1 / 13

Věda jako veřejná hodnota: k potřebě dvousměrné komunikace vědy

Věda jako veřejná hodnota: k potřebě dvousměrné komunikace vědy. Marcela Linková Národní kontaktní centrum – ženy a věda Sociologický ústav AV ČR. Akademická komunita a veřejná vykazatelnost.

ifama
Download Presentation

Věda jako veřejná hodnota: k potřebě dvousměrné komunikace vědy

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Věda jako veřejná hodnota: k potřebě dvousměrné komunikace vědy Marcela Linková Národní kontaktní centrum – ženy a věda Sociologický ústav AV ČR

  2. Akademická komunita a veřejná vykazatelnost • „Myslím, že je velice důležité diskutovat se studenty na středních školách a univerzitách, protože kvalita výuky chemie a biologie v Čechách není dobrá. … A je důležité vysvětlovat, snažit se věci vysvětlovat dětem, přitáhnout je k chemii. Ukázat jim, že chemie není jen o formulkách a výpočtech... • …V poslední době cítím jako svoji osobní odpovědnost ukazovat normálním lidem, co věda může dělat, protože jsme koneckonců placeni z daní a lidé platí dně, a pokud chtějí, musíme být schopni jim vysvětlit na úrovni, které rozumějí, co děláme… • Úplně souhlasím, ty už jsi to říkala, musíme jít ven a komunikovat… jiná věc by ale byla, kdyby lidi přišli … říkali nám… • …Přesně, jestli bychom měli poslouchat lidi v tom, co chtěj, abychom dělali • ....no poslechnout si je můžem..“ [obecný smích] Zdroj: výzkumný skupinový rozhovor, projekt 6. RP KNOWING

  3. Proměny vědy I. • uzavřenost vědy • důraz na disciplinaritu • důraz na objektivní znalost validovanou prostřednictvím Metody • hodnocení v rámci peer review • nová znalost a výzkumníci odděleni od využití znalosti • otevřenost novým aktérům (průmysl, vlády, občanská společnost) • důraz na inter/trans-disciplinaritu • důraz na vykazatelnost výzkumu • důraz na Novou veřejnou správu (New Public Management) • důraz na komercionalizaci a ekonomickou hodnotu výzkumu • Tradiční a nové • kooexistence • mobilizace v různých kontextech za různým účelem • nové nároky na výzkumníky a výzkumné instituce, včetně komunikace a popularizace vědy

  4. Proměny vědy II. • Akademický kapitalismus (Slaughter and Leslie 2001; Shore and Wright 2000; Shore 2008) • Společnost auditu (Power 2003) • Post-akademická věda (Ziman 2000) • Věda modu 1 a modu 2 (Gibbons et al 1994, Nowotny et al 2001) • Trojitá šroubovice (Leydesdorff a Etzkowitz 2001) • Od vědy veřejné k vědě soukromé • Komodifikace, marketizace, privatizace (Zanetti a Adams 2000) • „Intelektuální vlastnictví začalo indikovat produktivitu výzkumu.“ (Guston 2000: 6) • Pro některé autory nejdůležitější aspekt vývoje v oblasti vědy a výzkumu za poslední půl století (Dunn 2003: 60)

  5. Situace v ČR • 1992-2010: od „vědeckého výzkumu a technologického vývoje“ k „výzkumu a vývoji“ až k „výzkumu, experimentálnímu vývoji a inovacím“ • Důraz na spolupráci se soukromým sektorem • Důraz na komercionalizované výsledky bádání • Metodika hodnocení výzkumu a vývoje • Občanská společnost, občanská diskuse a zapojení občanů vylučovány

  6. Věda v českých médiích • Čada a Červinková 2006 • Deficitní model komunikace • Nezájem až protest proti vědě je důsledkem nevědomosti a neinformovanosti • Pokud poskytneme informace, postoje k vědě se zlepší • Eurobarometry tento přístup ukazují jako mylný • Humanistická tradice – vyšší kvalita občanství (Michael 2002) • Oddechová, zábavní funkce • Zprostředkovává informace o výsledcích výzkumů • Přiměřená zjednodušenost • Objektivita a hodnotová neutrálnost • Vyhýbaní se kontroverzím • Vylučování občanských organizací (jako hodnotově zaujatých) • Média nepěstují kritickou veřejnou diskusi • Tenglerová 2010 • MF DNES, LN, HN, Právo: vědci v roli expertů komentujících události jsou mainstreamovaní do celého obsahu novin • Rubriky věda apod. na konci novin • Prezentace výsledků, ne procesu či důsledků bádání

  7. Aspirace EU a veřejná vykazatelnost • Ve veřejnosti nepanuje obecný strach z vědy, ale existují „kapsy“ nedůvěry v určitých oborech výzkumu • Privatizace a komercionalizace výzkumu jsou součástí problému • Důraz na občanské znalostní schopnosti (civic knowledge-abilities) • Nutnost věnovat pozornost opomíjeným nebo neznámým, tudíž nepředvídatelným dopadům na společnost • Od output orientace k input orientaci (sociální účely, potřeby a výhody) • Renesance veřejné akce a aktivity – občanská aktivita a přijetí jsou potřeba pro dosažení cílů vytýčených pro evropský výzkum • Master-narativy: dnes - růst, rychlost, ekonomický úspěch, ochrana znalosti a obchodní tajemství Zdroj: Taking European Knowledge Society Seriously 2007

