1 / 31

ÚNAVA - PŘETÍŽENÍ – PŘETRÉNOVÁNÍ – ZRANĚNÍ – DETRÉNINK

ÚNAVA - PŘETÍŽENÍ – PŘETRÉNOVÁNÍ – ZRANĚNÍ – DETRÉNINK. Mgr. Michal Botek, Ph.D. Co je to únava ???. signalizátor funkčních změn v organismu . obranný mechanismus, projevující se ochranným útlumem CNS při překročení kritické úrovně zatížení. komplexní děj týkající se všech

prewitt
Download Presentation

ÚNAVA - PŘETÍŽENÍ – PŘETRÉNOVÁNÍ – ZRANĚNÍ – DETRÉNINK

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. ÚNAVA - PŘETÍŽENÍ – PŘETRÉNOVÁNÍ – ZRANĚNÍ – DETRÉNINK Mgr. Michal Botek, Ph.D.

  2. Co je to únava ??? signalizátor funkčních změn v organismu obranný mechanismus, projevující se ochranným útlumem CNS při překročení kritické úrovně zatížení komplexní děj týkající se všech funkčních systémů v organismu

  3. FYZIOLOGICKÁ PATOLOGICKÁ Dělení únavy

  4. ÚNAVA MÍSTNÍ TĚLESNÁ AKUTNÍ CELKOVÁ DUŠEVNÍ CHRONICKÁ Dělení únavy

  5. Fyziologické příčiny únavy: ENERGIE - HOMEOSTÁZA ↓energetických substrátů (ATP, CP, GLu, GLy) kumulace katabolitů a INT hydrolýza ATP ve svalové b. porušená acidobazická a iontová rovnováha (Na+,K+, Ca2+ Mg2+,Cl-, La-, Pyr-) SID, hyponatrémie Radvanský & Vančura (2007) anaerob. vznik ATP ↑La- - H+ ↓ pH ↓ enzymatické činnosti

  6. Fyziologické příčiny únavy: CNS - PŘENOS VZRUCHU : CNS, přenos vzruchu, synaptické spojení, mediátory

  7. NÁSTUP ÚNAVY je determinován: : charakterem prováděné činnosti : stavem organismu : zevním prostředím (diváci, hluk, teplota, vlhkost, ovzduší, atd.) : trénovaností : biorytmy : věkem

  8. PROJEVY ÚNAVY SUBJEKTIVNÍ:předchází objektivní únavu projevy: svalová slabost, neochota pokračovat v pohybu, závratě, nauzea hodnocení: Borgova škála (0-10; 6-20) OBJEKTIVNÍ: je měřitelná (koncentrace La, CP, Glu, Gly, analýza dechových plynů, SF) projevy : snížená koordinace, pokles výkonu

  9. kapacita stres PATOLOGICKÁ ÚNAVA 1) při jednorázové nebo opakované pohybové aktivitě, kdy dochází k nerovnováze mezi dobou zatížení a dobou nutnou pro kompletní regeneraci. 2)dysbalance mezi množstvímpřicházejících stresových podnětů a kapacitou organismu jimodolávat

  10. Syndrom přetrénování PATOLOGICKÁ ÚNAVA přepětí, přetížení, schvácení, krátkodobé přetrénování

  11. SYNDROM PŘETRÉNOVÁNÍ Sympatikotonická forma Silově – rychlostní sporty Parasympatikotonická forma Vytrvalostní sporty • narušený spánek • snížená chuť k jídlu • pokles hmotnosti • klidová tachykardie • vyšší bazální metabolismus • zpomalení regenerace • deprese • svalový třes • abnormální únava • klidová bradykardie • flegmatičnost • snížená citlivost na katecholaminy • zpomalená reakční doba • snížená hladina glukózy během • zatížení pokles výkonnosti a ztráta sportovní formy !!!

  12. SYNDROM PŘETRÉNOVÁNÍ DIAGNOSTIKA METODOU SA HRV

  13. ZRANĚNÍ VE SPORTECH

  14. PŘÍČINY VZNIKU ÚRAZŮ PŘI SPORTECH • 1) Osobnost postiženého • : momentální zdravotní stav • : připravenost na podání výkonu • (dlouhodobá – trénovanost;krátkodobá – koncentrace) • : poruchy denního režimu, dysbalance autonomní aktivity • : poruchy výstroje x výzbroje

  15. PŘÍČINY VZNIKU ÚRAZŮ PŘI SPORTECH • 2) Druhá osoba (střed s ní, přítomnost) • : soupeř nebo protihráč • : spoluhráč • : rozhodčí • : divák (-ci)

  16. PŘÍČINY VZNIKU ÚRAZŮ PŘI SPORTECH • 3) Klimatické podmínky • : kvalita terénu • : teplota, vlhkost

  17. PŘÍČINY VZNIKU ÚRAZŮ PŘI SPORTECH • 3) Nedostatečná a nesprávná příprava • : podcenění x nesprávné vedení tréninkového procesu • 4) Nekázeň sportovce (cvičence) • : porušení životosprávy (alkohol, spánková deprivace, atd.)

