1 / 43

Bílá kniha: čím je a čím naopak není

Bílá kniha terciárního vzdělávání (očekávaná role vyššího odborného vzdělávání) Petr Mat ějů David Václavík Daniel M ü nich. Bílá kniha: čím je a čím naopak není.

keegan
Download Presentation

Bílá kniha: čím je a čím naopak není

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Bílá kniha terciárního vzdělávání(očekávaná role vyššího odborného vzdělávání)Petr MatějůDavid VáclavíkDaniel Münich

  2. Bílá kniha: čím je a čím naopak není

  3. Bílá kniha je koncepční a strategický dokument, který stanoví, jakým směrem by se mělo terciární vzdělávání v ČR vyvíjet v následujících 15 až 20 letech. • Formuluje potřeby společnosti a očekávání vlády a vnějších aktérů od terciárního vzdělávání (vysokých a vyšších odborných škol). • Poskytne koncepční základ pro legislativní změny, které umožní naplnit tato očekávání. • Poskytne expertníoporu pro politická rozhodnutí jak reformovat systém terciárního vzdělávání. • Bílá kniha není technickým návodem, jak změny uskutečnit (konkretizace, specifikace parametrů, atd. bude probíhat v rámci systémových projektů OP VpK). • Bílá kniha umožní efektivněji využít strukturálních fondů pro uskutečnění reformy terciárního vzdělávání.

  4. Bílá kniha NENÍ nástrojem na prosazování partikulárních zájmů jednotlivých aktérů, institucí, typů škol či úřadů. Bílá kniha JE nástrojem směřujícím k celkové proměně systému terciárního vzdělávání, která poskytne jednotlivým institucím terciárního vzdělávání větší autonomii; převede na ně více odpovědnosti za vlastní rozvoj; umožní ve vzájemné konkurenci dosahovat výsledků, které školám různého typu poskytne šanci růstu a dosažení excelence

  5. Výchozí teze

  6. V terciárním vzdělávání v ČR po roce 1990 došlo k výrazným změnám: • Vysokým školám byla vrácena autonomie a nezávislost. • Na vysoké školy se vrátil výzkum a vývoj. • Vznikl a etabloval se segment „regionálních univerzit“. • Vznikl sektor vyšších odborných škol – dodnes nejasné postavení, rizika pokračujícího „nicnedělání“. • Vznikl a dynamicky se vyvíjí segment soukromého vysokého školství. • Počet studentů na vysokých školách se zněkolikanásobil. • Růst počtu studentů byl rychlejší než růst výdajů, výdaje na studenta klesly. • Prudce vzrostla individuální ekonomická návratnost VŠ vzdělání, dnes patří k největším v OECD.

  7. Na konci roku 2006 obdržela ČR hodnocení expertů OECD v rámci projektu Thematic Review of Tertiary Education. • Závěr lze shrnout: Ve stávající podobě (struktura, řízení, financování, dynamika) není terciární vzdělávání v ČR schopno do budoucnosti naplnit požadavky společnosti: • stárnoucí populace→ zvýšit produktivitu práce; • udržitelný hospodářský rozvoj →přejít k ekonomice tažené inovacemi; • konkurenceschopnost ve světě znalostní společnosti →základním kapitálem se stává vzdělání; • sociální soudržnost a mobilita →při nízké mobilitě vede rostoucí návratnost vzdělání k růstu nerovností.

  8. Vývojový kontext (M. Porter) Ekonomika tažená primárními zdroji Ekonomika tažená investicemi Ekonomika tažená inovacemi Důraz na lidské zdroje, rozvoj vzdělání (zejména terciárního), investice do výzkumu a vývoje s vysokým inovačním potenciálem Import technologií, zahraniční investice, příliv zahraničního kapitálu Půda, přírodní zdroje, nekvalifikovaná práce Na počátku této fáze se nacházíme

  9. Co je nutné • Více diverzifikovatcelý systém terciárního vzdělávání: více otevřít a přitom posílit excelenci: • lépe definovat a rozšířit segment profesně orientovaných studijních programů (Bc. + kratší programy) a tím celý systém více otevřít rostoucí poptávce, větší část systému více orientovat na profesní přípravu; • vytvořit podmínky pro koncentraci špičkového výzkumu do výzkumných univerzit (fakult). • Do řízení a činnosti vysokých škol zapojit vnější aktéry, zajistit kvalitnější zpětnou vazbu, podpořit manažerské řízení: posílit odpovědnost a efektivitu.

