1 / 16

15. OD TOTALITNÍ MOCI K DEMOKRACII

15. OD TOTALITNÍ MOCI K DEMOKRACII. Poválečný vývoj, nástup komunistické vlády, Pražské jaro, okupace Československa, Sametová revoluce. Poválečný vývoj. Po válce se Československo obnovilo jako demokratický stát. Nastala řada změn: Dohoda o odstoupení Podkarpatské Rusi Sovětskému svazu,

dixie
Download Presentation

15. OD TOTALITNÍ MOCI K DEMOKRACII

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. 15. OD TOTALITNÍ MOCI K DEMOKRACII Poválečný vývoj, nástup komunistické vlády, Pražské jaro, okupace Československa, Sametová revoluce

  2. Poválečný vývoj • Po válce se Československo obnovilo jako demokratický stát. • Nastala řada změn: • Dohoda o odstoupení Podkarpatské Rusi Sovětskému svazu, • Odsun německého obyvatelstva • Znárodnění velkých továren, dolů, hutí, bank – společný majetek státu • 1946 – první volby – vyhrála Komunistická strana Československa v čele s Klementem Gottwaldem • Únor 1948 – převzala KSČ všechnu moc ve vládě – prezident K.Gottwald • Nedemokratická (totalitní) vláda jedné strany – řízena zájmy Sovětského svazu

  3. Nástup komunistické vlády • Kdo nesouhlasil s komunistickou vládou, tomu hrozilo vězení. • Tisíce lidí prchalo do západních zemí. • Přeměna hospodářství – znárodnění všech podniků a továren, likvidace soukromých firem, živnostníků. • Rolníci na venkově násilně nuceni ke vstupu do JZD • Cenzura tisku, televize, filmu, rozhlasu, divadla • V roce 1960 – změna názvu státu – Československá socialistická republika ČSSR.

  4. Pražské jaro • V lednu 1968 - do vedení státu skupina komunistů v čele s AlexanderemDubčekem • „budování socialismu s lidskou tváří“ • Okolní komunistické státy se zalekly tohoto pojetí komunismu a vyslaly do ČSSR svá vojska. • 21. srpna 1968 – okupace Československa • Odpor občanů • Zvláště odvážně vystupovali studenti Jan Palachstudent historie a politické ekonomie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, "který na protest proti potlačování svobod a pasivnímu přístupu veřejnosti,po okupaci Československa armádami států Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem, sám sebe 16. ledna 1969 zapálil“ • Obnovena totalitní vláda

  5. Normalizace • 1969 generálním tajemníkem KSČ Gustav Husák (od 1975 prezidentem), represe proti demonstracím. • Čistky ve straně a na závodech proti odpůrcům režimu (často nástup neschopných kariéristů do důležitých funkcí). • Historie roku 1968 překroucena v tzv. Poučení z krizového vývoje. • Nová smlouva se SSSR (naprostá politická závislost). • represe – potrestání, společenský trest uložený právní cestou

  6. ČSSR Československo dosáhlo jistých úspěchů. Budování infrastruktury (cesty, dálniční síť, metro), přehrad, jaderných elektráren (Dukovany, Jaslovské Bohunice).Přesídlování do měst spojené s nedostatkem bytů příčinou hromadné výstavby velkých panelových sídlišť (rychlé, levné a na svou dobu moderní bydlení). Obchod převážně s východními a rozvojovými zeměmi, kterým se musela přizpůsobovat výroba. Společnost sledována tajnou policií StB. Dusná atmosféra, útlak byl však mnohem menší než v 50. letech v období stalinismu. Problém vycestovat na západ (povolenky, odebírání cestovních pasů). Každoroční režimem podporované rituály: Mezinárodní den žen (MDŽ), SNP, mírové slavnosti, VŘSR, svátky osvobození. Mnoho (často jen „na oko“ komunistických) kulturních a sportovních organizací (SSM, Svazarm, atd.). Volby byly jednotné a víceméně povinné. V médiích převažovaly fráze a pořady ideologicky zaměřené (Major Zeman, Žena za pultem, Muž na radnici…). Povinné spartakiády, které (již dříve) nahradily sokolské slety. Silná cenzura. Kontrola všech organizací a akcí.

  7. Pronásledování odpůrců: • a) Charta 77– 1977 manifest bývalých reformních komunistů a nekomunistické inteligence, který volal po dodržování občanských a lidských práv. Autoři: filozofJan Patočka, Václav Havel a bývalý komunista Jiří Hájek. Byli pronásledováni, ("disciplirnárně") vězněni, StB je zakázala i zaměstnat.Avšak narozdíl od jiných nežádoucích organizací Charta 77 nebyla rozpuštěna. • b) Tajně vycházejí samizdaty – strojopisné „knihy“ kritizující režim (Ludvík Vaculík – edice Petlice) • c) V zahraničí vydávány Listy, Index (Kolín nad Rýnem), Svědectví (Mnichov), 68´ Publishers – nakladatelství v Torontu (Škvorecký). • opět rostou demonstrace – srpen 1988, jaro a léto 1989. Strach z nedařících se reforem SSSR, obavy zadlužování ČSSR. • Nespokojenost s nedostatečnou demokratizací.

