Sonografie, hepatologie, Potravinové alergie

1. MUDr. Vladimír Compeľ Sonografie, hepatologie, Potravinové alergie Interna

2. Výchova ke zdraví Psychologie Prezenční studium 1.ročník školní rok 2009/2010

3. somatologie Zimní semestr: -Buňka, tkáně -Trávicí systém, -Pohlavní a močový systém -Srdce a krevní oběh -funkce buňky, a jednotlivých systému -základní nemoci -metabolismus, genetika, enzymy -Topografická anatomie břicha a krku (demonstrace na ultrazvuku)

4. somatologie Letní semestr: -dýchací systém -nervový systém, duše, myšlení -krev, krevní skupiny, imunita -pohybový systém- kostra, svaly -kůže -funkce jednotlivých systému -základní nemoci

5. Život a funkce buněk, orgánů, systémů Anatomie topografická Smrt a apoptóza buněk enzymy metabolismus genetika imunita základní léky doplňková léčba základní bacily, viry volné kyslíkové radikály základní nemoci

6. Literatura - Dyjevský I., Somatologie, Epava 2000 - Přednášky - Smith T. Encyklopedie lidského těla - Trojan S a kol. Lékařská fyziologie, Grada 2003 - Abrahams P., Lidské tělo-Atlas anatomie člověka, Ottovo nakl.2003 - Silbernagl S., Atlas patofyziologie člověka, Grada 2001 Přednášky: možnost získat na www stránkách

7. Podmínky k získání zápočtu: - 80% účast na přednáškách a seminářích, - malé testy….(před každou přednáškou - 8min, 3 otázky) - velký test …. 50min, 50 otázek (pro studenty, kteří nesplnili podmínky malých testů) možná domluva na „doškolování„ před testem, před zápočtem, před zkouškou apod.) - aktivita na seminářích - pohovor - pro studenty, kteří nesplnili výše uvedené NIKOMU není uznána zkouška ani zápočet ze studií jiných škol a oborů tj. ani lékařům

8. Buňka, tkáně, složení, genetika, metabolismus MUDr.Compeľ Vladimír

9. Buňky krve

10. Buňky žlázy

11. Parietální buňka žaludku

12. Buňky jater

13. Buňka

14. BUŇKA „ 13 „ Membrána-rozhraní, transport látek, receptory Jádro-genetický materiál, chromatin Jadérko-tvorba rRNA=kopie DNA Endoplazmatické retikulumdrsné-tvorba bílkoviny -“- -“- hladké-tvorba Ck,Tk v b, Ribozom-tvorba bílkovin Golgiho komplex-tvorba bílkovin Lysozomy-rozklad biologického materiálu Cytoplazma –metabolické pochody Cytosklelet –tvar buňky Mitochondrie-energie- Temelín Centriol-dělení- magnet ENZYMY

15. Buněčná membrána 2 vrstvy fosfolipidů molekuly bílkovin molekuly polysacharidů kanály v membráně

16. Povrchové molekuly b.membrány proteiny, polysacharidy(mají funkci receptorů(500-100 000) pro): … cholesterol, hormony, insulin, léky, protilátky, histamin, serotonin… … bacily, viry … volné kyslíkové radikály–tj.neklidné molekuly, které ztratily elektron Antigenní vlastnosti buněk … krevní skupiny podle antigenu na povrchu, … imunita rozpozná bacily, poškozené buňky, rakovinové buňky … ch h L

17. Poškození bun.membrány vylití vnitřního obsahu cytoplasmy (enzymy, DNA, ribozomy… - Etiologie: toxické látky, alkohol, chemoterapie, antibiotika … - Diagnostika nemocí je postavená na poškození bun.membrány: žloutenky, alkoholické poškození jater, infarkty myokardu, - využití bun.membrán z bacilů= Broncho-vaxom, Luivac, Ribomunyl

