1 / 94

Monitoring řešení dětské problematiky v ČR II – děti se zdravotním postižením

VÝZKUM TRHU, MÉDIÍ, VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ, VÝVOJ A DISTRIBUCE SOFTWARE MEDIAN, Národních hrdinů 73, CZ 190 12 Praha 9, tel.: +420 225 301 111, fax: +420 225 301 101, http: //www. median.cz , e-mail: median @ median.cz. Oficiální partner KANTAR MEDIA GROUP

neo
Download Presentation

Monitoring řešení dětské problematiky v ČR II – děti se zdravotním postižením

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. VÝZKUM TRHU, MÉDIÍ, VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ, VÝVOJ A DISTRIBUCE SOFTWARE MEDIAN, Národních hrdinů 73, CZ 190 12 Praha 9, tel.: +420 225 301 111, fax: +420 225 301 101, http: //www.median.cz, e-mail: median@median.cz Oficiální partner KANTAR MEDIA GROUP pro Českou republiku a Slovenskou republiku Monitoring řešení dětské problematikyv ČR II – děti se zdravotním postižením Konference Ohrožené dítěII Andel’s Hotel, Praha, 12. května 2010

  2. Obsah prezentace • Úvodní slovo za MEDIAN s.r.o. • Cíle a postup projektu Monitoring řešení dětské problematiky v ČR II - děti se zdravotním postižením • Popis realizace jednotlivých částí projektu • Struktura jednotlivých vzorků respondentů • Východiska projektu • Výsledky monitoringu • Problémy péče o děti se zdravotním postižením v ČR • Postoje rodičů dětí se zdravotním postižením • Postoje profesionálů ze státního sektoru a neziskového sektoru • Postoje veřejnosti • Závěrečné shrnutí

  3. Cíle a postup projektu

  4. Cíle projektu • Hlavním cílem Monitoringu II. bylo vytvořit popis problémů péčeo děti se zdravotním postižením v České republice. • Projekt navazuje na podobný projekt realizovaný v roce 2008, který se týkal dětí ohrožených sociálním prostředím. • Cílem projektu dále bylo: • Popsat nejpalčivější problémy péče o děti se zdravotním postiženímz perspektivy: • Rodičů dětí se zdravotním postižením • Zástupců státních a příspěvkových organizacích, kteří se věnují péči o dětise zdravotním postižením • Zástupců neziskového sektoru, kteří se věnují problematice dětí se zdravotním postižením • Veřejnosti v České republice

  5. Postup projektu • Projekt byl realizován kombinací kvalitativní a kvantitativní výzkumné metodologie: • A. Kvalitativní část: • Hlavním cílem této části bylo získat vhled do problematiky, databáze jako opory výběru pro kvantitativní část a podklady pro tvorbu dotazníků. Jednalo se o: • Analýzu veřejně dostupných zdrojů a shromáždění databází (tzv. deskresearch) • Expertní rozhovory s experty v oblasti péče o děti se zdravotním postižením • Hloubkové individuální rozhovory s rodiči dětí se zdravotním postižením • B. Kvantitativní část: • Hlavním cílem této části bylo kvantifikovat zjištění z kvalitativní části pomocí dotazníkových šetření. Jednalo se o: • Výzkum na cílové skupině rodičů dětí se zdravotním postižením • Výzkum na cílové skupině profesionálů pracujících ve státním sektoru • Výzkum na cílové skupině profesionálů pracujících v neziskovém sektoru • Výzkum na cílové skupině běžné populace České republiky • Z kvalitativní části je k dispozici souhrnná zpráva a z každé části kvantitativního výzkumu je k dispozici samostatná zpráva

