1 / 12

Filozofické otázky výchovy 2 Moudrost mytologie, příběhů a výchova

Filozofické otázky výchovy 2 Moudrost mytologie, příběhů a výchova. Jana Skácelová.

Download Presentation

Filozofické otázky výchovy 2 Moudrost mytologie, příběhů a výchova

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Filozofické otázky výchovy 2Moudrost mytologie, příběhů a výchova Jana Skácelová

  2. Jeden panovník dávných časů hloubal nad otázkami života. Protože ho znepokojovala podstata dobra a zla, přikázal svému sluhovi, aby přinesl orgány, které jsou nejlepší , nejkrásnější a nejcennější. Sluha přinesl zvířecí srdce a jazyk. Panovník si orgány prohlédl, přemýšlel o jejich smyslu a poté sluhu poslal, aby přinesl nejošklivější a nejhorší orgány. Sluha šel a přinesl opět srdce a jazyk.Udivený panovník se zeptal: „Přinášíš srdce a jazyk jako ty nejlepší orgány, a současně i jako ty nejhorší, jak to?

  3. Sluha odpověděl: „ Když to, co člověk cítí a co si myslí, jde upřímně od srdce a jazyk říká čestně jen pravdu, jsou srdce a jazyk ty nejcennější orgány. Člověk, jemuž patří , se cítí zdravý a šťastný. Když se však ze srdce stane vrahovo doupě, které zapírá svá přání, a jazyk mluví nepravdu a faleš, jsou oba orgány pro člověka, kterému patří, skutečným trestem. Svár, který rozsévá navenek, plní i jeho nitro a štěstí se od něho odvrací.“ Čínská moudrost

  4. Ti stejné splatit:v tom jsem pán i já. Vždyť Foibův sluha jsem, tvůj nikoliv, Nač Kreolovy záštity mi třeba? Žes nadal mi i slepců, tedy slyš: Jsi vidomý a přece nevidíš, Své hanby, ani kde ses usadil, Tys vládce,mám však stejné právo slovem S kým obcuješ – či víš snad, čí jsi si syn?- A netuše jsi protiven svým drahým I pod zemí i tady na Zemi

  5. A jednou dvojí kletba rodičů Tě vyštve děsným krokem z této země, a vida teď, pak do tmy budeš zřít! A který záliv, která skála vbrzku Se nebude tvým nářkem ozývat,až poznáš přístav, domu svému Tak neblahý, kam vplul jsi s pohodou? A spousty jiné bídy netušíš, již sobě uchystals i synům svým! Nuž tup si Kreonta i ústa má: Vždyť není smrtelníka na světě, Jenž bude zničen bídněji než ty! Sofokles: Král Oidipus a Antigoné

  6. Mýtus – mythos – vyprávění • Mytologie – nejstarší světonázorový obraz světa • Zakoušení jednoty a řádu • Svět jako kosmos

  7. Jednota světa –harmonie • Střetávání dobra a zla • Mýtus vyzývá k účasti • Tragika v mýtu • Osud

  8. Člověk jako hybris - vybočení z řádu • Člověk a jeho zpupnost • Rituál • Poslušnost tradici • Život a riziko

  9. Návrat k původní otázkám Co je člověk? Kde jsi Adame? Jan Patočka si klade otázku: Nejsou katastrofy našeho století posléze opakováním téhož pádu pod práh lidskosti, který v Oidipovi pro člověka všech dob předvedl Sofokles?.

  10. Pohádky – iniciační prostředek při výchově dětí • Příběhy jsou jako zrcadla – posluchač se může v příběhu poznávat, ztotožňuje se s hrdiny, získává odstup od svých problémů • Příběhy ukazují možnosti řešení – možnosti interpretací, jsou výzvou k napodobení a povzbuzení k pokusům • Příběhy poskytují ochranu

  11. Příběhy se dobře pamatují – řeč obrazů a symbolů, využití pravé hemisféry • Příběhy tradují kulturu • Příběhy jsou prostředníci mezi kulturami • Příběhy podněcují fantazii • Příběhy nabízejí alternativy a ukazují nový způsob pohledu

  12. Vypravěč příběhů • Jak se mají vyprávět příběhy? Tak, aby člověku samému pomohly! Můj dědeček byl chromý. Jednou ho požádali, aby vyprávěl příběh o svém učiteli. Vyprávěl tehdy, jak velký Baal Schem při motlitbě vždycky při motlitbě vždy poskakoval a tancoval. Můj dědeček stál a vyprávěl a vyprávění ho tak strhlo, že musel poskakovat a tancovat, aby ukázal, jak to dělával mistr. Od té chvíle byl vyléčen. Tak se mají vyprávět příběhy! Chasidská legenda

More Related