Vývoj obchodování s elekt ř inou v ČR Jiří Šťastný

1. Vývoj obchodování s elektřinou v ČRJiří Šťastný X. jarní konference energetických manažerů 22. března 2006Poděbrady

2. Vývoj obchodování s elektřinou v ČR mezi lety 2002 až 2005 z pohledu OTE • Jaký bude další vývoj obchodování s elektřinou?

3. Vývoj obchodování s elektřinou v ČR mezi lety 2002 až 2005 z pohledu OTE

4. Stručné zhodnocení obchodování s elektřinou v ČR z pohledu OTE • OTE – Operátor trhu s elektřinou, a.s. • vznik 2001, součást koncepce liberalizace trhu • funkce a postavení definovány v EZ • hlavní činnosti – zúčtování a vypořádání odchylek a organizace krátkodobého trhu • v IS OTE jsou povinně registrovány obchody s elektřinou v ČR – dobrý přehled o vývoji

5. Stručné zhodnocení obchodování s elektřinou v ČR z pohledu OTE • základním způsobem obchodování s elektřinou v ČR jsou dvoustranné obchody • problémem obchodování s elektřinou, který přetrvává od samého počátku funkčnosti systému, je poměrně nízká likvidita denního(spotového) trhu s elektřinou • stále neznáme účinné řešení (např. bez regulace) tohoto problému v rámci trhu s elektřinou v ČR • možnost řešení a s tím související další aktivity spojujeme s vytvářením regionálních trhů s elektřinou

6. Graf zobchodovaného množství elektřiny přes systém OTE v jednotlivých letech a v dělbě na OTC a krátkodobý trh (OKO) Porovnání ročních objemů obchodů registrovaných OTE v roce 2002, 2003, 2004 a 2005 2002 2003 2004 14 000 2005 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 Odchylky [GWh] Dvoustr.Smlouvy [10GWh] PřeshraničníSmlouvy [10GWh] OKO [GWh] 2 851 8 824 1 803 891 2002 2 337 9 681 2 168 960 2003 1 803 11 665 1 955 543 2004 2 062 11 533 2 315 804 2005

7. Stručné zhodnocení obchodování s elektřinou v ČR z pohledu OTE • technologická základna pro obchodování s elektřinou v ČR je dobře zabezpečena • po celou dobu činnosti OTE (od roku 2002) nenastala v provozuschopnosti systému situace, která by znemožňovala obchodování v ČR • s postupným otevíráním trhu se stále zvětšují počty OPM, která změnila dodavatele

8. Počty OPM u kterých proběhla změna dodavatele 5 000 4 500 4 000 spotřeba C 3 500 spotřeba B 3 000 spotřeba A počet OPM 2 500 výroba C 2 000 výroba B 1 500 výroba A 1 000 500 0 1.1.03 1.4.03 1.7.03 1.1.04 1.4.04 1.7.04 1.1.05 1.4.05 1.7.05 1.1.06 1.10.03 1.10.04 1.10.05 Graf počtu OPM, která změnila dodavatelepodle typu měření A,B,C

9. Vývoj obchodování v ČR v letech 2003 až 2005rozdělení účastníků trhu (subjektů zúčtování (SZ)) do 3 skupin pro možnost porovnání vývoje: • Výrobci výroba > spotřeba(jejichvýrobních resp. spotřebních OPM) výroba > nákup prodej  výroba • Obchodníci regionálních distributorů výroba(z jejich výrobních OPM) <nákup nákup  spotřeba • Obchodníci ostatní(„čistí“ obch.,tranzitéři a ostatní) výroba(z jejich výrobních OPM) < nákup spotřeba(jejich spotřebních OPM) obvykle < nákup u „čistých“ obchodníků nákup = prodej

10. Vývoj obchodování v ČR v letech 2003 až 2005Podíly na obchodování s jinými SZ v ČR, na přeshraničních obchodech a na dodávkách koncovým zákazníkům (registrováno v IS OTE): Z obrázku je patrné, že relativní nárůst objemu obchodů je největší u skupiny „Ostatních obchodníků“

11. Vývoj obchodování v ČR v letech 2003 až 2005Změny v podílech na obchodování SZ - 2003 vs. 2005 Z následujících dvou obrázkůje patrné, že podíl na obchodech s elektřinou vzrostl u skupiny „Ostatních obchodníků“ z 8%v roce 2003 na 25% v roce 2005.