  10. Co je nutné • Do oblasti terciárního vzdělávání zapojit více soukromých zdrojů (veřejné zdroje budou chybět v jiných oblastech): posílit vícezdrojové financování: • vytvořit příznivější podmínky pro spolupráci s podniky,  větší zainteresovanost na obou stranách; • vhodný model finanční spoluúčasti studentů zvyšující zainteresovanost VŠ na uplatnění absolventů, více zahraničních studentů. • Zmenšit sociální bariéry v přístupu k VŠ vzdělání: lépe využívat potenciál lidských zdrojů, talenty • vytvořit účinný systém finanční pomoci studentům; • zvětšit propustnost systému (struktura); • vytvořit podmínky na úrovni středního vzdělání (prostupnost, připravenost uchazečů, aspirace).

  11. Diverzifikace Financování Studenti Instituce Výzkum a vývoj Řízení Podstata reformy Větší otevřenost Dynamika Cíle reformy Spravedlnost Konkurenceschopnost

  12. Vzdělávání

  13. Problémy • Stále nízký počet absolventů s terciárním vzděláváním v dospělé populaci, růst mezigeneračních nerovností. • Neuspokojená (odložená) poptávka po VŠ vzdělání z minulosti (též důsledek vysoké fluktuace). • Oborové struktury poptávky a nabídky se výrazně liší, slabé mechanismy podporující racionalizaci na obou stranách • Nároky málo diverzifikovaných institucí terciárního vzdělávání nedostatečně reflektují různé předpoklady studentů. • Vysoká propadovost, vysoká fluktuace, jedna z nejnižších úrovní úspěšného dokončování v rámci OECD. • Nízká zainteresovanost VŠ na uplatnitelnosti absolventů a jejich úspěšnosti na trhu práce.

  14. Problémy • Akreditace umožňuje vysokou míru oborové fragmentace. • Příliš silná a málo diferencovaná vazba akreditace na vědecké hodnosti („létající profesoři“). • Stále často přetrvávající styl výuky s velkým důrazem na memorování, nikoliv pochopení, slabá role „soft-skills“. • Malý důraz na „problem-based learning“ a projekty. • Malá mobilita akademického sboru, silná tendence k „academic inbreeding“. • Nízké zastoupení zahraničních odborníků na českých vysokých školách.

  15. Řešení • Diferencovat cíle, personální zajištění i styl výuky podle typu instituce. • Diferencovat kritéria akreditace, posílit úlohu AK v průběžném hodnocení výsledků. • Kromě vstupů (personální zabezpečení, vybavení) větší důraz klást na procesy (průběžné hodnocení) a výstupy (kvalita absolventů). • Zapojit do výuky více odborníky z praxe (souvisí s diversifikací a se změnou udělování hodností). • Zavést pravidelné a z velké části standardizované hodnocení výuky na bázi mnoha kritérií.

  16. Řešení • Vytvořit kvalitní a veřejnosti dostupný informační systém o institucích terciárního vzdělávání (zaměření škol a oborů, specifika, hodnocení kvality, úspěšnost absolventů, přijímací řízení, financování, atd.).

  17. Struktura systému

  18. Problémy • Zavedení tzv. strukturovaného studia mělo spíše formální charakter, v mnoha ohledech zatím neodpovídá základním intencím Boloňského procesu. • Hluboce zakořeněné přesvědčení, že bakalářský stupeň je „neúplným“ a neplnohodnotným vysokoškolským vzděláním. • Tichá dohoda, že každá vysoká škola má status univerzity, ne-li „výzkumné univerzity“. • Proces akreditace dostatečně nerespektuje potřeby terciárního vzdělávání jako celku. • Nevyjasněné postavení VOŠ (pasivní „nicnedělání“, vyčkávání nebo kladení nesystémových požadavků a podmínek povede k zániku VOŠ, nebudou mít studenty).