  6. Popis realizace jednotlivých částí projektu

  7. Získání opory výběrů (deskresearch) • Podkladem pro tvorbu databází pro výběr organizací byly: • MPSV - Registr poskytovatelů sociálních služeb • MŠMT – Rejstřík škol • MZ – Registr zdravotnických zařízení • Další internetové stránky (např. www.neziskovky.cz) a webové stránky neziskových organizací samotných • Výsledná databáze, která sloužila jako opora výběru pro kvantitativní výzkumy čítá: • 569 nestátních neziskových organizací • 243 má zařízení určené pro děti • 173 má zařízení, které nemá věkové omezení pro klienty • 84 má zařízení pouze pro nejvyšší věkovou skupinu 16 - 18 let • 6 hospicových zařízení (splňující věkové podmínky) • 63 nepřímo pomáhající organizace • 722 státních zařízení • 598 určené pro děti • 101 nemá věkové omezení pro klienty • 23 pouze pro nejvyšší povolenou věkovou skupinu 16 - 18 let

  8. Expertní rozhovory • Obsahem rozhovorů bylo: • Mapování přístupu organizace k problematice dětí se zdravotním postižením. • Diskuse nad problémy péče o děti se zdravotním postižením • Výběr respondentů: • Experti vytipovaní v průběhu deskresearch • Zástupci zainteresovaných resortů státní správy • Zástupci různých druhů a typů péče o děti se zdravotním postižením • Rozhovory probíhaly kontinuálně od 16. června do 11. prosince 2009. • Celkem bylo uskutečněno 31 expertních rozhovorů: • 6 rozhovorů s představiteli státní správy na centrální úrovni • 1 rozhovor s představiteli Všeobecné zdravotní pojišťovny • 2 rozhovory s řediteli veřejných ústavních zařízení • 1 rozhovor s představitelem významné nadace • 6 rozhovorů s experty • 15 rozhovorů s řediteli významných neziskových organizací • Problém posudkové služby.

  9. Hloubkové rozhovory s rodiči dětí se ZP • Obsahem rozhovorů bylo: • Mapování situace dítěte a rodiny. • Diskuse nad problémy péče o děti se zdravotním postižením z pohledu konkrétních zkušeností těch, kterých se tato péče týká. • Výběr respondentů: • Respondenti byli rekrutováni podle typu a závažnosti postižení dítěte. • Rozhovory probíhaly od 23. listopadu do 1. prosince 2009. • Celkem bylo uskutečněno 8 hloubkových rozhovorů: • Rodič dítěte s vrozeným tělesným postižením pohybového aparátu • Rodič dítěte s vrozeným tělesným postižením genetickým • Rodič dítěte se zrakovým postižením • Rodič dítěte se sluchovým postižením • Rodič dítěte s mentálním postižením • Rodič dítěte s duševním postižením • Rodič dítěte s kombinovaným postižením • Rodič dítěte s vnitřním postižením

  10. Dotazování v kvantitativní části projektu • Kvantitativní části projektu byly realizovány pomocí osobních rozhovorů tazatelů s respondenty na základě dotazníků se záznamem odpovědí respondenta do papírového dotazníku (PAPI). • Dotazníky obsahovaly: • Identifikační údaje respondenta • Identifikační údaje organizace (pro státní a neziskové organizace) • Společnou část (stejnou ve všech dotaznících) týkající se problémů péčeo děti se zdravotním postižením u nás • Speciální část týkající se dané cílové skupiny. • Výběr respondentů byl realizován: • Metodou nepravděpodobnostního kvótního výběru (rodiče dětí se ZP, veřejnost České republiky) • Metodou náhodného pravděpodobnostního výběru z databází (státnía příspěvkové organizace, neziskové organizace) • Terénní sběr dat probíhal v únoru a březnu 2010. • Problém při sběru dat mezi neziskovými organizacemi!!!

  11. Počty získaných dotazníků • Rodiče dětí se zdravotním postižením = 200 respondentů • Státní a příspěvkové organizace = 200 respondentů • Neziskové organizace = 188 respondentů • Veřejnost = 1200 respondentů

  12. Struktura vzorků respondentůStruktura vzorku rodičůStruktura vzorku státních a příspěvkových organizacíStruktura vzorku neziskových organizacíStruktura vzorku populace

