PROJEVY PSYCHICKÉ ZÁTĚŽE V DOSPĚLOSTI A STÁŘÍ

1. PROJEVY PSYCHICKÉ ZÁTĚŽE V DOSPĚLOSTI A STÁŘÍ

2. Motto: „Žít se stresem, to je kumšt“. ( O. Gregor)

3. PSYCHOSOMATICKÉ PORUCHY U lidí v produktivním věku se můžeme často setkat s TRVAJÍCÍM STRESEM, který vede k poruchám v oblasti fyziologických funkcí. Pro způsob, jak intenzivně bude organismus reagovat, je velice důležité subjektivní zhodnocení jedince.

4. Člověk může díky stresu pociťovat potíže s příslušným orgánem, i když ve skutečnosti narušen není = FUNKČNÍ SYNDROM (potíže s činností srdce – bušení, bodavé a tížívé bolesti, únava, závratě, bolesti hlavy, sexuální poruchy, bolesti svalů a kloubů) Doprovázející psychické potíže: neklid, strach, depresivní nálada.

5. Psychosomatické poruchy jsou tělesné poruchy, u kterých hrají významnou roli hlavně emoce a myšlenkový proces. Často je označujeme jako poruchy adaptace, jelikož vznikají tak, že se organismus snaží přizpůsobit stresu.

6. Psychosomatická onemocnění orgánů: • Onemocnění v oblasti trávicího traktu • Poruchy výživy • Onemocnění průdušek • Onemocnění pohybového aparátu • Migréna • Onemocnění kůže (ekzémy) • Onemocnění oběhového systému

7. V nepřetržitém stavu podráždění se také mohou objevit nepříznivé chemické procesy v organismu. Dlouhodobě to může vést k arterioskleróze cév. Stres musíme vnímat jako přední rizikový faktor!!!

8. Syndrom vyhoření (burn-out) • Burn-out se jeví jako čtyřstupňový proces: • Idealistické nadšení (nerealistické očekávání situací) • Stagnace ( nedostatek šancí na realizaci, rostoucí vědomí, že se člověk nemůže realizovat, nulové výsledky pracovního úsilí) • Frustrace (pocity bezmoci, zpochybnění vlastní efektivity) • Apatie ( cynismus, emocionální ústup, omezení kontaktů s okolím)

9. Symptomy burn-outu • Tělesné, emoční, psychické vyčerpání • Chronická únava • Nedostatek energie • Náchylnost k nemocem • Poruchy spánku • Pocity deprese, bezmoci a prázdnoty • Podrážděnost, zoufalství • Lhostejnost

10. Syndrom vyhoření má Podobné projevy jako stres, ale jsou zde výrazné rozdíly. Důsledkem může být nedosažený životní ideál. Burn-out se vyvíjí pozvolně a trvá několik let, nezasahuje jen do individuálního vývoje, ale také bývá produktem socializace.

11. Učitelé, pozor! • U učitelů, v porovnání s osobami jiných profesí, se vyskytuje větší podíl lidí se zdravotními riziky = 70% - faktory jako jsou hluk, tlak času a zatížení jsou následkem vyčerpání, rezignace na povolání, pocitů viny a depresí. - v některých případech může dojít až k užívání léků, alkoholu a jiných drog

12. Životní postoje Myšlenkové a pocitové vzorce, které ovládají stres si člověk osvojuje již v dětství ve své rodině. Buď jsme je viděli u svých rodičů, což nazýváme tzv. modelovým učením nebo jsme si je museli rozvinout sami, abychom pak mohli v rodině fungovat po psychické i fyzické stránce.

13. Skupiny životních postojů • Re-aktivní myšlení – jedinec je náchylnější ke stresu, cítí se jako bezmocné oběti, které jsou ovládáni okolím, vlastní zodpovědnost přenášejí na druhé (na žáky, rodiče, instituce atd.) • Pro-aktivní myšlení – aktivní utváření vlastního života, orientace na přítomnost, přejímaní vlastní odpovědnosti, chápání problémů jako výzvu, schopnost řešit problémy

14. Negativní myšlení – paměť si vybavuje jen negovaný předmět a ne situaci nebo pocit (příklad: Po výroku „ Nemyslete na červené auto“, nelze myslet na nic jiného než právě na červené auto.) Člověk s negativním myšlením nenalézá nebo ztrácí v každodenní práci smysl. Má přemíru negativních pocitů, což mu narušuje psychiku i fyzickou rovnováhu.

15. Hledání smyslu života v práci =základní lidská motivace Ke stresu je náchylnější člověk, který nevidí ve svém životě smysl. Cesta ven? → Sebetranscendence ↓ Duševní síly člověka se nezaměřují tolik na vlastní ego, ale soustředí se na vztahy k lidem a okolí. Sebetranscendece je dosaženo tehdy, pokud hledáme smysl života od sebe odvádějícím způsobem.

