Ekonomick dopady obchodov n s povolenkami na investi n z m ry ve v hledu ez do budoucnosti
This presentation is the property of its rightful owner.
Sponsored Links
1 / 14

Ekonomické dopady obchodování s povolenkami na investiční záměry ve výhledu ČEZ do budoucnosti PowerPoint PPT Presentation


  • 76 Views
  • Uploaded on
  • Presentation posted in: General

Ekonomické dopady obchodování s povolenkami na investiční záměry ve výhledu ČEZ do budoucnosti. Petr Štulc Seminář AEM Praha, 23.listopad, 2006. E VROPSKÉ SCHÉMA PRO OBCHODOVÁNÍ S POVOLENKAMI CO 2 JE ÚČINNÝ TRŽNÍ MECHANISMUS PRO SNIŽOVÁNÍ EMISÍ CO 2. Krátkodobě. Dlouhodobě.

Download Presentation

Ekonomické dopady obchodování s povolenkami na investiční záměry ve výhledu ČEZ do budoucnosti

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Presentation Transcript


Ekonomick dopady obchodov n s povolenkami na investi n z m ry ve v hledu ez do budoucnosti

Ekonomické dopady obchodování s povolenkami na investiční záměry ve výhledu ČEZ do budoucnosti

Petr Štulc

Seminář AEM

Praha, 23.listopad, 2006


E vropsk sch ma pro obchodov n s povolenkami co 2 je inn tr n mechanismus pro sni ov n emis co 2

EVROPSKÉ SCHÉMA PRO OBCHODOVÁNÍ S POVOLENKAMI CO2 JE ÚČINNÝ TRŽNÍ MECHANISMUS PRO SNIŽOVÁNÍ EMISÍ CO2

Krátkodobě

Dlouhodobě

Evropský EU ETS poskytuje průmyslu ekonomický stimul ke snižování emisí nejefektivnější cestou bez ohledu na původní alokaci nebo státní hranice

  • změna využívaní stávajících elektráren díky zahrnutí nákladů na CO2do marginálních nákladů – z uhelných na plynové, z méně účinných na účinnější

  • investice do zařízení s nižšími emisemi CO2

Klíčovým předpokladem pro úspěch EU ETS je, aby provozovatelé zahrnutí v EU ETS jednali na základě ekonomických podnětů.


Ez optimalizuje emise co 2 ve t ech oblastech

ČEZ OPTIMALIZUJE EMISE CO2 VE TŘECH OBLASTECH

KRÁTKODOBÁ OPATŘENÍ

  • náklady na CO2 plně zohledněny ve variabilních nákladech (stejně jako náklady na přeshraniční kapacity)

  • řazení zdrojů ČEZ přizpůsobeno CO2 emisím (m.j. změna v pořadí černouhelných a hnědouhelných zdrojů)

Řazení zdrojů

Řazení zdrojů se neodvíjí od původní alokace, ale od tržních cen elektřiny a CO2 emisí.

  • snaha o zvýšení dostupnosti jaderných a obnovitelných zdrojů

  • úsilí o přesné měření emisí CO2 a opatření k jejich redukci (např.snižování vlastní spotřeby)

Údržba zdrojů

  • řízení celkové pozice podle očekávané výroby ČEZ

  • obchodování na vlastní účet

  • brokerské služby

Trading


Esk republika sn ila exporty elekt iny d ky eu ets ve prosp ch ostatn ch st edoevropsk ch export r

ČESKÁ REPUBLIKA SNÍŽILA EXPORTY ELEKTŘINY DÍKY EU ETS VE PROSPĚCH OSTATNÍCH STŘEDOEVROPSKÝCH EXPORTÉRŮ

KRÁTKODOBÁ OPATŘENÍ

Exporty netto

TWh

  • Objem exportu ze zemí střední Evropy (Polsko, ČR a Slovensko) je daný velikostí přenosových kapacit.

  • Mezi roky 2004 a 2005 zůstala velikost exportů prakticky stálá.

  • Došlo ale k významné změně struktury exportů v souvislosti se startem EU ETS – snížení exportů z ČR o 3 TWh (~20%) ve prospěch Polska a Slovenska.

  • Tato změna je zřejmě daná tím, že výrobci v ČR (hl.ČEZ) usilují o snížení emisí CO2 v souladu s ekonomickou motivací danou EU ETS, zatímco v ostatních zemích v regionu výrobci vnímají systém povolenek spíše jako povolení k výrobě dané objemem alokace.

  • ČR tak ušetřila přibližně 3 mil t emisí CO2.

