Mykorhiza stromů

1. Mykorhiza stromů Karel Kořínek

2. Mykorhiza Mykorhiza je těsné morfologické spojení mezi houbou (mykobiontem) a rostlinou (fykobiontem). -oboustranná prospěšnost -kontakt kořenem -není to nic vzácného -jen asi 5% rostlin bez mykorhizy – Urticaceae, Polygonaceae..

3. Význam • Význam potvrzen pokusy • např. holubinka namodralá nebo pavučinec osikový na • živné půdě buďto vůbec nerostli nebo jen velice pomalu, • ale netvořily plodnice • -dřevina (směr,borovice…) bez mykopartnera sice roste, • ale ve srovnání s mykorhizními jen velmi pomalu • -mykorhizní houby nemají schopnost tvorby enzymu • polyfenoloxidázy nebo celulázy pro saprotrofní výživu

4. Obligátně mykorhizní houby Houby pevně vázané na fykobionta -holubinky,kozák,klouzek atd. -zánik rostliny = konec houbičky -nedokonalé adaptační mechanismy

5. Fakultativně mykorhizní houby(myko. nebo saprotrofní) -ekologicky plastické druhy -lakovka, čirůvka mýdlová, hřib plstnatý, čechratka podvinutá a zřejmě i hřib hnědý -zánik rostliny = přechod na saprofitismus

6. Pouze václavka je schopná vedle saprofie a parazitismu tvořit i mykorhizu

7. Ektomykorhiza -pozorovatelná i bez mikroskopu -kořínky obaleny pseudoparenchymatickým hyfovým pláštěm -morfologické změny kořínků -houbové hyfy pronikají do mezibuněčných prostor korové vrstvy kořenů (ne do buňky) - kolem buněk tvoří hyfy Hartigovu síťku, nikdy však nepronikají hlouběji

8. -rostlina přijímá vodu i živiny prostřednictvím houbových hyf • ektomykorhiza je jedno nebo dvouletým útvarem, který se obnovuje • v rostlinné říši je druhově méně zastoupena (5%všech rostlin) • -hojně rozšířená u dřevin mírného pásma čeledi borovicovitých, vrbovitých, břízovitých, bukovitých • -nejvíce u jehličnanů,buku,dubu a břízy • -méně u vrby, topolu, jilmu • -malé množství rostlin, ale hub odhadem 2000 druhů • -běžně jeden strom a více hub a naopak

9. Endomykorhiza -tvoří ji téměř každá rostlina -náročné doložení existence -nejrozšířenější je vezikulo-arbuskulární -hyfy netvoří obal,ale přísavku a vnikají do pletiv a buněk kde tvoří vezikuly nebo arbuskuly = metabolicky aktivní orgány rostlin -arbuskuly jsou časem stráveny kořenem -vesikuly mají trvalejší charakter

10. -mykobiont nikdy nevniká do endodermis a cévních svazků -houby tvořící VA-myk. mají neseptovaná vlákna hyf a patří mezi plísně spájivé (Glomus, Endogone…) -možná je to parazitismus -houby tvořící erikoidní mykorhyzu (vřeckovýtrusná houba Pezizella ericae a některá kuřátka) - rostlina netvoří kořínky a veškerí kontakt z živinami tvoří houba (václavka, špička)

11. Houby a stromy Houby vřeckovýtrusné Plectomycetes Elaphomyces – jelenka borovice,smrk Discomycetes např. Tuber - lanýž dub

12. Houby nedokonalé Hyphomycetes, Cenococcum graniforme bříza Houby stopkovýtrusné Hymenomycetes Amanita – muchomůrka borovice,dub,smrk Cortinarius – pavučinec smrk,dub,buk Hebeloma – slzivka buk,bříza,borovice Inocybe – vláknice vrba,bříza,smrk Lactarius – ryzec dub,buk,habr,borovice

13. Russula – holubinka dub,buk,habr,borovice Paxillus – čechratka borovice, modřín Boletus – hřib,kozák smrk,dub,bříza,borovice,topol,lípa.. Sillus – klouzek borovice,modřín Tricholoma – čirůvka dub,smrk Telephora – plesňák borovice Cantharellus – liška buk,dub,borovice Gasteromycetes Rhizopogon – kořenovec borovice Cleroderma – pestřec borovice,dub Pisolithus – měcháč borovice