Základy psychohygieny

1. Základy psychohygieny Duševní zdraví není nic jiného než vůně růží, které kvetou ve vašich srdcích. OSHO

2. OBSAH • 1. Duševní zdraví • 2. Duševní porucha • 3. Psychohygiena

3. 1. Duševní zdraví Duševně zdravý člověk: • dovede dobře poznávat skutečnost, • dovede odlišit domněnky od reality, • dovede odlišit podstatné od druhořadého, • dovede kladně hodnotit sebe i druhé, • dovede emočně prožívat okamžiky i stavy, • dovede být i sám se sebou, • projevuje přátelský vztah k lidem, dovede jim pomáhat, • je tolerantní a snášenlivý, samostatný, nezávislý na vnějších vlivech • projevuje se jako tvořivý • má postavené životní cíle.

4. Co má vliv na duševní zdraví Určitou, individuálně odlišnou roli tu hrají podmínky působící přímo • z makroprostředí (ekonomické, politické, kulturní) • faktory tělesné, • faktory rodinné (emoční vztah rodičů k dětem, emoční atmosféra rodiny) • faktory vrstevnické či školní • regulační mechanismy (výchova) • autoregulační mechanismy (sebevýchova)

5. Duševní zdraví • Užší pojetí ztotožňuje duševní zdraví s nepřítomností příznaků duševní nemoci, nerovnováhy a poruch adaptace.Jednou z výhod tohoto pojetí je možnost relativně přesně měřit odchylky od normálu, tzn., že je umožněna kvantifikace nejrůznějších poruch. • Širší pojetí duševního zdraví nezdůrazňuje nepřítomnost poruch, ale naopak se snaží charakterizovat jevy optimálního duševního zdraví, což splývá s popisem optimální životní adaptace.

6. Adaptace • Je proces, v němž se osobnost jedince přizpůsobuje měnícím se podmínkám svého vnějšího prostředí a svého vnitřního, subjektivního světa. • Duševní rovnováha jedince zpravidla úzce souvisí s jeho zdravím tělesným => tělesné nemoci a bolesti negativně ovlivňují duševní rovnováhu a naopak.

7. 2. Duševní porucha vyjadřuje změnu některých psychických jevů • projevuje se v chování a prožívání • znesnadňuje interakci člověka s jeho sociálním okolím.

8. Jak se pozná nevyrovnaný člověk? • Z pozorování:Je zpravidla příliš napjatý, cítí se snadno stísněn otázkami jiných, zvláště cizích lidí. Potí se, třesou se mu prsty, není schopen sedět v klidu - vrtí se. • Z písemného projevu:Je například možno poznat známky deprese (velmi těžký nebo zvlášť slabý a nepravidelný tlak), úzkostné stavy (malá vzdálenost mezi slovy a řádky, slova končí náhle) • Z popisů vlastních zážitků:Cenné mohou být zvláště poznatky o reagování v obtížných životních situací, o řešení vnitřních i vnějších konfliktů.

9. Dělení duševních poruch • psychózy • neurózy • psychopatie • oligofrenie

10. Psychózy • Jsou hluboké neuropsychické poruchy, které vážně narušují osobnost. • Mohou být onemocněním přechodným nebo cyklicky se vracejícím či postupně se prohlubujícím. • Např.: schizofrenie (rozštěpení osobnosti), maniodepresivní psychóza (chorobné změny nálad)

11. Neurózy • Jsou nejčastější neuropsychické poruchy. • Jsou lehčího rázu než psychózy. • Jde o funkční onemocnění bez organických poruch mozku. • Patří mezi ně neurastenie, která se projevuje velkou únavou, poruchami spánku, činnosti srdce a trávení. • Většinou mají přechodný charakter.

12. Psychopatie • Je dlouhodobá odchylka od běžných projevů osobnosti (nápadné podivínské nepřizpůsobivé chování). • „Leží“ někde mezi psychózou a neurózou. • Druhy: explozivní (po nepatrném podnětu následuje výbuch hněvu a násilí), astenická (přecitlivělost, ostýchavost, krajní neobratnost ve vztahu s lidmi).

13. Oligofrenie (slabomyslnost) • Označuje nerozvinutost poznávacích schopností a procesů. • Dělíme ji na lehkou, střední a těžkou.

