Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

1. Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám • Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0349 Šablona III/2VY_32_inovace_602

3. Aristarchos ze Samu (asi 320 – 250 př. n. l.)

4. Aristarchos ze Samu Obr. 1:

5. byl řecký matematik a astronom, tvůrce heliocentrického modelu vesmíru • Je po něm pojmenován kráter na měsíci Aristarchus • Jeho jediné dochované dílo nese název „O velikosti a vzdálenosti Slunce a Měsíce“

6. Aristarchův heliocentrismus • Nejvíce proslul jako zakladatel heliocentrického modelu. • Jako první prohlásil, že ve středu soustavy leží nehybné Slunce a Země a planety kolem něj obíhají. Země oběhne kolem Slunce jednou za rok a jednou za den se otočí kolem své osy. • V té době bylo známo pět planet, které se pohybovaly nerovnoměrně a někdy se dokonce zastavovaly a několik dní „couvaly“. Astronomové se snažili rozluštit tento proces, na který jim poskytl odpověď až Aristarchův systém. • Aristarchos byl obžalován z bezbožnosti. • Jeho model byl zamítnut a posléze na dlouho zapomenut.

7. Mikoláš Koperník (1473 Toruň – 1543 Frombork)

8. Mikoláš Koperník Obr. 2:

9. polský astronom, matematik, právník, stratég a lékař, římskokatolický duchovní a tvůrce heliocentrické teorie. • byl velmi kritizován za svůj názor,zejména Martinem Lutherem (teolog,kazatel) a jeho spolupracovníkem Filipem Melachtonem • Znovuobjevil myšlenku Aristarchovu a dal mu za pravdu

10. Koperníkovy zákony(uvedené v jeho knize o sluneční soustavě) • Žádný nebeský kruh neboli sféra nemá jediný střed. • Střed Země není středem světa, nýbrž toliko středem tíže a dráhy Měsíce. • Všechny dráhy obklopují Slunce, jako by stálo v jejich středu, a proto střed světa leží poblíž Slunce. • Poměr vzdálenosti Země-Slunce k výšce nebe stálic je mnohem menší než poměr zemského poloměru ke vzdálenosti Slunce, takže tato vzdálenost je proti výšce nebe stálic nepatrná.

11. Všechen pohyb viditelný na nebi stálic není reálný, tak jak jej vidíme ze Země. Země se tedy otáčí s přidruženými elementy při denním pohybu jednou kolem svých pólů. Přitom zůstává nebe stálic nepohnuté jakožto nejzazší nebe. • Všechen pozorovaný pohyb Slunce nepřísluší jemu samému, nýbrž je důsledkem rotace Země a jejího pohybu po kruhové dráze kolem Slunce, který je vlastní všem planetám. A tak se Země pohybuje několikerým způsobem. • Co se u planet jeví jako pohyb zpětný a pohyb vpřed, není takové samo sebou, nýbrž se tak jeví ze Země. Její pohyb sám o sobě tedy stačí k vysvětlení četných rozmanitých jevů na nebi.

12. Literatura a zdroje Literatura: 1. LEPIL, Oldřich, Milan BEDNAŘÍK a Miroslava ŠIROKÁ. Fyzika: Sbírka úloh pro střední školy. první. Praha 1, Žitná 25: Prometheus, 1995. ISBN 80-7196-048-9. 2. BEDNAŘÍK, Milan a Miroslava ŠIROKÁ. Fyzika pro gymnázia: Mechanika. 4. vydání. Praha 4, Čestmírova 10: Prometheus, spol.s r. o., 2009. ISBN 93 21 004. 3. ŠTOLL, Ivan. Dějiny fyziky. 1. vydání. Praha 4, Čestmírova 10, 140 00: Prometheus, 2009. ISBN 978-80-7196-375-2. Citace: Obr. 1:Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Aristarchos_von_Samos_%28Denkmal%29.jpeg, [cit. 11. prosince 2012]. Obr. 2:Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Nikolaus_Kopernikus.jpg, [cit. 11. prosince 2012].