Slu by denn p e o d ti po adovan a nab zen mo nost volby
This presentation is the property of its rightful owner.
Sponsored Links
1 / 36

Služby denní péče o děti. Požadovaná a nabízená možnost volby. PowerPoint PPT Presentation


  • 46 Views
  • Uploaded on
  • Presentation posted in: General

Služby denní péče o děti. Požadovaná a nabízená možnost volby. Věra Kuchařová, VÚPSV, Praha. Obsah. Nástin aktuální situace Formování nabídky a poptávky po zařízeních denní péče o děti (ZDPD) Oprávněnost kritiky nedostatečnosti systému ZDPD

Download Presentation

Služby denní péče o děti. Požadovaná a nabízená možnost volby.

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Presentation Transcript


Slu by denn p e o d ti po adovan a nab zen mo nost volby

Služby denní péče o děti. Požadovaná a nabízená možnost volby.

Věra Kuchařová, VÚPSV, Praha


Obsah

Obsah

  • Nástin aktuální situace

  • Formování nabídky a poptávky po zařízeních denní péče o děti (ZDPD)

  • Oprávněnost kritiky nedostatečnosti systému ZDPD

  • Prostor pro alternativní služby denní péče o děti (SDPD)

  • Podmínky a limity rozvoje SDPD

  • Dílčí závěry


Aktu ln situace v r

Aktuální situace v ČR

  • Naprostá převaha institucionálních forem ZDPD – dlouhodobá tradice, vysoký standard institucionálních forem, odlišné chápání funkcí ZDPD pro děti do 3 let a od 3 let do počátku školní docházky

  • Varieta zdrojů financí vytvářející nerovnosti

  • Nerovnoměrná dostupnost podle regionů (lokalit) a věku dětí (<3 vs. 3+; poslední rok před nástupem do školy)


Vztah nab dky a popt vky

Vztah nabídky a poptávky

  • A: kvantitativní rovnováha

  • B: Možnosti volby – v zásadě trojí:

    1. využiji nebo nevyužiji

    2. co využiji

    3. kdy to využiji

    Základní volba forem: individuální domácí péče nerodičovskou osobou, individuální péče mimo domov, neinstitucionální péče mimo domov ve skupinách, institucionální péče mimo domov ve skupinách

    Kdy: věk dítěte, pracovní vytížení rodiče

    Objektem kritiky „A“, nezkoumá se vliv „B“ (omezené volby forem)


Faktory tvo c popt vku

Faktory tvořící poptávku

  • Demografický vývoj

  • Zaměstnanost žen (poptávka na TP + zájem žen; flexibilita pracovní doby a místa)

  • Opatření rodinné politiky (zjednodušeno: ZDPD vs. MD/RD/OD a R-dávky)

  • Rodinné (a jiné) postoje a preference (vliv tradic, chápání mužských a ženských rolí, náklady ztracených příležitostí)

    Faktory makrosociální a mikrosociální se prolínají


Faktory tvo c nab dku

Faktory tvořící nabídku

  • Rodinná politika (family regime) – charakter, principy, cíle – odráží rodinné klima ve společnosti, politické zájmy  míra státní podpory ZDPD

  • Zúčastněné subjekty – charakter, početnost, variabilita

  • Legislativní zakotvení (zřizovatelské pravomoci a podmínky – „kdo může co a jak“, financování, požadavky na kvalitu služeb a na kvalifikovanost personálu)


Vztah vyu it zdpd mate sk a rodi ovsk dovolen zam stnanosti en a porodnosti

Vztah využití ZDPD, mateřské a rodičovské dovolené, zaměstnanosti žen a porodnosti


Opr vn nost kritiky dostupnosti zdpd

Oprávněnost kritiky dostupnosti ZDPD

  • Trvalost poptávky z hlediska demografického vývoje

  • Naplněnost institucionálních ZDPD

  • Relevance nabízených forem denní péče o děti struktuře poptávky

  • Bariery využívání stávající (potenciální) nabídky


V voj porodnosti a jej progn za s 2009

Vývoj porodnosti a její prognóza (ČSÚ 2009)