  18. TRÉNINK ZÁVOD - UTKÁNÍ RIZIKO VZNIKU ÚRAZŮ PŘI TRÉNINKU A ZÁVODĚ U VYBRANÝCH SPORTŮ

  19. HLAVNÍ TYPY ÚRAZŮ JEDNOTLIVÝCH SPORTŮ

  20. TRÉNINK – ZRANĚNÍ – DETRÉNINK : záměrné působené stresových (adaptačních) impulzů na organismus - adaptace adaptace je reversibilní proces : proces vedoucí k částečným nebo úplným ztrátám dosažených adaptačních změn (morfologické – funkční)

  21. : krátkodobé < 4 týdny : dlouhodobé >4 týdny TRÉNINK – ZRANĚNÍ –DETRÉNINK : kvalitativní a kvantitativní pokles adaptačních projevů souvisí s délkou přerušení tréninku Jongers et al., (1976), Pavlik et al. (1986)

  22. (Wasserman, 1999) O2 O2 CO2 CO2 ATP TRANSPORTNÍ SYSTÉM – HODNOTA VO2MAX : v kratším období je ↓ poměrně rychlý, čím vyšší je výchozí hodnota, tím je pokles vyšší, : u špičkově trénovaných až o 14 %(Coyle et al., 1984; Lacour et al., 1984) : u NT a trénujících 4-8 týdnů a detrénink 2-4 týdny nastal pokles od 3 do 6 % (Wibom et al., 1992) : v delším období u ŠT ↓ažo20 %, ale VO2max zůstává T>NT (Miyamura et al., 1993)

  23. (Wasserman, 1999) O2 O2 CO2 CO2 ATP TRANSPORTNÍ SYSTÉM – OBJEM KRVE : u vytrvalostně trénovaných sportovců dochází po 2 dnech nečinnosti ke snížení transportní kapacity od 5 do 12 %, vlivem ↓objemu krve a objemu erytrocytů(Coyle et al., 1986)

  24. (Wasserman, 1999) O2 O2 CO2 CO2 ATP KVS – SRDEČNÍ FREKVENCE : důsledkem↓ objemu krve a objemu erytrocytů dochází ke ↑ srdeční frekvence při submaximální a maximální práci u trénovaných sportovců o 5 až 10 % : ↓ se stabilizuje po 2 až 3 týdnech po přerušení tréninku : hodnoty klidové SF se mění až po 10 dnech přerušení T : u vytrvalců po přerušení T na 80 dní došlo ke ↑SFmax o 5 % : ↓ rychlosti pozátěžového poklesu SF v detréniku ! – PROČ???

  25. (Wasserman, 1999) O2 O2 CO2 CO2 ATP KVS – SYSTOLICKÝ VOLUM, MINUTOVÝ SV : ↓ SV jako důsledek ↓objemu krve a objemu erytrocytů dosahuje 10 až 17 % po 12 až 20 dnech DT : je doprovázen 10% ↓end-diatolockého objemu LK : ↓ MSV jako důsledek ↓objemu krve a objemu erytrocytů dosahuje v maximu 8 % a v submaximu stejné INT vzroste pouze na 89 % předchozí hodnoty. (Klausen et al., 1981; Coyle et al., 1984)

  26. (Wasserman, 1999) O2 O2 CO2 CO2 ATP RESPIRAČNÍ SYTÉM : Vmax není krátkodobě DT ovlivněna :u špičkových vytrvalců ↓ efektivita dýchání, dochází ke zvýšení hodnoty dechového ekvivalentu pro kyslík :po delší době DT klesá Vmax o 10 až 14 %

  27. DETRÉNINK A METABOLISMUS : krátkodobý DT se projevuje ve zvýšené hodnotě RQ jak při maximální tak submaximálním zatížení – PROČ??? (Coyle et al., 1986; Shoemaker et al., 1998) : po několika dnech DT se u plavců ↑La po max. zatížení, podobě jako u běžců a cyklistů společně s ↓ bikarbonátů (Costil et al., 1985) : změny ukazují na pokles oxidativní schopnosti svalového vlákna, které dosahuje po 1 týdnu až 50 % !!! : pokles GL zásob u plavců po 1 týdnu o 20 %, u jiných sportů po 4 týdnech – PROČ ???(Costil et al., 1985)

  28. DETRÉNINK A SLOŽENÍ SVALU : pokles hustoty kapilár po 4 týdnech DT, ale zůstává vyšší než u NT (Coyle et al., 1986) : u méně trénovaných osob klesá arteriovenézní diference o 3 až 12 % po 4 až 12 týdenním DT : klesá celková oxidační kapacita svalu (citrát syntáza 25 - 45 %) : u vytrvalců a silově T osob nebyly po 2 týdnech DT žádné změny ve svalových vláknech, u fotbalistů a vzpěračů došlo k poklesu příčného průřezu svalem : po dlouhodobém DT u vzpěračů a kulturistů vzestup SO a pokles II.B

  29. DETRÉNINK A VYTRVALOST : snižuje se doba nutná pro vyčerpání vytrvalce o 4 až 25 % : nemění se ekonomika běhu, ale účinnost energetických sys. DETRÉNINK A SÍLA : 2 týdny DT mírný pokles síly na bench press, ↓vertik. výskoku : 4 týdny DT si plavci udrželi silovou úroveň, ale při plavání ji neuměli uplatnit : izokinetická síla mizí rychleji, ale zůstává nad původní úrovní : u silově trénovaných klesá síla po 8 -12 týdnů DT o 7 až 12 %

  30. TRANSPORTNÍ SYSTÉM – HODNOTA VO2MAX T DT

  31. … a končíme!

More Related