18. Buněčná membrána Povrch = je různý, dle funkce: klky- vstřebávání látek řasinky- očista, posun hlenu, přenosvzruchu- nervy, vodivé buňky srdce, receptorové buňky.. Transport přes buněčnou membránu: volně - přes kanály aktivně - pumpy (H-K ATPáza=HCl v žaludku, Ca-Mg-endonukleáza – život buňky, apoptóza) pohlcování - fagocytosa

19. Protonová pumpa parietální buňky H-K ATP-áza

20. Parietální buňky HCL

21. Jádro Hrudky chromatinu (spiralizované částí chromozomů) tj DNA obsahuje veškerý genetický materiál včetně dědičných kódů, které hrají důležitou roli v rozmnožování, růstů a metabolismu buňky jádro je ohraničené jaderní membránou s póry chromozomy jsou patrné v jádru jenom při bun.dělení počet chrom. je typický a stálý pro každý živočišný druh člověk má 46 chrom, jenom zralé pohlavní buňky 23 chrom.

22. Jadérko Kulovité tělísko v jádře buňky kde se tvoří rRNA při buněčném dělení zaniká, po rozdělení buňky se obnoví znovu

23. Nutno si uvědomit, že: 1.Jádro obsahuje geny=plány na dělení =plány na tvorbu bílkovin,tuků, cukrů. 2.buňka je složená z bílkovin, tuků a cukrů Bun.membrána - z fosfolipidů.. tj. tuků - na jejím povrchu jsou proteiny a polysacharidy Buněčné enzymy- jsou velké bílkoviny Jádro obsahuje NK tj. cukr a aminokyseliny, obal je fosfolipid Mitochodrie – obal je z fosfolipidů a uvnitř jsou enzymy – tj. bílkoviny 3.buňka plní funkce: tvoří žluč, sekrety, tvoří protilátky… tj.musí vyrobit řadu molekul ck, tk, b… tj. vzniká trávicí enzym nebo metabolický enzym, …nebo protilátka=bílkovina…. 4. Buňka má 3 továrny na výrobu B,Ck,Tk: Endoplazmatické retikulum, Golgiho aparát a Ribosomy

24. Endoplazmatické retikulum jádro síť kanálků a váčků (továrna na Ck,Tk,B..) Hladké - bez ribosomů (syntéza cukrů-glykoproteinů, tuků v buňce, cholesterol) Drsné - s ribosomy na povrchu (tvorba bílkovin) Bílkoviny vznikají na ribosomech. Pak jsou transportovány do Golgiho komplexu

25. Streptokokus Ribosomy jsou drobné hrudky rRNA úkolem je čtení mRNA (poslíček=messenger) pro tvorbu bílk. vznikají v jadérku (mRNA= SMS – jak tvořit bílkoviny…) Jsou vázané na drsné ER, nebo volně v cytoplasmě na ribosomech se tvoří bílkoviny Ribomunyl= ribosomy ze 4 bacilů: Klebsiela pneumonie, Streptokokus pneumonie a pyogenes, Haemophlilus influenze +bun.membrány z 1 bacila (Klebsiela pneumonie)

26. Golgiho komplex Síť kanálků a váčků a vláken (podobný jako E.R.) Neobsahuje ribosomy -bílkoviny z ER zde „dozrávají“ -upravují se řetězce bílkovin (prodlužují, zkracují, štěpí…) a přenáší bílk. Na bílkoviny se vážou i nebílkovinné složky … ty pak putují -mimo buňku- hormony, sekrety… -do buňky (obnova bun. organel, regenerace…)

27. Centriol 2 válečky, při dělení se zdvojí Při buněčném dělení se zdvojí, vytvoří dělící vřeténka a rozděluje rovnoměrně chromozomy

28. Mitochondrie Mitochondriální medicína jsou oválné útvary jejich počet závisí na intenzitě látkové výměny 2 membrány .. vnitřní nařasená. na vnitřní membráně jsou uchyceny enzymy pro oxidaci látek, tj. pro „buněčné dýchání“ VZNIK ENERGIE obsahují vlastní DNA, RNA a mají schopnost reprodukce množí se dělením (nejspíše to byly ve vývoji aerobní bakterie)

30. Cytoplasma- cytoskelet síť vláken a trubiček, která udává buňce tvar- kostru, pohyb v prostorách této kostry je tekutina s rozpuštěnými organickými a anorganickými látkami a volné ENZYMY

31. Lysozomy Drobné váčky obsahují enzymy = rozklad biolog.materiálu – prach, bakterie … rozklad jenom v lumen lysozomu !!! … když se poruší membrána lysozomu, může lysozom rozložit celou buňku !!!!

