Sociální politika v mezinárodním kontextu

1. Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok, ETF 2011 Michael Martinek

2. Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek

3. Venezuelský prezident Hugo Chávez počtvrté zvítězil ve volbách a zemi povede dalších šest let. • Po sečtení 90 procent odevzdaných hlasů vedl Chávez se ziskem 54,42 procenta hlasů oproti 44,97 procenta pro Caprilese. Zároveň to je ale těsnější výsledek než ve volbách v roce 2006, kdy zvítězil o 26 procentních bodů. • Ve Venezuele vystupuje jako dědic bojovníka za svobodu Simona Bolívara a nalil už miliardy petrodolarů do programů na boj s chudobou. Během čtrnácti let u moci znárodnil klíčové sektory venezuelské ekonomiky. Ve svém dalším volebním období bude mít volnou ruku k prohlubování socialismu v zemi a k zvětšení role státu v ekonomice, píše agentura AP. • Jeden z Chávezových přívrženců CarlosJulioSilva agentuře AP řekl, že přes všechny chyby si venezuelský prezident zaslouží vyhrát za to, že se o ropné bohatství země podělil i s jejími chudými obyvateli formou bezplatné lékařské péče, státní bytové výstavby a další vládní podporou. • Venezuela je významný producent ropy a právě zisky z prodeje černého zlata umožnily vládě levicového politika financovat ze státních peněz zdravotní péči, vzdělávací programy a sociální bydlení. Prezidentův rival Caprilesběhem předvolební kampaně prohlásil, že Chávezovu politiku provází přebujelá byrokracie a plýtvání s penězi. Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek

4. Turecká armáda ve dvou vlnách ostřelovala území Sýrie. Je to odpověď na výbuch syrského minometného granátu, který na turecké straně hranice zabil pět lidí. Země NATO vyjádřily Ankaře solidaritu a vyzvaly Damašek, aby okamžitě přestal s útoky na Turecko a s hrubým porušováním mezinárodního práva. • Ankara v noci na čtvrtek požádala Radu bezpečnosti OSN, aby okamžitě přijala akce k zastavení agresí. Schválení odsuzující rezoluce však bylo na poslední chvíli odsunuto na žádost Ruska. Věrný spojenec Asadova režimu požádal, aby text byl schvalován až ve čtvrtek v 16:00 SELČ, protože ruští diplomaté údajně potřebují čas na konzultaci s Moskvou. Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek

5. Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek

6. Rada bezpečnosti OSN v pátek syrský útok na turecké pohraniční město odsoudila. • Rada bezpečnosti OSN odsoudila středeční syrský útok na turecké pohraniční město, při němž zahynulo pět žen a dětí. Zároveň vyjádřila požadavek, aby "taková porušení mezinárodního práva okamžitě ustala a neopakovala se". Ankara na syrský útok reagovala ostřelováním syrských cílů. • "Členové Rady bezpečnosti zdůraznili, že tento incident ukázal závažný dopad, jaký má krize v Sýrii na bezpečnost jejích sousedů a mír a stabilitu v regionu," uvedla v prohlášení Rada bezpečnosti, která také vyzvala Damašek, aby plně respektoval suverenitu a teritoriální integritu svých sousedů. • Výsledný text je podle agentury AP kompromisem mezi západními mocnostmi, které požadovaly tvrdé odsouzení útoku, a Ruskem, které se snažilo vyznění dokumentu zmírnit. Podle stanice BBC se Rusku nepodařilo prosadit formulaci, která se snažila o vyváženější pohled na syrský útok a tureckou reakci na něj. • Zablokovalo však v návrhu pasáž, která označovala syrský útok za "ohrožení mezinárodního míru a bezpečnosti" a která otevírala cestu k masivnějšímu zapojení RB OSN. Nahradila ji formulace, v níž rada vyjadřuje obavy z "vlivu syrské krize na bezpečnost okolních států a na regionální mír a stabilitu". • Všichni komentátoři oceňují, že patnáctičlenné radě se podařilo dosáhnout dohody. Tentokrát ale nešlo o rezoluci, jaké v minulosti ohledně Sýrie třikrát vetovaly Rusko a Čína, nýbrž o nezávazné prohlášení. Rada text přijala jednomyslně. Jednala na žádost Turecka, které vzneslo požadavek na "okamžitou reakci", jež zastaví syrské útoky a zajistí respektování turecké hranice. Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek

7. 6. Evropská unie – struktura, instituce, politiky, rozpočet Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek

8. Mezinárodní vládní organizace Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek

9. Evropská unie Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek

10. Hlavní orgány EU Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek

11. Evropská Rada European Council(Evropský summit) • Nejvyšší orgán EU • Jejími členy jsou hlavy států (Rumunsko, Litva, Kypr, Francie) nebo vlád členských zemí Evropské unie • Přijetí Lisabonské smlouvy zavedlo funkci stálého předsedy Evropské rady, který je volen na 2,5leté funkční období. • Dne 1. prosince 2009 se prvním stálým předsedou Evropské rady stalHerman Van Rompuy(Belgie) Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek

12. Budova JustusLipsius v Bruselu – sídlo Evropské rady a Rady EU JustusLipsius (1547 —1606), vlámský filosof a humanista. Zabýval se především oživením stoicismu takovou formou, která by nebyla v rozporu s křesťanstvím. Jeho ideje o postavení člověka ve společnosti měly vliv na utváření moderního pojetí státu. Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek

13. Rada EU • Rada EU zastupuje zájmy členských států EU a funguje na mezivládním principu. Je to legislativní a výkonný orgán, který může rozhodovat o všech otázkách integrace. Hlavním sídlem Rady EU je Brusel, především budova JustusLipsius. • Radu tvoří příslušní ministři, kteří zastupují členské státy • Formálně existuje jedna Rada, vzhledem k různým agendám, které projednává, existuje v jejím rámci několik formací. V historii jich bylo až 22. V červnu 2002 rozhodla Evropské rada na zasedání v Seville o ustanovení pouze 9 formací Rady EU. • Obecné záležitosti a vnější vztahy • Zaměstnanost, sociální politika, zdraví a ochrana spotřebitele • Hospodářství a finance (ECOFIN) • Spravedlnost a vnitřní věci • Konkurenceschopnost • Doprava, telekomunikace a energie • Zemědělství a rybolov • Životní prostředí • Vzdělávání, mládež a kultura Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek

14. Orgány Rady EU • PŘEDSEDNICTVÍ V RADĚ EU • V předsednictví Rady se členské země střídají po šesti měsících podle předem daného pořadí. Předsednická země má možnost určovat agendu a priority Rady a tím ovlivnit směr, kterým se ubírá celá Unie. Menší členské země proto trvají na zachování rotačního předsednictví. • Neformální formace zvaná „trojka“: ministři zahraničí aktuální předsednické země a zemí, které Radě předsedají před a po ní. • Tzv. reformovaná trojka: ministr zahraničí předsednické země, Vysoký představitel pro Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku a Komisař pro vnější vztahy. • COREPER (Comité des Representants Permanents, Výbor stálých zástupců) • Nejvýznamnější spojovací článek mezi členskými státy a ES: stálí zástupci členských států v Bruselu (velvyslanci a jejich zástupci), kteří jsou v úzkém kontaktu s Evropskou komisí i mezi sebou navzájem. • Na půdě COREPERu se připravují a projednávají návrhy, o nichž pak, často již jen formálně, rozhoduje Rada. COREPERu podléhá přibližně 200 pracovních skupin, které se zabývají technickými detaily jednotlivých legislativních návrhů. • Českou republiku od 7. ledna 2008 zastupuje v Bruselu Milena Vicenová. • GENERÁLNÍ SEKRETARIÁT • Zajišťuje zasedání Rady po technické a administrativní stránce. Spravuje rozpočet Rady a archívy. Člení se na pět ředitelství a odbor právních služeb. Sídlí v budově JustusLipsius v Bruselu. • V čele sekretariátu stojí generální tajemník, kterého jmenuje Rada na základě hlasování kvalifikovanou většinou. Současným generálním tajemníkem Rady je Pierre de Boissieu. Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek

15. Kalendář předsednických zemí Rady EU Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek

16. Entropa – David Černý Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek

17. Rozhodování v Radě EU • Akty Rady mají podobu nařízení, směrnic, rozhodnutí, společných akcí, společných postojů, doporučení, stanovisek, závěrů, prohlášení, usnesení. • Pokud Rada jedná jako zákonodárce, podává jí návrhy Evropská komise. Rada je posuzuje a může je před přijetím upravit. • Počet hlasů každého členského státu stanoví Smlouvy (čl. 205 SES). V rámci jednotlivých politik smlouvy dále vymezují případy, ve kterých je při hlasování vyžadována: • prostá většina - K přijetí návrhu se Rada musí usnést většinou hlasů svých členů. Každý stát má jeden hlas. (Používá se většinou u procedurálních otázek.) • kvalifikovaná většina - Patří k nejvíce využívaným způsobům hlasování. Postupně vytlačuje význam jednomyslného hlasování. • jednomyslnost - Každá země má při hlasování jeden hlas, uplatňuje se zde systém veta. Z hlediska tvorby funkční politiky EU méně efektivní (hrozba uplatnění veta). Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek

18. VÁŽENÍ HLASŮ V RADĚ EU (ke dni 1.1.2007) • Kvalifikovaná většina je počet hlasů zástupců Rady EU vyžadovaných pro rozhodnutí na základě článku 205(2) Smlouvy o ES. Od 1. ledna 2007 je kvalifikovaná většina určena jako 255 hlasů z 345. Kvalifikovaná většina by měla představovat 62% celkové populace EU. Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek

19. Evropský parlament – 736 křesel Německo………………………………… 99 Francie, Itálie, Spojené království……72 Španělsko, Polsko………………………50 Rumunsko…………………………………33 Nizozemsko………………………………25 Belgie, Česká republika, Maďarsko Portugalsko, Řecko……………………..22 Švédsko…………………………………...18 Bulharsko, Rakousko……………………17 Dánsko, Finsko, Slovensko…………….13 Irsko, Litva…………………………………12 Lotyšsko…………………………………….8 Slovinsko……………………………………7 Estonsko, Kypr, Lucembursko………….6 Malta………………………………………….5 Předseda EP Martin Schulz Německo Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek

20. Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek

21. Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek

22. POSLANCI ZVOLENÍ ZA ČESKOU REPUBLIKU • Březina Jan (EPP) Brzobohatá Zuzana (S&D) Cabrnoch Milan (ECR) Dušek Robert (S&D) Češková Andrea (ECR) Fajmon Hynek (ECR) Falbr Richard (S&D) Havel Jiří (S&D) Kohlíček Jaromír (GUE/NGL) Kožušník Edvard (ECR) Maštálka Jiří (GUE/NGL) Ouzký Miroslav(ECR) Poc Pavel (S&D) Ransdorf Miloslav (GUE/NGL) Remek Vladimír(GUE/NGL) Roithová Zuzana  (EPP) Rouček Libor (S&D) Sehnalová Olga (S&D) Strejček Ivo (ECR)Tošenovský Evžen (ECR) Vlasák Oldřich (ECR)Zahradil Jan (ECR) • Politické skupiny 2009-2014 • POSLANECKÝ KLUB EVROPSKÉ LIDOVÉ STRANY (KŘESŤANSKÝCH DEMOKRATŮ) • SKUPINA PROGRESIVNÍ ALIANCE SOCIALISTŮ A DEMOKRATŮ V EVROPSKÉM PARLAMENTU • SKUPINA ALIANCE LIBERÁLŮ A DEMOKRATŮ PRO EVROPU • SKUPINA ZELENÝCH/EVROPSKÉ SVOBODNÉ ALIANCE • SKUPINA EVROPSKÝCH KONZERVATIVCŮ A REFORMISTŮ • SKUPINA KONFEDERACE EVROPSKÉ SJEDNOCENÉ LEVICE A SEVERSKÉ ZELENÉ LEVICE • EVROPA SVOBODY A DEMOKRACIE • NEZAŘAZENÍ POSLANCI Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek

23. Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek

24. Organizace EP • Evropský parlament mátři oficiální sídla. Ve Štrasburku se "europoslanci" scházejí jeden týden v měsíci na plenárním zasedání. Stálé výbory Evropského parlamentu se scházejí mezi plenárními zasedáními v Bruselu, kde se konají také jednodenní "miniplenárky". Předsednictvo Evropského parlamentu a generální sekretariát sídlí v Lucemburku. • Simultánní tlumočení všech parlamentních rozprav i rozprav výborů je zajištěno ve všech 23 oficiálních jazycích Evropské unie. Také všechny úřední dokumenty EU se překládají a zveřejňují ve všech oficiálních jazycích. Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek

25. Parlament má tři hlavní úlohy: Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek

26. Evropská komise • Evropská komise je nadnárodní orgán Evropské unie, nezávislý na členských státech a hájící zájmy Unie. Pojem je používán ve dvou významech: buď jako kolegium komisařů nebo jako kolegium s celým administrativním aparátem. Komise se účastní takřka na všech úrovních rozhodování, má největší administrativní a expertní aparát. Sídlí v Bruselu, některé části jsou dislokovány v Lucemburku. Člení se na několik generálních ředitelství a služeb. • Komise (kolegium komisařů) je složena z komisařů. Komisaři pocházejí z členských států a jsou těmito státy do své funkce navrhováni. Jsou zcela nezávislí, nesmějí přijímat instrukce od státu, ze kterého pocházejí, ani od jakéhokoliv jiného státu a jsou povinni prosazovat výhradně zájmy unie. • V čele stojí předseda navržený Evropskou radou a potvrzený Evropským parlamentem. Ostatní členové (komisaři) jsou společně jmenováni Radou Evropské unie, předsedou Evropské komise a potvrzeni Evropským parlamentem. Komise má rovněž dva místopředsedy. • Komisař spravuje jeden nebo několik resortů (generálních ředitelství), pro které se používá zkratky DG. Generální ředitelství mají strukturu podobnou ministerstvům a v jejich čele stojí generální ředitelé, kteří jsou kariérními úředníky. Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek

27. Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek

28. Palác Berlaymont – sídlo Evropské komise Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek

29. Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek

30. VYSOKÝ PŘEDSTAVITEL PRO ZAHRANIČNÍ VĚCI A BEZPEČNOSTNÍ POLITIKU • Místopředsedou Komise je Vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Jeho práci má podporovat nově vytvořená Evropská služba pro vnější činnost, jejíž součástí se stane zhruba 130 zastoupení Unie v třetích zemích a u mezinárodních organizací. • V současnosti: baronka CatherineAshtonová. • Funkce zahrnuje tři úkoly: • zmocněnkyně Rady pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku • předsedkyně Rady pro zahraniční věci  • místopředsedkyně Komise Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek

31. Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek

32. Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek

33. Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek

34. Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek

35. Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek

36. Pozice ČR ve vztahu k rozpočtu EU ČR přispívá do rozpočtu EU 0,7 % svého HDP a 0,3 % výtěžku DPH. Zároveň získává prostředky EU z projektů. Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek

37. Zaměstnanci EU Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek

38. Soudní dvůr Evropské unie • Soudní dvůr Evropské unie (dříve Evropský soudní dvůr; ESD) je nejvyšším soudem Evropské unie. Má poslední slovo ve věcech právního řádu EU. Byl zřízen v roce 1952 a sídlí v Lucemburku na rozdíl od většiny ostatních institucí EU, které sídlí v Bruselu. V čele je předseda. Za každý stát EU v něm je 1 soudce. • Soudní dvůr rozhoduje spory mezi orgány Společenství, mezi orgány Společenství a členskými státy a mezi členskými státy navzájem; výjimečně může řízení zahájit i vnitrostátní subjekt (jednotlivec). Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek

39. Mezinárodní soudy v Evropě Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek

40. Brusel – Evropská čtvrť Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek

41. Evropský dům • Evropský dům je místem, ve kterém sídlí Zastoupení Evropské Komise v České republice a Informační kancelář Evropského parlamentu v České republice. • Dozvíte se v něm nejen o Evropské unii, jejích politikách, institucích, ale prostřednictvím pravidelných aktivit máte možnost se obeznámit jak s praktickými dopady jejího fungování na každého z nás, tak s kulturními specifiky jednotlivých členských zemí, národů a komunit. • Prostor v přízemí budovy Evropského domu čítá informační, výstavní a konferenční místnost. Naleznete zde i knihovnu vybavenou počítači a také kvalifikované pracovníky, kteří Vám rádi pomohou. • Informační kancelář Evropského parlamentu v ČRJungmannova ul. 24110 00  Praha 1 - Nové MěstoTel.: (+420) 255 708 208Fax: (+420) 255 708 200E-mail: eppraha@europarl.europa.eu Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek

42. PILÍŘOVÁ STRUKTURA EU • Evropská unie se někdy přirovnává ke společnému domu, ve kterém evropské národy žijí pod jednou střechou v míru, spolupráci a prosperitě. Struktura této trochu složité stavby se často přibližuje připodobněním Unie k antickému chrámu. • Jako každá stavba, která má přetrvat do budoucích věků, i Evropská unie potřebuje pevné základy - společné hodnoty a cíle. Z nich vyrůstají tři pilíře, představující jednotlivé politiky Unie. Jejich svorníkem, střechou, pod níž se odehrává život ve společném evropském domě, jsou instituce EU. • První „pilíř“ – Evropská společenství – označuje primární a sekundární právo Evropské unie, týká se mimo jiné ekonomických, sociálních a ekologických záležitostí. • Druhý „pilíř“ – Společná zahraniční a bezpečnostní politika – se, vedle zmíněných zahraničních a bezpečnostních, týká také obranných (vojenských) záležitostí. (Smlouva o Evropské unii, Hlava V.) • Do třetího „pilíře“ – Spolupráce v oblasti vnitřní bezpečnosti a justice – byly umístěny zbývající záležitosti. Druhá a třetí oblast vzešly rozšířením a rozdělením původní oblasti Spravedlnost a vnitřní věci. (Smlouva o Evropské unii, Hlava VI.) Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

43. Maastrichtský „chrám“ Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

44. Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

45. První pilíř - Politiky Evropské unie • Orgány Evropské unie nemohou přijmout libovolné rozhodnutí jen na základě svého uvážení. Unie působí pouze v oblastech, které vymezuje Smlouva. Těmto oblastem se říká politiky EU. • Společné politiky: oblasti, ve kterých členské státy zcela delegovaly své pravomoci na orgány Evropské unie (Radu, Parlament a Komisi). Mezi společné politiky patří • společná obchodní politika, • společná zemědělská politika a politika rybolovu, • společná dopravní politika • společná měnová politika – pouze pro 12 členských zemí eurozóny • Komunitární neboli koordinované politiky: oblasti, kde členské státy přenesly svou působnost na orgány EU/ES jen částečně. Mezi ně patří především • jednotný vnitřní trh, • regionální (strukturální) politika, • ochrana spotřebitele, • ochrana životního prostředí, • energetická politika • ochrana hospodářské soutěže • sociální politika • daňová politika • podpora výzkumu a technologického rozvoje. Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

