Demokracie a chudoba

1. Demokracie a chudoba Problémy demokratického vládnutí

2. Demokracie a chudoba • Socioekonomická nerovnost je úzce spjatá s politickou nerovností. • Společnosti s vysokou socioekonomickou nerovností jsou náchylné ke konfliktům a k autoritářským řešením existujících problémů. • Ekonomická jistota (nechudoba) je nutnou, ale ne dostatečnou podmínkou pro funkční demokracii. • Socioekonomická i kulturní nerovnost ovlivňuje podobu institucí a pravidel hry → Politická nerovnost zase má vliv na podobu institucí a politik, které obvykle zachovávají faktory vedoucí k nerovnosti

3. Chudoba • Amartya Sen → chudoba snižuje možnosti člověka žít důstojný život (omezuje svobodu jednotlivce) • Je vyjádřením ekonomické nejistoty → spojena se stavem ekonomiky, kterou obvykle charakterizuje stagnace, vysoké zadlužení, nerovná výměna, nedostatek potravin, špatný zdravotní stav obyvatelstva, nezaměstnanost • S chudobou je spojený omezený přístup ke zdrojům a příležitostem, vyloučení, bezmoc • Nejistota je upevňována a reprodukována prostřednictvím kultury • Sidney Verba a Gabriel Almond → psychologické přístupy k sobě, druhým a okolnostem, hodnoty, mýty a pověry chudých, zahrnuje i proces učení, kterým se lidé vyrovnávají se svojí chudobou („vždycky to tak bylo“) → rozšířený fatalismus

4. Chudoba • Chudoba je vyjádřena nízkým příjmem („lidé žijící s méně než jedním dolarem na den“) → nejen ekonomická deprivace, ale i sociální a politická • A. Sen = s chudobou je spojená i nízká očekávaná délka života, vysoká dětská úmrtnost, podvýživa, nemoci, nezaměstnanost a podzaměstnanost, špatné bydlení, nedostatek pitné vody, špatné životní prostředí, špatný přístup ke vzdělání, násilí

5. Chudoba • Chudoba = diskriminace, vyloučení, stigmatizace, beznaděj, zneužívání → politické dopady • Sociální nerovnost je považována za jednu z fází ekonomického rozvoje. Ne všechny skupiny mohou z ekonomického růstu profitovat a vždy některé budou zaostávat za ostatními, ale nemělo to být dlouho. • Měřena Giniho indexem. • 0 = národní bohatství je roznoměrně rozděleno mezi všechny složky obyvatelstva • 1 = 1 jedinec ze společnosti má všechen národní příjem • Čím vyšší Giniho index, tím větší nerovnoměrnost v přerozdělování příjmů

6. Chudoba ve světě • Mezi lety 1850 a 1960 se zvýšily rozdíly mezi rozvinutými a rozvíjejícími se zeměmi. • Tři skupiny zemí: • země bohaté • země přechodně chudé → oscilují na hranici chudoby • země chronicky chudé • Na počátku 21. století se odhadovalo, že v chudobě žije mezi 24 až 34 % světové populace • největší procento s nerychlejším růstem se týká subsaharské Afriky • v absolutních číslech nejvíce chudých žije v asijsko-tichomořské oblasti • následuje Latinská Amerika a východní Evropa s regionem bývalého SSSR • chudoba se dotýká ale i rozvinutých zemích ZE, sev. Ameriky

7. Chudoba ve světě • Chudoba a ekonomický růst nemusí jít ruku v ruce • Např. ekonomické reformy v Latinské Americe v 80. letech vedly na počátku 90. let k ekonomickému růstu, ale ne dostatečnému vytváření pracovních míst či spravedlivějšímu přerozdělování příjmu • Ani konstantní světový ekonomický růst za posledních 20 let nevedl ke snížení míry chudoby • od 60. let rozvojové země prošly několika rozvojovými programy → nedostatečný dopad

8. Chudoba ve světě • Faktory: • globalizace • nízká míra investic a nízká produktivita • chybějící zdroje • zadluženost • zhoršující se podmínky obchodu a výměny • nepřátelské mezinárodní prostředí • strukturální nezaměstnanost • špatné životní prostředí a přírodní katastrofy • politická nestabilita • násilí a korupce • nedostatek demokracie

9. Chudoba ve světě • Dlouhodobě panovalo přesvědčení, že ekonomický růst snižuje chudobu a přispívá k rozvoji všech obyvatel dané společnosti (modernizační teorie), a tím k rozvoji demokratické formy vlády. • Ukázalo, že tato teze je platná pro země, které již dosáhly určitý stupeň rozvoje (infrastruktura, vysoká míra urbanizace, systém sociálního zabezpečení, relativně pluralitní společnosti)

