1 / 30

Analýza činnosti našich poslanců

23. října 2013. Analýza činnosti našich poslanců. Jiří Schwarz. Obsah. Jak kvantifikovat činnost poslanců? Neúčast poslanců na jednáních výborů Činnost poslanců v čase (další indikátory) Model dvou-mandátové volby. Část 1. Kvantifikace činnosti poslanců.

talmai
Download Presentation

Analýza činnosti našich poslanců

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. 23. října 2013 Analýza činnosti našich poslanců Jiří Schwarz

  2. Obsah • Jak kvantifikovat činnost poslanců? • Neúčast poslanců na jednáních výborů • Činnost poslanců v čase (další indikátory) • Model dvou-mandátové volby

  3. Část 1. Kvantifikace činnosti poslanců

  4. Jak kvantifikovat činnost poslanců? • Kvantifikace činnosti (zvláště pak výsledků činnosti) poslanců je problematická • Neexistuje ukazatel, který by věrohodně zachytil jak aktivitu, tak efektivnost poslanců • Jednotlivé ukazatele podávají pouze omezený náhled na činnost poslanců a mnohdy jsou spojeny s problémem měřitelnosti • Nejlepším řešením je sledovat větší množství indikátorů, které společně podávají přesnější a ucelenější náhled na činnost poslanců

  5. Sledované ukazatele • Neúčast poslanců na zasedáních výborů • Aktivita při hlasovaní • Zpravodajství k tiskům • Úspěšnost při prosazování navržených zákonů • Vystoupení na schůzích PSP

  6. Platy poslanců v 6. volebním období (2010-2013) • Plat poslance se stanovuje jako platová základna (1.1.2011-31.12.2014 činí 51 731 Kč) vynásobená koeficientem 1,08. Poslanci, který nezastává žádnou funkci (např.: předseda/místopředseda výboru, předseda klubu/parlamentu atd.) tedy náleží bez jakýchkoliv náhrad plat ve výši 55 869 Kč. • Předsedovi výboru se zvyšuje koeficient o 0,44. Platová základna se tedy násobí koeficientem 1,52. Plat předsedy výboru je tak 78 631 Kč. Výkon předsedy výboru je tedy oceněn na 22 762 Kč. • Místopředsedovi výboru se zvyšuje koeficient o 0,22. Platová základna se tedy násobí koeficientem 1,3. Místopředseda výboru tak pobírá plat 67 250 Kč, k platu běžného poslance si tedy přilepší o 11 381 Kč. • Pokud je nějaký poslanec buď předsedou, nebo místopředsedou více výborů, navýšení koeficientu se nesčítá.

  7. Část 2. Neúčast poslanců na jednáních výborů

  8. Obecné informace o výborech • Výbory poslanecké sněmovny jsou klíčovým orgánem pro projednávání a připomínkování jednotlivých zákonů • Počet výborů se během posledních 4 volebních období zvyšoval • Jediným hodnověrným zdrojem informací o účasti poslanců na jednáních výborů jsou prezenční listiny

  9. Neúčast na jednáních výborů • Poslanci v posledním volebním období (2010-2013) oproti předešlému (2006-2010) absentovali o 3,47 procentních bodů více • Nejvyšší průměrnou neúčast v 6. volebním období měli, stejně jako v 5. volebním období, poslanci petičního výboru: 48,65 % (v 5. volebním období 45,47 %)

  10. Průměrná neúčast na jednáních jednotlivých výborů

  11. Průměrná neúčast předsedů na jednáních výborů (6. volební období) • Průměrná neúčast předsedů výborů na jednáních byla v 6. volebním období 12,98 %.

  12. Průměrná neúčast předsedů na jednáních výborů (6. volební období) • Průměrná neúčast předsedů výborů na jednáních byla v 6. volebním období 12,98 %.

  13. Průměrná neúčast místopředsedů na jednáních výborů (6. volební období) • Průměrná neúčast místopředsedů výborů na jednáních byla v 6. volebním období 24,93 %.

