kulturní politika EU koncept kreativní ekonomiky

2. kulturní politika EU koncept kreativní ekonomiky Eva Žáková Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR 15. 6. 2009

3. vývoj kulturní politiky EU čl. 151 Smlouvy ustavující Evropské společenství: Evropská unie bude přispívat ke kulturnímu rozkvětu členských států, bude respektovat jejich národní a regionální rozmanitost a zároveň zviditelní společné kulturní dědictví spolupráce členských zemí spolupráce se třetími zeměmi Společenství ve své činnosti podle ostatních ustanovení této smlouvy přihlíží ke kulturním hlediskům, zejména s cílem uznávat a podporovat různorodost svých kultur

4. Evropská kulturní agenda – květen 2007Sdělení o evropském programu pro kulturu v globalizujícím se světě tři hlavní cíle podpora kulturní rozmanitosti a mezikulturního dialogu podpora kultury, která je katalyzátorem tvořivosti, v rámci lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost podpora kultury jako zásadního prvku mezinárodních vztahů EU

5. Témata 2. cíle Evropské kulturní agendy podporovat kreativitu ve vzdělávání (využít potenciál kultury jako nástroje pro celoživotní učení (formální i neformální) posilovat kapacitu kulturního sektoru – podporovat vzdělání kulturních pracovníků v managementu, podnikání a evropském trhu a pomáhat jim v přístupu k inovativním zdrojům financování, včetně sponzoringu budovat kreativní partnerství mezi kulturním sektorem a dalšími sektory jako např. oblastí ICT, výzkumu, cestovního ruchu, občanské společnosti

6. Ekonomika kultury v Evropě studie, říjen 2006 Kulturní a kreativní odvětví je rostoucím sektorem, který se rozvíjí rychlejším tempem než zbytek ekonomiky. To samé platí pro zaměstnanost. Nabízí velkou škálu často vysoce kvalifikovaných možností uplatnění. Rovněž pohání řadu dalších odvětví, hlavně sektory inovací a ICT. V roce 2003 odvětví na úrovni EU dosáhlo: obrat – 654 miliard € (výroba automobilů – 271 miliard €, výrobci ICT – 541 miliard €) podíl na HDP – 2,6 % (obchod s nemovitostmi – 2,1%; oděvní průmysl – 0,5%; chemický průmysl - 2,3 %) celkový růst přidané hodnoty tohoto odvětví činil v období 1999–2003 19,7%; byl o 12,3 % vyšší než celkový růst hospodářství zaměstnanost – v roce 2004 v odvětví pracovalo 5,8 mil. lidí, což odpovídá 3,1 % celkového množství zaměstnaných v EU25. Zatímco celková zaměstnanost v EU se v letech 2002–2004 snížila, zaměstnanost v tomto odvětví vzrostla (+1,85 %). 46,8 pracovníků – univerzitní diplom (oproti 25,7 % z celk. zaměstnanosti) Podíl svob. povolání je ve srovnání s celk. zaměstnaností dvojnásobný (28,8% oproti 14,1%). Odvětví vykazuje 17% pracovníků na dobu určitou (13,3 % v celkové zaměstnanosti)

7. vymezení odvětví kulturních a kreativních průmyslů umění:výtvarné umění (řemesla, malířství, sochařství, fotografie); scénická umění (divadlo, tanec, cirkus, festivaly); kulturní dědictví (muzea, knihovny, archeologická naleziště, archivy) kulturní průmysly:film a video; TV a rozhlas; videohry; hudba (hudební nahrávky i živá vystoupení); knihy a tisk (vydávání knih a tisku) kreativní průmysly:design (módní návrhářství, grafický design, design interiérů, design produktů); architektura; reklama příbuzná průmyslová odvětví: výrobci PC; výrobci MP3 přehrávačů; odvětví mobilních telefonů atd.

