Fisk ln politika
This presentation is the property of its rightful owner.
Sponsored Links
1 / 34

Fiskální politika PowerPoint PPT Presentation


  • 119 Views
  • Uploaded on
  • Presentation posted in: General

Fiskální politika. 12. O čem to bude?. Minule Měnová politika Monetární expanze a restrikce Funkce centrální banky Dnes Fiskální politika Státní rozpočet Státní dluh. Fiskální politika.

Download Presentation

Fiskální politika

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Presentation Transcript


Fisk ln politika

Fiskální politika

12


O em to bude

O čem to bude?

  • Minule

    • Měnová politika

    • Monetární expanze a restrikce

    • Funkce centrální banky

  • Dnes

    • Fiskální politika

    • Státní rozpočet

    • Státní dluh


Fisk ln politika1

Fiskální politika

  • Fiskální politiku provádí vláda, a to prostřednictvím příjmové a výdajové stránky veřejných rozpočtů (hlavní složkou je státní rozpočet).

  • Cílem fiskální politiky je zajistit makroekonomickou stabilitu, tj. stabilní ekonomický růst, nízkou nezaměstnanost, stabilní cenovou hladinu, vnější rovnováhu (tzv. magický čtyřúhelník).


Funkce rozpo tu

Funkce rozpočtu

  • Alokační(Soustřeďuje finanční prostředky k zabezpečení produkce veřejných statků jako je obrana, bezpečnost apod. a k řešení externalit.)

  • Redistribuční, tj. přerozdělovací(Je nástrojem regulace nerovností v důchodech.)

  • Stabilizační, tj. fiskální (Je využívána k usměrňování makroekonomického vývoje prostřednictvím příjmové i výdajové stránky státního rozpočtu.)


Ve ejn finance

Veřejné finance

  • Státní rozpočet (SR)

  • Finance státních podniků (např. pošt, železnic, ČEZ apod.)

  • Centrální finanční fondy (např. fond dopravy, bydlení, zdravotního pojištění aj.)

  • Rozpočty obcí, měst a krajů

  • Státní pokladna (shromažďuje příjmy a provádí výdaje SR)


St tn rozpo et

Státní rozpočet

„Státní rozpočet je celostátní bilance (rozvaha) předpokládaných příjmů a výdajů státu za jeden rok“


P jmy st tn ho rozpo tu

Příjmy státního rozpočtu

  • Daně (přímé a nepřímé)

  • Cla

  • Sociální pojištění (důchodové, nemocenské, příspěvky na politiku zaměstnanosti atd.)

  • Příjmy z dříve poskytnutých úvěrů, příjmy z pronájmu majetku apod.

  • Příjmy z prodeje státního majetku (privatizace)

  • Přijaté úvěry a emise státních obligací


V daje st tn ho rozpo tu

Výdaje státního rozpočtu

  • Sociální (sociální transfery vlády domácnostem)

  • Vládní nákupy (běžné a investiční výdaje ve školství, zdravotnictví, ve veřejné správě, pro armádu, policii, soudy apod.)

  • Transferové platby podnikům (subvence dopravy, zemědělství, bankovnictví, těžebního průmyslu, k podpoře exportu apod.)

  • Splátky úvěrů a vyplácený úrok z veřejného dluhu


V daje st tn ho rozpo tu dle elu

Výdaje státního rozpočtu (dle účelu)

  • Sociální zabezpečení

  • do ekonomiky (např. dotace podnikům aj.)

  • nakulturu

  • na školství

  • naobranu a bezpečnost

  • na zdravotnictví

  • nastátní správu a řízení

  • na splácení státního dluhu


Da ov soustava r 1 2

Daňová soustava ČR 1/2

I. Přímé daně:

A. Daně z důchodu (příjmu)

  • Fyzických osob

  • Právnických osob

    B. Daně z majetku

  • Daň z nemovitostí včetně půdy

  • Daň z dědictví

  • Daň darovací

  • Daň z převodu nemovitostí

  • Daň silniční

  • Daň k ochraně životního prostředí


Da ov soustava r 2 2

Daňová soustava ČR 2/2

II. Nepřímé daně

  • Daň spotřební

    • z uhlovodíkových paliv a maziv

    • z lihu a destilátů

    • z piva a vína

    • z tabáku a tabákových výrobků

  • Daň z přidané hodnoty

  • Cla (dovozní, vývozní, tranzitní)


Celkov da ov zat en

Celkové daňové zatížení

  • Souhrnným ukazatelem daňového zatížení v určité zemi je tzv. složená daňová kvóta, která vyjadřujepodíl celkových daňových výnosů (včetně příspěvků na sociální a zdravotní pojištění) na HDP.


