Mezi Vídeňským kongresem a revolucí 1848

1. Mezi Vídeňským kongresem a revolucí 1848 Společnost

2. Anotace • Materiál tvoří 15 slidů, v nichž je zachycen stav společnosti od Vídeňského kongresu dále s přihlédnutím k hospodářským a společenským dějinám • Autor: Mgr. Tomáš Kozák • očekávaný výstup: žák se seznámí s částí hospodářských dějin 1. poloviny 19. století obecně, pracuje s pojmy průmyslová revoluce atd. • použitý materiál. učebnice SPN a Prodos pro 8. ročník, Wikipedia • průběh: za pomoci prezentace provedeme výklad a provádíme zpětnou vazbu pomocí shrnujících otázek • následuje možnost zápisu do sešitu

3. Společnost – Emancipace národů • mnoho národů žije pod nadvládou jiných národů • postavení podmaněných národů je pochopitelně horší než národů vládnoucích, jako úřední řeč je jim vnucena řeč ovladatelů • vytrácí se kultura podmaněných národů • už před VFBR sílí zájem o vlastní jazyk, literaturu a původní kulturu • snaha o emancipaci • po revoluci tyto snahy sílí • objevují se názory, že lidé si jsou rovni ve svých právech • u různých národů je národní emancipace různá. • balkánské národy se snaží v první řadě o vymanění zpod turecké nadvlády • v našich zemích šlo především o jazykové a kulturní zrovnoprávnění a v další fázi o zrovnoprávnění politické – viz Národní obrození • Němci nejsou pod nadvládou, ale nežijí v jednotném státě • Italové také touží po sjednocení a vymanění části italského území zpod nadvlády jiných zemí

4. Společnost – Průmyslová revoluce • masivní rozvoj techniky se nejprve projevuje v zemědělství • žací stroje, mlátičky • mnoho lidí se stalo „přebytečnými“ a museli hledat obživu ve městech, kam mohli odcházet po zrušení nevolnictví • ve městech je práce dostatek • vznikají továrny, které potřebují lidi pro obsluhu strojů • lidská práce je nahrazována prací strojů • manufakturní výroba je nahrazována výrobou tovární • průmyslová revoluce = zavádění strojů do výroby

5. Společnost – Průmyslová revoluce Anglie – strojovna Evropy • kolébka průmyslové revoluce • 1769 – James Watt zdokonalil parní stroj • univerzální motor • v Anglii byly nejlepší podmínky pro rozvoj průmyslu: • mír – od 17. století se neválčilo • nevolnictví neexistuje od 14. století • dostatek surovin díky koloniím • odbytiště pro výrobky díky koloniím

6. James Watt James Watt (19. ledna1736Greenock, Skotsko – 19. srpna1819Handsworth, Anglie) byl skotský mechanik, vynálezce a fyzik – samouk, známý především skrze své vynálezy a vylepšení parních strojů.

7. Společnost – Průmyslová revoluce Technický pokrok • parní stroj = symbol průmyslové revoluce • nové stroje se objevují ve všech odvětvích průmyslu • textilní výroba – mechanický spřádací stroj, tkalcovský stav, válcový potiskovací stroj, šlapací šicí stroj (1832, Singer) • strojírenství • hutnictví – vysoké pece, uhlí, koks • těžební průmysl – zvýšená poptávka po železné rudě, uhlí • doprava – suroviny je nutno dostat do továren • 1814 – vynález parní lokomotivy – George Stephenson • 1803 – parník – Robert Fulton • telegraf

9. Robert Fulton (14. listopad, 1765 – 24. únor, 1815) byl Američan známý především jako vynálezce parníku. Toto označení není úplně přesné, protože parníky existovaly už dříve, Fulton byl však první, kdo z parníku učinil věc praktickou a později i komerční.

10. George Stephenson (9. června1781, Wylam poblíž Newcastle uponTyne - 12. srpna1848) byl britský inženýr. Později začal vyučovat na KillingworthColliery[zdroj?]. Jako inženýr zlepšoval v dolech parní stroje a čerpadla. Zřídil tam i několik šikmých ploch pro přepravu uhlí a nakonec 12 km dlouhou důlní dráhu. V roce 1814 předvedl úspěšně parní lokomotivu, která na kolejích postavených do svahu utáhla osm vozů s nákladem 30 tun. O rok později si ji nechal patentovat. V roce 1823 projektoval první veřejnou železniční trať pro dopravu osob na světě mezi britskými městy Stockton a Darlington (osazena strojem Locomotion). 27. září1825 ji uvedl do provozu.

11. Společnost – Průmyslová revoluce Sociální důsledky průmyslové revoluce • v západní a střední Evropě rychlý rozvoj, východ Evropy a Balkán zůstává agrární • objevují se nové společenské vrstvy: dělníci, buržoazie • dělníci pracují v továrnách, dolech a hutích 14-16 hodin denně včetně dětí • dělníci byli naprosto závislí na platu, neexistovala žádná sociální síť • objevují se stále dokonalejší stroje, které zastanou více práce  mnoho dělníků je propouštěno • aby si zachovali práci, rozbíjejí stroje v domnění, že si zachrání místo • buržoazie = bohaté měšťanstvo (továrníci, bankéři, obchodníci) = kapitalisté Pokusy o řešení situace dělníků • svépomocné dělnické spolky se společnou pokladnou, z níž se vyplácela podpora • stávky za lepší pracovní podmínky • někteří kapitalisté si uvědomují, že v lepších podmínkách bude dělník odvádět kvalitnější práci  zřizovaly se „školky“ stavěly se domy pro dělníky; nicméně takto k dělníkům přistupovalo pouze málo kapitalistů • pomoc státu – vydávány zákony, které měly zlepšit situaci – zákaz práce dětí, zkrácení pracovní doby na 12 (10)hodin, pojištění atd. • vznikají i nové filozofické směry, které hledají řešení složité situace • uvažují o změně systému – socialismus

12. Společnost – Průmyslová revoluce • nereálné • Karel Marx, Bedřich Engels Proměna měst • příchod nový lidí • vznikají předměstí = čtvrti zakládané za hradbami, které už dávno neplní svůj účel • továrny, tovární čtvrti • dělnické kolonie Změna způsobu života • snadná přeprava zásilek na velké vzdálenosti  cizokrajné zboží se stává dostupnějším • zlevňuje cestování pro zábavu i za obchodem • „svět se zmenšil“ • zprávy se šíří rychleji díky telegrafu, atd.

13. Otázky: • Vysvětli pojem emancipace národa • Proč u balkánských národů hovoříme o národněosvobozeneckém hnutí? • Po čem toužili Němci a Italové? • Zopakuj si, co jsou to manufaktury a kdy bylo u nás zrušeno nevolnictví? • Kdo a kdy vynalezl parní tsroj? • Proč došlo k průmyslové revoluci nejdříve v Anglii? • Jaké stroje se používaly v textilní výrobě? • Ovlivnilo použití strojů cenu výrobků? • Které odvětví průmyslu se začala rozvíjet a proč?

14. Otázky: • Proč muselo dojít ke změnám v dopravě? Které vynálezy dopravu usnadnily? • Jaký je přínos telegrafu? • Jaké bylo postavení dělníků? • Proč dělníci rozbíjeli stroje? • Co je buržoazie? • Proč byly bourány hradby? • Jaké domy se začaly stavět? • Proč vznikala nová města? • Jaké důsledky měl pro obyčejné lidi vynález parní lokomotivy, parníku a telegrafu?