32. ENZYMY Tajemné částice zázračných schopností… Realizují vitální procesy, plní funkci bio-katalyzátoru tj. umožňují, aby probíhaly složité biochemické procesy, reakce. Složité bílkoviny: mají 2 částí - apoenzym- bílkovinná makromolekula - kofaktor – sloučenina (vitamin, minerál, stopový prvek)

33. Kofaktory enzymů příklady kofaktorů – sloučenina (vitamin, minerál, stopový prvek) vitaminy skupiny B: B1-thiamin - metabolismus cukrů B2-riboflavin – „FAD, FMN” NK B3-niacin - cytochromy, bun.dýchání B6-pyridoxin – bílkovin, glykogenu B12-bílkovin, tuků, ERY, nerv.systém kys.listová – puriny,NK, AK, kys.panthotenová- „CoA” - AK, NK, kys.nikotinová – „NADP” cytochrom,syntéza tuků, chol,cukrů C vitamin – kolagen, hormony, VKR, bun. dýchání selen - součást enzymu glutationperoxidáza- VKR zinek - součásti 200-300 enzymů síra - kolagen, pojivo, VKR,

34. Enzymy

35. Metabolické enzymy: CK – kreatinkináza – sval, srdce … Infarkt myokardu AST-aspartát-amino-trans-amináza = srdce, játra, sval, mozek, ledviny je v cyspoplazmě i mitochondriích …Infarkt myokardu, žloutenky, alkoholické postižení jater ALT-alanin-amino-trans-amináza = játra – v cytoplazmě …žloutenky GMT-gama-glutamyl-transferasa = játra – na b.membráně a ukazuje na činnost b.membrány … exkrece žluče, antikoncepce, alkoholu.. H-K-ATP-áza – pumpa v parietální buňce žaludku – tvorba HCl Ca-Mg endo-nukleáza – pumpa ve všech bb – apoptóza Glutationperoxidáza – likvidátor volných kyslík.radikálů

36. Sekreční enzymy … trávicí … žravé … Amyláza-do krev.oběhu ze slinivky a slinných žláz …zánět slinivky -do střev ze slinivky a slinných žláz … trávení cukrů 300gr/hod Lipáza – enzym ze slinivky- trávení tuků 175g/hod. Proteazy –(trypsin, pepsin, elastaza)- enzymy žaludku a slinivky trávení bílkovin 300gr/hod.

37. Tkáně Jednobuněčnýorganizmus je vlastně celé tělo živočicha Mnohobuněčnýorganizmus pro svůj složitý život a látkovou výměnu potřebuje dělbu práce buněk a proto se diferencují – specializují TKÁNĚ TKÁŇ je soubor buněk, podobného tvaru i funkce Orgán je soubor tkání (od okolí ohraničený), např. céva-sliznice, podslizniční tkáň, sval, sval složený z tkání- sval, vazivo, cévy, nervy Systémy – soubor několika orgánů, (trávicí, močový, dýchací systém…)

38. Druhy tkáně epitelové pojivové svalové nervové krev … různé typy mezibuněčných spojů … … různé typy komunikace … … různé funkce …

39. Epitelové tkáně kryjí povrchy- kůže, sliznice tkáň z buněk naskládaných na sebe - tvar buněk: plochý , kubický, cylindrický - počet buněk: jednovrstevný, vícevrstevný - funkce: krycí, výstelkový, žlázový, resorpční (střeva), smyslový (citlivost na fyzikální a chemické podněty)