Deficit st tn ho rozpo tu st tn dluh a ve ejn dluh 1 2

Deficit státního rozpočtu, státní dluh a veřejný dluh 1/2

  • Přebytek SR (aktivní saldo) vzniká při převaze příjmů státního rozpočtu nad výdaji.

  • Deficit (schodek, pasivní saldo) SR je způsoben vyššími výdaji, než jsou příjmy.

  • Státní dluh je součtem všech deficitů SR v minulosti.

  • Veřejný dluh zahrnuje státní dluh a deficity rozpočtů orgánů místní správy.

    SR = státní rozpočet


Deficit st tn ho rozpo tu st tn dluh a ve ejn dluh 2 2

Deficit státního rozpočtu, státní dluh a veřejný dluh 2/2

  • Deficit SR není možné obecně považovat za nežádoucí a vyrovnaný SR či jeho přebytek za pozitivní .

  • Deficit SR a veřejný dluh, který vznikl v důsledku vyšších výdajů státu např. na urychlení výstavby infrastruktury (dálnic, bytů aj.), modernizaci a restrukturalizaci výroby, podporu exportu, vědy, vzdělání apod. vede k multiplikovanému růstu celé ekonomiky.

    SR = státní rozpočet


Ne douc d sledky ve ejn ho dluhu

Nežádoucí důsledky veřejného dluhu

  • Úspory odčerpávané vládou k financování vládních výdajů nemůže využít soukromý sektor k financování nákupu kapitálových statků (soukromý kapitál je nahrazován veřejným dluhem).

  • Omezuje to ekonomický růst (podobně jako efekt vytěsňování). Musíme však vzít v úvahu, že řada výdajů vlády nebo transferů podnikům má investiční povahu.


N stroje formy fisk ln politiky

Nástroje (formy)fiskální politiky

  • Automatické (vestavěné) stabilizátoryfungují samočinně (např. progresivní daňový systém vede v recesi s poklesem důchodu k poklesu míry zdanění, a tedy k poklesu C, ale současně se mění hodnota výdajového multiplikátoru, a tím i účinnost autonomních výdajů). Dále sem patří pojištění a podpory v nezaměstnanosti, sociální dávky apod.

  • Diskreční politika (fiskální politika s volným rozhodováním) je spojena s rozhodnutím vlády či parlamentu o použití určitého nástroje (např. vládní výdaje na investice do dálnic, změna daňových sazeb aj.).


Expanzivn fisk ln politika

Expanzivní fiskální politika

  • V krátkém období vede expanzivní fiskální politika (např. snížení daní,růst výdajů) kposunu AD vpravo nahoru,k růstu reálného produktu Y, k poklesu nezaměstnanosti a k růstu cenové hladiny.


Expanzivn fisk ln politika1

Expanzivní fiskální politika

P

SRAS

E2

E1

AD2

AD1

Y2

Y1

Y*

Y


Dlouhodob efekt fisk ln expanze

Dlouhodobý efekt fiskální expanze

  • V případě dlouhodobé expanzivnífiskální politiky dochází k neustálému navracení zaměstnanosti na úroveň tzv. plné zaměstnanosti a produktu na úroveň Y*.Výsledkem je pouze růst cenové hladiny.

  • S růstem cenové hladiny pracovníci požadují vyšší mzdy, rostou výrobní náklady (křivka SAS se posouvá vlevo nahoru, Y se vrací na Y*).

  • Současně vzniká popř. narůstá rozpočtový deficitu.


