1 / 29

Somatopedie Relaxační techniky

Somatopedie Relaxační techniky. Faltysová Veronika Aj pro ZŠ, navazující Mgr. 2010/2011. Obsah. Meditace Dechová relaxace Autogenní trénink Muzikoterapie. Meditace. Meditace je stále více používána na klinikách, převážně v případech, kdy pacienti trpí chronologickými bolestmi

alagan
Download Presentation

Somatopedie Relaxační techniky

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. SomatopedieRelaxační techniky Faltysová Veronika Aj pro ZŠ, navazující Mgr. 2010/2011

  2. Obsah • Meditace • Dechová relaxace • Autogenní trénink • Muzikoterapie

  3. Meditace • Meditace je stále více používána na klinikách, převážně v případech, kdy pacienti trpí chronologickými bolestmi • Meditace zmírňuje tyto chronologické bolesti, odstraňuje a zmírňuje deprese a stavy úzkosti • Při dlouhodobém působení meditace na pacienta byl prokázán charakteristický myšlenkový proces

  4. Meditace • Pacienti provádějící meditaci mají tendenci pozorovat stresové situace, aniž by na ně jakkoliv reagovali • Meditace dále neustále osvěžuje naši mysl a prohlubuje naše prožitky a reakce • V neposlední řadě napomáhá naší sebeúctě a následnému sebepoznání

  5. Správná pozice při meditaci Pozice snadná • při této pozici sedíme na podlaze s nohama zkříženýma před sebou • levé koleno spočívá na pravém chodidle a pravé na levém, dlaně na kolenou, hýždě podložené polštářem

  6. Správná pozice při meditaci Přátelská pozice • sedíme na židli, chodidla na podlaze, paty na kolenou, stehna paralelně s podlahou • dlaně položíme na kolena nebo stehna

  7. Správná pozice při meditaci Slibná pozice • sedíme na podlaze s nohami blíže u těla • kolena od sebe, ohněte pravou nohu v koleni a přitáhněte pravé chodidlo k levému stehnu • umístěte levý kotník pod pravý a přitáhněte levé chodidlo k pravému stehnu • vidět jsou pouze palce, polštář vložit pod hýždě

  8. Názorný nácvik meditace • Zavřete oči – 5x se nadechněte – vydechujte stažením břišních svalů – uvolněte břišní svaly a zhluboka nadechujte – zvednutím ramen dostanete do plic více vzduchu – nadechujte a vydechujte – tělesné napětí se snižuje – soustřeďte se na ruce a prsty a uvolněte je- dále relaxujte paže a uvolněte napětí v ramenou - postupně uvolňujeme ostatní části těla …

  9. Názorný nácvik meditace • Soustřeďte se na svůj dech, který je pravidelný - počítejte do jedné jak při nádechu tak při výdechu – a takto pokračujte až do deseti – meditace obvykle probíhá 10 – 20 minut – návrat do aktivního stavu by měl být pozvolný- pomalu otvíráme oči – sedíme i několik minut v naprostém klidu – na závěr se protáhneme a vrátíme se zpět k činnosti

  10. Dechová relaxace • Jedná se o koncentrační uvolnění pomocí dechových cvičení • Inspirováno jógou • Hl. dýchacím svale je bránice a mnoho lidí tento sval nevyužívá správně • Při nesprávném dýchání dochází k vynaložení velkého úsilí na svaly působících na hrudník, toto napětí je přeneseno na krční páteř a dále způsobuje bolest šíje a hlavy

  11. Dechová relaxace • Dýchání nosem ovlivňuje celý organismus, je proto velice důležité • Vyřazení tohoto typu dýchání může vést až k respiračním onemocněním • Nejdůležitějším předpokladem pro dechová cvičení je průchodnost nosních dírek • Účinky relaxačních dechových technik se ale nedostaví ihned, je nutno je provádět po určitou dobu ( přibližně 10 dechových cyklů)

  12. Cvičení dechové relaxace Nácvik bráničního dýchání v leže • Pozornost soustředíme na oblast břicha, kdy oběma přiloženýma rukama sledujeme břišní stěny • Sledujeme nádech a výdech • Přiložením ruky na hrudník sledujeme, zda se pohyb omezuje jen na břicho

  13. Cvičení dechové relaxace Nácvik hrudního dýchání • Ruce umístíme vpředu a po stranách hrudníku • Provádíme nádech a výdech Sebeuvolnění za pomoci dechových cvičení • Poloho v sedě nebo v leže • Ruce na stehnech, dlaně obrácené vzhůru

  14. Cvičení dechové relaxace Pozorování dechu • Jde o normální klidné dýchání, kdy sledujeme přicházení a odcházení dechu • Důležité je, že nezasahujeme do dýchání vůlí Sledování zvedání a klesání horní části břicha • Toho harmonické dýchání spočívá v zachycení jednoduchých pohybů v krajině břišní

