Funkce imunitn ho syst mu hypersenzitivita autoimunita
This presentation is the property of its rightful owner.
Sponsored Links
1 / 87

Funkce imunitního systému Hypersenzitivita. Autoimunita PowerPoint PPT Presentation


  • 130 Views
  • Uploaded on
  • Presentation posted in: General

Funkce imunitního systému Hypersenzitivita. Autoimunita. BT-BIO 23.3.2010. Alergické choroby. celosvětově řazeny mezi závažnou skupinu komplexních nemocí, v posledních 20-30 letech prudký nárůst incidence „Alergie“ - z řečtiny (allos ergeia) = změněná schopnost reakce

Download Presentation

Funkce imunitního systému Hypersenzitivita. Autoimunita

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Presentation Transcript


Funkce imunitn ho syst mu hypersenzitivita autoimunita

Funkce imunitního systémuHypersenzitivita. Autoimunita

BT-BIO

23.3.2010


Funkce imunitn ho syst mu hypersenzitivita autoimunita

Alergické choroby

  • celosvětově řazeny mezi závažnou skupinu komplexních nemocí, v posledních 20-30 letech prudký nárůst incidence

    „Alergie“ - z řečtiny (allos ergeia) = změněná schopnost reakce

    (von Pirquet,1906)

    „anafylaktická reakce“ - už z r. 2140 př. n. l.

    (faraon Menes po bodnutím hmyzem)

  • Astma - už v Homérově Iliadě - Hippokrates, Galén

  • Rinitis- první lékařský záznam z r. 1533


Definice z kladn ch pojm dle eaaci

Definice základních pojmů(dle EAACI)

  • Hypersenzitivita (přecitlivělost)

    - popisuje objektivní reprodukovatelné příznaky a projevy, které jsou spouštěny kontaktem s definovaným podnětem, na který normální jedinci nereagují

  • Atopie

    - sklon k tvorbě IgE protilátek jako odpovědi na expozici alergenům

    (geneticky podmíněná reaktivita vytvářet po expozici alergenu  množství IgE)

    - alergické příznaky u atopického jedince mohou být označeny jako atopické

    - pozitivní kožní prick test nebo průkaz protilátek IgE nestačí pro označení

    atopie

  • Alergie humorálními

    – je reakce přecitlivělosti (hypersenzitivity)

    navozená imunologickými mechanizmy buněčnými


Alergie

Alergie

  • Alergie zprostředkovaná protilátkami IgE

    - I. typ přecitlivělosti

    - vyjádřen u osob s atopickou reaktivitou

    - nejčastější typ alergické reakce

  • Alergie NEzprostředkovaná protilátkami IgE

    - III. typ přecitlivělosti

    - anafylaxe vyvolaná imunitními komplexy

    - sérová nemoc

  • Alergie zprostředkovaná buňkami

    - IV. typ přecitlivělosti, buněčná složka alergického zánětu

    - alergická kontaktní dermatitida

    - non-IgE asociovaná AD


Funkce imunitn ho syst mu hypersenzitivita autoimunita

Rozmanitost alergických reakcí :

je dána účastí různých efektorových mechanismů

z nichž každý navodí vznik zánětlivých změn vlastním způsobem


Funkce imunitn ho syst mu hypersenzitivita autoimunita

Rozvoj alergického onemocnění

  • Aby došlo v organismu k rozvoji alergického onemocnění, musí být splněny základní předpoklady, působící ve vzájemnésoučinnosti:

    genetická predispozice

    senzibilizace vůči alergenům

    působení nespecifických

    adjuvantních vlivů


Funkce imunitn ho syst mu hypersenzitivita autoimunita

Riziko vzniku alergie

Špičák et al. 2004


Genetick dispozice pro atopickou reaktivitu

Genetické dispozice pro atopickou reaktivitu

Krejsek et al. 2004


Funkce imunitn ho syst mu hypersenzitivita autoimunita

Zevní faktory – příčina zvýšené prevalence v posledních desetiletích?

