1 / 26

Měnová a fiskální politika

Měnová a fiskální politika. Ing. Petr Sedláček Ph.D. Centrální banka CB jsou oproti komerčním bankám jsou relativně mladé (17. století).Jejich přesný vznik se nedá určit (3 různá kritéria): - Podle data založení je nejstarší CB Sveriges Riksbank (1668)

tomas
Download Presentation

Měnová a fiskální politika

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Měnová a fiskální politika Ing. Petr Sedláček Ph.D.

  2. Centrální banka CB jsou oproti komerčním bankám jsou relativně mladé (17. století).Jejich přesný vznik se nedá určit (3 různá kritéria): - Podle data založení je nejstarší CB Sveriges Riksbank (1668) Jako první činnost zahájila Bank of England (1694) Jak první měla emisní monopol Rakouskánárodní banka ( 1817)

  3. Důvody vzniku CB • Úvěrovat panovníka • Vedení účtů • Emise peněz • Později přistoupila měnová politika s cílem zabezpečit měnovou stabilitu, regulace komerčního bankovnictví, vytvoření mezibankovního zúčtovacího systému

  4. Funkce CB • Měnová politika • Emise hotovostních peněz - emisní monopol • Devizová činnost • Devizové rezervy a operace na devizovém trhu a devizová regulace • Regulace a dohled bankovního systému • Banka bank • PMR, dobrovolné rezervy, poskytování úvěrů, vedení účtů a provádění zúčtování mezi bankami • Banka státu • Vedení účtů, provádění operací státu, správa státního dluhu atd. • Reprezentace státu v měnové oblasti

  5. Cíle a nástroje měnové politiky • Nástroje • Operace na volném trhu • Prodej a nákup CP • Repo a reverzní repo operace • Úrokové sazby CB • diskontní sazba, lombardní sazba, repo sazba • PMR • Operační cíle • Úroková míra na peněžním trhu • Bankovní rezervy

  6. Zprostředkující cíle - Úroková míra na kapitálovém trhu Měnový kurs Peněžní zásoba Konečné cíle Míra inflace Míra nezaměstnanosti /Ekonomický růst Bilance zboží a služeb /Vnější rovnováha Restriktivní a expanzivní měnová politika

  7. Nezávislost centrální banky • Za svůj dnešní vliv vděčí CB selhání politiků v péči o stabilitu měny v průběhu 70. a začátkem 80.let • Politici jako strážci měny selhávají,protože je jejich horizont příliš krátký a pokušení manipulovat s inflací příliš velké. • Monetizace státního dluhu • Pojem nezávislosti • Zákaz CB požadovat či přijímat pokyny od vlády. Vláda se zaváže tento princip respektovat. Týká se to plnění hlavních úkolů

  8. Druhy nezávislosti • De iure a de facto • Prvky nezávislosti • Institucionální nezávislost • Osobní nezávislost (jmenování, odvolání, průběh funkce) • Finanční nezávislost (zákaz dotovat státní rozpočet, otázka schvalování rozpočtu CB atd.)Prostřednictvím financování nesmí být možnost ovlivňovat plnění hlavních cílů. • Věcná nezávislost • Cílová a instrumentální nezávislost

  9. Ekonomické důvody nezávislosti CB • Politický cyklu a možnost ovlivňovat reálnou ekonomiku pomocí měnových nástrojů • Alesina - Summers – článek (1993) • Vyšší stupeň nezávislosti CB doprovází nižší inflace • Tato nižší inflace nebyla „vykoupena“nižším růstem • Kritika obou závěrů od řady autorů • Měření nezávislosti – kritéria -index nezávislosti • Kritéria nezávislosti • Způsob jmenování a odvolání guvernéra a BR • Účast členů vlády ve vedení CB • Nezávislost provádění měnové politiky • Povinnost podporovat neinflační vývoj (zákonem uzákoněno). Priorita oproti jiným cílům (zaměstnanost, ek.růst) • Omezená možnost úvěrování vlády (monetizace dluhu)

  10. Měření nezávislosti – indexy nezávislosti CB • Index Baden –Parkin • Index Grilli, Masciandero, Tabellini rozlišení politické a ekonomické nezávislosti • Index Cukierman (1992) Víceprvkový index nezávislosti • Nezávislost ČNB • Aktivistická měnová politika • Zpoždění • Neznalost potenciálního produktu • Keynesiánci versus monetaristé

  11. Volnost rozhodování versus pravidla • Časová nekonzistence • Racionální očekávání • Řízení podle pravidel • Režim stabilního měnového kursu • Pravidlo stálého měnového růstu • Úroková míra versus měnový agregát versus • Když cíluje úrokovou míru musí CB měnit peněžní zásobu v odezvu na změny domácího produktu • Když chce kontrolovat peněžní zásobu, musí ponechat úrokovou míru, aby kolísala spolu s kolísáním domácího produktu.