  15. Cvičení dechové relaxace Plné, celé dýchání • Vnímáme dechový pohyb především v hrudníku a na bocích • Nemělo by dojít k napětí ani k námaze dýchacího svalstva v axile • Názorný případ pro představu např. klidné dýchání

  16. Cvičení dechové relaxace Uklidnění dechu • Při této technice dochází k dýchání pomocí představ • Dýcháme pomaleji a lehčeji • Cílem této techniky je přeladění do psychofyzického stavu hlubšího uvolnění a klidu, které je často doprovázeno změnou tělesných pocitů

  17. Autogenní trénink • Patří též mezi relaxační techniky • Zpočátku je prováděn 2x-3x denně pouhou půlminutu až minutu • Délka cvičení však závisí na úrovni cvičícího a může trvat až 1-30min • Je doporučeno cvičit v klidné místnosti se zavřenýma očima • Cvičení je vedeno sugescemi, které si cvičící představují nebo v duchu opakují

  18. Autogenní trénink • Jednotlivé fáze autogenního tréninku lze nacvičovat postupně • Na konci tohoto cvičení se cvičící opět vrací do původního stavu (protáhneme končetiny, hluboký nádech a výdech a otevřeme oči)

  19. Polohy pro nácvik autogenního tréninku • Poloha drožkáře • Poloha vsedě s opěrou zad a hlavy • Poloha v leže na zádech – hlava mírně podložená, ruce podél těla, nohy mírně rozkročené, doporučuje se přikrýt cvičícího dekou

  20. Části cvičení Pocity tíže a uvolnění svalstva • Základem tohoto cvičení je soustředit se na pocity • Představa neboli sugesce,hraje hlavní roli • Myslíme na to že „Pravá ruka je těžká. Jsem naprosto klidná.“ • Pocit tíže se přenáší do levé ruky, do nohou a posléze i do celého těla

  21. Části cvičení Pocit tepla • Opět založené na sugesci – „Pravá ruka je teplá, teplo proudí od ramen dolů do předloktí, do hřbetu ruky, dlaně, jednotlivých prstů. Ruce jsou v blízkosti hřejících kamen. Ruce jsou ozařovány a zahřívány sluncem.“ • Postupně aplikujeme na celé tělo, kromě hlavy

  22. Části cvičení Sledování dechu • Jde o sledování dechu, přičemž ho nechceme nijak změnit, tedy bez ovlivnění vlastní vůlí • „Dýchání mě zvedá a klesá jako loďka na klidném moři.“

  23. Části cvičení Regulace srdeční činnosti • Základem cvičení je uvědomování si vlastního srdce • Pocity tíhy a tepla vychází z hrudníku v oblasti srdce • „Srdce tluče zcela klidně.“ – můžeme přiložit dlaň do srdeční krajiny

  24. Části cvičení Regulace břišních orgánů • Cílem je uvolnit vnitřní orgány • „Břicho je teplé, do sluneční pleteně proudí teplo. „ Zaměření na oblast hlavy • „Čelo je příjemně chladné. Ovívá ho jemný vánek. Hlava zůstává lehká a jasná.“

  25. Autogenní trénink • Ve finální fázi můžeme doplnit pozitivními sugescemi jako např. „Cítím se klidná a spokojená. Jsem plná lásky a harmonie.“ • Potíže s touto metodou mohou mít ambiciózní, neurotičtí a nejistí lidé. • Po ukončení by žáci měli diskutovat jejich pocity

  26. Muzikoterapie • Hudba patří mezi jeden z nejlepších relaxačních prostředků • Může nás jak uklidňovat a léčit, tak nutit k činnosti či tanci • Hudba může měnit naši náladu a často je využívána k relaxaci

  27. Muzikoterapie Nepřetržitý pravidelný zvuk ( Om –stará sanskrtská mantra) • Odříkáním monotónním hlasem slovo Om, masírujeme všechny orgány a systémy v těle Opakování věty a hudby • Vyvolává pocit pohody, s nímž přichází relaxace

  28. Muzikoterapie ( z tohoto důvodu má mnoho populární i klasických skladeb opakující se rytmus, pokud je hudba doprovázena opakujícími se slovy, je prožitek ještě silnější ) Rytmus • Rytmus hudby je nápodobou rytmu vašeho srdce či dechu, do stavu relaxace se dostáváme, když naše tělo pulzuje v rytmu hudby

  29. Použitá literatura a zdroje • KELNAROVÁ, Jarmila, MATĚJKOVÁ, Věra. Relaxační techniky. In Psychologie a komunikace pro zdravotnické asistenty: 4. ročník. Praha: Grada Publishing, a.s, 2009. 134s. ISBN 978- 80- 247- 2831- 5

More Related