1 / 131

Víra & Věda

Víra a věda si neprotiřečí, naopak, podávají si ruce. 2013 Marek Vácha. Víra & Věda. úvodní poznámky: sázky jsou příliš vysoké. „Dialog“ mezi vědou a vírou.

garth
Download Presentation

Víra & Věda

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Víra a věda si neprotiřečí, naopak, podávají si ruce. 2013 Marek Vácha Víra & Věda

  2. úvodní poznámky: sázky jsou příliš vysoké

  3. „Dialog“ mezi vědou a vírou • „To, co si renesance představovala jako dialog, zdegeneroval v cosi, co je, žel, často jen vzájemnou přehlídkou nevědomosti, nepřátelství a zlomyslnosti. V diskusi každý usiluje vyhrát a ne porozumět druhému.“ • McGrath, A., (2003) Dialog přírodních věd a teologie. Vyšehrad, Praha, str.26)

  4. Stakes are just too high... • The ante has been raised so high by the polemical nature of the controversy that resolution in favor of one school will have catastrophicimplications for the other. • On the one hand, the scientificcommunity by and large, including the NationalAcademy of Sciences, has staked the prestige of science on a particular theory with a considerableexplanatorypower but knownproblems, in part because it is consistent with a naturalisticphilosophy. • On the other hand, Creationists have for all intents and purposesstaked the truth of their religion on the falsity of that same theory, because of the perceived need for a literalinterpretation of the Bible. • Clearly. neither the proponents of Creationism nor those of Neo-Darwinism can permit their side to lose or even give ground, regardless of the facts; the extra-scientificstakes are just too high. • (Fowler, T.B., Kuebler, D., (2007) The EvolutionControversy. Grand Rapids: BakerAcademic.)

  5. Proticírkevní, ba vůbec proti všemu náboženství zaměřená tendence nové teorie byla jednou z jejích nejsilnějších vzpruh a darwinisté byli velmi citliví na náboženské vyznání odborníků. Kdo byl proti Darwinovi, byl ocejchován jako reakcionář a papeženec.: Baerovi, Wigandovi, Owenovi a ze starších Cuvierovi bylo vypáleno znamení zpátečnictví a církev je všechny s potěšením přijímala pod svůj stinný klobouk bez ohledu na to, zda tam patří nebo ne, a hájila je těžkopádně a neohrabaně proti netolerantním darwinistům • Rádl, E., (2006) Dějiny biologických teorií novověku, II. díl, Academia, Praha, str. 182

  6. Výjimečný případ Evropa...? • Evropané mají sklon očekávat, že to, co dělají dnes, budou zítra dělat všichni. Anebo, řečeno jazykem tématu, jemuž se věnuje tato přednášková řada, Evropané nepochybují, že poměrně silná empirická souvislost mezi modernizací a sekularizací, která je v evropském historickém vývoji zjevná, musí se nutně projevit i jinde. Odtud pak plyne jejich přesvědčení, že jak se svět modernizuje, nutně se bude i sekularizovat. • (Davieová, G., (2002) Výjimečný případ Evropa. CDK, Brno, str. 10)

  7. Science takes things apart to see how they work. Religion puts things together to see what they mean. Jonathan Sacks věda

  8. Science • = každý systematický obor studia nebo soubor znalostí, jehož cílem je pomocí experimentu, pozorování a dedukce poskytnout spolehlivé vysvětlení jevů, které se týkají hmotného nebo fyzického světa • (Lafferty, P., Rowe, J., „Science“, The HutchinsonDictionary of Science. Ed. Peter Lafferty and JulianRowe, Oxford: Helicon, 1993, pp.523-524) • = systematické pozorování přírodních dějů a podmínek s cílem objevovat o nich fakta a formulovat zákony a principy založené na těchto faktech • (Morris, C., „Science“, Dictionary of Science and Technology. Ed. ChristopherMorris, San Diego, CA: AcademicPress, 1992, p.1926)

  9. Science • "Měřit všechno, co je měřitelné, a snažit se učinit měřitelným to, co doposud měřitelné není." (Galileo Galilei) • "Podmínkou úspěchu vědeckého postupu bylo, že nekladl otázky,které si kladla filosofie. Tím se tedy říká, že věda za svůj úspěch vděčí mimo jiné i tomu, že upustila od kladení určitých otázek" (vonWeizsäcker) • Anzenbacher, A., (2004) Úvod do filosofie. Portál, Praha. str. 23)

  10. Martin Heidegger: science is the theory of the real. • what does real really mean and to what degree that scientific reality presents a comprehensive worldview? • what is included, and, more importantly, what is left out? • and considering that which is omitted, what is the cost of its lost? • Tauber, A.I., (2009) Science and the Quest for Meaning. Baylor University Press, Waco, Texas. p.34

  11. Postavení empirických věd • Reálné vědy jsou: • empirické • tematicky redukované • metodicky abstraktní • metodologický materialismus: empirické vědy zajímá to, co je měřitelné povahy • ontologický materialismus: nic jiného než hmota a energie neexistuje

  12. Postavení empirických věd • metodologický redukcionismus • zkoumání životních projevů živočichů na úrovni chemických reakcí • nepostihujeme celek reality, ale pouze její vybrané oblasti • = oprávněný a užitečný přístup přírodních věd; nahlížíme realitu z jedné stránky • epistemologický redukcionismus • jedna teorie je převedena na jinou teorii • redukce etiky na genetiku • ontologický redukcionismus • veškerou realitu lze převést na fyziku • myšlení člověka = akční potenciály v mozku a nic než to • volně podle (Machula, T., (2007) Filosofie přírody. Krystal OP, Praha, str. 20)

  13. Science • Materialismus přírodních věd vykolíkuje limity těchto věd, nikoli jejich univerzalitu. Metody a rozsah přírodních věd zůstávají uvnitř hmoty. Nemohou tak zaujímat stanoviska k ničemu mimo tento rozsah. (Francisco Ayala) http://www.guardian.co.uk/science/blog/2010/may/28/religion-science-richard-dawkins

  14. Postavení přírodních věd

  15. Možná se řekne, že přírodověda koná pouze svou úlohu: vypovídá o tom, co dokáže svými prostředky postihnout. S tím je možno naprosto souhlasit, ovšem za předpokladu, že na vše, co touto cestou postihnout nelze a co přece existuje, budeme přinejmenším pohlížet jako na něco existujícího a brát to proto vážně. • A. Portmann

  16. Věda je pouze polovinou příběhu • Věda je pouze polovinou příběhu. Věda může analyzovat chemické složení barev na mistrovském plátně, ale není schopna již říct, proč ono plátno považujeme za mistrovské. • (Sacks, J., (2011) Letters to the next generations 2. Office of the Chief Rabbi. p. 29) Rembrandt van Rijn (1606 - 1669)

  17. Věda je pouze polovinou příběhu • Věda nám může říct, jakým způsobem naše instinkty byly tvořeny, ale není schopna říct, proč se některé snažit rozvíjet a proč jiné potlačovat. • (Sacks, J., (2011) Letters to the next generations 2. Office of the Chief Rabbi. p. 29)

  18. Věda je pouze polovinou příběhu je prostředkem, nikoli cílem pomocí vědy vytvoříme velké obrazovky s vynikající ostrostí… …ale nejsme schopni zabezpečit kvalitu programů věda nám velmi usnadní život… …ale nedá nám jeho smysl

  19. The idea of science

  20. The Idea of Science • science as a tool to promote human well-being, namely an intellectual and technologicalenterprise to understand and control nature • objectiveknowledge is appplied to make things or proposegeneralizations (laws, hypotheses) about nature. • science as a framework for buildingexistential and metaphysicalformulations • facts, laws and scientificinferences are translated into personalknowledge to place humans in nature. • interpretace Darwinovy teorie etc. • (Tauber, A.I., (2009) Science and the Quest for Meaning.Baylor University Press. Waco, Texas. p. 36-37)

  21. Idea vědy • Věda se stává instrumentální v několika významech. Věda je autoritativní instrument pro popsání přírody, je velmi mocným nástrojem pro technické ovládnutí přírody. je také osobním nástrojem pro porozumění světu a orientaci v něm. (Tauber, A.I., (2009) Science and the Quest for Meaning. Baylor University Press. Waco, Texas. p. 36-37)

  22. věda a víra

  23. Ontologický naturalismus • Přístup "ukaž mi data" • víra = přesvědčení bez důkazů (Carl Sagan, astrofyzik a ateista) • víra = odvaha žít v nejistotě (Jonathan Sacks, rabín)

  24. Vztah mezi vědou a vírou • věda užívá metodologický materialismus: zajímá nás to, co je v hmotě, prostoru a času (co je „měřitelné a vážitelné“) • u některých přírodovědců přerůstá do ontologického materialismu: je jen to, co je v hmotě, prostoru a času, nic jiného neexistuje • filosofie: přírodní vědy vysvětlují jen určitou část světa

  25. Vztah mezi vědou a vírou • přírodní vědy nemohou nic říct k problémům mimo hmotu, prostor a čas, jako je: svoboda, duše, andělé, ďábel, věčnost, nebe, peklo, Bůh etc. • přírodní vědy jsou tak skutečně materialistické – zajímá je matérie • ..nemohou tak existenci Boha ani experimentálně potvrdit, ani vyvrátit • přesto mnozí evoluční biologové (Dawkins, Dennett) chápou darwinismus jako doklad neexistence Boha

  26. Věda a náboženství • Ovšem pokud chtějí vědci vidět něco víc než vidí ve svém omezeném poli, mohli by se přinejmenším cítit vyzváni k úvahám otázkou náboženství. • (Küng, H., (2007) The Beginning of All Things: Science and Religion. William B. Eerdmans Publishing Company, Grand Rapids, Michigan/Cambridge, UK 85/2706)

  27. Science and Religion • věda se zabývá řešením problémů (puzzle solving) • náboženství se zabývá tajemstvím • …pravda poplatná smyslům může stačit rozumu, ale nikdy nedává smysl lidského života • (Jung, C.G., (1994) Duše moderního člověka. Atlantis, Brno. str. 24)

  28. Věda se zabývá vysvětlením. • Náboženství se zabývá interpretací. • Náboženství k nám mluví jako k subjektům. • Věda praktikuje odstup. • Náboženství je umění vztahu, člověka k člověku, duše k duši. • Sacks, J., (2011) The Great Partnership. God, Science and the Search for Meaning. Hodder & Stoughton, London. p.6

  29. Věda hledá vysvětlení. Náboženství hledá smysl. • Věřit na základě vědy že universum nemá žádný smysl znamená, že byly spleteny dohromady dva tyt uvažování: vysvětlení a interpretace. • Věda není schopna poskytnout smysl, ani není schopna dokázat absenci smyslu. • Sacks, J., (2011) The Great Partnership. God, Science and the Search for Meaning. Hodder & Stoughton, London. p.37

  30. Věda rozebírá věci na součástky,m aby viděla, jak to funguje. • Náboženství se snaží věci dávat dohromady, aby vidělo, jaký mají smysl. • (Sacks, J., (2011) Letters to the next generations 2. Office of the Chief Rabbi. p. 28)

  31. Věda: pohled z blízka: z čeho se to skládá?

  32. Religion: pohled zdálky: jaký to má smysl?

  33. Dlouze jsem o tom hovořil s Konrádem Lorenzem. Namítal jsem mu, že sice nezná teleologii, ale že to neznamená, že neexistuje. Když promítáme přírodní dění do roviny biologie, tak se nám teleologie nezobrazí, ale už v další, vyšší dimenzi může krásně existovat. Na biologické úrovni vidíme jen body bez nějaké smysluplné souvislosti. Ale je dost dobře možné, že už ve nějaké vyšší dimenzi je tato souvislost patrná. A v tom mi musel, alespoň jak jsem zaznamenal, dát za pravdu. • Frankl, V.E., Lapide, P., (2011) Bůh a člověk hledající smysl. Cesta, Brno, p.49

  34. Víra a věda, které se od osvícenství vzájemně tak úsměvně a tak marně potírají, patří k sobě. Mezi těmi nadvěřícími, kteří uctívají slova Bible a nevěřícími, kteří věří jen tomu, čeho se mohou dotknout deseti prsty, mezi těmito oběma extrémy lidského hledání pravdy by měl být konečně nalezen usmiřovací vzorec. • Věda bere Boží dílo pod lupu; víra hledá samotného Boha. • Frankl, V.E., Lapide, P., (2011) Bůh a člověk hledající smysl. Cesta, Brno, p.80

  35. To explain the universe we no longer need Genesis; we have science. • To control the universe we no longer need prayer; we have technology. • To prevent the abuse of power we don´t need prophets; we have elections. • To achieve prosperity we don´t need blessings; we have economists. • (Sacks, J., (2011) Letters to the next generations 2. Office of the Chief Rabbi. p. 27)

  36. If we fallill we don´t go to the rabbi; we go to the doctor • If we feelguilty we no longer need confession; we can go to the psychotherapist. • If we are depressed we no longer need the book of Psalms; we can take Prozac. • And if we seeksalvation we can go to a shopping centre where we can buyhappiness as a higlycompetitiveprice. So who needs religion? • (Sacks, J., (2011) Letters to the next generations 2. Office of the ChiefRabbi. p. 27)

  37. proč je něco a ne nic?

  38. Science and Religion • The usual approach of science of constructing a mathematical model cannot answer the question why there should be a universe for the model to describe. • (Küng, H., (2007) The Beginning of All Things: Science and Religion. William B. Eerdmans Publishing Company, Grand Rapids, Michigan/Cambridge, UK 286-7/2706)

  39. There is absolutely nothing in science - not in cosmology or evolutionary biology or neuroscience - to suggest that the universe is bereft of meaning, nor could there be, since the search for meaning has nothing to do with science and everything to do with religion. • Sacks, J., (2011) The Great Partnership. God, Science and the Search for Meaning. Hodder & Stoughton, London. p.27

  40. Věda kreslí neutrální obraz světa

  41. Teologické závěrykteré by věda neměla dělat a které by se neměly učit na přednáškách z biologie • svět nemá ani účel ani smysl • dysteleologie • Bůh neexistuje • žádný inteligentní plán v přírodě není • svět má účel i smysl • teleologie • Bůh existuje • v přírodě je inteligentní plán

  42. Teologické závěrykteré by věda neměla dělat a které by se neměly učit na přednáškách z biologie • naneštěstí, ačkoli vědci obvykle nemají problémy s tím, aby se velmi rychle vypořádali s pozicemi, které hlásají teleologii v přírodě (kreacionismus, Inteligentní plán), zdá se, že se ani nepokouší vypořádat se s pozicemi, které hlásají dysteleologii, kterou je ovšem stejně tak nemožné prokázat empirickými vědami. • mnoho vědců se kloní k dysteologii, což je ovšem závěr, který je podobně součástí metafyzického systému a nevyplývá ani z pozorování ani vědecké demonstrace. • Walton, J., (2009) The Lost World of Genesis One: Ancient Cosmology and the Origins Debate. InterVarsity Press, Downers Grove, Il, USA.

  43. Věda vytyčila neutrální obraz světa,který se naklání tu k Bohu a tu od něj, ovšem kterým směrem se kosmos naklání závisí na individuální volbě a typu přesvědčení. • Tauber, A.I., (2009) Science and the Quest for Meaning. Baylor University Press, Waco, Texas. p.27

  44. ovšem... • empirické vědy nejsou schopny definovat či detekovat účel, ačkoli mohou teoreticky být schopné racionálně vydedukovat, že účel je logicky nejlepší vysvětlení. • Walton, J., (2009) The Lost World of Genesis One: Ancient Cosmology and the Origins Debate. InterVarsity Press, Downers Grove, Il, USA.

  45. Čtyři vztahy mezi vědou a vírou

  46. Teologie a Science konflikt nezávislost dialog integrace (Ondok, J.P., (2001) Přírodní vědy a teologie, CDK, Brno, str. 20)

  47. Konflikt

  48. "If revealed religions have revealed anything it is that they are usually wrong (...) And if some of the Bible is manifestly wrong, why should any of the rest of it be accepted automatically?" (Francis Crick)

  49. "I don´t think we´re for anything, we´re just products of evolution." (James Watson)

More Related