Rurální sociologie

1. Rurální sociologie = sociologie venkova Co to je venkov???

2. Který z uvedených pojmů si nejvíce spojujete s venkovem? Výzkum Obrazy venkova, Sociologická laboratoř 2005, 1591 respondentů • Zemědělství • Příroda • Volná krajina • Tradice • Chalupaření • Fyzická, manuální práce

3. Venkov obydlený prostor mimo městské lokality tradičně charakterizovaný orientací na zemědělství a menší hustotou obyvatel, ale i jiným způsobem života, většinou propojeným s přírodou, a také s jinou sociální strukturou ve srovnání s městem… (viz Velký sociologický slovník, str. 1380)

4. Venkov (= venkovský prostor)– vesnice a krajina v jejich okolí– souhrn katastrů venkovských obcí • Venkovský region • Obec - „Obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů; tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce.“ – viz § 1 zákona 128/2000 Sb. o obcích. • Město • Vesnice(= venkovská obec)

5. MĚSTA Průmysl, obchod, řemeslná výroba Bohatství Hustá vícepodlažní zástavba, kamenné domy Vyšší hustota obyvatel Kultura, školství, instituce Statut, historická práva VESNICE Zemědělství, drobná řemeslná výroba Chudoba Rozvolněná nízkopodlažní zástavba, dřevěné domy Nízká hustota obyvatel Tradice, lidové umění Historické rozdíly

6. Vymezenívenkovských obcí • Subjektivní • Objektivní-podle kvalitativních znaků - podle kvantitativních ukazatelů

7. Subjektivní vymezení venkova • Vzhled, dojem • Cítění místních lidí

8. Objektivní vymezení venkovaA. kvalitativní (obtížně kvantifikovatelné) • Architektonické znaky • Urbanistická struktura • Ekonomické znaky • Sociální znaky – styl života

9. Objektivní vymezení venkovaB. kvantitativní • Zařazení obce v systému veřejné správy • Postavení (statut) obce • Počet obyvatel - do 2 000 obyvatel • Hustota obyvatel- do 100, 150 obyv./km²

10. Statut obce – viz Číselník obcí (CISOB)

11. Venkov v ČR(k 1.1.2004) Podle hustoty (150/km²) • 87,9 % obcí • 5 495 z 6 249 obcí • 82,7 % území • 65 211 z 78867 km² • 29,9 % obyvatel • 3 052 900 z 10 211 455 obyvatel Podle počtu obyvatel • 89,6 % obcí • 5 615 z 6 249 obcí • 73,6 % území • 58 058 z 78867 km² • 26,2 % obyvatel • 2 676 362 z 10 211 455 obyvatel

12. Venkovské obce ČR

13. Zdroj: PRV ČR 2007-2013, verze leden 2007

14. Klasifikace CZ-NUTS NUTS = společné klasifikace územních statistických jednotek (EU - Eurostat) LAU (Local Administrative Units) = lokální administrativní jednotka

15. Pro klasifikaci venkovských regionů používá Evropská unie metodiku OECD, založenou na kritériu přepočtené hustoty obyvatel. Podle této metodiky se regiony NUTS 3 člení na tři typy: Zdroj: PRV ČR 2007-2013, verze leden 2007 − převážně městské regiony – ve venkovských obcích žije méně než 15 % obyvatel, − významně venkovské regiony – ve venkovských obcích žije 15 až 50 % obyvatel, − převážně venkovské regiony – více než 50 % obyvatel žije ve venkovských obcích.

16. Venkovské prostory ČR Venkovské prostory v ČR je třeba rozlišit na: • příměstské, • mezilehlé, • odlehlé. V současné době jednoznačně přijaté vymezení těchto typů neexistuje. Pomocí speciálně definovaných jednotek lze vymezit souvislejší území tří typů. • Za příměstský venkov lze považovat venkovské obce v rámci městských aglomerací, resp. úzce vymezených urbanizovaných území (s více než 50 000 obyvateli). • Odlehlý venkov zahrnuje zejména tzv. periferijní území, tj. území s nepříznivými sociálně–ekonomickými charakteristikami obyvatelstva a osídlení. • Mezilehlý prostor pak zahrnuje zbývající území ČR. Volně podle PRV ČR 2007-2013, verze leden 2007