Dlouhodob efekt fisk ln expanze1

E2

LRAS

P2

P

AD2

E1

P1

AD1

Y*

Y

Dlouhodobý efekt fiskální expanze


Restriktivn fisk ln politika

Restriktivní fiskální politika

  • V krátkém období vede restriktivní fiskální politika (posun AD vlevo dolu) k poklesu reálného produktu Y, k růstu nezaměstnanosti a k poklesu cenové hladiny.

  • Z hlediska dlouhého období dochází pouze k poklesu celkové cenové hladiny. (S růstem nezaměstnanosti klesají nominální mzdy, klesají náklady firem, křivka SAS se posouvá vpravo dolů, Y se vrací na Y*.)


Skute n struktur ln a cyklick rozpo et saldo

Skutečný, strukturální a cyklický rozpočet (saldo)

  • Skutečný rozpočet jsou skutečné naměřené příjmy, výdaje a saldo.

  • Strukturální rozpočet jsou příjmy, výdaje a saldoza předpokladu tzv. plné zaměstnanosti (vyjadřuje opatření aktivní, diskreční fiskální politiky).

  • Cyklický rozpočet =

    Skutečný rozpočet - strukturální rozpočet

    (vliv cyklického vývoje a působení automatických stabilizátorů na rozpočet)

  • Skutečné saldo = Strukturální + Cyklické


Lafferova k ivka

Lafferova křivka

  • Růst sazbyt vede ke zpomalení růstuY, a tím i ke zpomalení růstu daňového výnosu.

  • Po překročení určité hranice (tzv. zakázaná zóna) vysoké zdanění odrazuje od ekonomické aktivity (investic, úspor a práce), vede k poklesuY, a tím i k poklesu objemu vybraných daní.

  • Pokles daňové sazby krátkodobě vede k poklesu sumy vybraných daní, ale dlouhodobě stimulací růstu Y vede k růstu daňového výnosu.

  • Závislost mezi snižováním daňového zatížení a růstem daňových výnosů se v praxi nepotvrdila.


Lafferova k ivka z vislost da ov ho v nosu na m e zdan n

Daňový výnos

0 %

míra zdanění (T)

X

100 %

Lafferova křivka- závislost daňového výnosu na míře zdanění


Probl my uplat ov n fisk ln politiky vyt s ovac efekt

Problémy uplatňování fiskální politiky – vytěsňovací efekt

  • Efekt vytěsňování spočívá v tom, že důsledky expanzivní fiskální politiky v podobě růstu nominálního produktu se projeví též na peněžním trhu v podobě růstu poptávky po penězích, a tedy i v růstu úrokové sazby. V důsledku růstu klesají i plánované výdaje (především I, ale i C, G financované úvěrem popř. čistý export při prosazení změny i do pohyblivých měnových kurzů).

    I = investice, G = výdaje státu, C = výdaje domácností


Pln vyt s ovac efekt

Úplný vytěsňovací efekt

  • Předpokládáme peněžní trh s nulovou nebo nízkou citlivostí poptávky po penězích na úrokovou míru (křivka MD je vertikální nebo silně strmá). Růst cenové hladiny vede k růstu poptávky po penězích, a to má za následek silné zvýšení úrokové míry a pokles výdajů na úrokovou míru citlivých (poklesne podíl I a vzroste podíl G).

  • Daný model předpokládá takový růst i, při kterém probíhá úplné nahrazení investic vládními nákupy (tzv. úplný vytěsňovací efekt). Růst G vede k růstu W a P, ale ve stejném rozsahu se W a P snižuje vlivem poklesu I. P se nezmění a AD zůstane ve své původní poloze.

    MD = poptávka


Probl my uplat ov n fisk ln politiky asov zpo d n

Problémy uplatňování fiskální politiky – časové zpoždění

  • Časová zpoždění způsobují nejistotu v účincích fiskální politiky (např. při financování investiční výstavby z rozpočtu, při daňových reformách apod.).

  • Fiskální expanze tak může začít působit až v době, kdy je recese již překonána a to povede k inflaci.


Fisk ln politika v syst mu fixn ho m nov ho kurzu

Fiskální politika v systému fixního měnového kurzu

  • Růst G vede k růstu AD a produktu Y.

  • Roste úroková mírai a příliv kapitálu.

  • Růst poptávky po korunách tlačí na zhodnocování domácí měny .