26,9

26,5

SLOVAKIA

CZECH REPUBLIC

-3 TWh

POLAND

2004

2005

Zdroj:UCTE.


Ez formuloval rozs hl investi n program pro sn en emis co 2

ČEZ FORMULOVAL ROZSÁHLÝ INVESTIČNÍ PROGRAM PRO SNÍŽENÍ EMISÍ CO2

DLOUHODOBÁ OPATŘENÍ

Investice ČEZ zaměřené na životní prostředí

Období 1992 - 2000

Období po r. 2005

Cíl

  • snížení emisí oxidů síry a dusíku a emisí prachu na existujících elektrárnách

    • výstavbou odsíření a odlučovačů popílku

    • výstavbou zařízení pro redukci NOx při spalovaní v kotli

    • zavedení systémů pro řízení spalování (zvýšení účinnosti)

  • ~ 45 mld Kč

  • snížení emisí CO2a další snížení emisí SOx a NOx

    • výstavbou nových/rekonstrukcí stávajících elektráren za použití „clean coal“ technologií

    • zavádění technologií „Near Zero Power Plant“

    • využití biomasy: spoluspalovaním v existujících elektrárnách přispět k rozvoji trhu s biomasou; následně vytvořit portfolio zdrojů na čisté spalování

    • rozvoj ostatních obnovitelných zdrojů (větrné a malé vodní elektrárny) v dceřiné společnosti ČEZ OZE

  • ~ 150 mld Kč

Další snížení emisí skleníkových plynů bude dosaženo podporou JI/CDM projektů mimo ČR.

Vynaložené prostředky


Ekonomick dopady obchodov n s povolenkami na investi n z m ry ve v hledu ez do budoucnosti

60

vodní elektrárny

50

40

jaderné elektrárny

30

odsířené uhelné elektrárny

20

10

uhelné elektrárny

0

1993

1997

2000

2001

2004

2003

1995

1996

1998

1999

2002

1994

DÍKY ROZSÁHLÝM INVESTICÍM V DEVADESÁTÝCH LETECH ČEZ JAKO JEDINÝ VE STŘEDNÍ EVROPĚ PROVOZUJE POUZE ELEKTRÁRNY SPLŇUJÍCÍ PŘÍSNÉ EKOLOGICKÉ LIMITY

DLOUHODOBÁ OPATŘENÍ

Změna emisí elektráren ČEZ mezi lety 2005/1993

%

Struktura výroby elektrárenČEZ

TWh

úroveň 1993

úroveň 2005

ČEZ investoval více než 45 miliard Kč do odsíření svých elektráren v letech 1993-99

zdroj: ČEZ


Implementace programu pro sn en emis co 2 ji prob h ve ty ech oblastech

IMPLEMENTACE PROGRAMU PRO SNÍŽENÍ EMISÍ CO2 JIŽ PROBÍHÁ VE ČTYŘECH OBLASTECH

DLOUHODOBÁ OPATŘENÍ

Současný stav

Rekonstrukce/ obnova uhelných elektráren

  • definovány projekty přestavby elektráren Tušimice II, Prunéřov II a části Počerad a výstavba nových bloků v Počeradech a Ledvicích (případně v Prunéřově)

  • rekonstrukce Tušimic byla zahájena, stavba začne v roce 2007

  • ostatní hnědouhlené elektrárny budou postupně utlumeny

  • zapojování do R&D programů Evropské Unie, formulace pilotního projektu

  • spoluspalování již probíhá na řadě elektráren; v běhu jsou investice, které umožní větší podíl biomasy a snaha vyjednat navýšení dodávek biomasy (nedostatek biomasy je kritické omezení – nedostatek vedl k přechodnému pozastavení spoluspalovaní ve Dvoře Králové)

  • úspěšně proběhly zkoušky na čisté spalování v teplárně Dvůr Králové

  • snaha podpořit rozvoj cíleně pěstované biomasy, které je v ČR obnovitelným zdrojem s největším potenciálem (mechanismy se připravují)

  • ČEZ OZE provedl screening projektů připravovaných project developery; vzhledem k omezenému počtu vhodných projektů zahájil přípravu projektů na vlastních lokalitách (jižní Morava) s kapacitou přibližně 60 MW

  • ČEZ OZE usiluje o rozšíření existujícího portfolia malých vodních elektráren, s cílem nově získané zdroje přestavět a zvýšit jejich účinnost a kapacitu

Near Zero Emission Power

Biomasa

Větrné a vodní elektrárny


Program obnovy uheln ch elektr ren ez tvo 5 7 velk ch projekt

2005

2015

2020

2010

ETU (4x200 MW, komplexní obnova)