  19. Doporučení obecně • Vytvořit výrazně diferencovaný systém vzájemně propojených segmentů terciárního vzdělávání, jehož každá součást bude mít jasné legislativní zakotvení. • V každém segmentu musí být možné dosáhnout excelence, která musí přinášet ekonomický efekt. • Rozšířit nabídku terciárního vzdělávání odpovídající jak rychle se měnícím potřebám trhu práce, tak rostoucí globální konkurenci v produkci znalostí a inovací. • Zhruba 60 % z těch, kteří nastoupí do terciárního vzdělávání, by mělo ukončovat své vzdělání absolvováním bakalářského stupně v takové kvalitě, která jim umožní jak konkurenceschopné zapojení na trhu práce, tak případně pokračovat v magisterském studiu.

  20. Doporučení obecně • Dokončit plnou implementaci Boloňského procesu, a to jak s ohledem na zavádění strukturovaného studia, tak s ohledem na zavádění nových pravidel hodnocení kvality na základě tzv. learning outcomes. • Podpořit (případně i finančně) rozvoj profesně orientovaných bakalářských programům • Pokračovat v diverzifikaci za tzv. „binární model“, umožnit a vznik dvouletých programů (do 120 kreditů) poskytovaných v rámci systému terciárního vzdělání • Zvětšit prostupnost mezi programy Bc, a Mgr. programy nikoli jen v rámci institucí, ale zejména mezi nimi (mezi školami různého typu)

  21. Doporučení obecně • Více propojit nižší stupně vysokoškolského (zejména bakalářského) vzdělávání s praxí. • Prosadit transparentní diferenciaci institucí terciárního vzdělávání s ohledem na typ a úroveň poskytovaných služeb. • Propojit formování struktury celého systému i vývoj studijních programů s přípravou Národního systému kvalifikací (přehlednost, srozumitelnost). • Podstatná je zejména racionální alokace prostředků.

  22. Jak integrovat VOŠ • Vznik Institutů profesního vzdělávání • Jasné oddělení (zejména personální) od SŠ. • Princip rovnosti (bez ohledu na zřizovatele). • Proces akreditace bude garantovat jedna akreditační komise pro všechny instituce terciárního vzdělávání. • Zavedení kreditového ohodnocení jednotlivých předmětů v souladu s pravidly ECTS a hodnocení kvality na základě learning outcomes. • Možnosti uznání podstatné části získaných kreditů v programech terciárního vzdělávání poskytovaných na vyšším stupni.

  23. Ekonomicky (pravděpodobně i normativem) stimulovat rozvoj profesně orientovaného segmentu VŠ vzdělávání (alespoň na počátku reformy). Základní kvalifikační ukazatele hodnocení škol při případném zájmu o vstup do profesního institutu (7 ukazatelů) Podrobení se akreditaci (v novém pojetí) Modulové uspořádání vzdělávání Kreditní systém Hodnocení kvality školy (na základě výstupu) Reakce na potřeby trhu práce Parametr excelence Oddělení od sekundárního vzdělání (neznamená vymístění z prostor SŠ) Jak integrovat VOŠ

  24. Všechny VOŠ nebudou o vstup do TV usilovat Všechny VOŠ, které o vstup projeví zájem, nemusí uspět hned Profesní i krátké programy budou mít zájem poskytovat i existující vysoké školy Očekává se proces fúzování škol, vznik celých vnitřně diferencovaných univerzitních systémů, konkurence i šance pro VOŠ Jak integrovat VOŠ

  25. Financování

  26. Situace a výhled • Neklesající poptávka:růst počtu absolventů maturitních oborů, odložená, dříve neuspokojená a opětovná poptávka, růst zvyšování formálních i neformálních nároků na vykonávání profesí, rostoucí netržní role VŠ vzdělání, koupěschopná poptávka po vzdělávání ze zahraničí. • Soupeření s rozpočtovými nároky ostatních kapitol SR(důchodový systém, zdravotnictví, reg. školství, atd.) nárůst veřejných prostředků je věcí politických priorit/rozhodnutí, nikoliv podstatou reformy. • Realistické řešení: zvýšení alokační a produkční efektivnosti systému, reálné navyšování veřejných prostředků a rozšíření o soukromé zdroje.

