1 / 12

FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI LÁTEK

FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI LÁTEK. Látky jsou ve skupenst ví pevném - dřevo, železo kapalném – voda,líh,rtuť plynném – vzduch,oxid uhličitý,propan-buta n (některé mají i tři skupenství např. voda, vosk atd.)

lam
Download Presentation

FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI LÁTEK

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI LÁTEK • Látky jsou ve skupenství • pevném - dřevo, železo • kapalném – voda,líh,rtuť • plynném – vzduch,oxid uhličitý,propan-butan • (některé mají i tři skupenství např. voda, vosk atd.) • VLASTNOSTI PEVNÝCH, KAPALNÝCH A PLYNNÝCH LÁTEK • Pevné látky nemění snadno svůj tvar, mohou být křehké • pružné nebo tvárné. Mají různost tvrdosti • Kapalné látky jsou tekuté.Snadno mění tvar.V klidu je • hladina kapaliny v nádobě vždy vodorovná.Kapaliny • nelze znatelně stlačit. • Plynné látky jsou tekuté, snadno stlačitelné a rozpínavé

  2. FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI LÁTEK, JEJICH POROVNÁVÁNÍ A MĚŘENÍ MĚŘENÍ DÉLKY Jednotky délky. Délková měřidla Měříme délku s různou přesností Opakované měření délky MĚŘENÍ OBJEMU TĚLESA Jednotky objemu. Měření objemu kapalin Měření objemu pevného tělesa MĚŘENÍ HMOTNOSTI TĚLESA Jednotky hmotnosti. Porovnávání hmotnosti těles Měření hmotnosti pevných těles a kapalin HUSTOTA Hustota látky Výpočet hustoty látky Výpočet hmotnosti tělesa

  3. FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI LÁTEK, JEJICH POROVNÁVÁNÍ A MĚŘENÍ MĚŘENÍ TEPLOTY LÁTEK Jednotkou je 1 Celsiův stupeň (0C) základem teplotní stupnice je rovnovážný stav ledu a vody (00C)=bod mrazu a rovnovážný stav vody a její páry ( 1000c)= bod varu Teplota se měří různými typy teploměrů Při zahřívání nebo ochlazování látek dochází ke změně objemu jak pevných látek, tak kapalných i plynných TEPLO Teplo (Q) je rovno energii, kterou při tepelné výměně odevzdá teplejší těleso chladnějšímu Q= c.m ( t – t0) (t-t0) = zvýšení teploty, c= měrná tepelná kapacita látky, z tabulek c20, m= hmotnost těles v kg Jednotkou je 1 joule (J)

  4. FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI MEDU • VISKOZITA • HYGROSKOPICITA • -KRYSTALIZACE • -HUSTOTA • -POVRCHOVÉ NAPĚTÍ • -TEPELNÉ VLASTNOSTI • -BARVA • -OPTICKÁ ROTACE

  5. VISKOZITA MEDU Viskozita – je u čerstvě vytočeného medu závislá hlavně na obsahu vody,teplotě a botanického původu. Je to důležitý technologický parametr protože, ovlivňuje tok medu při medobraní, čerpání, čeření, cezení, filtraci, smíchávání různých medů a plnění do obalu. Jediný možný ovlivnitelný parametr viskozity medu k jeho lepšímu zpracování je teplota a proto je potřeba velice citlivě zvyšovat teplotu a nepřekračovat 50C a pak co nejrychleji chladit. ZMĚNY VISKOZITY MEDU S OBSAHEM 16,5%VODY V ZÁVISLOSTI NA TEPLOTĚ TEPLOTA ( 0C ) VISKOZITA 20,6 189,6 48,1 10,7

  6. HYGROSKOPICITA MEDU Hygroskopicita – med díky vysoké koncentraci cukrů je silně hygroskopický. Proto je velice důležité respektovat tuto vlastnost nejen během zpracování , ale také během skladování.Tato vlastnost je pozitivně využitelná pouze při výrobě perníků (či jiných podobných potravin) kde výrazně zvyšuje jemnost pečiva a naopak snižuje sklon perníku k vysychání. SKLADOVÁNÍ MEDŮ JE NUTNÉ PŘI RELATIVNÍ VZDUŠNÉ VLHKOSTI (RH) 60% A OBSAHU VODY 18% -přibližná rovnováha mezi RH a obsahem vody ZVYŠOVÁNÍM (RH) DOCHÁZÍ K PŘIJÍMÁNÍ VODY V MEDU BARVA BARVA TEKUTÉHO MEDU SE MĚNÍ OD TÉMĚŘ VODOJASNÉ PŘES TMAVĚ JANTAROVOU AŽ K ČERNÉ. OPTICKÁ ROTACE KVĚTOVÉ MEDY MAJÍ V PŘEVAZE LEVOTOČIVOU FRUKTOSU , MEDOVICOVÉ MEDY MAJÍ V PŘEVAZE CUKRY PRAVOTOČIVÉ(GLUKOSU)