8. kulturní a kreativní průmysly kreativní ekonomika odvětví, která se odvíjejí od individuální původní tvorby, dovednosti a talentu a která mají předpoklady pro růst ekonomického výkonu a zaměstnanosti prostřednictvím generování a využití duševního vlastnictví nápady výrazové hodnoty, které jsou obchodovatelnými komoditami umění kreativní ekonomika je souhrnem teorií kreativních průmyslů, kulturních průmyslů, kreativních měst, klastrů a kreativní třídy

10. vztah umění a kulturnícha kreativních průmyslů starý model: vysoké/nízké; elitářské/lidové umění dnešní realita tří propojených sfér vytvářejících vyvážený ekosystém kultura financovaná z veřejných zdrojů komerční kultura tzv. home-made kultura umění a kultura (ad 1) - základ kreativity, výzkumná laboratoř, podpora kvality bez zdravého a kvalitního jádra nemohou vzkvétat navazující oblasti (průmysly)

11. vztah umění a kulturnícha kreativních průmyslů každá ze tří sfér – odlišný způsob podpory umění a kultura – financování z veřejných zdrojů, příspěvkové organizace jako vlajkové lodě, grantové systémy, o kvalitě musí rozhodovat odborníci komerční kultura – kulturní a kreativní průmysly – podpora malého a středního podnikání – přístup k financím, vzdělávání – management, marketing, duševní vlastnictví home - made kultura – podpora amatérského umění, podpora vzniku portálů, šíření dovedností

12. strategie Velké Británie Program kreativní ekonomikyúnor 2008 Nové talenty pro novou ekonomiku cílem je zlepšit kvalitu života pro všechny prostřednictvím kulturních a sportovních aktivit, podporou vysoké kvality a rozvoje cestovního ruchu, kreativních a zábavních průmyslů

13. strategie Velké Británie 26 opatření programu poskytnout všem dětem kreativní vzdělání program Objev svůj talent – 5 hodin kultury týdně nasměrovat talent k zaměstnání stáže v kreativních průmyslech pro 5tis. osob ročně do roku 2013; spolupráce základních, středních a vysokých škol; výzkum potřebných kvalifikací, podpora nalezení vhodného zaměstnání podporovat výzkum a inovace podporovat růst kreativních podniků a usnadnit jejich přístup k financím podporovat a chránit duševní vlastnictví podpora spolupráce držitelů práv a poskytovatelů internet. služeb – nové modely podporovat kreativní klastry propagovat VB jako světové centrum kreativity

14. Přínosy kultury v oblasti kreativity - studie, 2009 Spol. a ek. pokrok není vázán jen na inovace v oblasti technologií, ale je napojen také na netechnologické způsoby inovace. Schopnost realizovat nové nápady a vize kreativních talentů - to vše je v dnešní nové ekonomice enormně důležité. Inovace je v rámci LS definována omezeně, (zahrnuje pouze technologii a vědu (cíl: 3% HDP na V + V; investice EU v 2007 – 2013: 147 miliard € do V + V a ICT. Tato politika ignoruje hodnoty „kulturní kreativity“. V letech 2007-2013 EU investuje do kultury méně než 3 miliardy €. Zdá se, že EU ve svém úsilí o vytvoření společnosti založené na rozmanitosti a inovacích něco uniká.

15. Fórum pro kreativní Evropu - březen 2009 rok 2009 – Evropský rok kreativity a inovací motto: „Vymýšlíme, tvoříme, inovujeme". (podstata podnikatelské činnosti) kreativita - motor pro inovace a klíčový faktor pro rozvoj osobnostních, pracovních i sociálních kompetencí a podnikavosti, stejně jako pro dobré začlenění jedince do společnosti kreativita by se měla objevovat ve vzdělávání, v kultuře, podnikání, ale i ve výzkumu schopnost přicházet s novými nápady a přetvářet vize a sny na skutečnost základním zdrojem kreativity je umění a kultura

16. Fórum pro kreativní Evropu - březen 2009 „Dosavadní model společnosti, postavený na materialismu, spotřebě a zadlužení, se zhroutil“.Nyní je potřeba naplnit společnost novým příběhem, který bude vycházet z evropských kulturních hodnot, a bude provázen spoluprací Evropské unie a Spojených států.“ Jeremy Rifkin, Foundation on Economic Trends,Washington www.forumforcreativeeurope.cz

17. do umění a kultury stojí za to investovatkultura by se měla stát politickou prioritou stejně jako věda, výzkum a vzdělávání

18. Děkuji za pozornost Institut umění Celetná 17, 110 00 Praha 1 www.institutumeni.cz eva.zakova@institutumeni.cz T +420/224 809131