1 / 21

Minulá fiskální diskreční opatření a jejich dopady

Minulá fiskální diskreční opatření a jejich dopady. Pohled zvenčí. Petr Král Odbor měnové politiky a fiskálních analýz Sekce měnová a statistiky Česká národní banka. Seminář MF ČR, Smilovice, 6/12/2011. Struktura prezentace. Motivace Přístup Poznatky. Motivace.

vega
Download Presentation

Minulá fiskální diskreční opatření a jejich dopady

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Minulá fiskální diskreční opatření a jejich dopady Pohled zvenčí Petr Král Odbor měnové politiky a fiskálních analýz Sekce měnová a statistiky Česká národní banka Seminář MF ČR, Smilovice, 6/12/2011

  2. Struktura prezentace • Motivace • Přístup • Poznatky

  3. Motivace • Znalost o dopadech fiskálních opatření je obecně pro centrální banku nutná • Ex-ante: Zapracování výhledu fiskálních opatření do makroekonomické prognózy: vliv fiskálu na HDP ovlivňuje vývoj inflace a nastavení MP úrokových sazeb • Ex-post: Jaká byla ve skutečnosti fiskální politika? (naplnily se plánované záměry – jaký byl jejich směr, kanály a intenzita působení) • Národohospodářský aspekt: Působí fiskální politika na ekonomiku stabilizačně? • Aktuální debata: konsolidace (může být protirůstová) nebo stabilizační působení (prohlubující deficit) fiskálu

  4. Metodický přístup • Definice fiskální diskrece • vládou vědomě prováděné změny veřejných příjmů a výdajů, které by se jinak vyvíjely po trajektorii dané vývojem mimo vládní sektor (endogenně) • Měření diskrece • Metoda bottom-up (přímá) • Metoda top-down (nepřímá) • Kálmánův filtr - QPM (reziduální) • Nyní: Inventura a analýza diskrece • Vycházíme z dříve odhadnutých multiplikátorů (IMF, ČNB, ...) • Příště: ověření hodnot námi používaných multiplikátorů

  5. Měření metodou bottom-up (i) • Příjmy: suma ex post dopadů jednotlivých fiskálních opatření • zdrojem dat důvodové zprávy k návrhům zákonů + expertní korekce dopadů • příjmová opatření členěna na: • dočasná • trvalá • Výdaje: databáze opatření mnohem chudší a problematická, proto aproximace: • odchylkou očištěných celkových výdajů od autonomních výdajů • výdaje očištěné o dávky v nezaměstnanosti, úroky a kapitálový transfer pro ČKA • autonomní výdaje jako HP trend očištěných celkových výdajů, resp. jako HP trend podílu očištěných výdajů na HDP • Fiskální impuls získán pronásobením multiplikátorem (agregátním, dílčími a pak agregace)

  6. Měření metodou bottom-up (ii) Příjmová a výdajová diskrece (v % nominálního HDP) Kladné hodnoty příjmové diskrece = vyšší příjmy oproti stavu bez diskrečních opatření. Kladné hodnoty výdajové diskrece = vyšší výdaje ve srovnání s odhadnutým trendem. V1 = odchylka od trendu očištěných celkových výdajů V2 = odchylka od trendu podílu očištěných celkových výdajů na HDP.

  7. Měření metodou top-down (i) • měří fiskální diskreci z makroekonomického pohledu optikou meziroční změny: • celkového salda veřejných rozpočtů • primárního salda • cyklicky očištěného (strukturálního salda), tzv. fiskální pozice • fiskální pozice vypočtena metodou CAB: • ESCB (dílčí daňové/makroekonomické báze: dílčí gapy příjmů/výdajů mohou mířit v jednom čase oběma směry) • produkční funkce Evropské komise (output gap: cyklická složka příjmů/výdajů míří jedním směrem) • fiskální impuls získán pronásobením fiskální pozice (s opačným znamínkem) agregátním multiplikátorem

  8. Měření metodou top-down (ii) Diskreceměřená agregátními údaji (v % nomin. HDP) Kladná hodnota indikuje fiskální restrikci, záporná hodnota fiskální expanzi. Fiskální pozice představuje meziroční změnu strukturálního salda očištěného o jednorázové a mimořádné operace. • „přísný“ fiskál zejména v letech 2004 (harmonizace daní), 2007 (dobrý výběr daní, zpomalení výdajů), a 2010–2011 (konsolidace) • „uvolněný“ fiskál 2003, 2006 a 2008(!) (prohloubení strukturálního schodku v dobrých časech) a 2009 (proticyklické působení)

  9. Měření Kálmánovým filtrem (i) • Jako indikaci dopadu fiskálních opatření do reálné ekonomiky používáme rezidua IS křivky modelu QPM (bývalého jádrového predikčního modelu ČNB) • kde y_GAP je mezera výstupu, RMCI_GAP je mezera reálných měnových podmínek a y_EU_GAP je zahraniční mezera výstupu. • Model QPM explicitně neobsahuje fiskální blok, a proto, pokud jsou všechny uvedené proměnné v IS křivce správně popsány, pak reziduum IS křivky, e, zachycuje i příspěvek fiskální politiky k vývoji mezery výstupu + další nepodchycené faktory a náhodnou složku • Čtvrtletní rezidua jsou přepočtena na roční hodnoty a na základě multiplikátoru ČNB (0,6) odvozena hodnota fiskální pozice (čili inverzní přístup oproti BU a TD)

