1 / 10

Převodní ceny z pohledu Finanční správy Aktuální judikatura

Převodní ceny z pohledu Finanční správy Aktuální judikatura. Michal Roháček Oddělení mezinárodní spolupráce – přímé daně Generální finanční ředitelství. 1Afs 101/2012 - 31 použití vnitřních srovnatelných cen. Správce daně doměřil daň podle § 23/7 ZDP po kontrole

mona-stein
Download Presentation

Převodní ceny z pohledu Finanční správy Aktuální judikatura

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Převodní ceny z pohledu Finanční správyAktuální judikatura Michal Roháček Oddělení mezinárodní spolupráce – přímé daně Generální finanční ředitelství IFA

  2. 1Afs 101/2012 - 31použití vnitřních srovnatelných cen • Správce daně doměřil daň podle § 23/7 ZDP po kontrole • Zjištění: ceny mezi spojenými osobami sjednány nižší než jsou realizovány vůči nezávislým osobám • K určení srovnatelnosti cen použil správce daně metodu CUP • Správce daně vybral šest nezávislých subjektů odebírajících od žalobce zcela shodný produkt ve sledovaných obdobích (a to i na základě obdobných objemů prodeje) • NSS připomíná, že volba kritérií pro posouzení „obvyklosti“ cen je správní úvahou IFA

  3. 1 Afs 99/2012 – 52Důkazní břemeno (§23/7 ZDP) • Poplatník podal DoDaP na daň vyšší (§ 23/7 ZDP) - 2008 • Následně podal DoDaP na daň nižší - 2010 • FÚ vyměřil dan ve výši původního DoDaP • NSS se zabýval otázkou rozložení důkazního břemene mezi daňový subjekt a správce daně v případě § 23/7 ZDP • Obecně platí, že je na správci daně, aby prokázal, že obchodní vztah se uskutečňuje mezi spojenými osobami za ceny, které se liší od cen mezi nezávislými osobami • Správce daně použije rozpětí, nikoliv přesnou částku • Referenční cenu správce může určit porovnáním skutečně dosažených cen shodné nebo podobné komodity mezi reálně existujícími nezávislými subjekty • Referenční cena je v podstatě simulace ceny na základě úvahy, jaké ceny by byla sjednány mezi nezávislými osobami • Stěžovatel namítá, že správce daně měl určit výši tzv. referenčních cen a měl prokázat, že se výše účtovaných cen liší od cen referenčních. IFA

  4. 1 Afs 99/2012 – 52Důkazní břemeno (§23/7 ZDP) • V roce 2008 byla daňová povinnost stěžovatele zvýšena na základě vlastního tvrzení • Pokud v roce 2010 stěžovatel změnil stanovisko a tvrdí, že nebyl dán důvod pro podání DoDaP v roce 2008, protože ceny byly sjednány na úrovni tržních cen, je na stěžovateli, aby prokázal neexistenci důvodů pro úpravu daň. základu podle § 23/7 ZDP – pokud neprokáže, musí doložit alespoň důvod, který by rozdíl v cenách ospravedlňoval • Důkazní břemeno leželo na stěžovateli. • Stěžovatel nenavrhnul provedení důkazů • NSS dodává, že právě § 23/7 ZDP brání tomu, aby spojené osoby pomocí smluvních nástrojů zkreslovaly výsledky svého hospodaření a tím v rozporu se zákonem snižovaly svou daňovou povinnost • Obchodním vztahům mezi nezávislými osobami rozhodně neodpovídá situace, kdy do ceny je kalkulován rovněž příspěvek na krytí ztráty prodávajícího IFA

  5. 5 Afs 34/2012 – 65jinak spojené osoby, zjištění ceny obvyklé • Správce daně doměřil po kontrole daň z titulu § 23/7 ZDP • Ceny byly sjednány mezi osobami, které vytvořily vztah převážně za účelem snížení základu daně • Sjednané ceny byly podstatně nižší než zjištěné ceny obvyklé IFA

  6. 5 Afs 34/2012 – 65jinak spojené osoby, zjištění ceny obvyklé • Otázka spojení za účelem snížení základu daně • Důkazní břemeno je na správci daně • Stěžovatel je majitelem budov, původně pronajímal koncovým zákazníkům přes společnost M a inkasoval veškeré příjmy • Následně přenechal činnost spojenou s pronájmem společnosti LW, která dále uzavřela kontrakt se spol. M, spol. M nadále pronajímá stále stejným koncovým zákazníkům • Stěžovatel není personálně a kapitálově spojenou osobou se spol. LW • V nové struktuře smluvních vztahů stěžovateli výrazně poklesl zisk • Oproti zisku spol. LW byly uplatněny ztráty z minulých období (vzniklé z jiné hosp. činnosti) • Navíc stěžovatel následně odkoupil prostřednictvím další společnosti podíly ve společnosti LW, čímž získal zpět užitky z podnikání, ale ty už byly započteny na daňovou ztrátu LW • Závěr NSS: stěžovatel snížil daňovou povinnost vytvořením umělé skutečnosti (takový vztah by v běžných ekonomických podmínkách subjekty navzájem neprovázané nevytvořily • NSS dále konstatuje rozsudek ESD Marks&Spencer – daňové subjekty mohou optimalizovat svou daňovou povinnost, na druhou stranu taková svoboda existuje pouze v rozsahu legálních možností stanovených ZDP IFA