  27. Financování jako nástroj řízení • Diverzifikovaný systém pružně reagující na měnící se potřeby nelze efektivně uřídit současnými metodami. • Financování je třeba více navázat na prvky konkurence a zodpovědnosti (škol a studentů) za výsledky (zainteresovanost). • Posílit automatické regulační mechanismy na úkor direktivních nebo zastupitelsky určovaných omezení a rozhodnutí. • To vyžaduje transparentnější prostředí (informace o výsledcích), změny správy a řízení, řízení kvality, atd.

  28. Základní pilíře financování • Posílení a doladění normativní složky, zpřísnění podmínek pro její poskytování. • Primárním subjektem veřejné podpory bude občan, zprostředkovaně poskytovatel vzdělání (krok narovnání podmínek pro soukromé VŠ). • Převedení investičních prostředků (velká část programového financování) do normativů (s výjimkou soukromých VŠ). • Navyšování počtu financovaných studentů podle poptávkových signálů a výsledků škol.

  29. Základní pilíře financování • Přechod od nepřímé finanční pomoci studentům na přímou pomoc. • Všeobecné studijní půjčky na živobytí a školné. • Zavedení regulovaného odloženého školného.

  30. Prostředky na založení Fondu finanční trh, privatizační příjmy, SR STÁT MŠMT akreditační proces parametry a priority MF ČR daňová správa a veřejné rozpočty Hlavní finanční toky Hlavní informační toky Finančnízávazky Nastavení parametrů systému Normativní prostředky FOND Pravidelný převod vybraných splátek Fondu Správa, dohled, analýzy Nemá dostatečné příjmy - > nemusí splácet Databáze & informace Základní a sociální grant Platby X Normativní prostředky Splácí dodatečným odvodem z DPFO Příjmy podmíněná splátka odl. školného Půjčka na životní náklady a na okamžitou část odloženého školného Přímá platba školného Informace o studiích Student Společné projekty vzdělávání, VaVaI Výdělky Prospěchové stipendium Absolvent Podnikové stipendium Zaměstnavatelé

  31. Rovné šance

  32. Současná situace • Silně stratifikovaný (selektivní) systém středního školství. • Pro finanční pomoc je student je chápan jako závislé dítě. • Extrémně silné zatížení rozpočtů domácnosti rodičů VŠ studentů. • Velký podíl vlastních příjmů studentů při financování nákladů spojených se studiem. • Legislativní překážky zaměstnávat studenty ve speciálním režimu flexibilních úvazků nebo na základě specifických typů smluv. • Sociální dávky směřované dominantně přes rodiče (přídavky na děti, sociální příplatky), daňové úlevy z příjmů rodičů. • Sociální stipendia jen pro velmi omezený počet studentů, problémy s administrací. • Absence nekomerčních typů půjček na životní náklady. • Absence základního studijního grantu (stipendia) – viz. příklady z jiných zemí (např. Nizozemsko).

  33. Zdroje disponibilních příjmů studentů vysokých škol v roce 2005 Source: EUROSTUDENT III and SILC 2005

  34. Výdaje na finanční podporu studentů v % výdajů na terciární vzdělávání (OECD, 2004)

  35. Řešení • Snížit selektivitu středního školství, oslabit vliv sociálně-ekonomického původu a typu školy na formování vzdělanostních aspirací. • Ze studenta učinit na výchozí rodině co nejvíce nezávislou „samostatnou jednotku“ sociální a finanční pomoci. • Výrazně snížit podíl rodičů na financování nákladů spojených se studiem na VŠ. • Zacílit veřejnou podporu co nejvíce přímo na studenty. • Zvýšit podíl příméfinanční podpory na úkor všech nepřímých podpor. • Umožnit studentům financovat náklady spojené se vzděláním z jejich budoucích příjmů (půjčky).