V voj po etnosti d tsk populace

Vývoj početnosti dětské populace


Rostouc diskrepance mezi nab dkou a popt vkou p i p ij m n d t do m

Rostoucí diskrepance mezi nabídkou a poptávkou při přijímání dětí do MŠ


Slu by denn p e o d ti po adovan a nab zen mo nost volby

Situace z pohledu představitelů MŠ

Výzkum na MŠ (2008, šk.r. 2007/08):

  • v 63 % MŠ nikoho neodmítli

  • v 9 % MŠ odmítli maximálně 1/10;

  • více než 30 % přihlášek muselo odmítnout cca 15 % MŠ

  • V průměru byla odmítnuta 1/10 žádostí; v největších městech (nad 50000 obyvatel) v průměru 1/5

  • nevyužitou kapacitu uvedla polovina MŠ

  • v rámci poloviny školek s využitou kapacitou byly tyto ve 2 % přeplněny

  • Malý zájem o zkrácené denní pobyty z důvodu, že matky pobírají RP


Slu by denn p e o d ti po adovan a nab zen mo nost volby

Naplněnost kapacit mateřských škol podle velikosti obce (v %)


Ve v voji n v t vnosti zhor en a v posledn dob data iv r st pod lu d t v m ve v kov ch kategori ch

Ve vývoji návštěvnosti zhoršení až v poslední době (data ÚIV).Růst podílu dětí v MŠ ve věkových kategoriích:


Slu by denn p e o d ti po adovan a nab zen mo nost volby

Podíl 3-letých a 4-letých dětí na předškolním vzdělávání v mezinárodním srovnání - 2007 (% z populačního ročníku)


Mo n e en nesouladu popt vky a nab dky zdpd d ti 3 5 6 let

Možná řešení nesouladu poptávky a nabídky ZDPD – děti 3-5(6) leté

  • Otevírání nových MŠ, rozšiřování stávajících: zodpovědnost obcí, u MŠ se státem vytvořené podmínky jeví být dostatečné (regionální/lokální rozdíly)

  • Subjekty zajímající se o služby celodenní péče – hlavně soukromé MŠ (nárok na státní dotace)

  • Rozšiřování alternativních forem ZDPD:

  • Alternativy hlavně pro kratší a/nebo nepravidelnou docházku

    Celodenní péče se vzdělávacím programem přednostně požadována až pro děti od cca 4 let


P e o d ti mlad 3 let

Péče o děti mladší 3 let

  • Jeselská péče se stala okrajovou záležitostí – nakolik vlivem poklesu nabídky a nakolik poklesu poptávky?(Proč se zavíraly jesle i po roce 2005?)

    Důvody:

  • Pokles počtu dětí – do roku 2002

  • Preference rodičovské (rodinné) péče

  • Růst poplatků – absolutně + ve srovnání s MŠ

  • Růst konkurence jiných forem? - omezená


Mikrosoci ln faktory popt vky

Mikrosociální faktory poptávky

Rodinné (a jiné) postoje a preference (vliv tradic, chápání mužských a ženských rolí, náklady ztracených příležitostí )

(srv. Catherine Hakim, mezinárodní data): 10-30 % žen preferuje rodinnou péči, 40-80 % žádá HRZ vs. preference se tvoří pod vlivem podmínek)

  • Diferenciace poptávky podle individuálních charakteristik:

  • pojetí rodičovství, preference  celkové životní a rodinné hodnoty a preference způsobů výchovy dítěte

  • vzdělání a socioprofesní status rodičů;

  • socioekonomický status rodiny - finanční možnosti

  • věk dětí


Preference v p i o mal d ti rzv 2006

Preference v péči o malé děti(RZV 2006)


Soulad preferenc a re ln ho chov n

Soulad preferencí a reálného chování

  • Vysoká míra souladu preferencí a skutečného způsobu péče o děti– nevíme přesně, zda je výsledkem skutečně svobodné volby v reálném životě (vztah: preference-reálná potřeba-skutečné chování)

  • Dílčí vysvětlení = kdy ženy ukončují RD:

  • nejčastěji podle plánu, ostatní spíše dříve proti plánům, než později (HRZ 2004), důvody (ZPD 2005):

  • Kratší RD – potřeba výdělku nebo „kariery“, na 3.-4. místě možnost péče MŠ a péče jinou osobou

  • Delší RD - upřednostnění vlastní péče o dítě či nedostupnost vhodného zaměstnání, na 5.-6. místě nedostupnost nerodičovské péče

    Obdobné podíly respondentů deklarujících (ne)dostupnost institucionální i alternativní péče


Z vislost preferenc na v ku d t a po adovan ch funkc ch slu eb zdpd

Závislost preferencí na věku dětí a požadovaných funkcích služeb ZDPD

  • Do 2 let – jednoznačně rodina

  • 2-3 roky – převážně rodina, pokud mimo-rodinná péče, pak nejraději individuální (či malé skupinky) a na část dne

  • 3-4 roky – roste zájem o mimorodinnou péči, preference i nároky na nerodinnou péči se diferencují; „tradiční“ orientace na MŠ vs. zákonem omezená docházka

  • 4+ let – rostou požadavky na kolektivní péči a na vzdělávací funkce – zřetelná přednost MŠ

  • Prostor pro alternativní formy péče - přechodná řešení mezi individuálními a kolektivními formami


Re ln p edpoklady vyu v n alternativn ch forem zdpd

„Reálné“ předpoklady využívání alternativních forem ZDPD

  • Preference rodičů: diferencované podle věku dítěte, pracovního vytížení matky (pracovní doba a režim, místo výkonu zaměstnání aj.)

    Výzkum 2006: Rozšíření nových forem péče by pomohlo 63 % respondentek (26 % velmi a 37 % za určitých okolností) a zřizovaní předškolních zařízení zaměstnavateli uvítalo 56 % z nich (27 % velmi a 29 % za určitých okolností).

  • Právní rámec – mnoho otevřených otázek

  • Finanční nákladnost podle typu a právní formy ZDPD

  • Požadované/žádoucí standardy služeb DPD


V hody a nev hody jednotliv ch forem zdpd

Výhody a nevýhody jednotlivých forem ZDPD

Co se zvažuje:

  • psychologické souvislosti – „pohodlí“ pro dítě

  • výchovné a vzdělávací funkce X „ohlídání“

  • bezpečnost

  • hygiena

  • flexibilita

  • rozsah služby – časový, obsahový

  • finanční nároky (vztah k příjmům rodiny)

  • Postavení a odpovědnost jedinců poskytujících služby (pečovatelů)

    Obecně: dostupnost prostorová


Alternativy ve sv t a v r

Alternativy ve světě a v ČR

Různý podíl formální a neformální péče (Francie 100% dětí 3+ let a 20 % dětí < 3 roky ve formální péči + vysoká podpora alternativ vs. v Kanadě 60 % dětí v neformálních typech péče)

  • Individuální (příležitostné) hlídání v domácnosti dítěte: au-pair, baby-sitting

    drahé; podporované = různě licencované a kontrolované; organizováno soukr./municip./NNO

  • ČR: nejčastější forma – má nejblíže k rodinné péči, vysoce flexibilní služba

    Drahá služba (dnes i střední vrstvy)

    Pokud organizováno individuelně - levnější, ale na hranici legality, bez kontroly kvality;

    Přes agentury-větší záruka kvality, ale vyšší cena, málo rozšířené (stále nedůvěra k agenturám)


Alternativy ve sv t a v r pokra ov n

Alternativy ve světě a v ČR – pokračování

  • Individuální (příležitostné) hlídání mimo domácnost: formalizovaná, podporovaná služba

    „denní matky“ v Něm.,Rak.; podobné jsou mateřské asistentky (certif. chůvy) ve Fr., childminders ve VB

  • ČR: využíváno výjimečně, chůvy zejména pro děti < 3 roky, spíše pro příležitostné hlídání, vysoká flexibilita podle potřeb klienta;

  • spíš ve velkých městech (hlavně Praha, SČ a JM kraj); mimo Prahu nabídka převyšuje poptávku, v Praze naopak;

  • kvalita - zajištěna u „vázané živnosti“; ostatní často na hranici legality, bez kontroly (akceptováno vzhledem k nižší ceně);


