PROMĚNY TRHU PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE PO ROCE 1989 SE ZŘETELEM NA PRACOVNÍ MIGRACI

1. PROMĚNY TRHU PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE PO ROCE 1989SE ZŘETELEM NA PRACOVNÍ MIGRACI Milada Horáková VÚPSV Praha Květen 2005

2. Výchozí stav v roce 1989 Negativa • Celková neefektivnost ekonomiky • Nevhodná sektorová a odvětvová struktura • Administrativní způsob řízení ekonomiky • Převaha velkých podniků • Deformovaný trh práce • Nadbytečná zaměstnanost • Nevhodná kvalifikační struktura z pohledu tržního hospodářství • Nivelizované mzdy Pozitiva • Průmyslová tradice a celková relativně vysoká kvalifikační úroveň obyvatel • Nezaměstnanost téměř neexistovala, pokud ano, byla skrytá • Nízká zadluženost ekonomiky

3. Úkoly politiky zaměstnanosti po roce 1989 • Vytvořit trh práce a uzákonit odpovídající právní normy (Zákon o zaměstnanosti 1/1991, Zákon o kolektivním vyjednávání) • Přizpůsobit existující pracovně právní normy (Zákoník práce, vyhlášky) • Vytvořit instituce trhu práce (úřady práce) • Vytvořit nástroje k usměrňování vývoje na trhu práce (aktivní politika zaměstnanosti) • Uvádět politiku zaměstnanosti do života • V roce 2002 vznikla nová koncepce politiky zaměstnanosti včleněná do (NAPZ 2002). Vychází z analýz situace na trhu práce a z principů Evropské strategie zaměstnanosti, mezi než patří zejména plná zaměstnanost obyvatel.

4. Vývoj po roce 1990 • 1990-1991 stabilizační etapa, přijetí ekonomické reformy a cenová liberalizace, zahájení malé privatizace. Důsledek prudký pokles výkonu ekonomiky a pokles produktivity práce, snížení poptávky po pracovní síle. • Po roce 1992 – zahájení velké privatizace; Makrostrukturální změny v ekonomice, pokles I. , II. , vzestup III. sektoru. Prudký pokles počtu pracovních míst (zhruba o půl milionu). Zvýšení počtu ekonomicky neaktivních osob. Odchody starších osob do předčasných důchodů uvolnily napětí na trhu práce. Vznik nezaměstnanosti, ale bez výrazných sociálních otřesů. Změny ve struktuře zaměstnanosti: pokles zaměstnanosti starších žen,. Opožděné mikrostrukturální změny. Vznik ohrožených sociálních skupin (nekvalifikovaní, mládež a absolventi škol, ženy po mateřské dovolené, etnické skupiny, zdravotně postižení a osoby v předdůchodovém věku a velké regionální rozdíly v nezaměstnanosti. • Pracovní migrace cizinců začaly hrát důležitou roli.

5. Co označujeme výrazem pracovní migrace • Pracovní migrace se vztahují k přechodnému zaměstnání a podnikání cizinců. Jejich struktura je odvozena z právních podmínek určujících pravidla ekonomických činností cizinců. • Legální zaměstnávání cizinců je možné na základě povolení k pobytu za účelem zaměstnání a povolení k zaměstnání. Cizinci jsou zaměstnáváni na základě individuálního povolení anebo povolení k zaměstnání v rámci obchodních kontraktů českých a zahraničních firem. • Pro občany EU platí v ČR zvláštní režim, nepotřebují povolení k zaměstnání. Mají povinnost informovat místně příslušný úřad práce o zaměstnání. • Podnikání cizinců se řídí stejnými předpisy jako podnikání českých občanů. Podmínkou je zápis v obchodním rejstříku ČR. Cizinec může podnikat na území ČR i mimo území ČR. Povolení k pobytu za účelem podnikání potřebují pouze cizinci podnikající na území ČR.

6. Pracovní migrace • Změny v charakteru pracovní migrace – přesun od organizovaných pracovních stáží cizinců k spontánním individuálním migracím. • Vytvoření legislativního rámce pro zaměstnávání a podnikání cizinců. • V návaznosti na legislativní úpravy vznik různých typů pracovních migrací: zaměstnávání cizinců v rámci smluv o dílo, sezónní pracovní migrace na základě pracovních povolení. • Vytvoření legislativního rámce pro zaměstnávání občanů Slovenské republiky po rozpadu federace. • Trvalý růst zaměstnanosti cizinců nezávisle na růstu míry nezaměstnanosti obyvatel • Pokles cizinců v závislých zaměstnáních a vzestup sebe zaměstnaných cizinců podnikajících na základě živnostenského oprávnění. Vysoká flexibilita živnostníků. • Převaha občanů SR mezi zaměstnanými cizinci 34 % na konci roku 2004. • Zdrojové země pracovních migrací do ČR leží v Evropě (82 %); z 50 % tvoří občané EU 25 (z toho 80 % občané Slovenska a 12 % občané Polska). 16 % pracovních migrací tvoří občané některé z asijských zemí, nejčastěji Vietnamu.

