a zadní tepna holenní (a. tibialis ant et post.)

  • - vnitřní kyčelní tepna (a. iliaca int.) – vyživuje orgány a stěnu malé pánve. Odstupuje z ní tepna pro
  • - močový měchýř (aa. vesicales sup. et inf.)

- dělohu (a. uterina)

- konečník (a. pudenda int.)

- hýžďové svaly (aa. glutae sup. et inf.)

ly venae
Žíly (Venae)
  • žíly tělního oběhu vedou odkysličenou krev z periferie těla směrem k srdci
  • stavba štěny je složena z endotelových buněk, hladkého svaloviny a řídkého vaziva
  • vnitřní vrtstva žilní stěny vytváří žilní chlopně, které zabraňují zpětnému toku krve
  • žilní krev je přiváděna do pravé předsíně srdce horní a dolní dutou žilou
  • žilní návrat je udržován

- činností kosterního svalstva

- žilními chlopněmi

- sací schopností pravého srdce

p ehled nejd le it j ch il
Přehled nejdůležitějších žil
  • horní dutá žíla (v. cava sup.), vzniká soutokem hlavověpažní žíly (v. brachiocephalica dx. et sin.), tyto žíly vznikají spojením hrdelní žíly (v. jugularis interna), jež odvádí krev z dutiny lební, z obličeje, krku a podklíčkové žíly (v. subclavia), odvádí krev z horní končetiny
  • dolní dutá žíla (v. cava inf.), vzniká soutokem společných žil kyčelních ve výši L4. Probíhá po pravé straně aorty a otvorem v bránici se dostává do dutiny hrudní, kde ústí do pravé předsíně srdeční. Jejími přítoky jsou žíly, které odvádí krev z párových orgánů dutiny břišní a jater
slide23
Na končetinách rozeznáváme

1.žíly hluboké – probíhají zdvojeně podél stejnojmenných tepen

  • 2.žíly povrchové – probíhají podkožně a jsou viditelné
  • Horní končetina

- na palcové straně HK probíhá hlavová žíla (v. cephalica), která ústí do podpažní žíly (v. axillaris)

- na malíkové straně HK probíhá královská žíla (v. basilica), ústící do pažní zíly (v. brachialis)

V krajině loketní se obě žíly spojují (význam – aplikace léků, odběr krve).

slide24
Dolní končetina

- společná kyčelní žíla (v. iliaca communis), která vzniká soutokem kyčelní žíly vnitřní a zevní (v. iliaca int. et ext.)

- velká žíla skrytá (v. saphena magma), probíhá před vnitřním kotníkem a ústí do stehenní žíly (v. femoralis)

- malá žíla skrytá (v. saphena parva), probíhá za zevním kotníkem a ústí do podkolenní žíly (v. poplitea)

- při nadměrném zatěžování a po zánětech se žilní stěny rozšiřují, ochabují a vznikají křečové žíly – varixy.

ad