14. 3. Psychohygiena Zabývá se podporou a rozvojem duševního zdraví a předkládá soubor opatření i postupů jak tohoto cíle dosáhnout. Patří sem: • postupy vztahující se komplexněji k určité činnosti (hygiena školní práce), nebo profesi (psychohygiena zdravotní sestry) • dílčí metody, které vedou k regulaci a autoregulaci aktuálního psychického stavu

15. Hygiena duševní práce • Duševní práce klade zcela specifické nároky na celkovou duševní vyrovnanost. • Duševní pracovník se známkami nevyrovnanosti podává své profesi podstatně nižší výkon nebo se neúměrně vyčerpává, stresuje lidi kolem sebe a přispívá k jejich nevyrovnanosti.

16. Stresory v práci Práce braná jako hobby vyčerpává podstatně méně než ta, která je charakterizována: • zvýšenou osobní odpovědností, • náhlostí úkolů a krátkodobostí jejich termínů, • zvýšeným podílem administrativně organizačních prací, • neúměrným množstvím povinností

17. Pracovní prostředí • Estetická úprava prostředí • Eliminace nepříjemných fyzikálních podnětů (světlo, hluk, teplota, vlhkost vzduchu) • Dostatek pracovního prostoru • Větrání • Dostatečné materiální vybavení

18. Organizace práce • Naučit se hospodařit s časem a vlastními silami. • Pořádek ve věcech. • Přiměřené pracovní tempo. • Neodkládat věci na poslední chvíli. • Pravidelný denní rytmus práce a odpočinku šetří energii a vede k duševní vyrovnanosti.

19. Životospráva z hlediska duševní hygieny • Spánek – nejen délka ale i kvalita • Výživa – vhodné složení, pravidelnost v jídle, nepřejídání se. • Harmonický život – citové zázemí, bez stresů. • Pohyb a tělesná práce

20. Relaxační techniky • Dechová cvičení • Svalová relaxace • Autogenní trénink • Meditace • Relaxace inspirovaná jógou, jóga • Arteterapie • Aromaterapie

21. Systém hodnot Pro člověka je z hlediska duševní hygieny důležité: • ujasnit si hodnotné cíle k nimž bude směřovat, • mít uspokojivé citové a sociální vztahy, • cílevědomě pracovat na sobě samém

22. Nepříjemné stavy, kterým duševní hygienou předcházíme: • Únava • Tréma

23. Co je únava? • subjektivní pocit s konkrétními příznaky: snížení celkové výkonnosti, nechuť, malý zájem o činnost, nejistota, obava z neúspěchu, nepřiměřené reagování na sociální okolí, bolest hlavy, pocit slabosti, skleslost, snížená pozornost.

24. Jak předcházet únavě? • střídání činností • zařazování přestávek • plánování činností, pravidelnost • relaxační techniky – načerpání nových sil tak, že tělu trochu pomůžeme (jóga, spánek, svalové relaxace obličejových svalů, nebo svalových skupin celého těla, dechové relaxace, autoregulační trénink apod.)

25. Co je tréma? • Je to nepřiměřený strach ze zkoušení, z vystupování, z vlastní neschopnosti, obava z neúspěchu. • Trémě se vlastně učíme. • Člověku je vlastní, že je v náročných situacích neklidný, nervózní, méně soustředěný a pozorný. • Dílčí neúspěchy v různých situacích pak způsobují, že je čeho se bát. • Určitá míra trémy (předstartovní napětí) je pro úspěch vhodná, protože aktivizuje, nesmí nás však ochromit a zavalit nepříjemnými pocity.

26. Projevy trémy: • Strach • Úzkost • Pocit naprostého prázdna.

27. Kdy se tréma zvyšuje? • při únavě, nevyspání, přepracovanosti • nadměrným přeceňováním významu události • v úplně nové situaci, novém prostředí, mezi novými, dosud neznámými lidmi • když si málo věříme

28. Jak zvládnout trému? • Dostatek spánku a odpočinku. • Odpovědný, ale věcný přístup. • Opakování situace. • Zvyšování sebevědomí. • Věnovat dostatečný prostor přípravě. • Využívání relaxačních technik.

29. Pomlouvat mladé je nezbytná součást duševní hygieny starých lidí a znamenitě povzbuzuje jejich krevní oběh. Leon Polk Smith • Já myslím, že civilizace není dobrá, když je bez kultury. Člověk potřebuje ke štěstí a spokojenosti nejenom pohodlí tělesné, ale i duševní. Kultura a civilizace musí jít ruku v ruce. Jan Werich

30. Literatura Gillernová, I., Buriánek, J.: Základy psychologie, sociologie, Fortuna, Praha, 1998

31. Děkuji za pozornost Konec prezentace