2 hlavní hypotézy:

1. Nové rizikové faktory – spojené se „západním“ stylem života

2. Chybění protektivních faktorů – tzv. hygienická hypotéza


Funkce imunitn ho syst mu hypersenzitivita autoimunita

INHALOVANÉ ALERGENY

  • Patří do skupiny látek, se kterými se setkává každý jedinec1. Domácí prach - složen s prachových částic pocházející z peří, vlasů, vlny, prachu z nábytku, šupin kůže domácích zvířat a bakterií.2. Roztoči - nejčastější roztoč Dermatophagoides pteronysinus3. Plísně - vyskytují se v půdě, ovzduší, vlhkých bytech


Funkce imunitn ho syst mu hypersenzitivita autoimunita

1. ALERGENY ROSTLINNÉHO PŮVODU

  • 1. Pyly - nejčastějším projevem alergie na pyly je senná rýma a někdy astmatické záchvaty v letním období2. Seno - odlišný alergen od pylů

  • 3. Chmel 4. Kosmetické přípravky

  • 5. Prach z bylin

  • 6. Prach z obilí

  • 7. Prach z mouky - hlavně u pekařů, mlynářů, cukrářů, kuchařů8. Prachy z bavlny - alergie na prach z bavlny se označuje jako byssinóza9. Tabák 10. Kouř z cigaret 11. Různé vůně


Funkce imunitn ho syst mu hypersenzitivita autoimunita

2. ALERGENY ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU

  • Nejvíce se uplatňují chlupy různých zvířat. Patří sem psí prach, koňský prach, kočičí prach, dále kravský prach, ovčí vlna.

  • Ve vzácných případech byla zjištěna přecitlivělost na lidské lupy a prach z hmyzu.

  • Alergie na včelí jed po bodnutí.


Funkce imunitn ho syst mu hypersenzitivita autoimunita

3. DALŠÍ ALERGENY

  • LÉKOVÁ ALERGIEV posledních letech lékových alergií značně přibývá a výskyt je úměrný stále se zvyšující spotřebě léků. Diagnostika lékové alergie je někdy velmi obtížná.

  • ALERGIE NA POTRAVINYAlergické projevy jsou vázány i na zažívací poruchy. Nejčastěji jsou alergie na mléko, kávu, kakao, brambory, pomeranč, citrón, jahody a ořechy.

  • ALERGIE NA JED BLANOKŘÍDLÉHO HMYZU


Funkce imunitn ho syst mu hypersenzitivita autoimunita

Působení nespecifických adjuvantních vlivů

  • Nepříznivé působení znečištěného ovzduší

    - tabákový kouř

    - exhalace dieselových motorů

    - oxidy dusíku a síry

  • Nezdravý životní styl včetně bydlení

  • Nevhodná strava

  • Psychické vlivy-stres


Funkce imunitn ho syst mu hypersenzitivita autoimunita

ATOPICKÁ REAKTIVITA– důsledek genetické dispozice a působení zevních vlivů

Krejsek et al. 2004


Vliv vn j ch prom nn ch faktor na ontogenetick vyzr v n t lymfocyt

Vliv vnějších proměnných faktorů na ontogenetické vyzrávání T-lymfocytů

Krejsek et al. 2004


Funkce imunitn ho syst mu hypersenzitivita autoimunita

K předchozímu obr.: Alergické TH2 dogma.

  • Jakmile jednou alergen pronikne do organismu, je zachycen sentinelovými dendritickými buňkami (DC). DC migrují do nejbližší lymfatické uzliny, zpracují alergen a vystaví informaci o něm pomocí molekul MHCII T lymfocytům.

