Integrovaná péče - sociálně zdravotní služby (původní název: Komunitní zdravotně-sociální služby)

1. Integrovaná péče- sociálně zdravotní služby(původní název: Komunitní zdravotně-sociální služby) Mgr. Kristýna Čermáková22. 3. 2007

2. ÚVOD vymezení tématu TEORETICKÁ VÝCHODISKA Metody práce Definice pojmů Právní normy Odborné a výzkumné závěry MEZINÁRODNÍ POLITIKA Integrovaná péče - zdrav. a soc. politika ve světě Přístupy vybraných zemí PRAXE V ČR Popis současné situace v ČR Identifikace problému , formulace hypotéz, metody ověření Případové studie vlastní šetření ve zdrav. a soc. zařízeních v ČR ZÁVĚR Návrhy a doporučení politiky integrované péče v ČR shrnutí Osnova práce 2003

3. I. Identifikace problému v ČR • Existence skupiny občanů, kteří potřebují zdravotní péči a sociální služby k řešení své obtížné životní situace z důvodu nemoci, zdravotního postižení nebo stáří. • Existence rozdílných, zejména finančních, podmínek poskytování zdravotní a sociální péče ve zdravotnických a sociálních zařízeních. • Sociální péče ve zdravotnickém zařízení - tzv. sociální hospitalizace - úhrada osob a obcí s rozšířenou působností podhodnocena • Zdravotní péče ošetřovatelská v ústavní sociální péči - není hrazena z veřejného zdravotního pojištění

4. II. Zobecnění problému Teoretická východiska • Naplňování principu spravedlnosti v sociální politice • Rovný přístup • z pohledu osob a poskytovatele • Rozměr • sociální, etický, ekonomický, právní, veřejně politický

5. II. Zobecnění problémuTeoretická východiska 2. Zajištění kvality života • Nahlíženo • Pro skupinu osob • V personální rovině • Pojetí • v sociálních službách • ve zdravotnictví

6. III. Konceptuální rámecIntegrovaná péče DEFINICE POJMU • OECD • WHO • Skupina CS-US Rady Evropy • Síť evrop. odborníků CARMEN • European Centre for Social Welfare policy Vienna ÚROVNĚ PROCESU • Horizontální a vertikální • Klient, lokální či regionální, politická

7. III. Konceptuální rámecIntegrovaná péče ZAHRANIČNÍ PRAXE ČLENSKÉ STÁTY EU (LEICHSENRING, 2004) • A) „pojetí řízené péče“ (Managed Care Discourse) • B) „pojetí veřejného zdraví“ (Public Health Discourse) • C) „směr orientovaný na člověka“(Person –centered Discourse) a „směr celostního přístupu“ (Whole Systém Approach • D) „institucionální přístup“ (Institucional Discourse) NÁZVY • např. „komplexní služby“ (seamless care), transmurální péče (transmural care), „síťování“ (networking), „komunitní péče“ (comunity care), „přechodová péče“ (intermediate care), „případové řízení“ (case management), „řízení péče“ (care management).

8. IV. Specifikace problémuobecně • Integrovaná péče jako propojení zdravotní péče a sociálních služeb • Zajištění • a)v institucících – pobytových zařízeních služeb sociální péče a zdravotnických zařízeních následné péče • b) v domácím prostředí – terénní sociální služby a domácí zdravotní péče • Vlivy mezinárodní politiky • Oblast zdravotnictví – WHO, INIC, EK, CARMEN • Oblast sociálních služeb – EU, ESN, CARMEN

9. IV. Specifikace problémuv České republice 1) Analýza událostí veřejné politiky– kroky (podle textu katedry veřejné a sociální politiky FSV UK – odvozené od Weimer a Viking. Policy analysis.): 1) Výběr události • Vymezení … • do r. 2003 – analýza - právní normy, podmínky financování, podmínky v zařízeních, postavení osob a uspokojování jejich potřeb • závažnost: „problémová situace“ – intervence nezbytná a obtížná

10. IV. Specifikace problémuv České republice 2) 2) Analýza cílů • institucionální, právní a finanční zajištění poskytování zdravotní ošetřovatelské péče v zařízeních sociálních služeb (ÚSP, DD) a tzv. sociální hospitalizace - sociální péče ve zdravotnických zařízeních (LDN) • hodnotová orientace - rovné podmínky v uspokojování nároků občanů na zdravotní a sociální péči  ve zdravotnickém i sociálním zařízení • zajištěné nástrojem vícezdrojového financování • zájmy aktérů

