1 / 25

Mikroekonomie II – přednáška č. 8: Monopolistická konkurence

Mikroekonomie II – přednáška č. 8: Monopolistická konkurence. charakteristika volba výstupu firmy v SR a LR Chamberlinův model model rozmístění při výrobkové diferenciaci efektivnost monopolistické konkurence. Charakteristika monopolistické konkurence.

lisle
Download Presentation

Mikroekonomie II – přednáška č. 8: Monopolistická konkurence

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Mikroekonomie II – přednáška č. 8: Monopolistická konkurence • charakteristika • volba výstupu firmy v SR a LR • Chamberlinův model • model rozmístění při výrobkové diferenciaci • efektivnost monopolistické konkurence

  2. Charakteristika monopolistické konkurence • nejjemnější forma nedokonalé konkurence • obsahuje rysy monopolu i DoKo. • velký počet výrobců • výrobky jsou blízké substituty – ale: • produkce je diferencovaná • firma může částečně ovlivnit cenu • bariéry vstupu do odvětví minimální • např.: maloobchod, pohostinství, ubytovací služby,…

  3. Diferenciace produktu • umístění firmy • obal, související služby, prodejní podmínky • výše ceny firma je „price maker“ v omezeném smyslu křivka individuální poptávky je téměř horizontální

  4. Identifikace odvětví „monopolistická konkurence“ Dva indexy: • Four-firm concentration ratio • Herfindahl-Hirschmanův index

  5. Four-firm concentration ratio • jde o podíl čtyř největších firem v odvětví na celkových tržbách v daném odvětví • 0 – 100 % • hodnoty blízké nule – dokonalá konkurence • 100 % - monopol • 40 – 100 % - oligopol • do 40 % - monopolistická konkurence

  6. Herfindahl-Hirschmanův index (HHI) • jde o součet mocnin tržních podílů firem v daném odvětví • např.: 4 firmy s tržními podíly – 50 %, 25 %, 15 % a 10 %, pak: • HHI = 502 + 252 + 152 + 102 = 3 450 • alternativně: HHI = 0,52 + 0,252 + 0,152 +0,12 = 0,345 • hodnoty HHI do 1000 – jde o konkurenční odvětví • HHI mezi 1000 a 1800 – středně konkurenční odvětví • HHI větší než 1800 – koncentrované odvětví

  7. Zdroj: Zemplinerová, A.: Tržní koncentrace ve zpracovatelském průmyslu a antimonopolní politika. Politická ekonomie č. 1/1999. HHI dle odvětví zpracovatelského průmyslu v ČR (firmy se 100 a více zaměstnanci)

  8. Zdroj: Chmelík, J.:České bankovnictví v letech 1990 – 1996. HHI bankovního sektoru v ČR

  9. Volba výstupu v SR SMC = MR CZK/Q SMC SAC P* AR = d zisk firmy MR Q* Q V krátkém období může firma v monopolistické konkurenci realizovat kladný ekonomický zisk

  10. Bod ukončení činnosti firmy v SR firma v krátkém období ukončí činnost, pokud P ≤ AVC SMC SAC CZK/Q AVC P* AR = d ztráta firmy bod ukončení činnosti firmy v SR MR Q* Q

  11. Volba výstupu v LR • v LR tendence k nulovému ekonomickému zisku • ziskové odvětví přiláká nové firmy – vstup nových firem způsobí pokles individuální poptávky (sníží se tržní podíl každé z firem) • ztrátové odvětví způsobí odliv firem z odvětví – vzrůst individuální poptávky (zvýši se tržní podíl „přeživších“ firem) • dlouhodobá rovnováha: LAC = AR = P

  12. Volba výstupu firmy v LR LMC = MR LAC CZK/Q LMC SAC P*SR AR1 = d1 P*LR zisk firmy AR2 = d2 MR1 Q*LR Q*SR Q MR2 ziskové odvětví způsobí příliv firem do odvětví → pokles individuální poptávky bod dlouhodobé rovnováhy: LAC = AR = P → každá firma v odvětví realizuje nulový ekonomický zisk

  13. Chamberlinův model monopolistické konkurence PŘEDPOKLADY MODELU: • Velký počet firem vyrábějících diferencovaný (ale podobný) produkt • Rozhodovací nezávislost firem • Nákladové a poptávkové křivky všech firem v daném odvětví jsou totožné (velmi silný předpoklad)