  • Po prezentaci antigenu naivním T-lymfocytům dochází ke klonální expanzi T lymfocytů a k jejich migraci do místa zánětu.Zde aktivované TH2 buňky produkují TH2 cytokiny:

  • IL-5 umožńuje atrakci a aktivaci eozinofilů, což vede k poškození tkáňě;

  • IL-4 a IL-13 zejména aktivují B buňky a umožňují syntézu IgE. IgE se váže na FcεR1 na nespecifických buňkách imunitního systému. Pokud dojde k novému kontaktu s alergenem, navázané protilátky zachycují alergen, což vede k receptorovému cross-linking a k rychlé aktivaci žírných buněk a bazofilů. Tyto buňky jsou odpovědné za uvolnění většiny zánětlivých a toxických mediátorů, které způsobí akutní alergické symptomy.


Rn bu ky mastocyty

Žírné buňky (mastocyty)

  • Preformované mediátory:

    - histamin, heparin, chondroitinsulfát,

    chymáza, tryptáza, faktor

    chemotaktický pro eozinofily

  • Nově syntetizované mediátory:

    - leukotrieny, prostaglandiny, PAF

  • Cytokiny:

    - TNF-alfa (aktivace fagocytů)

    - TGF-beta (fibrotizace stěny bronchů)

    - IL-5 (stimulace tvorby eozinofilů)

    - IL-6 (mj. stimulace tvorby Ig, vč. IgE)

Špičák et al. 2004


Novotvo en medi tory rn ch bun k

Novotvořené mediátory žírných buněk

  • Prostaglandiny:

    - PGD2: zarudnutí, zvýšená

    permeabilita kapilár,

    bronchokonstrikce,

    aktivace eos., chemotaxe

  • Leukotrieny:

    - LTC4, LTD4, LTE4 (SRS-A):

     propustnosti cév,

    spasmus bronchů

    - LTB4: chemotaxe granulocytů

  • PAF (faktor aktivující destičky):

    – významný chemoatraktant


Biologick efekty histaminu

Biologické efekty histaminu

H1 receptory:

  • Bronchokonstrikce, vazodilatace

    (x vazokonstrikce v plicích)

  •  permeability cévní stěny

  •  sekrece hlenu

  • chemotaktický faktor pro eosinofily a neutrofily

    H2 receptory:

  •  sekrece HCl

    H3 receptory:

  • převážně v CNS

Špičák et al. 2004


Bazofily

Bazofily

  • Dlouho považovány za buňky podobné mastocytům

    - jen primárně se nacházející v krvi

  • Liší se dynamikou a spektrem produkovaných mediátorů a cytokinů

  • Základní funkce je však velmi podobná

    degranulace a uvolnění prozánětlivých mediátorů

  • Na IgE závislé uvolňování mediátorů z bazofilů je usnadněno cytokiny (zejm. IL-3)


Funkce imunitn ho syst mu hypersenzitivita autoimunita

Eozinofily

  • hlavním faktorem pro diferenciaci je IL-5

  • chemotaktickými faktory (z T-ly a mastocytů) jsou např.: LTB4, IL-16, eotaxin

  • uvolňují řadu

    - prozánětl. mediátorů (bazické peptidy, TNF, PG, LT, cytokinů)

    - reaktivních O2 metabolitů

    - degradujících enzymů (např. elastáza, kolagenáza…)

Eo v dýchacích cestách

Uvolnění granul

Přímé poškození tkání

Kontrakce hladkých svalů

Zvýšená permeabilita

 Eoz a Th2 do dýchacích cest

CHRONICKÝ ZÁNĚT


Funkce imunitn ho syst mu hypersenzitivita autoimunita

Epitel dýchacích cest

Není pasívní bariérou, uvolňuje řadu mediátorů:

Oxid dusnatý (NO), endotelin, metabolity kys. arachidonové, cytokiny, adhezívní molekuly

Oxid dusnatý (NO):

  • vysoce reaktivní látka

  • tvořen z L-argininu syntetázami (3 typy)

