Velká Francouzská revoluce (1789-1799)

1. Velká Francouzská revoluce (1789-1799) Daniela Svačinová Monika Synková

2. Co to je? Velká buržoazní revoluce, taky jako Revoluce třetího stavu. Byla vyvolána celkovou hospodářskou i politickou krizí Francie. Jednoznačným cílem revoluce bylo zlikvidovat středověké dělení obyvatelstva, společnosti na stavy a vytvořit tak demokratickou občanskou společnost postavenou na rovnoprávnosti lidí, snaha, aby si lidé byli rovni před zákonem.

3. V 18.století Poměry ve Francii byly pravým vzorem absolutistické monarchie, který byl vytvořen královským rodem Bourbonů. Na trůn se dostává Ludvík XVI., za jehož vlády došlo k dalšímu upevnění absolutistické moci. Řídil se heslem: „Po nás potopa.“

4. Stavy : • 1. stav - církev • 2. stav - šlechta - dvorská (úředníci, ministři) a provinční (podnikatelská šlechty) • 3. stav - svobodní rolníci, měšťané, bankéři, obchodníci.

5. 3 fáze: • 1. fáze: (14. 7. 1789 – 10. 8. 1792) V čele revoluce stáli feanti. • 2. fáze: (10. 8. 1792 – 02. 7. 1793) V čele revoluce stáli girondisté. • 3. fáze: (02. 7. 1793 – 27. 7. 1794) V čele revoluce stáli jakobíni.

6. Jak to začalo… Revoluce začala díky obrovským rozdílům mezi bohatými a chudými a špatné vládě Ludvíka XVI. Francie byla v krizi. Král potřeboval souhlas generálních stavů, kteří se nesešli už 175 let, aby mohl zvýšit daně nebo si půjčit peníze. Zástupci 3. stavu se na shromáždění postavili proti šlechtě, poté si založili Národní shromáždění a chtěli reformovat Francii. Králi se to nelíbilo a tak vyslal proti shromáždění vojsko. Pařížané se o tom doslechli a vzbouřili se proti králi. Dav lidí zaútočil na Bastilu (královské vězení v Paříži). Vzpoura znamenala začátek krvavé revoluce, jejímž heslem bylo: „Volnost, rovnost, bratrství…“

7. 1. fáze Král připojil svou bílou královskou barvu k barvám červené a modré, čímž vznikla světoznámá trikolóra VFR. Z národního shromáždění vzniká Ústavodárné shromáždění. V čele stáli feanti (zástupci špiček třetího stavu). Král se se svou manželkou Marií Antoinettou rozhodl po zrušení rozdělení na stavy uprchnout do Rakouska, útěk se ale nezdařil a královská rodina byla zadržena a uvězněna. Roku 1792 Fr. vyhlásila válku Rakousku. Začala první koaliční válka monarchistické Evropy proti revoluční Francii. Po VFR z r. 1789 se Rakousko, Prusko a ostatní evropské státy chovaly zpočátku neutrálně, situace byla stále napjatější, ptž Evropa se obávala dalšího rozšíření revoluce. Válka by znamenala porážku francouzské armády a katastrofální následky. Ve Francii opět vypukla nespokojenost, která vyvrcholila 10. srpna 1792, kdy byli svrženi feanti a na jejich místa nastoupily girondisté.

8. Reformy 1. fáze • Srpen 1789 - Deklarace práv člověka a občana (Lidé se rodí a zůstávají svobodnými a rovnoprávnými) • Zavedeny papírové peníze • 1790 – Dekret o zrušení šlechtictví • Zrušeno rozdělení společnosti na stavy, všichni obyvatelé Francie se stali rovnoprávnými (včetně krále). • 13. 9. 1791 1. ústava v dějinách Francie –stala se konstituční monarchií, přestože měla krále v domácím vězení.

