GYMNÁZIUM, VLAŠIM, TYLOVA 271

1. GYMNÁZIUM, VLAŠIM, TYLOVA 271

2. ERNESTRUTHERFORD * 30. 8. 1871 Nový Zéland + 19. 10. 1937 Cambridge

3. Druhý ze sedmi synů, čtvrtým z dvanácti dětí • Otec měl malou farmu • Do školy v pěti letech, byl obyčejným, nenápadným žákem • Na střední škole měl na něj největší vliv přednášející dr. Little - John Jeho zásluhou získal představu o tom, jak pracovat ve vědě • Vynikl v matematice, byl dobrý v historii, anglické literatuře, latině a francouzštině, fyzice i chemii • Na radu učitele se stal posluchačem Canterbury College • 1891 (20) přednesl přednášku „O evoluci hmoty“Tvrdil v ní, že všechny atomy se skládají ze stejných částicJeho myšlenky setkaly s prudkým odporem, takže se za ně nakonec musel omluvit • 1895 po skončení studií odjel na stáž do Anglie

4. V Londýně se stal osobním žákem profesora J. J. Thomsona,(ředitel Cavendishovy laboratoře v Cambridge, v té době nejlepší na světě a objevitel elektronu) • Thomson mu nabízí výzkum radioaktivity (objevena 1896) • 1898 zjistil, že radioaktivní záření se skládá přinejmenším ze dvou složek, které nazval písmeny řecké abecedy — alfa a beta Z lehkých záporně nabitých a těžkých kladně nabitých, částic • Stojí před rozhodnutím, zda zůstat nebo se stát vedoucím laboratoře experimentální fyziky v Montrealu • 1900 nakonec se oženil se s M. Newtonovou(sňatek s ní dříve odložil) a měl s ní (jedinou) dceru, odjel do Kanady • Pracuje s primitivními přístroji, přesto je vášnivým experimentátorem

5. 1903 zvolen členem londýnské Královské společnosti • (V letech 1925 - 1930 je jejím prezidentem) • Vzestup fyziky viděl v těsném spojení mezi teorií a experimentem. Jako nezbytnou viděl bezprostřední spolupráci mezi univerzitními ústavy a průmyslem • 1907 se na pozvání manchesterské univerzity vrací do Anglie • Chce prověřit správnost Thomsonova atomového modelu, podle něhož je elektrický náboj rozložen v atomu rovnoměrně • 1909 pověřil mladého vědce Marsdena spočítat částice alfa, které proniknou látkou a zjistit jejich rozptyl se slovy :„Od vašich pokusů nečekám nic zajímavého, ale pro každý případ se na to občas podívejte.“ • Ukázalo se, že nevelká část (1/800) částic alfa se odklonila od svého počátečního směru o 90 až 180 stupňů • Závěr : ve středu poloprázdného atomu leží jádro. Má kladný náboj a je stotisíckrát těžší než elektron. Elektrony tvoří obal atomu

6. 1911 na světě je Rutherfordův planetární model atomu • 1908 Nobelova cena za chemii • 1914 - 1918 1. světová válka přerušila práci mnoha vědců • 1914 udělen rytířský titul • 1915 vzniká Úřad pro vývoj a výzkums oddělením pro boj s ponorkami, minami • Rutherford pracuje na zařízeni pro příjem signálů pod hladinou (Má zásluhu na sestrojení detektoru pro vyhledávání ponorek ) • 1919 přechází z Manchesteru do Cambridge, je ředitelem Cavendishovy laboratoře (před ním Maxwell, Rayleigh,Thomson) • 1919 experimentálně dokázal ostřelováním částicemi dusíku získat radioaktivní vodík. Je to první jaderná reakce • Za tuto práci byl navržen na Nobelovu cenu za fyziku, ale poděkoval slovy: „Pamatujte s ni na mé žáky“

7. Žáci byli významnou kapitolou v jeho životě • Měl vlastnost dobrého učitele - velkorysostV jeho laboratoři vládla výborná pracovní atmosféra, pracovalo se v ní volně a dobře • Žáci ho nutili zůstat mladým, přijmout teorie a ideje, ke kterým ve světě docházelo (např. vlnová a kvantová teorie) • „Mnozí říkají, že měl výjimečnou intuici. Jako by cítil, jak navrhnout experiment a co hledat. Pod pojmem intuice se obyčejně rozumí nějaký neuvědomělý proces, který se odehrává uvnitř člověka a nelze jej vysvětlit, ale vede ke správnému řešení. Já si myslím, že to částečně může být pravda, ale v každém případě je to přehnané…Jenom blízcí Rutherfordovi spolupracovníci viděli, kolik práce zastal.…. Nerad mluvil o plánech, raději o hotové práci a získaných výsledcích.“ P. L. Kapica

8. Dokázal se radovat z úspěchů druhých. • K cizí práci se choval ohleduplně • Miloval lidi, zejména si vážil těch, kteří měli své vlastní já • Nevnucoval žákům své myšlenky, ale naopak v nich všemožně podporoval všechny projevy samostatného myšleni • Hodně četl, zajímal ho zeměpis a historie Rád mluvil o knihách • Pracoval do posledních dnů svého života, zemřel na následky operace kýly • Zemřel 19. října 1937 v Cambridge ve věku 66 let

9. ČASOVÁ OSA

10. Codr M a kol.,: Přemožitelé času. 1.vyd. Praha: Mezinárodní organizace novinářů, 1989 • Štoll I.,: Dějiny fyziky.dotisk 1.vyd. Praha:Prometheus, 2009. ISBN 978-80-7196-375-2 • NEZNÁMÝ, Autor. http://www.converter.cz/fyzici/index.htm [online]. [cit. 15.8.2013]. Dostupný na WWW: http://www.converter.cz/fyzici