40. Pojivové tkáně Pojivové tkáně jsou : vazivo, chrupavka, kost Složené z buněk + vláken + mezibuněčné hmoty + … opora těla (kostra), pohyb, tlumení nárazů, „klouzání šlach”, „tření” kloubů,

41. Pojivo - vazivové tkáně Vazivo: buňky vaziva(fibrocyty, tukové buňky) vlákny (kolagen, elastin, retikulární) a mezibuněčná hmota Tuhé vazivo: vazy, šlachy Řídké vazivo: mezitkáňové prostory Elastické vazivo: vazy páteře, žeber Tukové vazivo: podkoží Lymfoidní vazivo: mízní uzliny

42. Pojivo - chrupavka Chrupavka: buňky- chondrocyty vlákna (kolagen, elastin mezibuněčná hmota hyalinní – tvrdá, porcelánově bílá, křehká, obs.chondrocyty+beztvarou hmotu+jemné maskované kolagenní vlákna. - na povrchu kloubů a v dýchacích cestách elastická – pružná, ohebná, žlutavá, převládají elastická vlákna - nos, boltec vazivová – mechanicky odolná na tlak a tah, matně bílá, - převládají silná kolagenní vlákna – meziobratlové ploténky, meniskus

43. Pojivo - kost Pevná pojivová tkáň, s mineralizovanou základní hmotou – minerální látky činí až 65% objemu kosti !!! buňky - Osteocyty vlákna -kolagenní jako pletivo či lamely kolem vyživovací cévy = vzniká osteon =zákl. funkční jednotka kosti - elastická … minerály (Ca, P, Mg, Na, F..) Kostní dřeň – erytropoetická tkáň

44. Kost produkty doplňkové výživy obsahují: želatina glukosamin sulfát –jednoduchá molekula glukosy a aminu, tvorba chrupavek, regenerace, hojení, proti bolesti chondroitin sulfát-zákl.stavební jednotka chrupavek MSM – metylsulfanylmetan= síra se uplatňuje v tvorbě pojiva, kolagenu, protizánětlivě kolagen 2 (reklamy- Proenzi, Joint aktivity… a jiné)

45. SVAL Svalová tkáň má schopnost kontrakce … mechanický pohyb - hladký sval – kontrahuje se svalová buňka (střevo, průdušky, cévy..) v cytoplasmě buněk jsou smrštění schopná vlákna – myofibrily - příčně pruhovaný sval – kontrahuje se svalovévlákno - myofibrily - kosterní sval - biceps, záda… - srdeční sval U svalů je název plazmy sarkoplazma, bun.membrány sarkolema Sval.vlákno=myofibrily+sarkoplazma+jádro+mitochondrie+glykogen …. Vše obalené membránou sarkolemou. Myofibrily jsou to 2 bílkoviny schopné kontrakce, aktin a myosin, které se při kontrakci do sebe zasouvají…

46. HLADKÝ SVAL - střevo, průdušky, cévy, děloha ... - vřetenovité buňky, spojené jemným vazivem - kontrakcí myofibril se kontrahuje celá buňka hladkého svalu - inervace vegetativní- vůli neovladatelná - při podráždění buněk hl.svalů dojde ke zúžení a zkrácení trubice,cévy.. kontrakce bývají pomalé, často rytmické

47. HLADKÝ SVAL tepna průduška

48. Příčně pruhovaný sval Myofibrily 1-2 um, tisíce v každém sval.vláknu jsou složeny z aktinu a myosinu – v elektronovém mikroskopu dávají pruhovaný vzhled. Základní jednotkou svalu je svalové vlákno dlouhé několik cm

49. Srdeční svalovina V srdečním svalu jsou vlákna tvořená z buněk, které tvoří pleteň či trámčinu, aby se srdečný stah šířil plynule po celém svalu … rytmické smršťování srdečního svalu. Navíc má vodivý systém svalových buněk – přenesení vzruchu (EKG) po celém srdci inervace autonomní – vegetativní

50. SA uzel Schopen spontánní depolarizace tj. spontánní výroby proudu perpetum mobile !!!