  14. Neúčast poslanců na jednáních výborů dle politické příslušnosti

  15. Jak jsou pilní kandidující poslanci?

  16. Jak jsou pilní kandidující poslanci?

  17. Část 3. činnost poslanců v čase

  18. Činnost poslanců v čase • Analyzovány data za 3. (1998-2002), 4. (2002-2006), 5. (2006-2010) a 6. (2010-2013) volební období • Jednotlivé ukazatele jsou samostatně problematické a podávají pouze omezený náhled na činnost poslanců, ale společně poskytují ucelenější obrázek o vývoji

  19. Aktivita při hlasování • Hlasováním vyjadřují poslanci svůj souhlas či nesouhlas s navrhovanými zákony a aktivně tak reprezentují zájmy svých voličů • Z chování poslanců lze vypozorovat 5 rozdílných situací – poslanec se aktivně zapojil do hlasování (hlasoval Ano či Ne), zdržel se hlasování, nebyl přihlášen do systému a omluvil se z hlasování

  20. Úspěšnost při prosazování zákonů • Rozlišení poslance – iniciátora zákona a poslance – signatáře zákona není možné • Větší množství navržených a schválených zákonů nemusí nutně zvýšit blahobyt (a mnohdy je tomu i naopak) • Větší úspěšnost při prosazování zákonů poukazuje na kompetenci daného poslance

  21. Zpravodajství k tiskům • Předpoklad, že role zpravodaje k tiskům je spíše určována kompetentním a informovaným jedincům (negativní korelace neúčasti na schůzích výborů a funkce zpravodaje k tiskům)

  22. Vystoupenínaschůzíchposlaneckésněmovny • Reprezentace voličů při projednávání zákonů • Obtížné rozlišit relevanci jednotlivých vystoupení, schopnost ohodnotit aktivitu je tedy omezená • Protože průměry mohou být zkreslené vystupováním předsedů a místopředsedů (příspěvky z pozice jejich funkce), jsou o ně následující hodnoty očištěné

  23. Vystoupenínaschůzíchposlaneckésněmovny

  24. Vystoupenínaschůzích PSP dlepoliticképříslušnosti(podíly v rámcipolitickýchstran)

  25. Část 4. Model dvou-mandátové volby

  26. Model dvou-mandátové volby • Jak by vypadaly výsledky voleb v roce 2010 v případě většinového volebního systému? • Předpoklady: • 13 krajů rozdělených na 76+1* okresů + Hlavní město Praha rozděleno na 10 obvodů = 87 volebních oblastí • V každé oblasti 2 kandidáti s největším počtem hlasů získají mandát – celkem je tedy 174 mandátů • Pro srovnatelnost jsou výsledky přepočteny na sněmovnu o 200 poslancích**

  27. Srovnání dvou-mandátové a poměrové volby pro rok 2010 Poměrová volba Dvou-mandátová volba

  28. Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Ústecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Jihomoravský kraj Vysočina Liberecký kraj