17. Český venkov Socio-demografické charakteristiky

18. Velikostní struktura venkovských obcí Zdroj: ČSÚ, výpočty ÚRS PRAHA, a.s, data k 1.1.2005

19. Vývoj počtu obyvatel venkovave 20. století 1900 2000

20. Vylidňování venkova • Příčiny: • Slučování obcí (růst měst, středisková soustava) • Zanikání obcí (pohraničí, vojenské prostory) • Růst velikosti obcí • Migrace (do měst, do zahraničí) • Stárnutí obyvatel (demografické trendy)

22. Venkov a stěhování • Vylidňování venkova se zastavilo ve druhé polovině 90. let • Obce do 2 000 obyvatel jsou migračně ziskové (mimo nejmenších obcí) • Většina obyvatel venkova se stěhovat nechce • Mladí lidé chtějí odejít ze své obce (chtějí se osamostatnit) • Možné řešení – nabídka „startovního“ bydlení, nabídka pracovních příležitostí, služeb, aktivit

23. Vývoj bilance přírůstků obyvatelstva v letech 1991-2000 podle velikostních kategorií obcíMigrační přírůstek / úbytek (na 1 000 obyvatel)

24. Venkov a stáří • Věková struktura venkova a měst je obdobná • Stárnutí se týká celé populace • Od 90. let dochází k přirozeným úbytkům populace ČR (méně narozených než zemřelých), v roce 2006 poprvé přírůstek • Důsledky je třeba řešit vhodnou populační a důchodovou politikou

25. Věková struktura

26. Pohyb obyvatelstva = změny počtu obyvatel • Přirozené saldo = počet narozených – počet zemřelých • Migrační saldo = počet přistěhovalých – počet vystěhovalých

27. PŘÍRŮSTKY/ÚBYTKY OBYVATEL • 1994–2002 pokles počtu obyvatel • 2003–2004 počet obyvatel ČR se díky zahraniční migraci zvyšuje (celkem přibylo 17,3 tis. proti úbytku 96,2 tis. za období 1994–2002) • k 31.5.2005 měla ČR 10 230 142 obyvatel

28. HLAVNÍ RYSY SOUČASNÉHO DEMOGRAFICKÉHO VÝVOJE V ČR • již osmým rokem rostou počty narozených dětí, přesto se počet obyvatel ČR zvyšuje hlavně díky přírůstkům zahraniční migrací • stárnutí populace ČR je zatím pozvolné, ale již brzy, v souvislosti s odchodem silných válečných a poválečných ročníků do ekonomicky neaktivního věku, dojde k jeho výraznému zesílení • od roku 1988 nepřetržitě roste podíl dětí rodících se mimo manželství • úroveň sňatečnosti zůstává velmi nízká; mladí lidé posouvají uzavření manželství a založení rodiny do stále vyššího věku • růst rozvodovosti by se mohl již zastavit (na 50% manželství končících rozvodem) • zvyšuje se naděje dožití mužů i žen • potratovost se dále snižuje

29. Venkov a zemědělství • Většina lidí si venkov spojuje se zemědělstvím • V zemědělství pracuje pouze 4 % zaměstnaných, na venkově 11 % (v průmyslu 33 %) • Většina venkovanů má domácí hospodářství • Je třeba podporovat nejen zemědělství, ale i venkov! (EAFRD)

30. Venkov a vzdělání • Vzdělanostní struktura obyvatel venkova se výrazně liší od obyvatel města • Ve venkovských obcích je výrazně větší podíl osob se základním a nižšími stupni vzdělání, naopak méně vysokoškoláků • Kořeny tohoto jevu jsou v minulosti, ale i v současném systému škol → nutnost odchodu za vyšším vzděláním do města • Vzdělaní lidé musí najít na venkově uplatnění

31. Zpracováno dle SLBD 2001

32. Strom života • Takoví jsme byli (1991) ...... a tak by naše populace dopadla,kdyby plodnost (a úmrtnost) zůstala na úrovni roku 1998a nikdo se k nám nepřistěhoval. Převzato ze stránek Katedry demografie VŠE Praha http://nb.vse.cz/kdem/

33. Děkuji za pozornost http://pef.czu.cz/~soclab