  12. r D(Y0¨) D(Y2) D(Y1) E- G F r M M1/P M0/P M1/P

  13. r1 r0 D(Y1) D(Y0) r2 D(Y2) M/P M0/P

  14. Pravidlo stálého měnového růstu • Friedman doporučoval růst na úrovni růstu potenciálního produktu (cca 3%) • Výhoda transparentnost, důvěryhodnost, nižší fluktuace, dlouhodobě dosažení nižší inflace • Nevýhody: • V důsledku finančních inovací CB není schopna M kontrolovat • Neschopnost akomodovat nepříznivé nákladové šoky • Nesrozumitelnost pro veřejnost • Taylorovo pravidlo úrokové sazby • r=r* + a(- *) – b(u-u*)

  15. r=r* + a(- *) – b(u-u*) • r nominální úroková sazba ; r*cílovaná nominální úr.sazba • * cílovaná inflace • u* přirozená míra nezaměstnanosti • Jestliže  = * a u = u* • CB by měla stanovit r=r* • Jestliže > * • CB musí zvýšit r nad r* • To povede ke zvýšení nezaměstnanosti a ke snížení inflace • a koeficient, který odráží, jak CB posuzuje nezaměstnanost versus inflaci Čím vyšší a tím více CB zvýši r v reakci na inflaci Každopádně ,podle Taylora by měl a > 1 • b - čím větší, tím víc chce CB udržet nezaměstnanost blízko přirození úrovně

  16. CB nemůže cílovat obě veličiny najednou. • Volba závisí na tom, který z těchto cílů – peněžní zásoba nebo úroková sazba- je sto lépe ovlivňovat úroveň rovnovážné produkce a omezit její kolísání • Předpokládejme, že LM je stabilní a IS je nestabilnější • Menší kolísání produkce je dosaženo pří cílování peněžní zásoby (když byla IS méně stabilní) LM r IS0 Y

  17. Předpokládejme nyní méně stabilní křivku LM (v důsledku nestabilní poptávky po penězích). V této situaci CB preferuje udržování úrokové sazby LM IS

  18. Inflační cílování • Konečný cíl si vytyčí CB určitou míru inflace • Pro veřejnost srozumitelné • CB je zodpovědná pouze za tento cíl • Větší problémy při provádění, protože zpoždění mezí nástroji a cílem je 112-18 měsíců • Jaký má být konečný cíl ?

  19. Fiskální politika • Funkce státu • Poskytování veřejných statků • Přerozdělování důchodů ( výkonnost versus rovnost) • Stabilizační funkce ( automatické stabilizátory) • Část rozpočtu je endogenní.

  20. Jaká je fiskální politika ? • BS = tY- G-TR BS BS= tY-G-TR C F 0 D G Y Y*

  21. Tři způsoby snížení rozpočtového deficitu • Zvýšení reálného produktu • Snížení celkových vládních výdajů (posun křivky BS • Zvýšení důchodové daně • Strukturální deficit – BS*= tY* -G-TR • Cyklický deficit = BS-BS*

  22. Rozpočtový schodek a AD – tradiční teorie • Při volně pohyblivém kursu - aktivní vládní politika má nulový účinek – úplné vytěsnění (IS-LM model v malé otevřené ) • Při režimu stabilního měnového kursu v krátkém období musí CB akomodovat a vytěsňovací efekt nepůsobí. V delším období, kdy se uvolní i cenová hladina v důsledku reálné apreciace dojde k vytěsnění NX.

  23. r S-(G-T) 60 100 Er NX(Er) 60 100

  24. Rozpočtový schodek a AD – Ricardo-Barrova teorie • Zvýšení vládních výdajů motivuje lidi ke snížení spotřeby a zvýšení úspor. Pokles veřejných úspor je tak vyvážen zvýšením soukromých úspor • Dochází k vytěsnění spotřeby (U tradičních teorií dochází k vytěsnění čistého vývozu) • Krátkozrakost • Lidé nejsou úplně racionální

  25. Daně • Vyšší daně oslabují motivace na straně nabídky a tím zpomalují růst • Šedá ekonomika • Lafferova křivka • Progresivní • Rovná daň • Veřejný dluh • B= G-T + rB • Akumulace dluhu = primární deficit + dluhová služba Celkový rozpočtový deficit

  26. B= G-T + rB • Akumulace dluhu = primární deficit + dluhová služba • V případě růstu Y •  B/Y = (G-T)/Y + (r-g)B/Y

More Related