10. Chudoba ve světě • Jedním z problémů rozvojových zemí je vysoká míra zadlužení • mnohé země mají dluh vyšší než roční HDP • Ropné šoky → levné půjčování rozvojovým zemím • Pád cen ropy vedl ke zvýšení úrokových sazeb a země nebyly schopny dluh splácet • 80. léta: strukturální reformy ekonomiky v Latinské Americe • 90. léta: přechod k tržní ekonomice ve východní Evropě • Nový ekonomický řád – tržní ekonomika, globalizace • V rozvojových zemích ale přetrvává sociální nerovnost

11. Případová studie: chudoba a sociální nerovnost v Latinské Americe • Po r. 2000 42 % chudobných a 18 % extrémně chudobných • Demokratizace ani tržní reformy neměly vliv na řešení problémů chudoby. • Je to region s největší sociální nerovností na světě → překážka hospodářského vývoje a zdroj politické nestability. • Přerozdělení příjmů: • Průměrně podíl 10 % nejchudších na celkovém rozdělení národního příjmu byl pod 2 %, zatímco 10 % nejbohatších byl nad 30 % • Giniho index je 0,44 – Afrika (0,43) Asie (0,37) a východní Evropa (0,30)

12. Případová studie: chudoba a sociální nerovnost v Latinské Americe • Příčiny: • Obvykle mají historické kořeny • V Latinské Americe – kolonialismus = hierarchizovaná společnost • To se nezměnilo ani po získání nezávislosti → politické instituce a ekonomický model udržovaly socioekonomickou nerovnost, nesnadný postup v rámci společnosti (dělení společnosti do tříd) • Do 20. století vstupuje region s vysokou mírou sociální nerovnosti – ta přetrvává, i přes urbanizaci, industrializaci • Faktory: nízká úroveň vzdělání (i když došlo k jeho rozšíření) • Diskriminace chudého obyvatelstva – etnický základ • Koncentrace bohatství v rukou úzké elity • Nedemokratické režimy udržovaly nerovnost ve společnosti (socioekonomickou, a tím i politickou)

13. Případová studie: chudoba a sociální nerovnost v Latinské Americe • Sociální nerovnost přetrvává do současnosti • Nerovnost je i rasově a etnicky založená → jedná se o sociální skupiny, které jsou od dob kolonialismu marginalizované (domorodé obyvatelstvo, Afroameričané) • Přechod k demokracii • Sociální otázky se objevily se značnou intenzitou, ale ukázalo se, že demokratická vláda je nedostatečná pro změnu těchto historických vztahů.

14. Případová studie: chudoba a sociální nerovnost v Latinské Americe • Chudoba vede k tomu, že stát je v některých oblastech nahrazen jinými aktéry (sociální hnutí) • Ekonomická krize v 80. letech a hospodářské reformy • ↑ nezaměstnanosti, zvýšení rozdílu mezi bohatými a chudými, ↑ šedé ekonomiky, neschopnost státu zabezpečit svou roli hlavně ve sféře sociální, neefektivnost státu řešit problémy sociálních skupin, které se cítí být vyloučené z majoritní společnosti • Demokratizace otevřela prostor proto, aby vůbec mohly sociální hnutí vzniknout a působit.

15. Případová studie: chudoba a sociální nerovnost v Latinské Americe • Společné rysy nových sociálních hnutí: • Odmítání neoliberalismu • Teritorialita: jsou spjati s určitým fyzickým místem, které dobyli nebo znovu získali • Území se nacházejí na okraji společnosti → na okraji měst nebo na venkově • Jsou autonomní na státu • Státu považují za nepřátelský, zkorumpovaný, neefektivní • Snaha obnovit kulturní hodnoty, znovu utvrdit identitu určitého sociální skupiny

16. Případová studie: chudoba a sociální nerovnost v Latinské Americe • Mají schopnost vychovat své vlastní intelektuály • Zrovnoprávnění žen • Organizace práce a vztah s přírodou • vytváří určité nové formy společenského života → komunity, mají svoje školy, zdravotnické zařízení, společně organizují práci (zemědělství, řemeslná výroba), společné jídelny • druh kolektivního života, který není hierarchizovaný • Jiné formy nátlaku → okupace měst, půdy, blokády silnic, demonstrace, pochody