  • může potlačovat tvorbu Th1 cytokinů

  • Má potenciálně příznivé i nepříznivé účinky u astmatu


Loha epitelov ch bun k v alergick m z n tu

Úloha epitelových buněk v alergickém zánětu

Krejsek et al. 2004


Autonomn nervov regulace tonu bronchi ln ho svalstva

Autonomní nervová regulace tonu bronchiálního svalstva

Špičák et al. 2004


Funkce imunitn ho syst mu hypersenzitivita autoimunita

Anafylaxe

Krejsek et al. 2004


Alergick r ma

Alergická rýma:

  • Je zánětlivé onemocnění nosní sliznice, jehož hlavními příznaky jsou:

  • - svědění

  • - kýchání

  • - hypersekrece a obturace nosu

  • - nosní sliznice vybavena pro rozvoj alerg. reakce:

    v sekretu – bazofily, v epitelu a subepiteliálně histiocyty

    Zjednodušeně: nos odpovídá bronchiálnímu systému bez hladké svaloviny

    Často hyperreaktivita dolních DC- bez manifestace AB - kompenzační mechanizmy ???

    Až u ½ rinitiků – AB = koncepce

    one airway – one disease


Funkce imunitn ho syst mu hypersenzitivita autoimunita

Klasifikace rýmy:

Původní klasifikace rýmy

Špičák et al., 2004


Funkce imunitn ho syst mu hypersenzitivita autoimunita

Vznik nosních příznaků

alergen + IgE

degranulace mastocytů

eozinofilní zánět

hyperaktivita nosní sliznice

nosní příznaky

alergeny

nespecifické vlivy

kýchání

svědění

hyperreakce

obturace


Funkce imunitn ho syst mu hypersenzitivita autoimunita

Atopický ekzém

  • Synonyma: neurodermatitis (1891), prurigo Besnier (1903), atopická dermatitis (1933), AEDS (atopic eczema dermatitis syndrome)

  • nejčasnější manifestace- 2.-6. měsíc, ale může se objevit kdykoliv

    (charakteristický vývoj klinického obrazu )

  • asi u 1/2 příznaky vymizí - ale může se později znovu objevit sama nebo v kombinaci s respiračními projevy

     dermo-respirační syndrom


Funkce imunitn ho syst mu hypersenzitivita autoimunita

Lokalizace kožních projevů v závislosti na věku


Patogeneze ad

Patogeneze AD

  • Přesušená a citlivá pokožka

  • Imunopatologie

  • Autonomní nervová dysbalance

  • Poruchy metabolizmu nenasycených MK

  • Psychosomatické faktory

Špičák et al., 2004


Patogenetick mechanizmy ad

Patogenetické mechanizmy AD


Funkce imunitn ho syst mu hypersenzitivita autoimunita

K předchozímu obr.: Imunopatologie atopické dermatitidy

  • Iniciace atopické dermatitidy je charakterizována TH2 imunitní odpovědi v dermis a zahrnuje TH2 buňky, atrakci eozinofilů, aktivaci B buněk a produkci IgE.

  • Později jsou eozinofily a CD8+ TH2 buňky v dermis odpovědny za časné kožní léze.

  • Následné škrábání vede k indukci sekrece TNF-α and IFN-γ. Společně s poškozením kůže indukovaným uvolněním toxických zánětlivých mediátorů z eozinofilů dochází v epidermis k převaze sekrece IL-12 secretion z IDEC(„inflammatory dendritic epidermal cells“), což vede k zánětlivé reakci typu TH1.

  • Následná chronická fáze ke zánětu TH0.


Diagnostick krit ria

Diagnostická kritéria

  • Nejsou jednoznačné kožní nebo laboratorní parametry

  • Diagnóza je založena na tzv. velkých (atopická RA, chronický/relabující průběh, pruritus, typická morfologie) a malých kritériích (nutná přítomnost 3 hlavních a 3 vedlejších)

  • Z laboratorních nálezů: hladiny IgE, eozinofilie, ECP („eosinophil cationic protein“)


Astma bronchiale

Astma bronchiale

- jedno z nejběžnějších chronických onemocnění (postihujících cca 155 miliónů lidí na světě)