12. Vývoj obchodování v ČR v letech 2003 až 2005Vývoj v dodávkách SZ koncovým zákazníkům a podíly uvedených skupiny SZ na těchto dodávkách Zobrázku je patrné, že počet SZ kteří dodávají koncovým zákazníkům rok od roku narůstá. Na konci roku 2003 dodávalo kromě 8 regionálních distributorů pouze dalších 6 SZ. Na konci roku 2005 i přes téměř dokončené slučování skupiny ČEZ a E.ON(úbytek počtu obchodníků regionálních distributorů) dodává koncovým zákazníkům cca 30 SZ.

13. Vývoj obchodování v ČR v letech 2003 až 2005Vývoj v dodávkách SZ koncovým zákazníkům a podíly uvedených skupiny SZ na těchto dodávkách Zobrázku je patrné, že i v objemu dodávek koncovým zákazníkům se zvyšuje podíl skupiny „Ostatních obchodníků“ i když její podíl na objemu dodávek koncovým zákazníků je nižší než v předchozí oblasti, tedy v obchodování mezi SZ.

14. Vývoj obchodování v ČR v letech 2003 až 2005Změny v podílech na dodávkách koncovým zákazníkům - - 2003 vs. 2005 Ze zobrazených dvou obrázkůje patrné, že podílna dodávkách elektřiny koncovým zákazníkům vzrostl u skupiny „Ostatních obchodníků“ z 1% na konci roku 2003 na 16% v roce 2005.

15. 2. Jaký bude další vývoj obchodovánís elektřinou?

16. Varianta A Pokračování ve stávajícím směřování k tržnímu prostředí cílem je vytvořit celoevropský případně regionální trh s elektřinou volný trh s elektřinou by byl uplatněn v takové míře, jak to dovolí specifika elektřiny jako zboží; obvykle je spojováno se zajištěním spolehlivosti dodávky elektřiny v čase i prostoru Varianta B Regulace sektoru jako celkua zvláště stanovování ceny v ČR nejsou zkušenosti s dlouhodobým nastavením regulace je to lákavá myšlenka pro svou jednoduchost (zvláště ve vztahu k zákazníkům) Varianty možného vývojeHlavními(krajními) variantami dalšího vývoje jsou:

17. Stručná analýza současného stavuLze předpokládat, že: • model obchodování v ČR bude s určitými (regionálními) modifikacemi následovat hlavní proud vývoje v kontinentální Evropě • pro rozhodování budou důležitázejména oficiální stanoviska orgánů EU • za stejně důležitá však lze pokládati stanoviska hlavních účastníků trhu

18. Stručná analýza současného stavuzahlavní účastníkytrhu považujeme: • regulační úřady • výrobce • obchodníky • burzy, operátory trhu • provozovatele přenosových a distribučních soustav • velké zákazníky • obyvatelstvo (včetně malých podnikatelů) • vlády

19. Stanoviska hlavních účastníků Při identifikaci stanovisek hlavních účastníků jsme vycházeli z oficiálních stanovisek jejich evropských profesních organizací. Domníváme se, že se jedná o objektivní průřezová stanoviska. Nelze podrobně prezentovat úplná stanoviska těchto organizací a museli jsme přistoupit i ke značným zjednodušením.

20. Regulační úřady ERGEG – European Regulators Group for Electricity and Gas CEER – Council of European Energy Regulators • připravovat vhodné mechanismy pro vývoj efektivního soutěžního trhu s elektřinou a plynem v Evropě • spolupracovat s evropskou komisí na splnění tohoto úkolů; o založení ERGEG rozhodla evropská komise • zvláštní pozornost věnovat přeshraničnímu obchodování • podněcovat vznik regionálních trhů s elektřinou

21. Výrobci EURELECTRIC – The Union of the Electricity Industry • EURELECTRIC má širší pole působnosti než pouze výrobce, ale lze se domnívat, že vyjadřuje i mínění výrobců, zvláště pak velkých elektrárenských společností • Vídeňská deklarace z roku 2005 vyjadřuje základní postoje • „soutěžní evropské energetické trhy budou poskytovat užitek našim zákazníkům a zavazujeme se je vyvíjet a učinit funkčními“ • regionální trhy jsou pouze cestou k celoevropskému trhu • je poukazováno na souvislosti mezi tržním prostředím a podporou obnovitelných zdrojů, obchodů s emisemi CO2 a podporou energetické efektivnosti