  13. Regionální struktura vzorku rodičů dětí se ZP POČET DOTÁZANÝCH RODIČŮ V KRAJÍCH Celkem dotázáno: 200 rodičů ZP dětí • Procentuální zastoupení respondentů odpovídá rozložení populace ČR podle regionů. LIBERECKÝ 5 ÚSTECKÝ 17 KRÁLOVÉ- HRADECKÝ 7 KARLOVARSKÝ 6 PHA 38 STŘEDOČESKÝ 26 PARDUBICKÝ 8 PLZEŇSKÝ 8 MORAVSKO-SLEZSKÝ 21 VYSOČINA 16 OLOMOUCKÝ 10 JIHOČESKÝ 14 ZLÍNSKÝ 14 JIHOMORAVSKÝ 10

  14. Struktura rodičů podle typu postižení dítěte Poruchy jsou kombinované:  %> 100% HRUBŠÍ KATEGORIE % dotázaných KOMBINOVANÁ POŠKOZENÍ • 18% dotázaných rodičů uvádí, že jejich ZP dítě má více postižení

  15. Struktura vzorku rodičů – stupeň postižení, věk Věk dítěte se zdravotním postižením Který stupeň postižení byl vašemu dítěti přiznán? 3. + 4. stupeň ZP: 36% 15 - 18 let 2 - 5 let 6 - 10 let 11 - 14 let % dotázaných 1. + 2. stupeň ZP: 62% • většina mladších děti z výběrového souboru (do 14 let) má přiznán nižší stupeň postižení (1. nebo 2.), naopak u mladistvých 15 – 18 let má většina přiznán vyšší stupeň ZP (3. nebo 4.)

  16. Regionální struktura vzorku státních organizací POČET RESPONDENTŮ CELKEM (KÚ a MÚ / SZ / ŠKOLY a SPC / PPP) 200 (60 / 35 / 71 / 34) Struktura respondentů v krajích byla stanovena podle počtu jednotlivých subjektův databázi, která byla shromážděna během úvodní části projektu. LIBERECKÝ 7 (0 / 3 / 2 / 2) ÚSTECKÝ 19 (5 / 2 / 8 / 4) KRÁLOVÉ- HRADECKÝ 13 (5 / 2 / 6 / 0) KARLOVARSKÝ 4 (0 / 2 / 0 / 2) PHA 14 (2 / 0 / 8 / 4) STŘEDOČESKÝ 12 (0 / 4 / 5 / 3) PARDUBICKÝ 8 (2 / 1 / 5 / 0) PLZEŇSKÝ 11 (3 / 3 / 2 / 3) MORAVSKO-SLEZSKÝ 20 (8 / 4 / 6 / 2) VYSOČINA 13 (4 / 4 / 4 / 1) OLOMOUCKÝ 6 (4 / 1 / 0 / 1) JIHOČESKÝ 18 (5 / 5 / 4 / 4) ZLÍNSKÝ 27 (10 / 3 / 11 / 3) JIHOMORAVSKÝ 28 (12 / 1 / 10 / 5)

  17. Struktura státních organizací – typ organizace Seskupení do 4 kat. Uzavřená otázka. Jedna možná odpověď (součet odpovědí je 100%).

  18. Struktura vzorku státních organizací – pozice % Pozice respondenta v organizaci: Délka praxe v oblasti péče o děti se zdravotním postižením: • Ø =17 let

  19. Regionální struktura vzorku neziskovýchorganizací POČTY DOTÁZANÝCH ORGANIZACÍV JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH CELKEM V ČR DOTÁZÁNO: 188 LIBERECKÝ 5 ÚSTECKÝ 10 KARLOVARSKÝ 5 KRÁLOVÉ- HRADECKÝ 8 PHA 43 STŘEDOČESKÝ 17 PARDUBICKÝ 9 PLZEŇSKÝ 12 MORAVSKO-SLEZSKÝ 13 OLOMOUCKÝ 16 VYSOČINA 9 JIHOČESKÝ 12 ZLÍNSKÝ 10 JIHOMORAVSKÝ 19

  20. Struktura vzorku neziskových organizací Stáří organizace: Právní forma organizace:

  21. Struktura vzorku neziskových organizací - pozice Pozice v organizaci: sociální pracovník(ce) manažer(ka) projektů Délka praxe v oblasti péče o děti se ZP: • Ø =12let management organizace Praxe v různých úrovních neziskové organizace:

  22. Struktura vzorku veřejnosti ČR Rodinný stav: Svobodný(á) = 28 % Ženatý / vdaná = 51 % Rozvedený(á) = 13 % Vdovec / vdova = 7 %

  23. Struktura vzorku veřejnosti – rodičů dětí Počet dětí v rodině do 18 let: N= 390 Rozložení počtu dětí podle věku =„Kolik mají rodiče dětí v daném věku?“ Rozložení rodičů podle věku jejich dětí = „Kolik rodičů má dítě v daném věku?“

  24. Východiska monitoringu

  25. Výchozí model

  26. Zdravotní postižení – typologie a počty • Našli jsme 3 typologie: • MKN • Typologie ICF (InternationalClassificationofFunctioning, DisabilityandHealth, WHO) • Typologie, kterou používá ČSÚ (Výběrové šetření osob se zdravotním postižením 2007) • Data jsou pro ČR pouze podle typologie ČSÚ (2007): • O 91 % dětí se stará rodina (rodiče), a proto byl pro nás velmi důležitý výzkum mezi rodiči dětí se ZP

  27. Koncepční rozhodnutí • Dvě skupiny problémů: • Problémy společné všem typům postižení • Problémy specifické, dané diagnózou (nebo typem diagnózy) • V monitoringu jsme se věnovali společným problémům!!! • Během kvalitativní části jsme vytvořili seznam 77 problémů vnímaných našimi respondenty ze společných oblastí: • Legislativa a podmínky péče • Činnost úřadů a postoj veřejnosti • Problémy systémů sociálních dávek, úhrad zdravotních pomůcek a zdravotní péče ze ZP; hodnocení stupně závislosti (postižení) • Vzdělávání a integrace dětí se ZP do společnosti • Podpůrné služby pro rodinu • Problémy vstupu dětí se ZP do života po dovršení plnoletosti.

  28. Výsledky monitoringu:Problémy péče o děti se zdravotním postižením

  29. Spontánně uváděné problémy péče - rodiče % dotázaných

  30. Spontánně uváděné problémy péče – stát % dotázaných

  31. Spontánně uváděné problémy péče – NO % dotázaných

  32. Srovnání prvních 10 spontánně uváděných problémů

  33. Srovnání problémových okruhů • Srovnání postojů jednotlivých skupin respondentů k předloženým problémům ukážeme tak, že jsme problémy rozdělili do skupin podle toho, jak spolu obsahově souvisejí a v rámci těchto skupin ukážeme srovnání jednotlivých problémů. • Jedná se o skupiny: • Legislativa • Podmínky péče • Činnost a postoje úřadů • Postoje veřejnosti a bariéry • Informovanost rodičů dětí se ZP • Nedostatek aktivity (stát, kraje, obce, NO) • Systém sociálních dávek, systém úhrad ze zdravotního pojištění a systém hodnocení stupně závislosti (postižení) • Integrace a vzdělávání • Úroveň a síť speciálních škol • Nedostatek přímých služeb • Problémy v oblasti rané péče • Problémy v oblasti odlehčovacích služeb • Problémy v oblasti využití volného času • Jiné nedostatky systému péče • Problémy vstupu do života

  34. Srovnání celkové závažnosti a spokojenostis řešením problémových okruhů Všichni respondenti (rodiče + stát + NO)

  35. Srovnání celkové závažnosti problémovýchokruhů

  36. Srovnání celkové spokojenosti s řešením problémových okruhů

  37. Legislativa

  38. Podmínky péče

  39. Činnost a postoje úřadů

  40. Postoje veřejnosti a bariéry

  41. Informovanost rodičů dětí se ZP

  42. Nedostatek aktivity aktérů

  43. Systém dávek, úhrad a posuzování

  44. Integrace do vzdělávacího systému

  45. Speciální školy

  46. Nedostatek přímých služeb

  47. Raná péče

  48. Odlehčovací služby

  49. Volný čas

  50. Ostatní nedostatky systému

More Related