- značná heterogenita jak fenotypu, tak etiopatogeneze

- zvyšující se prevalence v posledních desetiletích

(kolem 10-20% u dětí a 5% u dospělých)


Definice astmatu gina 2002

Definice astmatu (GINA 2002)

  • je chronický zánět dýchacích cest, v jehož etiopatogenezi hraje významnou roli řada buněk (žírné buňky, eozinofily a T-lymfocyty) a jejich působků

  • zánět způsobuje průvodní zvýšení průduškové reaktivity, která vede k opakovaným epizodám pískotů při dýchání, dušnosti, tlaku na hrudníku a kašle, převážně v noci a časně nad ránem

  • tyto stavy jsou obvykle provázeny rozsáhlou, ale proměnlivou bronchiální obstrukcí, která je často reverzibilní, ať již spontánně či po terapii


Etiopatogeneze

Etiopatogeneze


Symptomy astmatu

Symptomy astmatu

Charakteristickým rysem zánětu dýchacích cest je zvýšení počtu:

- aktivovaných eozinofilů

- žírných buněk

- makrofágů

- T lymfocytů

Paralelně s chronickým zánětlivým procesem probíhají procesy reparační

strukturální i funkční změny - REMODELACE


Funkce imunitn ho syst mu hypersenzitivita autoimunita

Alergen

Makrofágy/

Dendritické

buňky

Mastocyty

Th2 buňky

Neutrofily

Eosinofily

Hlenová zátka

Epiteliální deskvamace

Neuroaktivace

Subepiteliální fibróza

Únik plasmy

Edém

Aktivace senzorických

zakončerní

Vasodilatatace

Angiogeneze

Cholinergní reflex

Sekrece hlenu

Hyperplasie

žlázek

Bronchokonstrikce

Hypertrofie/hyperplasie hl. sv. buněk

Patologický obraz astmatu

Leukotrieny

C4, D4 & E4

Barnes PJ


Z n t vs remodelace tk n u astmatik

Zánět vs. remodelace tkání u astmatiků


Nov paradigma patogeneze astmatu

Nové paradigma patogeneze astmatu


Funkce imunitn ho syst mu hypersenzitivita autoimunita

Typy astmatu

Alergické astma

Nealergické astma

IgE-zprostředkované

astma

IgE-nezprostředkované

astma


Funkce imunitn ho syst mu hypersenzitivita autoimunita

Klasifikace tíže astmatu – před léčbou


Potravinov alergie

Potravinová alergie

Špičák et al., 2004


Prevalence a patogeneza

Prevalence a patogeneza

  • Prevalence je 2-3% - důležitý věk pacienta (do 3 let : 4-8%)

  • Potravinové alergeny: vejce, mléko, ryby, burské ořechy, pšenice…

    (krajové diference) – zkřížená reaktivita

  • Patogeneze: selhání tolerance – příčina rozvoje senzibilizace

    (klíčové období do 1 roku – prvé setkání s Ag potravy)


Klinick projevy

Klinické projevy:

  • Gastrointestinální projevy

  • Orální alergické syndrom – u pacientů přecitlivělých na pyly

    (patofyziologicy zkřížená alergie)

  • Eozinofilní gastroenteropatie

  • Kožní projevy,

  • Respirační projevy

  • Anafylaxe


Alergie na l ky a latex

Alergie na léky a latex

Léková alergieNealergická lék. hypers.

IgE modulovaná nemodulovaná IgE

  • Aktivace komplementu

  • (lok. anestetika, RTG látky)

  • Neimunologicky modulované

  • nežádoucí účinky

  • (aspirinová intolerance- blokáda

  • COX)


Epidemiologie

Epidemiologie

Rizikové faktory pro vznik lékové alergie

Časté reakce: ASA, NSAiDs, lokální anestetika, RTG látky, ..