ELE (1x660 MW, nový zdroj)

Konzervativní (bez ČSA)

EPR II (4 x200 MW, komplexní obnova)

EPC (3x200 MW, komplexní obnova)

EPC (1x660 MW, nový zdroj)

EPC (1x660 MW, nový zdroj)

Optimistická

(s ČSA)

EPR (1x660 MW, nový zdroj)

PROGRAM OBNOVY UHELNÝCH ELEKTRÁREN ČEZ TVOŘÍ 5 - 7 VELKÝCH PROJEKTŮ

DLOUHODOBÁ OPATŘENÍ

Harmonogram obnovy hnědouhelných elektráren ČEZ


Kapacita hn douheln ch elektr ren ez bude dlouhodob klesat ve v ech sc n ch

optimistická

konzervativní

retrofity

stávající zdroje

nové bloky

komplexní obnova

stávající zdroje

KAPACITA HNĚDOUHELNÝCH ELEKTRÁREN ČEZ BUDE DLOUHODOBĚ KLESAT VE VŠECH SCÉNÁŘÍCH

DLOUHODOBÁ OPATŘENÍ

Instalovaný výkon hnědouhelných zdrojů ČEZ, a. s.

MW


Pl novan rozhodnut pro uheln elektr rny ez

PLÁNOVANÁ ROZHODNUTÍ PRO UHELNÉ ELEKTRÁRNY ČEZ

DLOUHODOBÁ OPATŘENÍ


Ekonomick dopady obchodov n s povolenkami na investi n z m ry ve v hledu ez do budoucnosti

PŘI ROZHODOVÁNÍ O UHELNÝCH ELEKTRÁRNÁCH ČEZ VOLÍ MEZI KRÁTKODOBOU MAXIMALIZACÍ ZISKU A DLOUHODOBOU INVESTICÍ DO NOVÉ GENERACE ELEKTRÁREN

DLOUHODOBÁ OPATŘENÍ

Popis

  • opravy zaměřené na udržení stávají-cích technických parametrů a maximální možné zlepšení emisí

  • zásadní přestavba zdroje na „clean coal“ technologie

Důsledky

  • maximální přínos pro ČEZ díky zachování většiny výnosů z elektráren a mimimálních investic (<300 Eur/kW)

  • splnění limitů SOx a NOx (v některých případech díky částečnému omezení výroby), ale minimální snížení emisí CO2

  • násobně větší investice díky kompletní výměně technologie (>1000 Eur/kW)

  • splnění limitů SOx a NOx; podstatné snížení emisí CO2 díky zvýšení účinnosti

rozšířené generální opravy

Varianty investic do uhelných elektráren ČEZ

celkový retrofit/ náhrada novým zdrojem


Celkov obnova spot ebuje v ce ne 100 mld k investic ale umo n podstatn sn en emis co2 po roce 2012

ODHAD

CELKOVÁ OBNOVA SPOTŘEBUJE VÍCE NEŽ 100 MLD KČ INVESTIC, ALE UMOŽNÍ PODSTATNÉ SNÍŽENÍ EMISÍ CO2 PO ROCE 2012

DLOUHODOBÁ OPATŘENÍ

  • Celková obnova je investičně daleko náročnější než údržba stávajících elektráren formou generálních oprav a z hlediska tvorby hodnoty pro vlastníky ČEZ potenciálně méně výhodná.

  • Hlavní argument ve prospěch celkové obnovy je proto snížení emisí CO2.

  • Pro uskutečnění celkové obnovy je důležitý dostatek finančních zdrojů umožněný mimo jiné i dostatečnou alokací povolenek tak, aby odpovídaly potřebě ČEZ.

38 Mton

NAP

34 Mton

EMISE

30 Mton

€ 700 M

celková obnova

INVESTICE

€ 350 M

rozšířené GO

2005

07

10

12

15

2020


Ekonomick dopady obchodov n s povolenkami na investi n z m ry ve v hledu ez do budoucnosti

  • BACK UPs


Ekonomick dopady obchodov n s povolenkami na investi n z m ry ve v hledu ez do budoucnosti

PŘI KOMPLETNÍ VÝMĚNĚ TECHNOLOGIE DOJDE KE ZVÝŠENÍ ÚČINNOSTI ASI O 25% A TÍM I K OBDOBNÉMU POKLESU SPOTŘEBY PALIVA A EMISÍ CO2

Srovnání starých a nových uhelných bloků

CO2t/MWh

10

Spálené uhlí GJ / MWh

36%

45%

Účinnost

zdroj: ČEZ


  • Login