  14. Chamberlinův model základem jsou dva typy individuálních poptávkových křivek: CZK/Q P1 P* d D Q1 Q2 Q* Q d – zahrnuje předpoklad, že ostatní firmy nebudou následovat změnu ceny provedenou sledovanou firmou – proto „d“ hodně elastická D – zahrnuje předpoklad, že změní-li firma cenu, ostatní firmy ji budou následovat – D méně elastická

  15. Chamberlinův model CZK/Q P1 P* d D Q1 Q2 Q* Q křivka „d“ je očekávanou křivkou poptávky po produkci firmy – každá firma se domnívá, že její cenovou změnu nebudou jiné firmy následovat - „d“ je iluzorní křivkou poptávky křivka „D“ je skutečnou poptávkovou křivkou – ve skutečnosti firmy následují cenové změny ostatních firem při odvození Q* ovšem firma vychází z očekávané křivky poptávky

  16. Chamberlinův model – formování rovnováhy D CZK/Q MC P1 d1 d2 MR1 QD1 Qd1 Q firma rozhoduje o výstupu na základě průsečíku MC a MR1 – vyrábí výstup Qd1 za cenu P1 skutečná poptávka je ovšem jiná – za cenu P1 prodá pouze výstup QD1 firma sníží svou očekávanou poptávku z d1 na d2

  17. Chamberlinův model – rovnovážný stav D CZK/Q MC P* dn Q* Q MRn firma přizpůsobuje svou očekávanou poptávkovou křivku do té doby, než je schopna realizovat veškeré své rovnovážné množství za rovnovážnou cenu Q* → Qd = QD

  18. Chamberlinův model – rovnováha v dlouhém období D CZK/Q LMC LAC P* d = AR Q* Q MR v LR platí podmínka nulového ekonomického zisku – LAC = AR křivka skutečné poptávky (D) protíná křivku očekávané poptávky (d) v bodě jejího dotyku s LAC

  19. Model rozmístění při výrobkové diferenciaci • zabývá se stupněm výrobkové diferenciace • řeší, jak moc se budou firmy snažit odlišit svou produkci od produkce konkurenčních firem • např. volba umístění provozovny, volba skladby pořadů v rozhlase, atd.

  20. Příklad: rozmístění stánků se zmrzlinou • mořská pláž + chodník podél ní • stánek s zmrzlinou – kam se umístí? • tam, kde se minimalizuje vzdálenost mezi spotřebiteli a stánkem → do poloviny vzdálenosti chodníku • if 2 stánky se zmrzlinou – 1. stánek do čtvrtiny vzdálenosti chodníku, 2. stánek do ¾, viz násl. obrázek:

  21. Umístění stánků I: chodník A S A – stánek Algida S – stánek Schöller Každý stánek obsluhuje svůj tržní podíl, své zákazníky, kteří k nim mají z pláže nejblíže, ale: Setrvají stánkaři na svých pozicích??

  22. Umístění stánků II: stánek A má zákazníky po své levé ruce „jisté“, stejně jako stánek S po své pravé ruce co takhle získat nějaké zákazníky svého konkurenta? A: „posunu si stánek více doprava“, S: „posunu svůj stánek trochu doleva“ oba stánkaři budou inklinovat přesně k polovině chodníku – tam mají největší šanci získat nejvíce zákazníků svého konkurenta chodník A S

  23. Závěry modelu: • výrobková diferenciace bude minimální • každá firma bude napodobovat produkci ostatních firem • To by byl důsledek duopolu, či oligopolní tržní struktury

  24. Ale: • monopolistická konkurence: chodník bude zaplněn stánky – snaha o maximální diferenciaci produktu • firmy se budou snažit přesvědčit o jedinečnosti své produkce s cílem získat určitý stupeň tržní síly • snaha rozmístit stánky co nejvíce od sebe chodník

  25. Efektivnost monopolistické konkurence Výrobní efektivnost – firma nevyrábí ani v LR s minimem AC → výrobně neefektivní odvětví Alokační efektivnost – i zde vznikají náklady mrtvé váhy, ovšem daleko menší než u monopolu či oligopolu

More Related