  • Centrální banka intervenuje.Nakupuje devizy a zvyšuje nabídku CZK.

  • Roste peněžní zásoba, investice I a produkt Y.

  • V systému fixního měnového kurzu je fiskální politika v malé otevřené ekonomice účinná.


Fisk ln politika v syst mu flexibiln ho m nov ho kurzu

Fiskální politika v systému flexibilního měnového kurzu

  • Růst G vede k růstu AD a produktu Y.

  • Roste úroková míra i a příliv kapitálu.

  • Růst poptávky po korunáchvede kezhodnocování domácí měny.

  • Centrální banka neintervenuje.

  • Klesá export a roste import.

  • Produkt klesá na výchozí úroveň.

  • V systému flexibilního měnového kurzu je fiskální politika v malé otevřené ekonomice zcela neúčinná.

    G = výdaje vlády


Koordinace m nov a fisk ln politiky policy mix

Koordinace měnové a fiskální politiky (policy mix)

  • Vychází z následujících kritérií:

    • Makroekonomická regulace je zaměřena naovlivňování AD, a to její stimulací, kdy je cílem růst zaměstnanosti a produktu nebo jeho omezování (v případě stlačování inflace). Např. účinnost fiskální expanzivní politiky může být zesílena expanzivní měnovou politikou.

      AD = agregátní poptávka


Koordinace m nov a fisk ln politiky policy mix1

Koordinace měnové a fiskální politiky (policy mix)

  • Makroekonomická regulace je zaměřena na strukturu produktu. (Např. při expanzivní politice měnová politika stimuluje výdaje citlivé na úrokovou sazbu, zejména I. Naopak fiskální politika se zaměřuje na růst úrokové sazby, a tím omezení výdajů.)

  • Expanzivní měnová politika spolu s restriktivní fiskální politikou umožní pokles úrokové sazby, a tím i růst soukromých investičních výdajů.


Shrnut 1 3

Shrnutí 1/3

  • Cílem fiskální politiky je dosažení makroekonomické stability v podobě nízké míry nezaměstnanosti, stabilního růstu reálného produktu a stabilní cenové hladiny

  • Deficit rozpočtu vzniká pokud výdaje převýší příjmy. Přebytek je naopak

  • Deficity státního rozpočtu vedou k růstu stát. dluhu. Úroky z vládních dluhopisů vydaných na krytí stát. dluhu zpětně negativně působí na saldo stát. rozpočtu.

  • Veřejné rozpočty v sobě vedle stát. rozpočtu zahrnují zejména rozpočty měst a obcí, rozpočty krajů, mimorozpočtových fondů a rozpočty zdravotních pojišťoven.

32


Shrnut 2 3

Shrnutí 2/3

  • Vestavěné stabilizátory automaticky zmírňují cyklické výkyvy ekonomiky. Vestavěnými stabilizátory jsou zejména podpory v nezaměstnanosti a progresivní míra zdanění.

  • Progresivní míra zdanění znamená, že přírůstky příjmu jednotlivce jsou zdaňovány vyšší sazbou.

  • Diskreční politika je politikou volného rozhodování vlády ohledně vládních výdajů a příjmů.

  • Fiskální expanze povede v krátkém období k růstu reálného produktu, cenové hladiny a k poklesu nezaměstnanosti.

  • Fiskální restrikce povede v krátkém období k poklesu reálného produktu, cenové hladiny a k růstu nezaměstnanosti.

33


Shrnut 3 3

Shrnutí 3/3

  • Skutečné saldo rozpočtu je dáno součtem strukturálního a cyklického salda rozpočtu.

  • Strukturální saldo rozpočtu je dosaženo, pokud ekonomika pracuje na potenciálním produktu. Výše ovlivněna diskreční politikou.

  • Cyklické saldo vzniká z důvodu cyklického kolísání ekonomiky. Jeho výše je ovlivněna působením vestavěných stabilizátorů.

  • Lafferova křivka udává závislost daňového výnosu na míře zdanění. Daňový výnos roste pouze do určité výše míry zdanění.

  • Vytěsňovací efekt znamená, že vládní výdaje prostřednictvím zvýšení úrokové míry vytlačují soukromé investice.

34


  • Login