Metody psychologie

1. Metody psychologie

2. metoda - vědecký způsob zkoumání reality

3. rozhovor zjišťovací (explorační) metoda, zjišťují se postoje, názory, prožitky prostřednictvím otázek; vedou k podněcování rozhovoru, udržování kontaktu, směřování k jádru tématu;

4. otázky: • otevřené – odpovídá vlastními slovy, hlubší proniknutí; • uzavřené – přesná formulace, výběr mezi několika možnostmi (ano, ne); • přímé – míří k jádru problému, zjišťování prožitkově-neutrálních údajů; • nepřímé – s tématem zdánlivě nesouvisejí;

5. druhy rozhovoru: • volný (nestandardizovaný) – spíš otevřené otázky, podle odpovědí se dále táže na podrobnosti • řízený (standardizovaný) – podle připraveného scénáře • individuální – osobní nebo rodinný život, citlivé záležitosti • skupinový – názor skupiny • diagnostický – odhalení faktů

6. pozorování základní metoda od prostého vnímání se liší cílevědomostí a záměrnost

7. introspekce – subjektivní pozorování vlastních psychických jevů • extrospekce – pozorování jiných lidí prostřednictvím jejich chování - je objektivnější • individuální – sleduje psychické procesy, stavy a vlastnosti jednotlivce • skupinové – aplikované na skupinu (spolupráce, soupeřivost)

8. systematické – předem připravené, promyšlené, dlouhodobé, zaměřené na určitý problém • příležitostné – pozorování vyvolané (okamžitou) nápadností nějakého chování • globální – zaměřeno na jevy v souvislostech • částečné – zaměřeno na předem specifikovaný jevy • krátkodobé – ohraničeno časovým úsekem • dlouhodobé – delší časový úsek (např. školní rok)

9. nejčastější chyby pozorování: povrchnost, neschopnost postřehnout podstatné znaky, předčasné vyvozování závěrů, nápadnost, špatná registrace

10. anamnéza retrospektivní přístup, zjišťuje souvislosti chování a jednání jedince s vývojem, hledá okolnosti, které ovlivňovaly vývoj, informace porovnávat s různými zdroji a ověřovat je

11. zaměřena na: • individuální charakteristiky vývoje – důležité události, které ovlivnily vývoj ( smrt, odloučení) • somatické údaje – vývoj zdravotního stavu, úrazy, onemocnění • rodinné údaje – postavení ženy v rodině, údaje o rodičích, sourozencích • sociální údaje – vliv zájmových skupin

12. subjektivní – informace od jedince o jeho životě, ovlivněno pamětí, ochotou sdělit informace • objektivní – informace od okolí, rodičů, sourozenců, z písemných záznamů

13. dotazník explorační, zjišťovací metoda, řada písemně formulovaných výroků, odpovědi záleží ve volbě z více možností, vyhodnocují se podle klíče

14. spolehlivost závisí na důvěře a ochotě respondenta spolupracovat, objektivnější při použití kontrolních otázek (znovu se jiným způsobem ptá na dříve zjišťovanou informaci, při shodě je pravděpodobně pravdivější)

15. druhy • osobnostní – introspektivní, jedinec posuzuje své chování, postoje, pocity • posuzovací – ostatní lidé posuzují daného jedince • postojové škály – položky, ke kterým volí odpovědi (souhlas nebo nesouhlas s jejich obsahem)

16. analýza výsledků činnosti hodnocení produktů různých činností (písemné, ústní, výtvarné projevy, herní aktivity, úprava apod.) hledají se postoje, motivy, názory, prožitky, hodnoty, které se promítají do činností, tj. projekce, náročná metoda

17. experimentální metody záměrné vyvolání určitého jevu při kontrole proměnných – nezávislých i závislých, náročný na dovednosti, čas, vyloučení nežádoucích vlivů

18. využívá experimentální a kontrolní skupinu • experimentální – mění se podmínky • kontrolní - má stejný úkol dvakrát • aby se vyloučil vliv jiných faktorů

19. druhy experimentů: • laboratorní experiment • přirozený experiment – v přirozeném prostředí, reálné situace • experiment ex post facto – zpětně formulovaný, využívá nezávisle proměnných (věk, pohlaví, vzdělání, rysy osobnosti, …)

20. longitudinální (podélný) postup - dlouhodobé sledováni jedné a téže skupiny, • průřezový (transversální) postup - v určitém časovém úseku, vyšetřováno je více skupin

21. sociometrie forma situačního testu, slouží k poznání struktury kolektivu (vztahy ve skupině, pozice jedince), pomáhá k lepšímu pochopení chování jedince a tak k lepšímu vedení jedince i skupiny, na měření se používá sociometrický dotazník

22. hodnocení se provádí: • pomocí sociogramu – grafické znázornění pozice jedince ve skupině (řetězec, diáda, triáda, hvězdice, síť, outsider, tabulky ) • indexová analýza – numerické zpracování výpočtem a stanovení indexů (náročná metoda)

23. kazuistika případová studie, soupis všech informací o průběhu vývoje jedince (více zdrojů, metod) možnost srovnání

24. psychologické testy vyhodnocuje odborník – psycholog, druhy testů: standardizované (přesné podmínky zadání a hodnocení, umožňuje zobecnění výsledků) normalizační (výkon jedince srovnáván s normou)

25. otázky: Která metoda je vhodná ??? • při zjišťování koníčků velkého množství lidí • při zkoumání motoriky malého dítěte • při zjišťování názorů na něco u menšího množství lidí • při zjišťování, které situace ovlivnili jedince při řešení životní krize • dotazník • pozorování • rozhovor • anamnéza

26. vyber metodu, když chceme zjistit…(experiment, sociometrie, kazuistika, analýza výsledků činnosti) • kdo je ve skupině potenciální oběť šikany • jak předškolák vidí svoji budoucnost • jak ovlivňuje žvýkání žvýkaček pozornost • jak se vyvíjí děti s handicapem • sociometrie • analýza výsledků činnosti • experiment • kazuistika

27. Použité zdroje PLHÁKOVÁ, A.: Učebnice obecné psychologie, Academia, Praha 2005. ISBN 80-200-1387-3 VÁGNEROVÁ, M.: Základy psychologie, Karolinum, Praha 2005. ISBN 80-246-0841-3 osobní poznámky ze studia Psychologie na FSS MU Brno Pokudneníuvedenojinak, jsoupoužitéobjektyvlastníoriginálnítvorbouautora.