22. Obchodníci EFET – European Federation of Energy Traders • rozšiřovat efektivní a soutěžní trh s elektřinou(energiemi), a to zvláště velkoobchodní • MWh je identická jednotka; elektřina může být obchodována jako standardní produkt na likvidním forwardovém a spotovém trhu • efektivní a soutěžní trh dává jasné signály pro stabilitu elektrizační soustavy • funkční trh s elektřinou pomáhá energetickým společnostem optimalizovat nabídku a poptávku, vytváří prostor pro nové podnikatele

23. Burzy, operátoři trhu Europex – Association of European Power Exchange • podpora rolí energetických burz jako prostředku zvýšení soutěže pro vznik transparentní ceny elektřiny • implementovat jednotný evropský trh elektřinou a podporovat volný trh s elektřinou • podporovat liberalizaci v jednotlivých evropských zemích • použít implicitní aukce pro řízení přeshraničních kapacit

24. Provozovatelé přenosových a distribučních soustav ETSO- European Transmission System Operators • CIGRE- Innternatinal Council on Large Electric Systeme • poskytovat přístup do systému všem hráčům na trhu, a to za nediskriminačních podmínek • provozovatelé pracují (provozují systém) nezávisle na ostatních účastnících trhu • zcela základním úkolem provozovatelů je zajistit spolehlivý provoz systému a jeho rozvoj

25. Velcí zákazníci IFIEC – International Federation of Industrial Energy Consumers • tato skupina, a to jak v EU tak konkrétně i v ČR není spokojena se současnou situací na trhu s elektřinou • opatření, která navrhují směřují k dalšímu rozvoji trhu s elektřinou: • administrativní omezení podílu na trhu velkých elektrárenských společností • úplné oddělení sítí • integrace(spojování) trhů s elektřinou • zvýšení transparentnosti trhu • v ČR upozorňují na možnost zavedení regulace ceny, z důvodu neexistence převahy nabídky nad poptávkou

26. Obyvatelstvo • do této skupiny řadíme i malé podnikatele • je těžké zjistit určité celoevropské reprezentativní stanovisko (různá situace v jednotlivých státech) • pokud můžeme udělat zjednodušený závěr, pak obyvatelstvo se touto otázkou zatím příliš nezabývá, protože podíl nákladů na elektřinu zatím netvoří tak významnou položku a to zvláště v EU 15 • pro obyvatelstvo se stává elektřina „zajímavou“ v okamžiku kdy je jí nedostatek nebo pokud dojde k jejímu zdražení nad úroveň „nevýznamné“ položky

27. Vlády • projevují svou vůli hlavně prostřednictvím orgánů EU • EU je autorem myšlenky zavedení jednotného trhu s elektřinou • na druhé straně dostávají vlády v direktivách EU „úkoly“, které ve svých důsledcích znamenají zodpovědnost za zajištění elektřiny • jsou politicky odpovědné za případné problémy (technické i ekonomické) při zajištění elektřiny

28. VLÁDY REGULAČNÍ ÚŘADY VÝROBCI (VELKÉ ENERGETICKÉ SPOLEČNOSTI) OBCHODNÍCI BURZY DALŠÍ ROZVOJ TRHU S ELEKTŘINOU PROVOZOVATELÉ PŘENOSOVÝCH ADISTRIBUČNÍCH SOUSTAV ROZVOJ TRHU POKUD NEVADÍ SPOLEHLIVOSTIPROVOZU SOUSTAV NESPOKOJENI S VÝVOJEM TRHU, ZVLÁŠTĚ CEN NÁZORY NA ŘEŠENÍ SE LIŠÍ OD PROHLOUBENÍ TRHU PO ZAVEDENÍ REGULACE VELCÍ ZÁKAZNÍCI NEVYHRANĚNÝ NÁZOR (DO DOBY ZVÝŠENÍ SVÉ FINANČNÍ ZÁTĚŽE) OBYVATELSTVO Závěry z názorů hlavních hráčů(jejich profesních organizací)na trhu o dalším rozvoji obchodování elektřinou

29. Budoucí trh s elektřinou? • předpoklad dalšího rozvoje trhu s elektřinou • snaha o regionální, resp. evropské řešení • neměl by být v rozporu s provozuschopností přenosových a distribučních soustav • měl by přinést zvýšení transparentnosti a snížení nákladů v rámci „evropského trhu“ • měl by směřovat ke zlepšení postavení zákazníků • měl by zpomalit (zastavit?) růst cen elektrické energie