P ehled v voje ekonomick ch teori
This presentation is the property of its rightful owner.
Sponsored Links
1 / 51

Přehled vývoje ekonomických teorií PowerPoint PPT Presentation


  • 75 Views
  • Uploaded on
  • Presentation posted in: General

Přehled vývoje ekonomických teorií. Historický pohled na ekonomii. 1. prvobytně pospolná společnost je založená na primitivním kolektivním vlastnictví kmenů a rodů, vlastnictví jednoho je vlastnictvím všech, rozdělování statků je rovnostářské je založena na netržních mechanismech

Download Presentation

Přehled vývoje ekonomických teorií

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Presentation Transcript


P ehled v voje ekonomick ch teori

Pehled vvoje ekonomickch teori


Historick pohled na ekonomii

Historick pohled na ekonomii

1. prvobytn pospoln spolenost

  • je zaloen na primitivnm kolektivnm vlastnictv kmen a rod, vlastnictv jednoho je vlastnictvm vech, rozdlovn statk je rovnostsk

  • je zaloena na netrnch mechanismech

  • tm veker ekonomick aktivita se omezuje na sbr, lov a ppravu potravy, tedy na uspokojen biologickch poteb


P ehled v voje ekonomick ch teori

2. otroksk spolenost

  • jakmile pi vrob vznikal urit pebytek, zaal se soustedit do rukou nkterch, dochz tak ke zmn vlastnictv

  • vznik spolenost zaloen na soukromm vlastnictv pdy, vrobnch nstroj a dokonce i pracovnch sil vpodob otrok

  • sm otrok dostv jen tu st produkce, kter je nutn kuspokojen jeho biologickch poteb


P ehled v voje ekonomick ch teori

3. feudalismus

  • vztah mezi feudlem a nevolnkem je zaloen nikoliv na fyzickm, ale na mocenskm donucen kprci

  • nevolnk m pesn definovan prva a povinnosti, je vlastnkem vrobnch prostedk a njemcem pdy

  • pebytek zvroby mu zstv

  • zruen nevolnictv pozdji otvr prostor pro rozvoj kapitalismu


P ehled v voje ekonomick ch teori

4. kapitalismus

  • zkladnm principem je vztah, ve kterm domcnosti vlastn prci a firmy nakupuj prci od domcnost, vznik tak trh prce (nabdka prce, poptvka po prci, mzda)

  • zkladn podmnkou kapitalismu je osobn a prvn svoboda vech len spolenosti

  • kapitalismus je zen trnm ekonomickm systmem


P ehled v voje ekonomick ch teori

5. modern smen ekonomika (modern mixed economy)

  • je zaloena na trnm mechanismu a sttn regulaci

  • je typick velkm rozptlenm kapitlovho vlastnictv (nap. mezi drobn akcione)

  • rozvj se terciln sfra

  • m charakter spotebitelsk spolenosti

  • roste sociln funkce sttu


Nejv znamn j ekonomick teorie

Nejvznamnj ekonomick teorie

  • Ekonom. nzory starovkch a stedovkch myslitel

  • Merkantilismus (teorie se orientuje pedevm na obchod, ve kterm vid zdroj bohatstv)

  • Fyziokratismus (podstatou je teorie, e bohatstv nrod pochz ze zemdlstv)

  • Klasick ekonomie (zabvala se pedevm makroek.)

  • Neoklasick ekonomie (zamena na mikroekonomii)

  • Utopick socialismus a marxismus, Rakousk kola

  • Keynesinstv (zabv se lohou sttu v ekonomice a hospodkou politikou)

  • Monetarismus (klade draz na samoregulan funkce penz v ekonomice)


Ekonomick n zory starov k ch a st edov k ch myslitel

Ekonomick nzory starovkch a stedovkch myslitel


Vznik ekonomick ho my len

VZNIK EKONOMICKHO MYLEN

  • Ve srovnn s jinmi spoleenskmi vdami (zejmna filozofi a histori), ale i prodnmi vdami (matematikou, fyzikou, lkastvm aj.) je ekonomie mlad vda.


P ehled v voje ekonomick ch teori

  • Jako samostatn vda vznik ekonomie soubn s nastupujcm a rychle se rozvjejcm kapitalismem v prbhu 16.-18. stolet n.l..

  • Ekonomick mylen m vak prokazateln vce ne dvoutisciletou tradici.