  36. Cílový stav Nárok pouze jednou na jeden studeň VŠ studia, mění se v půjčku při neplnění studijních povinností. Základní studijní grant

  37. Cílový stav Sociální stipendium Přiznává se na základě sociální situace domácnosti, ve které student žije, odstupňováno Nárok pouze jednou na jeden studeň VŠ studia, mění se v půjčku při neplnění studijních povinností. Základní studijní grant

  38. Cílový stav Přiznává se na základě testované potřeby: a) vzdálenost trvalého bydliště od školy b) sociální situace domácnosti Příspěvek na bydlení Sociální stipendium Přiznává se na základě sociální situace domácnosti, ve které student žije, odstupňováno Nárok pouze jednou na jeden studeň VŠ studia, mění se v půjčku při neplnění studijních povinností. Základní studijní grant

  39. Cílový stav Poskytovaná do výše 30 %průměrných životních nákladů v průběhu studia Studentská půjčka Přiznává se na základě testované potřeby: a) vzdálenost trvalého bydliště od školy b) sociální situace domácnosti Příspěvek na bydlení Sociální stipendium Přiznává se na základě sociální situace domácnosti, ve které student žije, odstupňováno Nárok pouze jednou na jeden studeň VŠ studia, mění se v půjčku při neplnění studijních povinností. Základní studijní grant

  40. Cílový stav Do výše vyměřovacího základu, po překročení minimální mzdy ztráta nároku na základní studijní grant + splácení půjčky Výdělek studenta osvobozený od daně Poskytovaná do výše 30 % průměrných životních nákladů v průběhu studia Studentská půjčka Přiznává se na základě testované potřeby: a) vzdálenost trvalého bydliště od školy b) sociální situace domácnosti Příspěvek na bydlení Sociální stipendium Přiznává se na základě sociální situace domácnosti, ve které student žije, odstupňováno Nárok pouze jednou na jeden studeň VŠ studia, mění se v půjčku při neplnění studijních povinností. Základní studijní grant

  41. Cílový stav Registrováno, administrováno, případně vypláceno „studijním fondem“ Do výše vyměřovacího základu, po překročení minimální mzdy ztráta nároku na základní studijní grant + splácení půjčky Výdělek studenta osvobozený od daně Poskytovaná do výše 30 % průměrných životních nákladů v průběhu studia Studentská půjčka Přiznává se na základě testované potřeby: a) vzdálenost trvalého bydliště od školy b) sociální situace domácnosti Příspěvek na bydlení Sociální stipendium Přiznává se na základě sociální situace domácnosti, ve které student žije, odstupňováno Nárok pouze jednou na jeden studeň VŠ studia, mění se v půjčku při neplnění studijních povinností. Základní studijní grant

  42. Cílový stav Registrováno, administrováno, případně vypláceno „studijním fondem“ Rodiče, případně jiné zdroje Do výše vyměřovacího základu, po překročení minimální mzdy ztráta nároku na základní studijní grant + splácení půjčky Výdělek studenta osvobozený od daně Poskytovaná do výše 30 %průměrných životních nákladů v průběhu studia Studentská půjčka Přiznává se na základě testované potřeby: a) vzdálenost trvalého bydliště od školy b) sociální situace domácnosti Příspěvek na bydlení Sociální stipendium Přiznává se na základě sociální situace domácnosti, ve které student žije, odstupňováno Nárok pouze jednou na jeden studeň VŠ studia, mění se v půjčku při neplnění studijních povinností. Základní studijní grant

  43. Děkuji za pozornost Tým Bílé knihy terciárního vzdělávání František Ježek Petr Matějů Daniel Münich Eva Münsterová Pavla Polechová Jan Slovák Jana Straková David Václavík Aleš Vlk Simona Weidnerová Jan Zrzavý

More Related