  10. Měření Kálmánovým filtrem (ii) Rezidua IS křivky a fiskální pozice Rezidua IS křivky představují ostatními proměnnými nevysvětlenou část mezery výstupu, což zde interpretujeme jako vliv fiskálu do HDP. Kladné reziduum=gap byl vyšší než odpovídalo průběhu poptávkových faktorů čili možná uvolněný fiskál. Kladná hodnota fiskální pozice znamená zpřísnění fiskální politiky, záporná hodnota znamená uvolnění fiskální politiky. Dopad fiskálu v prvním čtvrtletí roku je shodný s reziduem IS křivky v daném čtvrtletí. Dopad fiskálu v 2. až 4. čtvrtletí je dán součtem rezidua IS křivky pro dané čtvrtletí plus 0,9 násobek dopadu fiskálu z předešlého čtvrtletí (kde propagace minulých dopadů reflektuje jak autoregresní charakter output gapu tak zpoždění účinků fiskální politiky na ekonomický vývoj). Poté je implikovaný roční dopad fiskálu spočten jako průměr čtvrtletních dopadů fiskálu v daném roce. Tato interpretace zhruba odpovídá i našemu vnímání působení fiskálu na českou ekonomiku s výjimkou roku 2009,kdy standardně kalibrovaná rovnice IS nedokáže vysvětlit pozorovaný pokles HDP.

  11. Srovnání metod identifikace diskrece Diskrece „bottom-up“ a „top-down“ P = příjmová diskrece, V1 = odchylka od trendu očištěných celkových výdajů, V2 = odchylka od trendu podílu očištěných celkových výdajů na HDP • Identifikovaná diskrece „bottom-up“ poměrně v souladu s diskrecí „top-down“. Naměřené korelace: • změny salda s diskrecí 1.verze 0,54 a u diskrece 2.verze 0,75 • fiskálních pozic s diskrecemi „bottom-up“ 0,8-0,9

  12. Multiplikátory (použité stávající; nikoliv up-date) V metodě bottom-up použity pro příjmová opatření (P1) dílčí multiplikátory dle IMF. Pro P2, výdajovou diskreci v BU, pro TD a IS křivku použit ČNB odhadovaný multiplikátor ve výši 0,6.

  13. Dopady fiskální diskrece (i), % reál. HDP Kladná hodnota = fiskální expanze, P1 = příjmová diskrece při použití multiplikátorů dle MMF, P2 = příjmová diskrece s multiplikátorem 0,6 pro všechny příjmové kategorie, V1 = odchylka očištěných celkových výdajů od trendu, V2 = odchylka od trendu podílu očištěných celkových výdajů na HDP. Korelace mezi dopadem fiskálu odvozeným z IS křivky s našimi explicitními odhady dopadů fiskální diskrece je částečně v důsledku roku 2009 ve sledovaném období nízká a statisticky nevýznamná, pro jednotlivé verze fiskálních diskrecí se nachází v rozpětí hodnot 0,1 až 0,2. Po vyloučení problematického roku 2009 korelace stoupají k hodnotám mezi 0,4–0,5, ale zůstávají statisticky nevýznamné • kvalitativně stejný příběh jednotlivých specifikací fiskální diskrece, soulad i pro jednotlivé fiskální balíčky: • 2009 (protikrizový fiskální balíček) dopad +0,9–1,5 % HDP • 2010 (Janotův úsporný balíček) dopad -0,8 až -1,1 % HDP • 2011 (pokračující konsolidace) dopad -0,5 až -0,7 % HDP

  14. Dopady fiskální diskrece (ii) – Fiskální balíčky Výdajová opatření Příjmová opatření

  15. Dopady fiskální diskrece (iii),% reál. HDP Kladná hodnota diskrece = fiskální expanze. P1 = příjmová diskrece s multiplikátoremdle MMF P2 = příjmová diskrece s multiplikátorem 0,6 V1 = odchylka očištěných celkových výdajů od trendu V2 = odchylka od trendu podílu očištěných výdajů na HDP TD = průměr fiskálních pozic (ESCB a PF EK) přenásobený -0,6 • diskrece proticyklická (v letech 2001, 2003, 2007 a 2009), ale převážně procyklická (v letech 2002, 2004-2006, 2008, 2010-2011) • korelace pro jednotlivé verze dopadů diskrece s mezerami výstupu se nacházejí ve statisticky nevýznamném rozpětí hodnot -0,1 až 0,2.

  16. Závěr • Shledáváme poměrně intenzivní využití fiskální diskrece a změn ekonomických podmínek v ČR a významný vliv fiskálních opatření na reálnou ekonomiku. • Období uvolněné a přísné fiskální politiky se poměrně rychle střídala bez významné vazby na hospodářský cyklus. • Diskreční opatření v minulosti působila procyklicky i proticyklicky, přičemž procyklická období byla déletrvající. • Fiskální politika si v minulých letech nevytvořila dostatečné rezervy a prostor pro případné skutečné a důrazné využití možnosti fiskální diskrece v období déletrvajícího zpomalení české ekonomiky → aktuální nutnost konsolidačních (a bohužel procyklických) opatření

  17. Děkuji za pozornost ! petr.kral@cnb.cz

  18. záložní snímky

  19. Výdajová diskrece

  20. Strukturální a cyklické saldo

  21. Rozklad cyklické složky metoda Evropské komise metoda ESCB

More Related