7. Pracovní migrace českých občanů do zahraničí • Otevření hranic v roce 1990 a spontánní odliv českých občanů za prací do zahraničí, zejména sousedního Německa a Rakouska. Zaměstnávání českých občanů se řídilo zákonodárstvím příslušné země. • Vznik dvoustranných dohod o vzájemném zaměstnávání občanů Německa a České republiky (v rámci smluv o dílo, sezónní zaměstnávání a zaměstnávání za účelem zvýšení kvalifikace) • Dočasný charakter pracovních migrací českých občanů za hranice, ochrana pracovních trhů členských zemí EU neumožnila masivní odliv pracovní síly z ČR • Brain drain z ČR je doposud relativně nevýznamný • Vstup ČR do EU v květnu 2004, asymetrický volný pohyb pracovníků v rámci EU (pouze Velká Británie, Irsko a Švédsko nezavedly přechodné období pro volný pohyb pracovníků z ČR)

8. Vývoj migrační politiky ČR • 1990-1997 liberální politika v oblasti migrace cizí pracovní síly • od roku 1998 restriktivní politika úřadů práce v oblasti vydávání pracovních povolení cizincům v důsledku růstu nezaměstnanosti • 1999 zavedení koncepce integrace dlouhodobě legálně usídlených cizinců • 2000 přísnější kontrola hranic v souvislosti s bojem proti nelegální migraci, harmonizace vízové politiky ČR s politikami členských zemí EU, změny zákonů o pobytu, azylu a zaměstnanosti i podnikání, jejichž cílem bylo snížení nelegální migrace a nedokumentované práce cizinců, vytváření ucelené koncepce migrační politiky • 2001 zaváděn pilotní projekt aktivního výběru cizí kvalifikované pracovní síly • 2004 změna zákona o zaměstnanosti, liberalizace pracovních migrací kvalifikované pracovní síly • současný hlavní cíl migrační politiky je řízení migrací vládou České republiky tak, aby byly v souladu s prioritami EU v této oblasti a aby současně odpovídaly potřebám domácí ekonomiky a vedly v dlouhodobé perspektivě ke zlepšeni demografické skladby obyvatel ČR

9. Průměrný počet pracovníků v civilním sektoru národního hospodářství (fyzické osoby) od roku 1948 do roku 2003 Pramen ČSÚ, graf Milada Horáková, VÚPSV

10. Zaměstnaní v národním hospodářství 1990-2004 podle VŠPS/ČSÚ Zaměstnaní v národním hospodářství = roční průměry v tis. osob Pramen ČSÚ, VŠPS, graf Milada Horáková, VÚPSV

11. Zaměstnaní v národním hospodářství 15+ podle VŠPS (průměr) 1993-2004

12. Míra registrované nezaměstnanosti Pramen ČSÚ, VŠPS, Bulletin 19 Vývoj hlavních ekonomických a sociálních ukazatelů, VÚPSV, graf Milada Horáková, VÚPSV

13. Pracovní síla a zaměstnaní v národním hospodářství 1993-2004

14. Vývoj na trhu práce podle VŠPS Pramen ČSÚ, VŠPS, graf Milada Horáková, VÚPSV

15. Míra zaměstnanosti a míra ekonomické aktivity obyvatel ČR 15+ podle VŠPS

16. Registrovaná nezaměstnanost a volná pracovní místa MPSV/SSZ

17. Podíl cizinců na zaměstnanosti a míra registrované nezaměstnanosti v ČRkoncové stavy podle MPSV/SSZ Pramen: MPSV/SSZ, MPO, graf Milada Horáková, VÚPSV

18. Uchazeči o zaměstnání, volná pracovní místa a cizinci v postavení zaměstnanců Pramen: MPSV/SSZ, MPO, graf Milada Horáková, VÚPSV

19. Struktura zaměstnanosti cizinců Pramen: MPSV/SSZ, MPO, graf Milada Horáková, VÚPSV

20. Struktura zaměstnanosti občanů SR v ČR Pramen: MPSV/SSZ, MPO, graf Milada Horáková, VÚPSV

21. Vývoj struktury zaměstnanosti cizinců Pramen: MPSV/SSZ, MPO, graf Milada Horáková, VÚPSV

22. Struktura zaměstnanosti cizinců v roce 2004 (k 31.12) Pramen: MPSV/SSZ, MPO, graf Milada Horáková, VÚPSV

23. Zaměstnanost cizinců v ČR podle kontinentů v roce 2004 (k 31.12.) Pramen: MPSV/SSZ, MPO, graf Milada Horáková, VÚPSV

24. Zdrojové regiony pracovních migrací do ČR Pramen:Bulletin Mezinárodní pracovní migrace v ČR, VÚPSV, výpočet Milada Horáková, VÚPSV

25. Zdrojové regiony pracovních migrací Pramen: MPSV/SSZ, MPO, graf Milada Horáková, VÚPSV

26. Zaměstnanost občanů EU v ČR v roce 2004 (k 312.12.) Pramen: MPSV/SSZ, MPO, graf Milada Horáková, VÚPSV

27. Struktura zaměstnanosti občanů EU Pramen:Bulletin Mezinárodní pracovní migrace v ČR, VÚPSV, výpočet Milada Horáková, VÚPSV

28. Cizinci v postavení zaměstnanců podle věku a pohlaví Pramen:MPSV SSZ, předběžná data pro publikaci cizinci v ČR, Scientia, ČSÚ

29. Cizinci v postavení zaměstnanců podle OKEČ v roce 2004 (stav k 31.12.) Pramen:MPSV SSZ, předběžná data pro publikaci cizinci v ČR, Scientia, ČSÚ