1 / 29

Reakce a adaptace oběhového systému na fyzickou práci

Reakce a adaptace oběhového systému na fyzickou práci. K. Barták Ústav tělovýchovného lékařství LF a FN, Hradec Králové. Hlavní reakce krevního oběhu na fyzickou práci. Zvýšení minutového objemu srdce (Q = Qs x TF) - vyšší preload (vytrvalci) - vyšší afterload (vzpěrači)

powa
Download Presentation

Reakce a adaptace oběhového systému na fyzickou práci

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Reakce a adaptace oběhového systému na fyzickou práci K. Barták Ústav tělovýchovného lékařství LF a FN, Hradec Králové

  2. Hlavní reakce krevního oběhu na fyzickou práci • Zvýšení minutového objemu srdce (Q = Qs x TF) - vyšší preload (vytrvalci) - vyšší afterload (vzpěrači) - vyšší tonus sympatiku (pozitivně chrono, dromo, ino, bathmotropní působení). • Redistribuce minutového objemu do pracujících svalů - zvýšení u vytrvalců, snížení u vzpěračů. • Zvýšení kapilarizace svalu, tedy průtoku krve kapiláramí (uzavřením a-v spojek). • Větší O2 desaturace krve ve svalech jako důsledek vyšší kapilarizace svalu, ale i posunu disociační křivky Hb.

  3. 50

  4. Ejekční frakce (EF) • EDV - ESV • EF (%) = ----------------------- x 100 • EDV • EF norma v klidu asi 60%, při práci až 80%, selhávání srdce v klidu i pod 20%, nemůže se zvýšit. Dá se z ní odhadnout velikost Qs. Dnes většinou pomocí UZ. V TVL ale odhadujeme velikost Qs „tepovým kyslíkem“ (množstvím kyslíku přeneseným jedním tepem). Jde o neinvazivní a přístrojově nenáročnou metodu.

  5. Minutový objem srdeční Q • Q = Qs x TF • Při práci u zdravých lidí se vždy! zvyšuje jak Qs, tak TF, záleží na adaptaci srdce. • Problém invazivního měření Q je hlavně problém měření Qs.

  6. Měření minutového objemu srdce • Fickův princip: • spotřeba kyslíku (ml/min) • Q (ml/min) = ---------------------- x 1000 • a-v diference pro O2 (ml/l) • Barvivové metody, • Nekrvavé metody (rebreathing, UZ apod.) jsou nepřesné.

  7. Změny minutového objemu srdečního (Q) u netrénovaného a trénovaného člověka v klidu a při maximální tělesné práci. Na zvýšení Q se podílí jak zvýšení Qs, tak také TF. 89

  8. Setrvalý stav oběhu (steady state, ergostáza) • Setrvalý stav: TF se minutu od minuty neliší o více než 3-5 tepů/min, energie je hrazena aerobně (nestoupá kyslíkový dluh), pracovat můžeme za těchto podmínek velmi dlouho (až hodiny). • Nesetrvalý stav: výše uvedené podmínky nejsou splněny. Vzniká vždy na začátku fyzické práce, nebo při výkonu, který vede do několika minut k vyčerpání a ukončení práce.

  9. Setrvalý stav oběhového aparátu při výkonu 50,100 a 150W na BE po dobu 15 minut a v době uklidňování. 91

  10. Schéma hypotetické rovnováhy vegetativního nervového systému a jejích změn vlivem trénovanosti a při svalovém výkonu (zčásti podle Prokopa) 46

  11. Krevní tlak a srdeční práce • TKs = Q x periferní odpor • TKs (a TF) tedy rozhodují o velikosti srdeční práce. • Index RPP (rate pressure product) je dán: RPP = TF x TKs : 100 • „Tréninkový efekt“ – snížení srdeční práce v důsledku snížení TF a TK na shodné zatížení – spoluvysvětlení zvýšení anginózního prahu (vedle zvýšení počtu nových kapilár) po fyzické rehabilitaci u nemocných ICHS! • Význam medikamentózního odstranění hypertonické reakce oběhu na prácipro snížení srdeční práce.

  12. Obvyklá reakce TK zdravých jedinců na stoupající fyzickou práci.

  13. Rozdíly v měření arteriálního TK přímou a nepřímou cestou (pomocí manžety). Artefakt poklesu TKd při nepřímém měření.

