1 / 19

Cyklus hvězd – jejich vznik, vývoj a zánik

Cyklus hvězd – jejich vznik, vývoj a zánik. Jana Pazderková. Základní charakteristika.

zev
Download Presentation

Cyklus hvězd – jejich vznik, vývoj a zánik

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Cyklus hvězd – jejich vznik, vývoj a zánik Jana Pazderková

  2. Základní charakteristika • Hvězdy jsou kosmické objekty takové hmotnosti, že v nich vzplanula termonukleární reakce. Jsou to ohromné žhavé koule ionizovaných plynů (elektrony nejsou vázány k  jádru), především vodíku a helia s příměsí dalších prvků. Zdroj energie hvězdy leží v jejím nitru, kde se za jedinou sekundu přemění miliony tun H na He (princip termonukleární reakce). • Mají kulovitý tvar, ve kterém je udržuje gravitace. Jsou vázány v galaxiích (cca 100 mld.) • Představují dominantní svítící složku vesmíru.

  3. Vznik hvězd • Než vznikne hvězda, je na jejím místě mezihvězdný oblak (prach a plyn), který se vlastní gravitací začne smršťovat, houstnout…do kulovitého a malého (v poměru s budoucí hvězdou) objektu = globule. Z globule se stává hustější objekt – prahvězda. Tlak vzniklý v jádru prahvězdy je tak velký, že začne proces přeměny H na He, a to se projeví vznikem energie, jehož součást pozorujeme jako světlo, tedy zářivost hvězdy.

  4. Mezihvězdný oblak

  5. Vznik hvězd • Energie vzniklá termonukleární reakcí je soustředěna převážně do fotonů gama, které jsou na cestě z jádra hvězdy mnohokrát pohlceny při srážkách s jinými fotony a štěpí se na fotony s menší energií. Důsledkem pak je, že z jediného fotonu gama vzniklého v jádře se stane půl milionu fotonů světla. Ovšem tato cesta od fotonu gama až po světlo trvá 2 miliony let.

  6. Reakce uvnitř hvězd • Reakce uvnitř hvězd se nazývají termonukleární reakce (= reakce, při kterých dochází ke slučování atomových jader za vzniku obrovského množství energie, která se uvolňuje do okolí). • Nejčastější termonukleární reakcí je proton-protonový cyklus (4 protony se přemění na jádro He, vzniknou 2 pozitrony a 2 fotony záření gama) • K tomu, aby se tato reakce zažehla, je potřeba docílit teploty kolem milionu stupňů Celsia. Během těchto reakcí stále dochází ke smršťování hvězdy, až do doby, kdy teplota v jádře vznikající hvězdy dosáhne 10 milionů kelvinů.

  7. Životní cyklus hvězd • Prvotní reakce ve hvězdě jsou založeny na přeměně H (jenž slouží jako palivo pro hvězdu) na He. Při této reakci vzniká i energie a neutrina.

  8. Síly uvnitř hvězdy • Ve hvězdě na sebe působí několik protisil, které se snaží na jedné straně hvězdu rozervat a na druhé ji vtěsnat do jediného bodu. Síla snažící se vtěsnat všechnu hmotu do jediného bodu = gravitační síla a síla působící proti gravitaci = tlak plynu. Pokud některá z těchto sil ochabne, dostane větší prostor druhá a  dojde např. ke smršťování a hvězda zanikne.

  9. TLAK PLYNU

  10. Konečné fáze • V závěru vývoje hvězdy se v centru zvyšuje její železné jádro. • Oblasti termonukleárních reakcí se přesouvají blíže k povrchu, do oblastí s nižší teplotou. Časem se zmenší množství vyzařovaných fotonů a poklesu jejich tlakové síly. Dojde ke gravitačnímu smršťování hvězdy.

  11. Životní cyklus hvězd • Cyklus každé hvězdy je úzce spjat s její hmotností. Proto není možné, aby se z málo hmotné hvězdy stala černá díra, či naopak z velice hmotné hvězdy bílý trpaslík! Černá díra Bílý trpaslík

  12. Zánik hvězd A. Velká hmotnost– černé díry • Když bude hvězda velice hmotná (cca 8 Sluncí), nedokáže vyvrhnout všechnu hmotu do okolního prostoru a díky obrovské gravitaci se zhroutí sama do sebe. Vznikne z ní černá díra a dojde k tomu, že kvůli gravitaci, kterou začne na okolí díra působit, si začne přitahovat okolní hmotu, záření i světlo a doslova vše pohltí do svého středu. • Podle odborníků dochází v okolí černé díry ke zpomalování času, a tím k poruše časoprostoru.

  13. Černé díry

  14. Zánik hvězd B. Střední hmotnost – neutronová hvězda • Pokud je hmotnost menší než 8 Sluncí, ale větší než 3 Slunce, promění se hvězda v „hořící pochodeň“ (= po vypálení veškerého jaderného paliva dojde k mohutné explozi, která na několik chvil rozzáří galaxii). • Pokud hvězda skončí svůj život tím, že vyvrhne většinu své hmoty do okolí, nazývá se nova.

  15. Zánik hvězd – neutronová hvězda • Po explozi a vyvržení hmoty do okolí zbude po hvězdě husté rychle rostoucí jádro (10 – 50 km), tvořené těžkými prvky. • Kolem tohoto jádra se vytvoří cca 1 mm tenká atmosféra tvořena neutriny, které si k sobě připoutala gravitací. Tato hvězda se pak nazývá neutronová. • Tyto hvězdy nejsme schopni pro jejich nepatrné rozměry zachytit teleskopy.

  16. Zánik hvězd C. Lehké hvězdy – bílí trpaslíci • Lehké hvězdy (hmotnost menší než 3 Slunce) se na sklonku života začnou rozpínat do podoby rudého obra. Později však převládne gravitační síla a hvězda se začne opět smršťovat, až dojde ke zmenšení oproti původní velikosti. • Tato hvězda poté pokračuje v termonukleárních reakcích, které ale už nemají dostatek paliva a dochází k hroucení hvězdy. • Postupně se přestává uvolňovat světlo a hvězda začíná mít bílou barvu – bílý trpaslík. • Časem přestane hvězda vyzařovat i zbytky světla a stane se z ní pouze těleso pohybující se vesmírem (= černý trpaslík). Tento osud potká většinu hvězd i naše Slunce (cca za 5 miliard let)

  17. Planetární mlhoviny • Hvězdy na sklonku svého života vytvoří jedny z nejkrásnějších objektů známého vesmíru. Při posledních fázích svého života se hvězda (cca Slunce) rozhodne odhodit vnější plynné vrstvy svého obalu. Tím vytvoří planetární mlhovinu.

  18. Zdroje • www.vesmirweb.cz • www.wikipedia.cz • www.aldebaran.cz/astrofyzika • www.astro.cz • www.astronomia.zcu.cz

More Related