1 / 7

ROZDĚLOVACÍ ZNAMÉNKA

ROZDĚLOVACÍ ZNAMÉNKA. Mgr. Michal oblouk. ROZDĚLOVACÍ ZNAMÉNKA. členící /interpunkční znaménka nahrazují v písmu některé zvukové prostředky označujeme jimi konec věty nebo souvětí, hranice mezi větami v souvětí nebo mezi větnými členy, dále jimi vystihujeme druh vět

marge
Download Presentation

ROZDĚLOVACÍ ZNAMÉNKA

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. ROZDĚLOVACÍ ZNAMÉNKA Mgr. Michal oblouk

  2. ROZDĚLOVACÍ ZNAMÉNKA • členící /interpunkční znaménka • nahrazují v písmu některé zvukové prostředky • označujeme jimi konec věty nebo souvětí, hranice mezi větami v souvětí nebo mezi větnými členy, dále jimi vystihujeme druh vět • jejich využití = interpunkce

  3. TEČKA, OTAZNÍK, VYKŘIČNÍK • naznačují druhy vět podle postoje mluvčího • tečkou (.) označujeme v písmu konec věty nebo souvětí • otazník (?) píšeme na konci otázky • vykřičník (!) píšeme na konci vět zvolacích a žádacích (přacích, rozkazovacích)

  4. ČÁRKA, STŘEDNÍK • čárkou (,) oddělujeme větné členy a jednotlivé věty v souvětí • místo tečky píšeme někdy mezi větami středník (;) a po něm malé písmeno • středník používáme ve složitých souvětích nebo jím oddělujeme souřadně spojené výrazy ve složitějším výčtu • Do skupiny západoslovanských jazyků patří: čeština a slovenština; horní a dolní lužická srbština, polština; vymřelá polabština a pomořanština.

  5. UVOZOVKY, DVOJTEČKA • uvozovkami („”) se obvykle označuje přímá řeč na začátku a na konci • do uvozovek dáváme také doslovné výroky a citáty, někdy názvy knih, filmů apod., dále výrazy, které zvlášť vytýkáme, nebo ironické užití slova • dvojtečkou (:) označujeme hranice mezi větou uvozovací a přímou řečí • dvojtečku píšeme také za větami nebo za výrazy, které uvozují delší výčet • Jiráskovo „Temno“ • Každé „proč“ má své „proto“. • Vy jste se „vyznamenali“. • Je šest světadílů: Evropa, Asie, Afrika, Amerika, Austrálie a Antarktida.

  6. POMLČKA, ZÁVORKY • různé vsuvky, vysvětlivky a poznámky vložené do věty dáváme do závorek {()} nebo je oddělujeme pomlčkami (-) • pomlčka také označuje neukončenou řeč nebo naznačuje, že další vyjádření obsahuje něco neočekávaného • Mluvnice (gramatika) je část nauky o jazyce. • Byl jsem tím překvapen a nevím -. • Byl to – Havlíček.

  7. SPOJOVNÍK • spojovací čárkou připojujeme spojku –LI zpravidla k prvnímu slovu věty (spojky složené s –li píšeme jako jedno slovo), např. známe-li, víš-li X zdali, čili, jestli • spojovník píšeme mezi jednotlivými členy podvojných vlastních jmen, např. Čapek-Chod, Frýdek-Místek, nádraží Praha-Holešovice • u některých slov přejatých, např. ping-pong, džiu-džitsu, C-vitamin • u složených přídavných jmen ve vztahu vzájemnosti, např. česko-polské styky, slovník česko-německý, labsko-oderský průplav X lehkoatletický, občanskoprávní, středoškolský, červenobílý, hluchoněmý

More Related