  29. Děkuji za pozornost!

  30. Neúčast na jednáních jednotlivých výborů Hospodářský výbor Průměrná neúčast: 27,79 % Nejvyšší neúčast: Pavol Lukša (89,19 %), Václav Kubata (80,00 %), David Šejch (66,67 %) Nejnižší neúčast: Roman Sklenák (0,00 %), Cyril Zapletal, Milan Urban, Karel Šídlo, Josef Nekl (všichni 6,38 %), Kontrolní výbor Průměrná neúčast: 35,68 % Nejvyšší neúčast: Vlasta Bohdalová (91,67 %), Martin Vacek (80,00 %), Jozef Kochan (66,67 %) Nejnižší neúčast: Miroslav Petráň, Pavel Bohatec (oba 0,00 %), Vojtěch Filip (2,38 %) Petiční výbor Průměrná neúčast: 48,65 % Nejvyšší neúčast: Jozef Kochan (100 %), Zdeňka Horníková (83,87 %), Petr Bendl (78,57 %) Nejnižší neúčast: Miroslav Petráň (0,00 %), Hana Orgoníková (6,06 %), Vladimír Koníček (12,12 %) Rozpočtový výbor Průměrná neúčast: 34,98 % Nejvyšší neúčast: Vít Bárta (80,00 %), Jaroslav Škárka (65,79 %), Adam Rykala (56,52 %) Nejnižší neúčast: Vladislav Vilímec (6,45 %), Rudolf Chlad (7,94 %), Pavel Suchánek, Jiří Dolejš (oba 11,11 %) Ústavně právní výbor Průměrná neúčast: 30,21 % Nejvyšší neúčast: Aleš Rádl (50,00 %), Jana Kaslová (44,29 %), Jana Suchá (44,29 %) Nejnižší neúčast: Karolína Peake (3,45 %), Marek Benda (4,29 %), Jan Chvojka (20,00 %) Volební výbor Průměrná neúčast: 40,30 % Nejvyšší neúčast: Michal Hašek (86,36 %), Jana Černochová (75,00 %), Otto Chaloupka (69,23 %) Nejnižší neúčast: Václav Mencl (4,17 %), Ivana Levá (8,33 %), Petr Skokan, Vladimír Koníček (oba 20,83 %) Výbor pro evropské záležitosti Průměrná neúčast: 29,73 % Nejvyšší neúčast: Pavel Suchánek (100 %), Jana Suchá (48,94 %), Marek Benda (47,06 %) Nejnižší neúčast: František Novosad, Igor Jakubčík (oba 0,00 %), Jan Bauer (4,26 %) Výbor pro sociální politiku Průměrná neúčast: 19,58 % Nejvyšší neúčast: Jaroslav Foldyna (41,67 %), Jan Čechlovský, Zdeněk Škromach (oba 40,00 %) Nejnižší neúčast: Václav Koubík, Jaromír Drábek, Miroslav Bernášek (všichni 0,00 %) Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Průměrná neúčast: 33,73 % Nejvyšší neúčast: Jan Pajer (85,19 %), Zdeněk Boháč (74,07 %), Jiří Besser (66,67 %) Nejnižší neúčast: Alena Hanáková (5,26 %), Dagmar Navrátilová (7,14 %), Ladislav Jirků (10,71 %) Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj Průměrná neúčast: 41,94 % Nejvyšší neúčast: Miroslav Bernášek (100 %), David Vodrážka (94,34 %), Kristýna Kočí (69,81 %) Nejnižší neúčast: Jan Klán (7,55 %), Václav Neubauer (15,09 %), Jiří Petrů (16,98 %) Výbor pro zdravotnictví Průměrná neúčast: 29,06 % Nejvyšší neúčast: David Rath (85,19 %), Michal Babák (65,22 %), Gabriela Hubáčková (62,96 %) Nejnižší neúčast: Štěpánka Fraňková (0,00 %), Michal Janek (3,70 %), Jaroslav Krákora, Patricie Kotalíková (7,41 %) Výbor pro životní prostředí Průměrná neúčast: 27,73 % Nejvyšší neúčast: Ladislav Šincl (52,94 %), Radim Jirout (50,00 %), Petr Zgarba (50,00 %) Nejnižší neúčast: Bořivoj Šarapatka (5,88 %), Rudolf Chlad (10,00 %), Milan Šťovíček, Josef Nekl (oba 11,76 %) Zahraniční výbor Průměrná neúčast: 30,01 % Nejvyšší neúčast: Jan Bauer (63,16 %), Břetislav Petr (50,00 %) Nejnižší neúčast: Jan Florián (0,00 %), Lenka Andrýsová (3,45 %), David Vodrážka (6,90 %) Zemědělský výbor Průměrná neúčast: 31,34 % Nejvyšší neúčast: Petr Jalowiczor (92,00 %), Michal Hašek (89,13 %), Martin Vacek (62,50 %) Nejnižší neúčast: Pavol Lukša (0,00 %), Jiří Papež (6,52 %), Ladislav Skopal (10,87 %)

More Related