  7. 5 Afs 34/2012 – 65jinak spojené osoby, zjištění ceny obvyklé • Otázka stanovení ceny obvyklé, resp. zjištění srovnatelných cen • Ceny obvyklé byly zjišťovány vhodnou metodou • Byla porovnána podlahová plocha, lokalita, dopravní dostupnost, vnitřní vybavení • Byla zohledněna skutečnost, zda se jedná o nájem za účelem dalšího pronájmu či pronájem konečným nájemcům • Mezi vybranými srovnatelnými subjekty byly oba typy pronájmu • Mezi vybranými srovnatelnými subjekty byly také nemovitosti, jejichž pronájem byl předmětem kontroly • Srovnání provedeno pro stejná období • Správce daně zjistil rozpětí srovnatelných cen (interval), daň vyměřil v tomto rozpětí (resp. na dolní hranici) IFA

  8. Úroky z úvěrové smlouvy – neuznatelné jako náklady podle pravidla nízké kapitalizace • Námitka stěžovatele: • Ust. § 22/1/g)/3 ZDP je diskriminační (znění ZDP 2007) • Měl se uplatnit § 37 ZDP (ZDP se použije jen tehdy, nestanoví-li mezinárodní smlouva jinak) • SZDZ ČR- UK: • čl. 10 (Dividendy) • odst. 3: Výraz „dividendy“, … , označuje příjmy z akcií nebo jiných práv – s výjimkou pohledávek - s podílem na zisku, jakož i příjmy z práv na společnosti, které jsou podle daňových předpisů státu, v němž je společnost, která rozdílí zisk, rezidentem postaveny na roveň příjmů z akcií … • čl. 11 (Úroky) • odst. 2: Výraz „úroky“, … • odst. 4: Jestliže částka úroků přesahuje v důsledku zvláštních vztahů existujících mezi plátcem a skutečným vlastníkem úroků,… , z jakéhokoliv důvodu částku, kterou by byl smluvil plátce se skutečným vlastníkem, kdyby nebylo takových vztahů, použijí se ustavení tohoto článku jen na tuto … částku. Částka platů, která ji přesahuje, bude v tomto případě zdaněna podle právních předpisů každého smluvního státu… 2 Afs 71/2012 – 87Nízká kapitalizace - překlasifikace rozdílu zjištěného podle § 25/1/w) ZDP na dividendy – použití § 22/1/g)/3 ZDP IFA

  9. 2 Afs 71/2012 – 87Nízká kapitalizace - překlasifikace rozdílu zjištěného podle § 25/1/w) ZDP na dividendy – použití § 22/1/g)/3 ZDP • NSS: Stanoví mezinárodní smlouva něco jiného než domácí zákon? • SZDZ má přednost – ustanovení § 22/1/g)/3 bylo použito nesprávně – přednost má čl. 10 a 11 SZDZ • SZDZ obsahuje definici úroků a dividend komplexně, a proto nelze aplikovat národní legislativu • Úroky, které se neuznávají jako daňově uznatelný náklad, ale naopak jsou posuzovány jako příjmy podléhající zdanění podle § 22/1/g/3 ZDP, jsou i nadále úroky; pouze pro účely ZDP se na ně nahlíží odlišně. • Pojem „zvláštní vztah“ užitý v čl. 11 odst. 4 SZDZ není ekvivalentní k pojmu „spojené osoby“ v § 25/1/w ZDP • Jde o neurčitá právní pojem, který není definován v SZDZ, je nutno jej vyložit v kontextu konkrétní věci • Vídeňská úmluva o smluvním právu – lze využít komentář k Vzorové smlouvě OECD • Poznámka: • Definice dividend podle SZDZ připouští zdanění příjmů, které jsou postaveny na roveň příjmů z akcií podle vnitrostátních předpisů (čl. 10 odst. 3 ZSDZ) • Komentář ke Vzorové smlouvě OECD k čl. 11 odst. 6 • Účelem tohoto odstavce je zabránění použití článku vztahujícího se ke zdanění úroků v případech zvláštních vztahů mezi plátcem a skutečným vlastníkem úroků • Jako příklady zvláštních vztahů jsou uváděny případy spadající pod čl. 9 SZDZ. Komentář dále uvádí případy příbuzenských vztahů a „communityofinterest as distinctfromthelegalrelationaship …“ IFA

  10. Otázky?Komentáře? IFA

More Related