1 / 17

Metody kvalitativního výzkumu 9. Mentální mapy

Metody kvalitativního výzkumu 9. Mentální mapy. Co jsou a k čemu jsou mentální mapy ? Lynchovo image města Lefevrovo rozšíření teorie a metody Jak se mentální mapy tvoří a analyzují Příklad sociologického výzkumu z našeho prostředí. Mentální mapy Co jsou a k čemu jsou ?.

river
Download Presentation

Metody kvalitativního výzkumu 9. Mentální mapy

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Metody kvalitativního výzkumu 9.Mentální mapy Co jsou a k čemu jsou mentální mapy ? Lynchovo image města Lefevrovo rozšíření teorie a metody Jak se mentální mapy tvoří a analyzují Příklad sociologického výzkumu z našeho prostředí

  2. Mentální mapyCo jsou a k čemu jsou ? jsou vlastní symbolickou re-prezentací prostorových vztahů "zvnitřněným obrazem prostředí" („symbolické miniatury“) Mapují vztah lidí k/s jejich sociálně-ekologickému prostředí umístění a pohyb v něm a s ním vyjadřují jak lidé využívají prostor jak si ho osvojují či přivlastňují a co to pro ně znamená.

  3. Mentální mapyObraz města Kevina Lynche(The Image of the City, poprvé vydáno 1960) „Obrazivost“ („imageability“) podporuje strukturaci, identifikaci i orientaci ve městě Obraz má pro člověka praktickou, poznávací i emoční hodnotu. Obrazy jsou subjektivní (jedinečné) a intersubjektivní (sdílené). Uspořádané prostředí („ordered environement“) Má-li mít mapa praktickou orientační hodnotu musí být: čitelná + otevřená změně + komunikovatelná druhým

  4. Mentální mapyObraz města Kevina Lynche Typy elementů: uzly-obvody-dominanty-hranice-trasy Node – District – Landmark – Edge – Path Analýza především komparativní: porovnávali „objektivní“ profesionální a laické „subjektivní“ image kolektivní (sdílený) image a jeho rysy a strukturaci Cíl: predikovat „veřejný obraz“ města zlepšit orientaci ve městě Normativní přístup

  5. Mentální mapyImage města Kevina Lynche Lynch kombinoval následující metody: „Office interview“, kdy kombinoval rozhovor o tom, co pro subjekty město znamená s prosbou, aby je popsali slovy a nakreslili mapu (centra). Interview nad fotokolekcírůzných objektů, - jak je znají, podle čeho rozeznají, nakolik jsou „přirozené“, integrální součástí okolí... „Eskortní procházka“,kdy dobrovolník prochází se subjektemjeho obvyklou trasu s diktafonem a fotoaparátem Vysvětlení cesty po dotazujak se dostanou odněkud někam.

  6. Mentální mapy:Obraz města Kevina LyncheT y p y e l e m e n t ů: trasy, obvody, uzly, hranice, dominanty

  7. Mentální mapyImage města Kevina Lynche

  8. Mentální mapyEtnometodologický obrat Porozumět etnometodám Vývojově se lidé vzdálili instinktivní orientaci v prostředía vyvinuli složité symbolické systémy orientace Příklad: Diametrální rozdíly v orientaci byly zjištěny mezi „přírodními národy“ a takzvaně vyspělými moderními národy, často se ti vyspělejší učili orientační etnometody od „zaostalých“ (např. při prvním přechodu Clarka a Smitha přes americkou pevninu je vedla těhotná indiánka, která pak byla zpodobněna na první americké minci).

  9. Mentální mapyLefevrovo rozšíření teorie a metody Lefevre, H.: The production of space. Oxford. Blackwell 1991 Mentální mapy: symbolické reprezentace žitého prostoru vzniklé praktickým dialogem lidí s prostorem (fyzickým, sociálním, ale i prostředkovaným symbolicky medii – plány, mapami). Prostor: praxe - komunikace - identifikace

  10. Mentální mapyUžití metody – příklad sociologického výzkumu Spalová, B.: Hraniční prostor. Žitý prostor obyvatel česko-německého pohraničí. FFUK Praha, Ústav etnologie 2000 (Diplomová práce) Předmět: Studuje identifikace lidí na obou stranách státní hranice (nyní Euroregionu Nisa), hranice do devadesátých let nepropustné, v Trojmezí (v oblasti Lužických hor). Metody: Mentální mapy a biografické interview (životní a rodinné historie).

  11. Mentální mapyJohanův komunikační prostor

  12. Mentální mapyJohanova mentální mapa

  13. Mentální mapyKomunikační prostor pí Kohoutové

  14. Mentální mapyMentální mapa pí Kohoutové

  15. Mentální mapyMentální mapa pí V. – matky

  16. Mentální mapyMentální mapa šestnáctiletého V. – syna

  17. Mentální mapyDoporučená literatura Černoušek, M.1992. Psychologie životního prostředí. Praha:Karolinum Drbohlav, D. 1991. Mentální mapa ČSFR. Sborník české geografické společnosti, 3, 163-176 Hynek, A. 1994. Mentální mapy kulturní krajiny. In. Kol. Krajina jako domov. Praha Lefebvre, H.1991. The Production of Space. Oxford. Blackwell Lynch, K. 2004. Obraz města. Praha: Polygon Norbert-Schulz, Ch. 1994. Genius loci: K fenomenologii architektury. Praha: Odeon Sapir, E. Language and Environement. American Anthropologist, Vol 14, 1912 Svobodová, H. 1994. Sociální orientace v prostoru In: Kol. Krajina jako domov. Praha Spalová, B.2000 Hraniční prostor. Žitý prostor obyvatel česko-německého pohraničí. FFUK Praha, Ústav etnologie (Diplomová práce) Spalová, B. 2003 Když to pude, já se vocaď nehnu (lokální a regionální identita kulturních elit v pohraničí). In. Regionální identita obyvatel v pohraničí. SoÚ AV Č Praha Thagard, P. 2001. Úvod do kognitivní vědy Praha: Portál

More Related