  • Teoretici zabvajc se djinami ekonomickch uen oceuj zejmna mylenkov pnos eckch antickch filozof, jejich ekonomick nzory povauj za teoretick vchodiska novodob vdy, protoe jsou historicky prvnmi a zdailmi pokusy vdecky analyzovat zbon vrobu, obchod (smnu), penze, rok a jin.


Ekonomick my len starov ku

Ekonomick mylen starovku

  • Pro cel starovk a stedovk je za zkladn typ hospodstv povaovno hospodstv naturln.


Ekon my len antick ho ecka hom r

Ekon. mylen antickho eckaHOMR

  • Prvn pokusy popsat hospodsk procesy a najt obecn platn pravidla hospodaen se objevuj v 8. a 6. stolet p.n.l. vdle staroeckho bsnka Homra.

  • Homr(8. stol. p. n. l.) vyjdil v eposu Illias a Odysea nzory na bohatstv, kter m naturln podobu. Zdrojem bohatstv je zde zemdlsk produkce zaloen na koncentraci pdy, kter je ve vlastnictv rodov aristokracie.


Hom r

Homr

  • Slep Homr se nechv vst.


P ehled v voje ekonomick ch teori

  • Za hlavn pedstavitele potk ekonomickho mylen jsou vak obecn povaovni filozofov Xenofon, Platn a Aristoteles.


Xenofon

XENOFON

  • asi 430 - 355 p. n. l.

  • eck vojevdce a historik, k Sokrata

  • spis Oikonomikosje prvn dochovanou prac o ekonomii v tehdejm pojet, tj. jako souboru praktickch zsad a ponauen, jak vst a spravovat otrokskou domcnost a jej hospodstv k prosperit (Poskytoval zejmna praktick rady, jak zachzet sotroky, jak vst hospodstv, co vyrbt a jak volit pracovn prostedky.).


Xenofon1

XENOFON

  • Rozlioval prci naduevn a fyzickou (prce otrok). Vzvislosti na stupnirozvoje trhu si povimnul i urit specializace jednotlivch ekonomickch subjekt.

  • Bohatstv a chudobu nemaj lid v dom, ale v dui.


P ehled v voje ekonomick ch teori

  • vrok Xenofona:

    da-li se zemdlstv, prosperuj vechny emesla a umn. Jestlie se vak o zemdlstv nedb, obrac se vechno ostatn sil vnive. Obyejnou fyzickou prci vak maj vykonvat otroci a svobodn oban si m ponechat jen dozor a kontrolu nad prac


Plat n

PLATN

  • 427 - 374 p. n. l.

  • Dlo:

    • stava (Poltei) - 10 knih o idelnm stt

    • Poltikos - o dokonalm sttnkovi

    • Zkony (Nomoi) - nejdel Platnovo dlo (12 knih) uveejnn a po jeho smrti, probr podstatu, pouit a innost zkon

  • Ve svm dle uplatnil nzory nadlbu prce vyjden v koncepci idelnho otrokskho sttu.*


P ehled v voje ekonomick ch teori

  • *Nzory na dlbu prce vyjdil je ve sv koncepci idelnho sttu: Stt se sestv ze t stav: vldc (filozof), vlenk a z nejniho stavu svobodnch, tj. z emeslnk, zemdlc a drobnch obchodnk. Nesvobodn, tj. otroci nepat k dnmu stavu a jsou pouze mluvcmi nstroji. Kad stav m vykonvat vhradn jen sv povinnosti. Fyzickou prc Platon pohrdal a prvn dva stavy na ni nesmly vbec pomlet. Nejvy stav, kter m dit stt, vydvat zkony a peovat o vchovu dt, m bt zbaven vech hmotnch starost, majetkovch zjm atd. Navrhnul dokonce zbavit vlenky a filozofy vlastnictv a rodiny. Vlenci se mli starat pouze o ochranu sttu a dobvn novch zem. V tto souvislosti pro vldnouc stav vznikla mylenka o spolench ench, dtech a spolen strav. Povinnost tetho stavu, kter nen schopen dit stt, bylo dodvat existenn prostedky vym stavm.


Plat n1

PLATN

Pro sv nzory bv Platon nazvn prvnm teoretikem komunismu - "spotebitelskho" komunismu pro vldnouc aristokracii.