9. 2. fáze Při nástupu girondistů byl vyhlášen stav vlasti v nebezpečí, proto se snažili zastavit válečné konflikty. Výsledky byly poměrně brzy známy, díky Dělostřeleckému souboji u Valmy (Prusko a Rakousko x Francouzi).Vítězství bylo pro Francouze velkou morální podporou. Ústavodárné shromáždění se přejmenovalo na tzv. Konvent, jehož opatření vešla brzy ve známost: 22. 9. 1792 byla vyhlášena republika. Král je automaticky zbaven titulu a přestává existovat. Král byl v lednu 1973 popraven. Na popravu reagovali povstáním royalisté, přívrženci krále. Jejich povstání bylo potlačeno. Ve snaze o vývoz revoluce vznikly nové válečné výboje. Válka opět prohlubovala ekonomické problémy, které vyvrcholili třetí revolucí. Girondisté svrženi a zahájena třetí fáze revoluce.

10. 3. fáze Tentokrát se do čela dostávají jakobíni (scházeli se v kostele sv. Jakuba). Jakobíni byli radikálové, šlo jim o čistý průběh revoluce, v jejímž zájmu rozpoutali revoluční teror. Vznikl zákon o podezřelých, počet odpůrců tak stoupal. 24. října byla popravena M. Antoinette. Vznikl Výbor pro veřejné blaho. Následovala řada poprav. 27. 7. 1794 vznikla další povstání proti jakobínům. Povstalci dobyli Konvent, zastřelili jeho předsedu Robespiera. Podle změněného kalendáře ve Francii bylo povstání označeno jako thermidoriánská reakce. Tentokrát šlo o zástupce finančníků a velkých podniků. Celá revoluce nastolila především nový společenský systém a všichni si byli rovni před zákonem.

11. Po Thermidoru Do čela Francie se roku 1795 podle nové ústavy postavilo pětičlenné Direktorium, za jehož vlády nastal „odliv revoluce“. Počátek vlády Direktoria se někdy chápe jako konec Velké francouzské revoluce. V situaci všeobecné nestability se pak v roce 1799 chopil moci bývalý dělostřelec Napoleon Bonaparte.

12. Pár obrázků…

13. Ludvík XVI. • 23. srpna 1754 – 21. ledna 1793 • francouzský král z rodu Bourbonů vládnoucí v letech 1774–1792 • vnuk Ludvíka XV • manželka Marie Antoinetta (dcera Marie Terezie)

14. Marie Antoinetta • 2. listopad 1755 – 16. říjen 1793 • francouzská královna • Manželka Ludvíka XVI. • dcera Marie Terezie a Františka I. Štěpána

15. Napoleonské války 1797-1815

16. Shrnutí… • Napoleon vytvořil nové republiky spojené s Francií a na významná místa dosazoval své příbuzné • Cíl – zlepšit postavení Francie mezi evropskými velmocemi • 1806 – kontinentální blokáda, která měla uzavřít všechny evropské přístavy britským lodím, a zlikvidovat tak převahu VB na moři

17. Důležitá data: • 1796-1797 – Napoleonův vpád do Itálie • 1798 – Napoleonovo tažení do Egypta • 1799 – Napoleon převzal vládu ve Francii • 1804 – Napoleon se dal korunovat císařem • 1805 – Bitva u Slavkova proti Rakousku a Rusku • 1807 – Tylžský mír Francie s Ruskem a Pruskem • 1812 – tažení do Ruska • 1813 – Napoleon prohrál bitvu u Lipska • 1814 – Napoleonův odchod do vyhnanství na Elbu • 1815 – Napoleonova poslední bitva u Waterloo

18. Napoleon Bonaparte • 15. srpen 1769 – 5. květen 1821 • Francouzský generál a císař • Jeden z největších vojevůdců lidstva • Generálem když mu bylo 26 let • 1799 – po státním převratu se chopil moci, rozpustil direktorium a jmenoval 3 konzuly • 1. konzul, vládl 15let • Mnoho reforem, nové zákony, lepší vzdělávací systém a nová národní banka

19. Armáda • Nová bojová taktika • Všichni dospělí muži ve věku 18 - 25 let • 1799 – 750 000 vojáků • 1803-1815 - další 2 mil. mužů

20. Pár obrázků…