Download
1 / 16
160 likes | 316 Views
Tržnà rovnováha na dokonale konkurenÄnÃm trhu. Dokonale konkurenÄnà firma.
E N D
Dokonale konkurenční firma • Dokonale konkurenční firma bývá někdy označována jako „price taker“, tj. jako firma, přebírající cenu. Toto označení vyjadřuje skutečnost, že pro firmu je cena její produkce a cena vstupů (specifických výrobních faktorů) exogenní, tj. daná zvnějšku - tzn. firma tyto ceny nemůže ovlivnit. • To se projevuje v tom, že poptávka po její produkci je dokonale elastická, což lze graficky znázornit jako vodorovnou přímku rovnoběžnou (graf na následující straně). • Rozhodování firmy se v takovém případě omezuje na rozhodování o objemu výstupů a o množství vstupů, které hodlá koupit.
Dokonale konkurenční firma Dokonale konkurenční trh (a) a firma (b)
Tržní rovnováha a její dosahování • Motivace: Na trh přichází mnoho kupujících, jakou cenu jsou ochotni zaplatit? • Kupující si navzájem o zboží konkurují a jejich vzájemná konkurence žene ceny vzhůru… • Cena, kterou jsou kupující maximálně zaplatit, je dána jejich mezním užitkem.
Tržní rovnováha a její dosahování • I prodávající si vzájemně konkurují, jejich konkurence naopak tlačí ceny dolů… • Kam až? • Minimální cena, kterou jsou prodávající ochotni akceptovat, je ohraničena jejich mezními náklady.
Tržní rovnováha a její dosahování Optimum spotřebitele (a) a optimum firmy (b)
Rovnováha na dokonale konkurenčním trhu • Co určuje optimum spotřebitele? MU ve vztahu k ceně – křivka poptávky je totožná s křivkou mezního užitku. Poptávka je tedy v rovnováze, pokud platí: P = MU (cena se rovná meznímu užitku). • Optimum firmy určuje vztah ceny a mezních nákladů. Individuální křivka nabídky je totožná s křivkou mezních nákladů (s její částí). Nabídka je tedy v rovnováze, pokud pro všechny výrobce platí: P = MC (cena se rovná mezním nákladům). • Má–li být trh v rovnováze (poptávka se má rovnat nabídce), musí platit současně P = MU a P = MC a odtud: MU = MC (mezní náklady a mezní užitek se rovnají, viz následující obrázek).
Rovnovážná cena • Tržní rovnováha nastává v průsečíku křivky poptávky a křivky nabídky, neboť tam se poptávané množství právě rovná nabízenému množství, a na trhu tudíž nevzniká ani nedostatek, ani přebytek zboží. • Existuje pouze jedna cena, při které se poptávané množství právě rovná nabízenému množství. Tuto cenu nazýváme rovnovážnou cenou. • Rovnovážná cena odráží současně mezní užitek spotřebitelů i mezní náklady výrobců.
Tržní nerovnováha • Na trhu mohou vzniknou dva typy nerovnováhy: * Nedostatek – poptávané množství převyšuje nabízené množství. Nedostatek vzniká, když je cena nižší než rovnovážná cena. Nedostatek vyvolává na trhu takové jevy, jako jsou fronty nebo pořadníky. Na to reagují výrobci zvyšováním ceny (viz. následující obrázek). * Přebytek – poptávané množství převyšuje poptávané množství. Přebytek vzniká, když je cena vyšší než rovnovážná cena. Na trhu se přebytek projevuje neprodejnými zásobami. Výrobci na to reagují snižováním ceny.
Tržní nerovnováha - přebytek Při ceně 3,50 Kč je na trhu přebytek statku – nerovnováha. Přebytek statku vede k poklesu ceny statku a trh směřuje k rovnovážné ceně 2,70 Kč
Tržní nerovnováha - nedostatek Při ceně 2 Kč je na trhu nedostatek statku – nerovnováha. Nedostatek vede k růstu ceny statku a trh směřuje k rovnovážné ceně 2,70 Kč.
Dynamická rovnováha • Každá nerovnováha je nestabilní a přechodnou situací, protože vyvolává pohyb ceny směrem k rovnovážné ceně a tím i pohyb trh směrem k rovnováze. • Jedinou stabilní situací je tržní rovnováha (tzv. dynamická rovnováha)
Výhody ze směny • Trh nejen zabezpečuje efektivní alokaci výrobních faktorů, ale ekonomickým subjektům přináší výhody ze směny v podobě tzv. přebytku spotřebitele a přebytku výrobce. Přebytek spotřebitele (viz. kapitola Chování spotřebitele).
Přebytek výrobce • Každé úrovni ceny odpovídá optimální množství, kdy se cena rovná mezním nákladům. MC předcházejících jednotek vyrobené produkce jsou však nižší něž cena, za kterou jsou prodány. Tak vzniká rozdíl mezi cenou a mezními náklady, který se nazývá přebytkem výrobce na jednotku produkce.