11. IV. Specifikace problémuv České republice 3) 3) Analýza tvorby politiky • r. 2003 až 2006 – návrh „Institutu sociálně zdravotního lůžka“ Meziresortní komisí integrované péče • případové studie – mapování objemu ošetřovatelské péče, péče sociální a jejich finanční náklady – místní šetření ve 3 DD, 3 LDN, 3 SZZ • legislativní proces – zákon o sociálních službách a o zdravotní péči, zdravotnických zařízeních

12. IV. Specifikace problémuv České republice 4) 4) Implementace politiky • do r. 2003 – aplikace sociálně zdravotní péče podle zákona o sociálních službách • Výčet využitelných a problematických ustanovení v praxi

13. IV. Specifikace problémuv České republice 5) 5) Analýza ekvifinality • Naplnění cílů vyřešení hrazení ošetřovatelské péče v rezidenčních zařízeních sociálních služeb z fondu veřejného zdravotního pojištění, umožnění poskytování sociální péče v ústavních zdravotnických zařízeních s vícezdrojovým financováním • Kritické krátkodobé případy sociální hospitalizace X požadavky dlouhodobé povahy na sociální lůžka ve zdravotnických zařízeních • Neřešeno dlouhodobá péče a sociálně zdravotní péče v domácím prostředí

14. Návrhy a doporučení 1. Srovnání • - rozdíly a shody systému zdravotnictví a sociálních služeb • - příkladů mezinárodní politiky zdravotní péče a sociálních služeb • -situace sociálně zdravotní péče - právní úpravy a strategických dokumentů ČR • 2. Možnosti využití – varianty pro ČR • - výběr politik a strategií integrované péče • -  principy IP • - nástroje – finanční, institucionální, organizační • Zpracování? SWOT Analýza • rozvojové příležitosti a potenciály • limity a ohrožující faktory

15. vstup: ZP – nedobrovolný (rozhodnutí zdravotníka) X SS – dobrovolný (na žádost osoby) přístup: ZP – osoba podřízena zdravotní léčbě (řídí zdravotník) X SS – spoluúčast na službě (řídí uživatel) systém: ZP – „odborný, profesionální, normativní“ X SS – „lidský, kvalitativní“ zaměření: ZP – akutní intervence stavu – léčení, technologie X SS – dlouhodobější pomoc, podpora subjektivní kvality života - individuálních potřeb prevence partnerství dlouhodobá podpora komunitní péče význam lokální úrovně odpovědnost a svobodná volba jedince solidarita vevyrovnávání příležitostí NNO v nerezidenční péči význam kvality (ZP –odbornost, SS –lid.práva) dostupnost celoživotní vzdělávání Rozdíly a ShodySystému zdravotnictví a sociálních služeb

16. Politiky a strategie integrované péče • integrace národní legislativou: koncept dlouhodobé péče, mechanismy koordinace, zajištění občanských práv • centralizovaná X decentralizovaná struktura: odpovědnost centrální a lokální úrovně • integrace mechanismy trhu: nutné garantování kvality a dostupnosti • integrace „řízená zákazníkem“: dávky na péči a voucher • integrace reformou institucí: deinstitucionalizace rezidenční péče, posilování péče neformální • integrace „řízená požadavky“: individualizace a komplexnost péče, kontrakty o péči (Leichsenring v Haagu 11/2004)

17. Společné principy ZP a SS v dlouhodobé péči • integrace – komplexní a koordinované služby – tlak na kvalitu • deinstitucionalizace – začleňování – poskytování služeb doma a v komunitě + humanizace ústavních zařízení – transformace s ohledem na naplňování lidských práv a důstojnosti • individualizace – princip spravedlnosti „podle potřeb“, řešit situace – nekategorizovat osoby a služby – individuální přístup ale za účelem plnění cíle (SS – osobní cíl uživatele v souladu s cílem sociálních služeb) • prevence – služby předcházení sociálnímu vyloučení osob, chrání společnost před nežádoucími sociálními jevy a jsou prevencí vzniku nemoci • vyrovnávání příležitostí osobám sociálně znevýhodněným (SS) a soužití s nemoci (ZP)

18. Integrované sociální služby • Integrace vychází z analýzy potřeb uživatelů v komunitě, je jasně stanoven cíl (sociální začleňování a návrat na trh práce), je stanoven jeden organizátor zajišťující proces a realizaci služeb • Zaměření na celkovou situaci uživatele - orientace na jeho komplexní cíl (spolupráce odborníků a organizací, nikoliv komplexní péče jednoho zařízení) • Integrace typů služeb (stírání hranic jednotlivých resortů, podpora v oblasti sociální, zdravotní, vzdělávání, zaměstnání) • Integrace cílových skupin (více služeb a cílových skupin v jednom zařízení - př. mezigenerační domy)