16. Vliv na ontogenezi v dospělosti má profesní socializace – vliv konané pracovní činnosti na osobnost. • Dospělý jedinec tráví většinu času prací, která ovlivňuje jeho rozvržení dne a tedy i života. • Postavení v pracovním světě je ukazatelem sociální hodnoty a prestiže jedince ve společnosti. • Velká část lidí by pracovala i tehdy, kdyby měla dostatek prostředků k životu. • Materiální uspokojení není jediným důvodem k práci.

17. Mobbing – rafinované šikanování na pracovišti • „Mob“ – napadat někoho • Negativní působení proti jedné osobě jednou nebo více osobami, napadaný jedinec to vnímá nepřátelským, ponižujícím a zastrašujícím způsobem. • Vyskytuje se po delší dobu. • Vztah „pachatel – oběť“ • Oběť je neschopná bránit se z různých důvodů (sociální, fyzický, psychický)

18. Otevřený mobbing – střety mezi jasně nepřátelskými stranami. • Latentní mobbing – strany se vyhýbají osobnímu konfliktu, situace řeší oklikou. • Stres →následek mobbingu → příčina mobbingu Mobbing je stresorem, který se objevuje ve stejné psychosomatické skupině potíží jako stres.

19. Způsoby mobbingu • Jde o rozpor s demokratickými principy společnosti! • Rozhodnutí bez diskuze, domluvy • Kritika za zády • Odmítnutí komunikace • Falešné obvinění • Neposkytnutí informací pro pracovní výkon • Rozdělení zvláštních úkolů • Absence uznání za úspěšnou práci

20. Důsledky mobbingu • Bolesti hlavy, žaludku, svalů, zad • Nevolnost, zvracení, nechutenství • Poruchy spánku • Závratě, návaly pocení • Ztráta koncentrace • Pochybování o sobě samém • Nejistota, deprese • Ztráta motivace, paranoia, zoufalství • Myšlenky na sebevraždu • Ad.

21. Mobbing je závažným faktorem zátěže na pracovišti, kterým je nutno se zabývat. Vede ke vzniku následků v psychické a somatické patologii. Doporučuje se přesný rozbor příčin mobbingu, aby se dala zátěž ovlivnit. 35 ze 178 učitelů (20%) uvedlo, že má na pracovišti protivníky (uvádí P. Böhm ve svém výzkumu o problematice mobbingu v učitelském povolání)

22. Překonávání stresu • Prevence stresu – snížit počet stresových situací během dne, zmírnit emoční vzrušení, změnit postoje. • Změnit myšlenkové a pocitové vzorce vyvolávající stres – jako jsou ukvapená zobecnění, nesprávné závěry, dogmata • Každou myšlenku rozebrat a posoudit její správnost • Přerušit negativní pocitové stavy • Když předstíráme klid a lhostejnost a přitom to v nás vře, škodíme sami sobě.

23. Cvičení proti stresu • Provádět denně po dobu 3-4 týdnů cca 15min. • Najdeme si klidné a příjemné místo • Zhluboka se několikrát nadechneme a zavřeme oči • Zaujmeme polohu vleže nebo vsedě • Zaměřujeme pozornost na své nitro, každá část těla je uvolněná • Přeneseme se v představách na oblíbené místo zakryté skleněnou kopulí a chráněného od všeho okolního – označit místo jako např. oázu, siestu apod.

24. Rozhlédneme se kolem a vnímáme všechny barvy a tvary, nasloucháme všem zvukům, vnímáme vůně. • S místem se nakonec rozloučíme Vše opakovat 3x až 4x. V momentě, kdy si vybavujeme oblíbené místo, spojíme si jej s určitým pohybem těla (stisknutí palce apod.) V duchu si pak vždy vyslovíme jméno oblíbeného místa a uděláme doprovodný pohyb.

25. Protistresové možnosti • Snížit příliš vysoké ideály • Nepropadat syndromu pomocníka • Naučit se říkat NE • Stanovit si priority • Vytvořit si dobrý plán • Dělat přestávky • Vyjadřovat pocity otevřeně • Hledat emocionální podporu • Vyvarovat se negativního myšlení • Předcházet pracovním problémům • Zachovat rozvahu v kritických situacích • Doplňovat energii • Analyzovat problémy • Vyhledávat výzvy • Využít pomoci • Žít zdravě

26. Použité zdroje • Mikšík, O. Psychika osobnosti v období závažných životních a společenských změn. Praha : Karolinum, 2009. • Wedlichová, I., Heřmanová, V. Kapitoly z vývojové psychologie. Ústí nad Labem: PrintActiv, 2008. • Nakonečný, M. Lidské emoce. Praha: Academia, 1998.

27. Děkuji za přečtení  Klára Zajacová Tv-čj 1.roč. navaz. stud.