  8. Veřejná hodnota • Hodnota vytvořená vládou skrze služby, zákony, regulace a další akce • Nabízí nový jazyk pro diskusi reforem veřejného sektoru • Představuje hrubé měřítko pro hodnocení výkonu politik a veřejných institucí [a] rozhodnutí o alokaci zdrojů • Propojuje měřítka úspěchu s vyjádřenými preferencemi uživatelů • V srdci veřejné hodnoty je veřejný zájem • Oceňuje pozitivní dopady výzkumu, ale také bere v potaz nejistoty, negativní a nepředvídatelné dopady • Zdůrazňuje, jak může veřejnost a veřejné hodnoty přispět k rozvoji vědeckého poznání

  9. Berme znalostní společnost vážně • K čemu je znalost? Jaké je její poslání a budoucnost? Je jedinou veřejnou hodnotou ekonomické bohatství? • Nutno řešit na globální i národní úrovni • Přístup ke znalosti • Privatizace publikačních kanálů • Utajování negativních výsledků výzkumu (farmaceutický, tabákový, medicínský atd. výzkum) – žaloby na vědce a vědkyně • Odpírání možností výzkumu (např. Mexický záliv po havárii BP) • Přístup k technologiím • Jaké technologie jsou vyváženy a kam • Generika a farmaceutický výzkum • Klinické testy a nedostatečná ochrana občanů a občanek • Technologický rozvoj a ochrana životního prostředí • Genderový dopad vědy a technologií (55. zasedání Komise OSN pro postavení žen – 22.2.-4.3.2011)

  10. Popularizace jako výchova k odpovědnému občanství • Popularizace by neměla být pojímána jen instrumentálně • Potřeba zvýšit „vlastnictví“, kontrolu a vliv občanů a občanek nad znalostí a technologiemi (tzv. upstream engagement) • Podporovat to „občanské“ a „veřejné“ uvnitř, v srdcích vědců – aby reflektovali sociální a etické dimenze své práce • Popularizace jako zdroj rozvoje občanského zapojení • Pozitivní dopady: • Růst identifikace s vědou • Pozitivní kariérní volba pro děti a mladé lidi • Rozvoj odpovědného přístupu ke světu • Konkrétní dopady na společnost: zdraví, ochrana životního prostředí, jídlo a stravovací návyky, vztah k třetímu světu, světové chudobě atd.

  11. Reference • Čada, Karel, Alice Červinková. 2006. „Zaostřeno na vědu – komunikace věd v médiích.“ Pp. 35-47 in Čada, Karel, Alice Červinková, Marcela Linková, Dana Řeháčková, Tereza Stöckelová. Věda jako věc veřejná: vědní politiky a média. Sociologické studie. Praha: Sociologický ústav AV ČR. • Dunn, Delmer D. 2003. „Accountability, Democratic Theory, and Higher Education.“ Educational Policy 17 (1): 60-79. • Gibbons, M., C. Limoges, Helga Nowotny, S. Schwartzman, P. Scott, M. Trow. 1994. The new production of knowledge: The dynamics of science and research in contemporary societies. London: Sage. • Guston, David. 2000. „Retiring the Social Contract for Science.“ Issues in science and technology online Summer 2000: 1-7. [online]. [cit. 24.4.2009] Dostupné na http://www.cspo.org/outreach/courses/paf547/Skim%20Readings/4/retiring%20the%20social%20contract.pdf. • Leydesdorff, Loet, Henry Etzkowitz. 2001. The transformation of university-industry-government relations. Electronic Journal of Sociology. • Nowotny, Helga, M. Gibbons, P. Scott. 2001. Re-thinking science: Knowledge and the public in the age of uncertainty. Oxford, UK: Polity Press. • Power, Michael. 2003. “Evaluating the Audit Explosion”. Law & Policy25 (3): 185-202. • Rada pro výzkum a vývoj. 2008. Návrh reformy systému výzkumu, vývoje a inovací v České republice [online]. [cit. 8. 8. 2008]. Dostupné na http://www.vyzkum.cz.

  12. Reference • Reforma systému výzkumu, vývoje a inovací v České republice. 2008. [online] [cit. 7. 7. 2008]. Dostupné na http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=495405. • Shore, Cris. 2008. “Audit Culture and Illiberal Governance: Universities and the Politics of accountability.” Anthropological Theory 8 (3): 278-298. • Slaughter, Sheila, Larry L. Leslie. 2001. „Expanding and Elaborating the Concept of Academic Capitalism.“ Organization 8(2): 154-161. • Taking European Knowledge Society Seriously. 2007. Brusel: Evropská komise. [online] Dostupné nahttp://ec.europa.eu/research/science-society/document_library/pdf_06/european-knowledge-society_en.pdf. • Tenglerová, Hana. 2010. Postavení žen v české vědě a aktivity na jejich podporu. Monitorovací zpráva za rok 2009. Praha: Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. [online] Dostupné nahttp://www.cec-wys.org/docs/monitor2010_final.pdf. • Wilsdon, James, Brian Wynne, Jack Stilgoe. 2005. ThePublic Value of Science, Or How to Ensure that Science Really Matters. Demos open access. [online] Dostupné na http://www.demos.co.uk/files/publicvalueofscience.pdf. • Zanetti, Lisa, Guy Adams. 2000. „In service of the Leviathan: Democracy, Ethics and the Potential for Administrative Evil in the New Public Management. Administrative Theory and Praxis22(3): 534-554. • Ziman, John. 2000. Real Science: What it Is and What it Means. Cambridge University Press.

  13. Děkuji za pozornost marcela.linkova@soc.cas.cz www.zenyaveda.cz www.soc.cas.cz

More Related