  7. KRYSTALIZACE MEDU Krystalizace-medu je jeho přirozená vlastnost. Med je přesycený roztokcukrů a je tedy více či méně instabilním roztokem, ve kterém postupem časudochází k vytěsnění nerozpustitelné části cukrů, což je nejčastěji glukosav některých medech melecitosa..Je to velmi složitý proces. Krystalizace probíhá ve dvou fázích: fáze nukleace- tvorba krystalizačních center fáze vlastní krystalizace Průběh krystalizace je závislý hlavně na: - viskozitě medu a obsahu glukosy(čím má med méně vody a více glukosy, tím rychleji krystalizuje ( G : V ) - teplotě medu (nejrychleji krystalizuje při teplotě 14-16C nejpomaleji při teplotě pod 10C, při zchlazení pod –1C nekrystalizuje několik let -přítomnosti krystalizačních jader , to je přírodních krystalků, pylových zrn,vzduchových bublinek -poměru glukosy a fruktosy: např. u řepky G : F = 1: 1,2 , krystalizuje brzo po vytočení , u akátu G : F = 1 : 1,7 nekrystalizuje

  8. HUSTOTA MEDU SPECIFICKÁ HMOTNOST MEDU JE POMĚR MEZI HMOTNOSTÍ OBJEMU MEDU A HMOTNOSTI STEJNÉHO OBJEMU VODY PŘI STEJNÉ TEPLOTĚ HUSTOTA MEDU SE MĚNÍ PŘEDEVŠÍM V ZÁVISLOSTI NA OBSAHU VODY obsah vody specifická obsah vody specifická (%) hmotnost při 200C (%) hmotnost při 200C 15 1,4350 20 1,4027 1 litr medu váží přibližně 1,4 kg POVRCHOVÉ NAPĚTÍ PRÁVĚ NÍZKÉ POVRCHOVÉ NAPĚTÍ MEDU Z NĚJ DĚLÁ VYNIKAJÍCÍ HYDRATAČNÍ MÉDIUM V KOSMETICKÝCH PŘÍRAVCÍCH

  9. TEPELNÉ VLASTNOSTI MEDU PŘI ZPRACOVÁNÍ MEDU NUTNO BRÁT V ÚVAHU TEPELNÉ VLASTNOSTI MEDU SPECIFICKÉ TEPLO při 17,4%vody a 200C kolísá od 2,34 do 3,06J/g/0C ( v závislosti na jeho složení a stupni krystalizaci) TEPELNÁ VODIVOST (jemně zkrystalizovaného medu při 200C je 540x10-5 J/cm2/sec/0C Jsou to důležité technologické parametry, protože ovlivňují tepelné zpracování medu, ztekucování, tok medu při čerpání, filtraci, smíchávání různých medů a plnění do obalu. Důležité – používat takové způsoby rozehřívání a ztekucování medů, které nepřekračují optimální teploty nad 500C (řízené termostatem vodní lázně , spirály , vyhřívané komory horkým vzduchem) podle možnosti i s mícháním. Co nejkratší doba zpracování a pak co nejrychleji zchladit. Energetická hodnota medu činí v průměru 12 723 J/kg

  10. FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI PROPOLISU • BOD TÁNÍ A TUHNUTÍ - 60 – 700C • -MĚRNÁ HMOTNOST- 1,120-1,136 • /v závislosti na množství vosku/ • -KONZISTENCE- mezi 25-450C měkký poddajný, lepivý- nad 450C silně lepivý až gumový, pod 150C tvrdý,po zmražení křehký • BARVA-se mění od žluté až k tmavě hnědé • ROZPUSTNOST-alkohol , glykol -nejlépe ve • vodno-alkoholovém prostředí / 80 %/, čím nižší • koncentrace alkoholu, tím méně látek se • rozpustí.

  11. FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI MATEŘÍ KAŠIČKY MATEŘÍ KAŠIČKA JE HOMOGENNÍ SUBSTANCE KAŠOVITÉ KONZISTENCE • -MĚRNÁ HMOTNOST- přibližně1,1 • -KONZISTENCE- je závislá od obsahu vody a stáří • BARVA-bílá až smetanově nažloutlá • VŮNĚ –málo výrazná , charakteristická štiplavě • fenolická s nakyslím odstínem • -CHUŤ –výrazně kořeněná a nakyslá • ROZPUSTNOST – částečně ve vodě (0,3g/100ml) a • mírně opaliskuje, v alkoholu, éteru, v medu je • rozpustnost 80%, v medovině i více • -BOD TÁNÍ – cca 550C • -ELEKTRICKÁ VODIVOST – stárnutím se zvyšuje

  12. FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI VOSKU VOSK JE VELMI TVÁRNÁ CHEMICKY INERTNÍ LÁTKA,NA OMAK NENÍ MASTNÝ A NELEPÍ SE ANI PŘI STISKU MEZI ZUBY, NA LOMU VYTVÁŘÍ CHARAKTERISTICKÝ LASTUROVITÝ POVRCH BOD TÁNÍ 62 – 650C A TUHNUTÍ 60 – 630C/nižší bod tání je to tipické pro přírodní látky/ SPECIFICKÁ HMOTNOST 0,958 – 0,966 g/cm-3 (při teplotě 150C) SMRŠTĚNÍ VOSKU PŘI TUHNUTÍ 8,11% INDEX LOMU 1,4398 – 1,4451 při 750C DIELEKTRICKÁ KONSTANTA 2,9 /včelí vosk je vynikající izolant/ KONZISTENCE při 350C je vosk tvárlivý, při teplotách 00C je křehký BARVA je od světlé žluté (panenské dílo) až po tmavé(z plástů starých nebo při zpracování v dotyku se železem) ROZPUSTNOST-ve vodě nerozpustný, za studena rozpustný v chloroformu,acetonu,benzenu.Za tepla v alkoholech a petroléteru.

More Related