Slu by denn p e o d ti po adovan a nab zen mo nost volby

Alternativy ve světě a v ČR – kolektivní péče

  • Pravidelná péče: striktní pravidla pro prostředí péče, kvalifikaci, odměňování pečovatelek; např. ve Fr. jesle a mateřské školičky,

  • ČR: miniškoličky, mikrojesle, hlídací dětská centra

  • V místech nedostatku jeslí/MŠ jsou jejich náhradou – i tam, kde tyto nejsou dost flexibilní

  • Cenově dostupnější než individuální péče

  • Dražší, než jiné kolektivní formy - samotné podmínky nutí k vyšší ceně(požadavky na provozovny + péče o děti jako služba má DPH 19 %),snaha nahradit vyšší kvalitou a flexibilitou


Alternativy ve sv t a v r kolektivn p e

Alternativy ve světě a v ČR – kolektivní péče

  • Nepravidelná péče: obdobné typy jako u pravidelné péče, striktní pravidla, např. ve Fr. halte-garderie, jesle a mateřské školičky

  • ČR: stejné subjekty, jako ty poskytující pravidelnou péči (soukr.sektor) + mateřská centra (NNO)

  • hlavně pro rodiče ne zaměstnané, pracující nepravidelně, na RD, odmítající jesle

  • Mateřská centra - nejúspěšnější (300)– odpovídají preferencím neformálně zajišťovaných, kombinovaných a levnějších služeb pro nejmenší děti


Slu by denn p e o d ti po adovan a nab zen mo nost volby

Alternativy ve světě a v ČR – pokračování

  • Vzájemná (rodičovská) výpomoc: rodinné prostředí, ale levnější než individuální péče, obvykle licencované a kontrolované (standard péče)

    Francie: certifikovaná chůva (18 % dětí <3 let)

  • ČR: dosud zcela neformální; osobní kontrola; praktikovaná spíš na venkově a pro příležitostné hlídání

  • snaha právně zakotvit – nepochopení + komplikace (nutno dořešit): právní vymezení zodpovědnosti chůvy, její kvalifikace (zdravotnická, pedagogická), počet a věk dětí, chůva-matka malého dítěte, místem péče domácnost chůvy (MC?), spolehlivost chůvy, dopady jejího onemocnění

  • Finanční limit 5000Kč se jeví přijatelný


Slu by denn p e o d ti po adovan a nab zen mo nost volby

Alternativy ve světě a v ČR: podnikové školky

  • Podpořeny ve Francii, Iniciační fond ve VB,

  • ČR: dosud ojedinělá a málo koncepčně podchycená forma

  • Řada pozitiv pro rodiče

  • Ujasnit: funkce a charakter služby (možnost variability?), standardy péče – vzhledem k „efektivitě“ pro zaměstnavatele + ve prospěch dětí

  • 2 možnosti - zapsané ve školském rejstříku a (ne)zapsané – odlišné podmínky (předpoklady, normy, povinnosti, státní podpora)


Slu by denn p e o d ti po adovan a nab zen mo nost volby

Limity rozvoje soukromých služeb péče

  • Na straně poptávky: vzorce chování-preference rodinné péče a neformálních sítí do 3 let dítěte, nízké příjmy matek (venkov), postavení matek dětí <3 let na TP

  • Na straně nabídky:

  • obtížné hledání důvěry klientů (mimo Prahu), nedostatek kvalitních pečovatelek (kde je vyšší poptávka než nabídka - Praha)

  • Kontextuální limity: striktní požadavky na provozovny péče o děti podnikající formou „vázané živnosti“ (formální zdravotnické vzdělání, hygienické normy) →vstupní náklady + daňové zatížení agentur (19% DPH)→cena služby

    (přechod z neformálně poskytované služby na „legalizovanou“ zvýší cenu →odradí klienty)


Limity rozvoje slu eb p e v nno

Limity rozvoje služeb péče v NNO

  • Legislativa: restriktivní či nejednoznačná

  • Personální a materiální „vybavení“ MC ← omezené finanční zdroje

  • Nejistota finanční situace – granty s trváním 1 roku→těžko zajistit kvalifikované pečovatelky


Cenov relace institucion ln p e vs alternativy ve ejn vs soukrom sektor

Cenové relace: institucionální péče vs. alternativy; veřejný vs. soukromý sektor

  • MŠ: v „obecních“ průměrně cca (260+420+x)>680,-Kč měsíčně (ve 12 % MŠ jen stravné), v soukromé v průměru 4-5 tisíc Kč

  • Jesle: „obecní“ 300-5000 Kč(Praha obvykle 1500 pro bydlící v daném obvodu, 5000 ostatní; poplatek za „hodinové“ hlídání < 100 Kč) , soukromé 5-18 tisíc (!!);

  • Chůvy: černý trh 60-100 Kč/hod.; agentury 130-150 Kč

  • „hrubý žebříček cen“: obecní MŠ  obecní jesle  soukromé MŠ  soukromé jesle  soukromé alternativní formy

  • OECD: ÚR, 2 děti 2 a 3 roky, oba rodiče zaměstnaní a berou 167 % průměrné mzdy – v ČR zaplatí cca 7 % čistých příjmů rodiny (VB 33 %, Rak. 15 %, Fr. a Nz. 11 %)

  • Mé hrubé odhady: za „obecní“ MŠ jedno dítě v ÚR cca 2 %, ale až cca 13 % za soukromou (ČSÚ celkem 2,7 %)


Shrnut

Shrnutí

  • Zdroje nedostatečnosti systému ZDPD leží i mimo tento systém – přístup a možnosti obcí (RP na obcích), flexibilní pracovní doba matek, celkové prostředí nedůvěry, stereotypy chování

  • V malém rozšíření SDPD pro děti <3 let hraje velkou roli nezájem – obecně či o konkrétní formy

  • Uspokojení poptávky je regionálně diferencováno

  • Zásadní problém = finanční dostupnost (mimo MŠ)

  • Stereotypní očekávání/požadavky brání rozvoji alternativních forem

  • Striktní legislativní požadavky  finanční konkurence „levného černého trhu“ a legálně poskytovaných služeb agentur


Z v ry

Závěry

  • Podpora alternativních forem SDPD - zájem státu – měly by se změnit podmínky jejich poskytování

  • Zajistit kvalitu služeb právně zakotvenými požadavky na zřizovatele-provozovatele a kontrolami, ale nepodceňovat schopnost rodičů si kvalitu „ohlídat“ → přehodnotit striktní pravidla

  • Snížit nákladnost alternativních forem: např. snížení DPH za služby péče o děti na 9 %; daňové úlevy zaměstnavatelům za podnikové MŠ (více umístěných dětí →místo DPH aj. daně z příjmů rodičů)

  • Podporovat další zdroje financování: např. příspěvky zaměstnavatelů (umožnit vykazovat výdaje na péči do nákladů)

  • Umožnit legislativně zřizování nových forem: např. kombinovaných zařízení jeslí a MŠ na obcích, sjednotit legislativní podmínky pro ZDPD stejného poslání a funkcí


Z v ry pokra ov n

Závěry - pokračování

  • Podpora prostředí důvěry a profesionality

  • Podporovat „jméno“ kvalitních agentur pečujících o děti (dnes preference osobních vazeb)

  • Vypracovat systém různých forem vzdělávání pracovníků v ZDPD, pečovatelů – praxe požaduje různou úroveň a specializace

  • Přehodnotit systém SDPD

  • Odstranit resortní roztříštěnost a dělení na SFPD pro děti mladší 3 let a starší 3 let

    Chápeme-li systém ZDPD jako nástroj podpory HRZ, není možné měnit tento systém nezávisle na dalších systémech v rámci rodinné politiky a nezávisle na dalších institucionálních systémech.


Pod kov n

Poděkování

Spoluautorkám studie, která je podkladem mého příspěvku:

Sylva Höhne

Olga Nešporová

Blanka Plasová

Kamila Svobodová

Anna Šťastná

Lucie Žáčková

studie „Péče o děti předškolního a raného školního věku“, VÚPSV 2009

Podpořeno MPSV ČR v rámci řešení projektu HR 162/07


  • Login