46. Druhý pilíř Evropské unie • Společná zahraniční a bezpečnostní politika • Druhý pilíř zahrnuje všechny oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky. Od 70. let členské země ES v oblasti zahraniční politiky spolupracovaly prostřednictvím mechanismu tzv. Evropské politické spolupráce, od vstupu v platnost Maastrichtské smlouvy (1993) Evropská unie vytváří Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku (SZBP). Právním základem SZBP je Hlava V Smlouvy o EU. Podle článku 11 je cílem SZBP zabezpečovat společné hodnoty, základní zájmy, nezávislost a integritu Unie, posilovat její bezpečnost, zachovat mír a posilovat mezinárodní bezpečnost, podporovat mezinárodní spolupráci a rozvíjet a upevňovat demokracii a právní stát, jakož i respektování lidských práv a základních svobod. • Druhý pilíř EU má mezivládní charakter, rozhodovací i výkonné pravomoci zůstávají v rukou členských zemí. O většině záležitostí se rozhoduje jednomyslně. Hlavním orgánem v rámci SZBP je Rada, která sdružuje ministry zahraničí členských zemí. Strategická rozhodnutí přijímají hlavy členských zemí na zasedáních Evropské rady, tzv. summitech EU. Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

47. Třetí pilíř Evropské unie • Policejní a justiční spolupráce v trestních věcech • Třetí pilíř, jehož právní základ tvoří Hlava VI Smlouvy o EU, pomáhá při vytváření Evropské unie jako prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Jeho jádrem je policejní a soudní spolupráce v trestních věcech a spolupráce při předcházení a potírání rasismu a xenofobie. Negativní jevy, na které EU v rámci třetího pilíře zaměřuje svoji pozornost, zahrnují organizovanou i neorganizovanou kriminalitu, obchod s lidmi, trestné činy proti dětem, obchod s drogami, obchod se zbraněmi, korupci a další. • I třetí pilíř má mezivládní charakter a také v jeho rámci je nejdůležitějším orgánem Rada EU. Prostředky, kterými zde Unie dosahuje svých cílů, tvoří spolupráce policejních, celních a justičních orgánů členských zemí, spolupráce prostřednictvím agentur Europol a Eurojust a postupná harmonizace trestního práva. Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

48. Rozhodování v EU Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

49. Legislativní proces v EU • Evropský parlament zastupuje občany EU • Rada EU zastupuje členské státy • Evropská komise zastupuje EU jako celek • Novou legislativu převážně navrhuje Komise, ale přijímá ji Rada a Parlament. Někdy může Rada jednat samostatně. • Hlavní typy právních předpisů EU. • Směrnice: stanoví společný cíl pro všechny členské státy, ale o způsobu, jak tohoto cíle dosáhnout, rozhodují národní orgány; je třeba je provést do 1 – 2 let • Nařízení: uplatňují se přímo v celé EU hned po vstupu v platnost, stávají se součástí legislativy všech členských států Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

50. Procedury rozhodování • Pravidla rozhodování jsou zakotvena v zakládajících smlouvách. Základní postupy přijímání právních aktů: • Spolurozhodování – většina předpisů: přímo volení poslanci Evropského parlamentu spolu s Radou (tj. zástupci vlád všech 27 zemí EU)schvalují předpisy navrhované Komisí; dvě postupná čtení v Radě i v Parlamentu; se schvaluje tímto procesem. • Konzultace – zejména předpisy společných politik: na návrh Komise Rada konzultuje Parlament, Výbor regionů a EHSV, rozhoduje Rada • Souhlas – zejména při dohodách EU s jinými státy: na návrh Komise Rada konzultuje Parlament, Výbor regionů a EHSV, Rada přijme rozhodnutí, pokud ho schválí Parlament Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek