1 / 153

Buněčný cyklus

Buněčný cyklus. 2007. Omnis cellula e cellula (každá buňka je z buňky). Rudolf Wirchow (1855): „kde existuje buňka, musí existovat preexistující buňka, která jí dá vznik, podobně jako živočich vzniká pouze z jiného živočicha a rostlina vzniká z jiné rostliny“. Užitečné pojmy.

joyceta
Download Presentation

Buněčný cyklus

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Buněčný cyklus 2007

  2. Omnis cellula e cellula(každá buňka je z buňky) • Rudolf Wirchow (1855): „kde existuje buňka, musí existovat preexistující buňka, která jí dá vznik, podobně jako živočich vzniká pouze z jiného živočicha a rostlina vzniká z jiné rostliny“

  3. Užitečné pojmy • Genom = soubor všech genů a všechna DNA buňky; kompletní genetický materiál organismu • buňka člověka má DNA dlouhou 3m! • Chromozómy - (chromo=zbarvený; soma=tělo) = struktura nesoucí geny na proteinovém lešení • chromatin = komplex DNA a proteinů tvořící chromosom • po té, co se obsah DNA zdvojnásobil (před mitózou) se chromatin kondenzuje a činí tak chromozom mnohem kratší a tlustší

  4. Užitečné pojmy • sesterské chromatidy = každý duplikovaný (zdvojený) chromosom má dvě sesterské chromatidy, které obsahují identické kopie DNA. Chromatidy jsou původně proteiny poutány po celé délce, později pouze v úzkém „pasu“ chromosomu zvaným centromera • v průběhu mitózy se sesterské chromatidy nakonec od sebe zcela oddělí; z každé se stane nový chromosom na opačném konci buňky • po mitóze (=rozdělení jádra) následuje obvykle cytokinese (=rozdělení cytoplasmy, vznik nové buňky)

  5. Řecké termíny mitos = řetěz, smyčka, vlákno meiosis = zmenšení, redukce gamos = sňatek

  6. Chromosomy v dělící se buňce

  7. Duplikace a distribuce chromosomu během mitózy

  8. Užitečné pojmy • somatická (tělní) buňka člověka obsahuje 46 chromosomů • gameta (spermie či oocyt) člověka obsahuje 23 chromosomů

  9. Buněčný cyklus • Lze rozdělit na • mitotická fáze M fázi (mitóza) • interfáze - 90% celého buněčného cyklu • Interfázi můžeme rozdělit na G1, S, G2 fázi

  10. Interfáze • G1 (postmitotická fáze) („first gap“) – metabolická aktivita (transkripce, translace) • S – fáze – probíhá zdvojení (replikace) DNA • G2 (premitotická fáze) („second gap“) – metabolická aktivitia • Obecně v interfázi probíhá: • Tvorba buněčné stěny • Růst buňky na původní velikost • Tvorba cytoplazmy, dělí se mitochondrie a plastidy, vznikají membrány atd.

  11. Buněčný cyklus

  12. Ploidie a číslo N každý chromosom obsahuje v odlišných fázích buněčného cyklu jednu nebo dvě molekuly DNA. ploidie = počet kopií každého chromosomu přítomného v buněčném jádru číslo N = počet každé dvoušroubovicovémolekuly DNA v jádru

  13. Ploidie a číslo N somatické buňky mají dvě kopie každého typu chromosomu a jsou tedy zvány diploidní gamety mají jen jednu kopii každého typu chromosomu a jsou zvány haploidní gamety mají v každém chromosomu jednu molekulu DNA a jsou tedy 1N v některých fázích buněčného cyklu (G1) mají somatické buňky v každém chromosomu jednu molekulu DNA jsou tedy 2N ve fázi G2 a v raných fázích mitosy a meiosy však každý chromosom diploidní buňky obsahuje dvě molekuly DNA a buňka je tedy 4N

  14. Mitóza • Je souvislý, kontinuální proces. Konvenčně se ale dělí do pěti fází: • profáze • prometafáze • metafáze • anafáze • telofáze

  15. Mitóza Tato animace se týká živočišné buňky Centrozómy většiny rostlinných buněk postrádají centrioly

  16. Mitóza(užitečné pojmy) • Mitóza = jaderné dělení, při kterém vznikají dceřinná jádra o stejném počtu chromozómů jako mateřské jádro. Obvykle trvá cca 1 hod. • Chromozóm = tyčinkovitý či pentlicovitý útvar, tvořený DNA(až několik cm dlouhou) a bílkovinami. Velikost, tvar a počet chromozómů je různý, ale pro daný druh vždy shodný. Uprostřed nebo na okraji se vytváří tzv. centromera • Centromera = nebarvitelný, zaškrcený útvar, ke kterému se připojují při mitóze vlákna dělícího vřeténka • Karyotyp = soubor chromozómů, charakteristický pro daný druh

  17. Mitóza(užitečné pojmy) • postmitotická buňka = buňka, která se již nikdy nebude dělit • většina velmi specializovaných buněk (neurony, buňky pokrývající villy v tenkém střevu, svalové buňky) se po svém vzniku již nikdy nedělí a jsou tedy postmitotické • o postmitotických buňkách přitom nelze říci, že jsou ve fázi G nula, neboť z této fáze se buňka může opět dostat zpět do buněčného cyklu. Postmitotická buňka se zpět do buněčného cyklu již nikdy nedostane

  18. Mitóza • V každém z nás proběhne za život 1016 mitóz! • Pokud počítáme, že naše těla se skládají z cca 3x1013 buněk • … pak se v průběhu života buňky našeho těla kompletně vymění nejméně 100x! • všechny buňky samozřejmě ne, jsou zde buňky, které se nedělí

  19. Interfázepozdní interfáze,před profází • Jádro je dobře formované, obaleno membránami • jádro obsahuje jedno či více jadérek (nucleoli) • mimo jádro se nachází dva centrosomy, vzniklé replikací původně jednoho centrosomu • mikrotubuly rostou z těchto centrosomů všemi směry a vytvářejí tzv. aster („hvězda“) • chromosomy jsou již dlouho, od S fáze, zreplikovány, ale nejsou ještě pozorovatelné

  20. Profáze • Chromozomy se kondenzují a spiralizují, stávají se viditelné a barvitelné • každý chromozóm se objevuje jako útvar ze dvou sesterských chromatid, spojených k sobě • Mizí jaderná blána a jadérko • V cytoplazmě se u opačných pólů jádra vytváří tzv. hyalinní čepičky, které obsahují základy mikrotubulů dělícího vřeténka

  21. Profáze, Prometafáze

  22. Prometafáze • Jaderná membrána se začíná rozpadat • v oblasti centromery se objevuje struktura zvaná kinetochor • mikrotubuly začínají prorůstat oblast jádra; objevuje se kinetochor a napojuje se na mikrotubuly dělícího vřeténka • Chromozómy se začínají přemisťovat do ekvatoriální roviny

  23. Metafáze • nejdelší část mitózy, trvá cca 20 min • Jaderná blána a jadérko zcela zmizely • Chromozómy se dostávají do rovníkové (ekvatoriální) roviny dělícího vřeténka – nebo, jsou-li velké, tak alespoň jejich centromery • Na kinetochor se připojují mikrotubuly dělícího vřeténka z obou protilehlých centrosomů • Chromozómy jsou rozštěpeny na dvě identické poloviny s výjimkou centromery

  24. Metafáze, Anafáze, Telofáze

  25. Anafáze • nejkratší část mitózy, trvá jen několik minut • Rozdělí se i centromery každého chromosomu, relativně náhle • Díky zkracování mikrotubulů se chromozómy rozcházejí k pólům dělícího vřeténka (rychlostí 1μm/min) • celá buňka se protahuje, jak nekinetochorové mikrotubuly rostou • Na konci anafáze jsou na opačných pólech dvě ekvivalentní skupiny chromozómů

  26. Telofáze • Nonkinetochorové mikrotubuly se protahují ještě více, a dceřinná jádra vznikají na opačných pólech buňky • již v telofázi začíná zpravidla cytokineze

  27. Telofáze • Chromozómy se začínají despiralizovat a ztrácejí barvitelnost • Vytvářejí se jadérka a z membrán endoplazmatického retikula vzniká i jaderná blána • Takto vzniklá jádra mají stejný počet chromozómů ale poloviční obsah DNA než mateřské jádro Je-li telofáze následována cytokinezí, vzniká po telofázi buněčná stěna a tím i dceřinné buňky

  28. Dělící vřeténko (mitotic spindle) • Je tvořené z mikrotubulů a dalších proteinů • jak se dělící vřeténko formuje, začínají se rozpadat mikrotubuly cytoskeletu, pravděpodobně proto, aby poskytly materiál pro tvorbu dělícího vřeténka (tubuliny) • mikrotubuly začínají růst z centrosomů • centrosom živočišných buněk obsahuje dvě centrioly • centrosom většiny rostlin nemá centrioly

  29. Dělící vřeténko (mitotic spindle) • Během interfáze se centrosom replikuje za vzniku dvou centrosomů • při začátku mitózy se oba centrosomy nacházejí u sebe a v blízkosti jádra • během profáze a prometafáze se oddalují a začínají z nich růst mikrotubuly; na konci prometafáze jsou již na opačných pólech buňky

  30. Dělící vřeténko

  31. Kinetochor • = struktura složená z proteinů a specifických sekvencí DNA v centromeře • chromosom má dva kinetochory orientovaných v opačných směrech • během prometafáze se některé mikrotubuly dělícího vřeténka napojí na kinetochory • jak se mikrotubuly připojí ke kinetochoru, začnou si celý chromosom přitahovat ke svému pólu • tento pohyb je ovšem vyrovnán mikrotubuly z opačného centrosomu, které činí totéž

  32. Kinetochory • V následném přetahování se chromosom pohybuje sem a tam; výsledkem je remíza • mikrotubuly opačných centrosomů, které se nenapojily na kinetochor, se překrývají a snad spojují • v metafázi se tak díky tomuto přetahování dostávají všechny centromery do ekvatoriální roviny

  33. Kinetochory • Anafáze začíná náhle, tak, že proteiny, které drží pohromadě sesterské chromatidy jsou inaktivovány • podle pravděpodobné hypotézy kinetochor v sobě obsahuje protein, který umí „kráčet“ podél mikrotubulového vlákna, které se vzápětí rozpadá

  34. Posun chromosomů- hypotéza

  35. Nonkinetochorové mikrotubuly • Se proplétají a zřejmě za pomoci motorových proteinů se na sebe napojují a způsobují protahování buňky

  36. Opakování

  37. Cytokinese • U živočichů se buňka zaškrcuje díky aktinovým vláknům mikrofilament, které jsou uspořádány do kruhu • u rostlin se během telofáze vezikly Golgiho aparátu posunují díky mikrotubulům doprostřed buňky, kam vylévají svůj obsah a svými membránami se spojují za vzniku tzv. cell plate • membrány se nakonec spojí s plasmalemou a jejich obsah vytvoří střední lamelu buněčné stěny

  38. Cytokinese

  39. Dělení bakterií

  40. Dělení bakterií • Místa ori se dostávají na opačné strany buňky • protože ale bakterie nemají mikrotubuly ani molekulární motory, pohyb míst ori zůstává tajemstvím • jak replikace pokračuje, bakterie roste - po skončení replikace je bakterie cca dvojnásobně velká a může se rozdělit

  41. Dělení baktérií (binary fission)

More Related