Platn na Rafaelov fresce ve Vatiknu (patrn portrt Leonarda da Vinci)


Aristoteles

ARISTOTELES

  • Aristoteles ze Stageiry 384 (ecko)-322 p.n.l.

  • byl jak kem, tak i pozdjm kritikem Platna.

  • Jako filosof je i dnes povaovn zatehdejho nejvraznjho pedstavitele ekonomickho mylen


P ehled v voje ekonomick ch teori

  • Je autorem spisu Politika - kde podv dleit svdectv o tom, jak smleli o spoleenskm hospodstv tehdej svobodn oban polis. (obec, mstsk stt - zkladn ekonomick i politick jednotka antick eck civilizace)


P ehled v voje ekonomick ch teori

  • Aristotels vychz z toho, e lovk je ivoich, ijc v obci, a neme tedy t sm:

    Kdo vak neme t ve spoleenstv nebo je ve sv sobstanosti nepotebuje, nen st obce, ale bu divok zve nebo bh. (1253a)

  • Otroky pokld Aristotels za samozejmou nutnost a soust kadho hospodstv. Svobodn je ten, kdo dovede rozkazovat i poslouchat, kdeto otrok um jen poslouchat.

    Kdo dv bezpenosti pednost ped svobodou, je prvem otrok.

    Nejlep je, pokud se svobodn ve veden stdaj, take jednou rozkazuj a jindy poslouchaj.


P ehled v voje ekonomick ch teori

  • Aristotelovo mylen nen evolun ani historick, nbr systematick. Protoe celek je podle nho prvn, nen obec sdruenm lid, nbr naopak lovk st obce.

    Lid se spoluj na dvou rovnch:

  • rodina nebo lpe hospodstv (ecky: oikia) zajiuje obivu a reprodukci;

  • obec nebo stt je sobstan a je elem a clem lidskho spoluit.

    Obec je sobstan spoleenstv rovnch za elem co nejlepho ivota (1328a).

    Obec je spoleenstv dobrho ivota v domech a rodinch, jeho elem je dokonal a sobstan ivot. (1280b)


P ehled v voje ekonomick ch teori

  • Zkladem ivota v mru je rozdlen majetku; Aristotels odmt Platnv nzor, e by lid mli mt vechno spolen.

    Uznv, e penze maj, takkajc, vichni njak rdi (1263b), varuje vak ped kadou haminost, kter obec ni.

    Vsady zmonch ni stavu vc ne vsady lidu. (1297a)


P ehled v voje ekonomick ch teori

  • Podle toho, kdo vldne, rozliuje Aristotels ti prvn formy obce (sttu):

    • monarchii, kde vldne jednotlivec,

    • aristokracii, kde vldnou ti nejlep (ecky aristoi)

    • politeu, kde se na vld podlej vichni svobodn oban.

  • a ti poklesl formy:

    • tyranii, nelegitimn nsil jednoho,

    • oligarchii, vldu bohatch,

    • demokracii, vldu davu.

      "Demokracie je tam, kde vldne vtina nemajetnch a svobodnch, oligarchie tam, kde vldne menina bohatch (1290b)


P ehled v voje ekonomick ch teori

  • Za nejlep prvn formu sttu povaoval monarchii, tedy vldu spravedlivho panovnka. Za vhodnou dle povaoval aristokracii (vldu nejlepch), a za mn vhodnou, ale stle pijatelnou povaoval politeu, vldu mnoha.

  • Za naprosto nepijatelnou formu vldy povaoval tyranii, tedy vldu jedince, jemu jde jen o vlastn prospch, dle oligarchii (vldu bohatch), kter je peci jen o nco lep ne tyranie, a konen demokracii, ili vldu lidu, co je nejmen zlo z tchto t.


P ehled v voje ekonomick ch teori

  • Tvrdil, e hospodsk systm maj tvoit siln stedn vrstvy, kam adil jak zemdlce a emeslnky, tak i drobn obchodnky, m vyluoval jak vznik krajn bdy, tak i nadmrnho bohatstv. Tm zajiuje stabilitu sttu, kter je pedpokladem dalho rozvoje hospodstv.


P ehled v voje ekonomick ch teori

  • Vsouvislosti s dvojm pojetm vlastnictv pouil poprv termn ekonomika - ta pedstavovala souhrn uitench vc, kter slouily /v t dob zejmna zemdlcm/ kvrob zbo.