Latex – zdravotníci, spina bifida, opakované operace

(zkřížená reakce s řadou potravin = latex – fruit syndrom)


Funkce imunitn ho syst mu hypersenzitivita autoimunita

Alergie na jed blanokřídlého hmyzu - taxonomie


Funkce imunitn ho syst mu hypersenzitivita autoimunita

  • U nás – včela, vosa

  • Hlavní alergeny: fosfolipáza A2, hyaluronidáza, kyselá fosfatáza, mellitin …

  • Patogeneze reakce na jed:

    toxická reakce

    IgE-modulovaná IgE nemodulovaná

    Th: - lokální ošetření

    - podání adrenalinu (EPI-PEN)

    - specifická alergenová imunoterapie


Funkce imunitn ho syst mu hypersenzitivita autoimunita

Autoimunita a autoimunitní nemoci

Autoimunita

  • získaná imunitní reaktivita proti vlastním antigenům („self“ antigeny)

    Autoimunitní choroby

  • autoimunitní odpovědˇ, která vede k poškození tkání (funkční a morfologické změny)


Funkce imunitn ho syst mu hypersenzitivita autoimunita

Autoimunita

Krejsek et al., 2004


K p edchoz mu obr zku

K předchozímu obrázku:

  • Th1/Th2 paradigm develops into Th1/Th2/Th3/Tr1 paradigm and more. T cells are classified into CD4+ T cells and CD8+ T cells by their surface markers, and these cells are further classified into Th1 cells, Th2 cells, Tc1 cells, and Tc2 cells by their cytokine profile. The Th1 cells and Tc1 cells are involved in cellular immunity, and the Th2 and Tc2 cells are involved in humoral immunity. Recently, other cell types are reported Th3 cells, which produced TGF-β, Tr1 cells, which produce IL-10, and CD4+CD25+ regulatory T cells regulate overstimulation of type 1 immunity or type 2 immunity. NK cells also classified into NK1 and NK2 cells by their cytokine profile. Other cell types, NK3, NKr1, and regulatory NK cells have been reported recently

Saito et al., 2007


Funkce imunitn ho syst mu hypersenzitivita autoimunita

Tolerance vlastního (self tolerance)

  • je specifická ztráta imunitní odpovědi na vlastní antigeny

    3 hlavní mechanizmy:

    a) Klonální selekce - eliminace autoreaktivních buněk

    b) Klonální anergie – funkční neodpovídavost lymfocytů indukovaná rozpoznáním antigenu na nezralé APC

    c) Suprese - funkční inhibice autoreaktivních buněk regulačními T lymfocyty

    centrální tolerance x periferní tolerance


Funkce imunitn ho syst mu hypersenzitivita autoimunita

Centrální a periferní mechanizmy tlumení imunitní odpovědi

Krejsek et al., 2004


Pozitivn a negativn selekce t lymfocyt v thymu

Pozitivní a negativní selekce T-lymfocytů v thymu

Krejsek et al., 2004


Mechanizmy naru en imunologick tolerance

Mechanizmy narušení imunologické tolerance

  • Genetická predispozice

  • Nerovnováha mezi regulačními T-lymfocyty

  • Apoptóza

  • Změna vlastního antigenu navázáním jiné molekuly

  • Zkřížená reaktivita protilátky proti dvěma antigenům, z nichž jeden je cizorodý a druhý vlastní

  • Polyklonální aktivace B-lymfocytů

  • Zpřístupnění „sekvestrovaného“ vlastního antigenu


Funkce imunitn ho syst mu hypersenzitivita autoimunita

Zkřížená reaktivita Pt u revmatické horečky po infekci Streptokokem A proti Ag srdeční svaloviny


Funkce imunitn ho syst mu hypersenzitivita autoimunita

Autoimunitní choroby

Lze rozdělit na 2 velké skupiny:

a) orgánově-specifické:

  • imunitní odpovědˇje namířena proti cílovému Ag jednoho orgánu (žlázy) - manifestace potíží je obvykle omezena na tento orgán

  • buňky cílového orgánu mohou být poškozeny

    * přímo humorálním nebo buňkami zprostředkovaným mechanizmem

    * protilátky mohou stimulovat nebo blokovat normální funkci

    b) systémové (orgánově-nespecifické)