  14. Schéma změn redistribuce minutového objemu srdce (ml/min) v klidu a při práci různé intenzity u zdravého člověka při pokojové teplotě. 90

  15. Adaptace oběhového aparátu • Adaptace morfologické (velikost srdce, počet kapilár apod.) a funkční. • Projevy adaptací se nejlépe studují v longitudinálních studiích (měření ukazatele před a po nějaké době tréninku), nebo sledováním mizení projevů adaptací v čase po skončení sportovní činnosti. • Výsledky reakcí a hlavně funkčních adaptací se od sebe při výkladu těžko odlišují.

  16. Závislost TF a spotřeby kyslíku (výkonu) před a po 16 týdnech, 32 a 51 měsících fyzického tréninku. Pozorujeme posun křivky doprava a dolů. Jde o základní lehce měřitelný projev morfologické a funkční adaptace oběhu, využíváno při funkčních zkouškách oběhového aparátu. 86

  17. Nižší klidová i pracovní TF u trénovaného jedince je způsobena nejen morfologickou adaptací srdce (zvětšení celého srdce – svaloviny i dutin), ale i větším tonem parasympatiku. netrénovaný trénovaný 94

  18. kardiak netrénovaný tepová frekvence trénovaný zátěž Vztah TF a zátěže je lineární – využíváno pro testy zdatnosti oběhového aparátu. 84

  19. Průměr a směrodatná odchylka měření TF „normální“ populace při zatížení 1W/kg na BE a v době uklidňování. 83

  20. Horní snímek: vztah Q a spotřeby kyslíku (výkonu) je v podstatě lineární a při malé a střední práci není tréninkem podstatně ovlivněn. Po tréninku ale stoupá hlavně Qmax. Dolní snímek: vztah Qs a spotřeby kyslíku (výkonu). Zatímco před a po krátké době tréninku se zvětšuje Qs se stoupající zátěží postupně, u vysoce adaptovaného člověka stoupá Qs okamžitě po začátku práce na individuálně maximální hodnotu a dále už nestoupá. 99

  21. bla

  22. Pokles klidové TF a TKs v důsledku čtyřměsíčního vytrvalostního tréninku. 125

  23. V důsledku vytrvalostního tréninku stoupá u pokusných zvířat v zatěžovaných svalech (srdce a m. gastrocnemius) počet kapilár na mm2). V nezatěžovaných svalech (m. masseter) k tomu nedochází. 121

  24. Průtok krve svalovou tkání se po vytrvalostním tréninku (při shodném zatížení) v důsledku mnoha změn zmenšuje. Zvyšuje se desaturace krve kyslíkem, a tak dochází v důsledku adaptace k další ekonomizaci oběhu. 109

  25. Změny a-v diference kyslíku v závislosti na fyzickém tréninku. Po tréninku je ve většině případů vyšší. 107

  26. Zvětšování a zmenšování relativní hmotnosti srdce pokusných zvířat v závislosti na dnech vytrvalostního tréninku a po jeho skončení. Morfologická adaptace srdce (stejně jako funkční) po skončení zatěžování rychle mizí. 114

  27. Zmenšování velikosti srdce (určovaného pomocí RTG) po ukončení sportovní činnosti maratónského běžce. V pokusu není podrobně popsána pohybová aktivita v jednotlivých létech! Když žádná, tak je pokles daleko rychlejší!! 117

  28. Souhrn reakcí (plná čára) a adaptací (čárkovaná čára) na zvyšující se fyzický výkon (W).

  29. Adaptační projevy základních kardiovaskulárních parametrů v klidu, při submaximálním tělesném zatížení (modifikováno podle Brooks, GA-Fahey, TD, 1987 Adaptace Klid Zatížení submaximální maximální srdeční frekvence   0 systolický objem    arteriovenózní O2-diference 0   minutový srdeční výdej 0 0  systolický krevní tlak 0 0 0 diastolický krevní tlak 0 0 0 celkový periferní odpor 0 0 0 koronární perfúze    viscerální perfúze 0  0 perfúze - aktivní svaly 0 0  perfúze - neaktivní svaly 0 0 0

More Related