  • Vedle ekonomiky definoval chrematistiku, kterou dle jeho nzoru tvoila zsoba penz /charakteristick pro obchodnky/ sclem doshnout pennch zisk.

  • Z tohoto dlen bohatstv na dva druhy vychzej ostatn Aristotelovy nzory.


P ehled v voje ekonomick ch teori

  • Znanou pozornost vnuje smnnmu hospodstv.

  • Potkem podle nho byl smnn obchod, tj. bezprostedn vmna vrobku za vrobek. Se vznikem penz se mn smnn obchod ve zbon obchod, tj. smnu zprostedkovanou penzi.

  • Odsuzuje velk obchod a lichvu, protoe zde penze plod vce penz a jsou zdrojem obohacovn.


P ehled v voje ekonomick ch teori

  • Pi zkoumn smny narazil na problm ekvivalence ve smn, kter se stal jednm z stednch bod pozdjho vvoje ekonomick teorie.

  • Vrazn vstoupil do djin ekonomickho mylen tak tm, e zavedl pojem monopol. V tto oblasti erpal z mylenek Thaltovch. Monopol je prvem vhradnho obchodu a v irm slova smyslu zahrnoval v antice i prvo vhradnho podnikn v uritm odvtv.


P ehled v voje ekonomick ch teori

  • Odsuzuje rozvoj obchodu i penn hospodstv i Platonv idel sttu. Prosazoval hospodsk systm zaloen zejmna nanaturlnm hospodstv, kter vyrb pro bezprostedn spotebu a obchoduje pouze spebytky.


P ehled v voje ekonomick ch teori

  • obalovn zbezbonosti,

  • emigroval,

  • byl vychovatelem Alexandra Velikho,

Aristotels na vatiknsk fresce (Athnsk kola, 15101511) od Rafaela Santi


P isuzovan v roky

Pisuzovan vroky

  • Stt nen pouze spolenost, kter m veejn msto, zzen pro potrn zloinu a kvli smn. Politick spolenost existuje kvli vzneenm inm, a nejen kvli kamardstv.

  • Zkladem demokratickho sttu je svoboda.

  • Vzdln je nejlep cestovn pro st.


Ekon my len antick ho ma

Ekon.mylen antickho ma

  • navazuje na ekonomick nzory eckch filosof a souvis s rozvojem otrokskho du, kdy je za zkonn zdroj bohatstv povaovna vlka a obchod s otroky. Hospodsk systm byl zaloen pevn nanaturlnm hospodstv s pevahou zemdlsk vroby (msk velkostatek vevlastnictv rodov aristokracie).

  • Ekonomick nzory jsou rozvjeny zejmna vespisech tkajcch se zemdlstv.


Cato star

CATO star

  • plnm jmnem Marcus Porcius Cato Censorius

  • 234 149 p. n. l.

  • byl msk spisovatel, politik, vojk, enk, velkostatk a otrok


P ehled v voje ekonomick ch teori

  • hlavn pedstavitel teorie naturlnho hospodstv

  • jeho idelem je hospodstv vyrbjc pomoc otrock prce pro vlastn spotebu a prodvajc pouze pebytky

  • vypracoval nvod na zen hospodstv, zaloenho na otrock prci


Marcus terentius varro

Marcus Terentius Varro

  • gramatik, spisovatel a politik

  • Dlo:

    • Rerum rusticarum libri III, Ti knihy o rolnictv, zachovaly se cel


Ekonomick my len st edov ku

Ekonomick mylen stedovku

  • Ekonomick mylen stedovku zahrnuje obdob procesu feudalizace Evropy - od5.stolet dopotku 10 stolet a obdob rozvinutho feudalismu - piblin 10. - 16. stol.

  • Ran feudalismus nezaznamenal vraznj zmny ekonomickho mylen a je spjat snstupem kesanstv.

  • Kjedin podstatnj zmn dochz vchpn prce: nen ji chpna jako zleitost otrok, ale je vykonvna na bo pkaz.


P ehled v voje ekonomick ch teori

Vznamnm pedstavitelem rodcch se novch ekonomickch nzor byl jeden z crkevnch otc

Svat Augustin (353 - 430). O stt bom (proti zbon-pennmu hospodstv; zemdlstv je nejlep innost; Bh nezn sociln ani hospodsk rozdly nutnost ivit se tlesnou prac; pedchdce kanonist)


P ehled v voje ekonomick ch teori

  • Kdalmu rozvoji ekonomickho mylen dochz a vobdob rozvinutho feudalismu.