Funkce imunitn ho syst mu hypersenzitivita autoimunita

Revmatoidní artritida - patogeneze

  • Běžné onemocnění (1% populace), ženy 40-60 let (Ž/M 3:1)

  • Hlavním terčem imunopatologické reaktivity – synoviální membrána (hyperplastická, vaskularizovaná a infiltrovaná zánětlivými buňkami

  • Genetická predispozice (HLA DRB)

Krejsek et al., 2004


Revmatoidn artritida patogeneze

Revmatoidní artritida - patogeneze

Krejsek et al., 2004


Funkce imunitn ho syst mu hypersenzitivita autoimunita

Ankylozující spondylitida (Bechtěrevova nemoc)

  • Postihuje zejména muže

  • Postižena páteřů, intervertebrální, kostovertebrální a sakroiliakální klouby, příp. kořenové klouby (rizomelická forma) a klouby periferní (periferní forma)

  • Těsná asociace s HLA-B27

  • Pestrý obraz: usury, dekalcifikace, syndesmofyty, ankylóza (ztuhnutí v kyfózním postavení), entézy

  • Mimokloubní projevy: uveitis (iritis), perikarditis, uretritis, restrikční porucha plic

Folsch et al., 2003


Nespecifick st evn z n ty

Nespecifické střevní záněty

  • Zahrnují 2 klinicko-patologické jednotky

    Crohnova nemoc vs. Ulcerózní kolitida

  • Odlišují se:

    - klinickými projevy

    - průběhem onemocnění

    - odpovědí na léčbu

    - prognózou

  • Prevalence je nejvyšší v bílém etniku (vazba na některé homogenní etnika, např. židovské)

  • Typicky v zemích s nejvyšší životní úrovní


Funkce imunitn ho syst mu hypersenzitivita autoimunita

Celiakie (glutenová enteropatie)

- závažné zánětlivé onemocnění tenkého střeva s vilózní atrofií a malabsorpcí

- způsobeno přecitlivělostí na zásobní proteiny obilných zrn (gluten=lepek či jeho frakci gliadin)

Indukce celiakální sprue


Funkce imunitn ho syst mu hypersenzitivita autoimunita

Celiakie (glutenová enteropatie)

-

Etiopatogeneze:

2 faktory

  • přítomnost glutenu

  • genetická predispozice

    (vztah k HLA-DQ2 a DQ8)

    - zejména u bělochů, vzácně u černochů, nikdy u Asiatů

Indukce celiakální sprue


Funkce imunitn ho syst mu hypersenzitivita autoimunita

Choroby asociované s celiakální sprue


Funkce imunitn ho syst mu hypersenzitivita autoimunita

Systémový lupus erythematodes (SLE)

Krejsek et al., 2004


Symptomy sle

Symptomy SLE

Variabilní příznaky:

  • Erytém (depozice imunokomplexů v kůži v oblasti dermoepidermálního spojení) – na tváři „motýlovitý exantém“

  • Postižení ledvin (glomerulonefritis)

  • Nervový systém (psychotické události, křeče)

  • Pleuritis, perikarditis

  • Hematologické abnormality (anémie, leukopenie, trombocytopenie…)

    Dg: Pt proti dsDNA, antigenu Sm, ribonukleoproteinu (antiRNP)

    Antifosfolipidové Pt (např. proti kardiolipinu – tzv. lupus antikoagulant)

    Falešná pozitivita při průkazu spec. protilátek proti Treponemě, Boreliím

    Klasifikační schémata pro diagnostiku


Funkce imunitn ho syst mu hypersenzitivita autoimunita

Myastenia gravis

  • Prototyp autoimunitní choroby zprostředkované

    protilátkami vážícími se na Acetylcholinové receptory jako antagonisté

  • to brání přenosu signálů přes nervosvalovou ploténku


Funkce imunitn ho syst mu hypersenzitivita autoimunita

Myastenia gravis - příznaky

  • často ve spojitosti s hyperplazií thymu nebo thymomem

  • autoprotilátky proti acetylcholinovému receptoru

  • častá asociace s jinými autoPt a autoimunitními nemocemi

    Příznaky:

  • Ochablost svalů při poruše nervosvalového převodu (v klidu normální, při opakované činnosti slábnou), často nejprve proximálně (hlava, hrudník)

  • několik podjednotek (Eatonův-Lambertův sy)

    Th: látky blokující cholinesterázu, thymektomie, imunosuprese


Sclerosis multiplex patogenetick mechanizmy

Sclerosis multiplex – patogenetické mechanizmy

Krejsek et al., 2004


Funkce imunitn ho syst mu hypersenzitivita autoimunita

Krejsek et al., 2004


Funkce imunitn ho syst mu hypersenzitivita autoimunita

Perniciózní anémie (m. Addison-Biermer)

Patogeneze:

- nedostatek vnitřního faktoru, bez kterého se nevstřebává vitamín B12 přivedený potravou

následek:poruchy syntézy DNA zejména v buňkách s rychlou obměnou (kostní dřeň, sliznice GIT…)

Pt proti parietálním buňkám

žaludeční sliznice

  • proto atrofie žaludeční sliznice a

  • achlorhydrie

Folsch et al., 2003


Funkce imunitn ho syst mu hypersenzitivita autoimunita

Goodpasterův syndrom

  • Relat. vzácný, postihuje především mladší muže

  • často navazuje na virovou infekci

  • vznikají autoPt proti bazální membráně (typ IV kolagenu)

  • váží se na membrány ledvin. glomerulů a plicních alveolů

  • aktivace komplementu - přímé celulární poškození

    Klinický obraz:

    - anémie (hypochromní mikrocytární - ztráty Fe hemoragiemi)

    - krvácení do plic s dušností

    - rychle progredující glomerulonefritis

    Th: kortikoidy, plazmaferéza


Funkce imunitn ho syst mu hypersenzitivita autoimunita

Patogeneze thyreopatií

Folsch et al., 2003


Funkce imunitn ho syst mu hypersenzitivita autoimunita

Gravesova-Basedowova choroba

- jedna z nejčastějších forem hypertyreózy (asi 70%)

- ženy jsou postiženy asi 5x častěji

- etiologie: autoimunitní s tvorbou abnormálních

protilátek

trvalá hypersekrece tyreoidálních hormonů


Funkce imunitn ho syst mu hypersenzitivita autoimunita

Klinický obraz:

  • dán nadbytkem tyreoidálních hormonů + autoimunitním poškozením dalších orgánů

  • klasicky: struma, tachykardie, exoftalmus

  • hypermetabolický syntrom:

    K (kůže) - teplá, opocená (u neurotiků studená). Vlasy

    řídké, vypadávají, nehty se štěpí

    L (labor)- celková výkonost:  únavnost, svalové atrofie

    M (metabol. projevy) - úbytek váhy, zrychlená střevní

    motilita, zhoršená resorpce z GIT

    N (nervové a psychické příznaky) - jemný třes, nespavost, neklid,

    nervozita, myšlenkový trysk,

    O (oběhové p) - tachykardie,  MV  hypercirkulační syndrom

    P (protruze) - příznaky endokrinní orbitopatie


Funkce imunitn ho syst mu hypersenzitivita autoimunita

Hashimotova thyroiditis

autoimunitní onemocnění postihující převážně ženy

- prokázána vazba na HLA (HLA-DR5, DR-3)

  • podkladem:

  • lymfocytární infiltrace štítné žlázy

  • Pt proti thyreoidálním Ag (thyreoglobulin, thyroideální peroxidáza), senzitizace lymfocytů

    - příznaky: struma, poruchy funkce (euthyreoidismus, hyper- , hypo-)

    Th: náhrada hormonů při hypothyreoidismu


D kuji v m za pozornost

Děkuji vám za pozornost


  • Login