  • Vtomto obdob pevauje stle jet naturln a to pedevm zemdlsk vroba a dochz k dalmu utuovn nevolnictv, nastv tak ale pomrn rychl rozvoj zbon pennho hospodstv vetn mezinrodnho obchodu.


P ehled v voje ekonomick ch teori

  • Ekonomick nzory tohoto obdob jsou obsaeny ve filosofii tehdejch scholastik /kanonist nboensk myslitel/, jejich nzory jsou vsouladu stehdejm uenm msko-katolick crkve.

  • Z uspodn spolenosti (feudlov a nevolnci) je odvozovna nutnost dlby prce (fyzick a duevn) a existence soukromho vlastnictv, kter slou k uspokojovn poteb aristokracie a podporuje d a stabilitu.

  • Zdrojem bohatstv je naturln hospodstv, kter me existovat v pirozen podob (soubor uitench pedmt) nebo vuml podob (drah kovy).


P ehled v voje ekonomick ch teori

  • Titm ekonomickho uen kanonist je teorie tzv. spravedliv ceny (iustum pretium). Vchodiskem tohoto uenbyla mylenka, e smna zbo nem bt zdrojem obohacen dn ze smujcch stran.

  • V interpretaci tvrc kanonickho prva, dalo uen o "spravedliv cen", aby cena zbo byla vdy jen takov, aby umoovala hradu nklad spojench s jeho vrobou a prodejem a obchodnkovi zabezpeovala pouze pimen ivobyt.


P ehled v voje ekonomick ch teori

  • Tato vce morln ne ekonomick teorie pln odpovd kesansk ideologii, kter odsuzuje "dln penz z penz" a zakazujc pod psnmi tresty rok, povaovan za tk hch (vymhn rok je jakousi loupe na dlunkovi).


Tom akvinsk

Tom AKVINSK

  • 1225-1274

  • katolick teoretik, kter psobil v Pai a m a je uctvn jako svtec (Doctor angelicus).

  • nejvznamnj myslitel stedovku, jeho filozoficko-teologick systm byl vrazn ovlivnn Aristotelem


P ehled v voje ekonomick ch teori

  • encyklopedick spis: Summa theologiae - krom zkladnch teologickch otzek feudln ideologie se zabv i stejnmi problmy politickmi, prvnmi a ekonomickmi.

  • http://cs.wikipedia.org/wiki/Summa_Theologiae

  • Zekonomickch otzek, kter byly soust jeho uen, lze uvst pedevm hledn spravedliv ceny a een problematiky obchodu a roku


P ehled v voje ekonomick ch teori

  • Dokzal odliit pojmy podnikatelsk zisk a rok.

    • Zisk povaoval za opodstatnnou odmnu za prci a podstupovan riziko, existence roku byla podle nj morln neppustn.

    • Vychzel zAristotelovy koncepce sterility penz, tzn. e penze povaoval stle pouze za prostedek smny. Tvrdil, e jeliko se penze na rozdl od vroby zbo nemohou zvtit, nelze zpenn pjky poadovat rok. Vedle toho vak zrove tvrdil, e odmna za vypjen statku pinejcho uitek je morln.

    • Nepochopil tedy jet tu skutenost, e hlavnm motivem vru je prv monost zskat takovto statek.


P ehled v voje ekonomick ch teori

  • Vymezil hranice mezi vrou a rozumem, pokusil se je vzjemn uvst do harmonie. Pravda je podle nj jen jedna, ale vedou k n dv cesty, cesta rozumu a cesta vry, tj. cesta zjeven pravdy, kter je poznateln lidskm rozumem podobn jako pravdy prody (tj. pirozenho svta).


P ehled v voje ekonomick ch teori

  • Scholastikov tedy nadle nedokzali u penz rozliit funkci obiva a funkci kapitlu. Ztoho vyplv i jejich snaha nadle rozliovat pirozen pouvn penz (jako obiva) ve smn a nepirozen pouvn penz jako kapitlu /jako lichvu/.


P ehled v voje ekonomick ch teori

  • Starovk a stedovk ekonomick mylenpineslo ekonomick teorii cenn poznatky, kter byly vznamn pro vznik ucelen vdeck teorie klasick anglick ekonomie.


D kuji za pozornost

Dkuji za pozornost


  • Login