  8. Poválečný vývoj - zápis • Dohoda o odstoupení Podkarpatské Rusi Sovětskému svazu, • Odsun německého obyvatelstva • Znárodnění velkých továren, dolů, hutí, bank – společný majetek státu • Únor 1948 – převzala KSČ všechnu moc ve vládě – prezident K.Gottwald • Nedemokratická (totalitní) vláda jedné strany • Přeměna hospodářství – znárodnění všech podniků a továren, vznik JZD • Cenzura tisku, televize, filmu, rozhlasu, divadla • Společnost sledována tajnou policií StB. • Volby byly jednotné a víceméně povinné. • V roce 1960 – změna názvu státu – Československá socialistická republika ČSSR. (Nadvláda Sovětského svazu) • V lednu 1968 - do vedení státu skupina komunistů v čele s AlexanderemDubčekem„budování socialismu s lidskou tváří“ – Pražské jaro • 21. srpna 1968 – okupace Československa • Normalizace - 1969 generální tajemník KSČ Gustav Husák (1975 prezidentem) - represe proti demonstracím. Cenzura. Obnovení totalitní vlády. • Odpůrci režimu: Charta 77, samizdaty, Listy, Index, 68´ Publishers. • Budování infrastruktury, přehrad, jaderných elektráren, výstavby velkých panelových sídlišť. Obchod převážně s východními a rozvojovými zeměmi.

  9. Otázky • Jaké změny nastaly po 2.světové válce? (3) • Která strana vyhrála první volby po válce? • Ve kterém měsíci a roce převzala tato strana veškerou moc ve vládě? Kdo se stal prezidentem? • Jak se nazývá vláda jedné strany? • Které jméno je spojeno s Pražským jarem? • Co a kdy se stalo po Pražském Jaru? • Kdo byl Jan Palach a co udělal? • Jaká vláda nastala v období normalizace a ve kterém roce se tak stalo? Které jméno je spjato s tímto obdobím? • Co znamená zkratka ČSSR? • Napiš zkratku tajné policie, která sleduje společnost.

  10. Sametová revoluce • 17.11.1989 pokojná manifestace studentů pražských vysokých škol vzpomínající na rok 1939 (pietní akce k 50. výročí uzavření českých vysokých škol nacisty)přerostla v demonstraci za demokracii, na Národní třídě byla policií obklíčena a účastníci zbiti. Události přerostly v celonárodní demonstrace, které režim bez podpory SSSR nemohl zvládnout. Po několika neúspěšných jednáních a neutichajících celostátním stávkám byla v prosinci sestavena nová nekomunistická vláda v čele s prezidentem Václavem Havlem. Listopadové a prosincové události jsou známy pod názvem Sametová revoluce. Pamětní deska na Národní třídě

  11. ČSFR • 29. PROSINCE 1989 - zvolen federálním shromážděním novým prezident Václav Havel. • Po sametové revoluci v roce 1989 bylo odstraněno slovo "socialistická" a bylo nahrazeno slovíčkem "federativní". Snahy Slovenska o samostatnost se projevily i do názvu, proto bylo slovo "Československá" nahrazeno souslovím "Česká a Slovenská". Po dva roky byl název Česká a Slovenská federativní republika (zkr. ČSFR). Federace- je typ státního zřízení, kdy jde o složený stát, skládající se ze států – členů federace • Do Československa se vrátila svoboda a demokracie. • Lidé mohli vyznávat jakékoliv náboženství, libovolně studovat, svobodně mluvit, psát, cestovat do zahraničí. • Otevíraly se nové obchody, živnosti, zemědělcům byla vrácena půda. Vznikají církevní a soukromé školy. • Svobodné volby • Zemi opustila sovětská okupační vojska.

  12. Česká republika • 1. 1. 1993 se rozpadl společný stát Čechů a Slováků a vytvořily se dva samostatné státy - Česká republika (zkr. ČR) a Slovenská republika (SR). • V dnešní době se objevují názory na změnu tohoto názvu (je příliš dlouhý). Velice často se používá zkrácená verze "Česko". Někde se dokonce objevují názvy jako "Čechie", "Bohemie" či "Čechy", atd.  • vstup do dvou důležitých mezinárodních organizací: NATO 1999 a EU 2004 • Od roku 2003 prezidentem Václav Klaus Severoatlantickáaliance (anglickyNorth Atlantic Treaty Organization) – NATO, je euroatlantický mezinárodní vojenský pakt. Evropská unie (EU) je politická a ekonomická unie, Jejímž cílem je vytvoření společného trhu a hospodářské a měnové unie, podpora rozvoje a růstu hospodářství, zaměstnanosti, konkurenceschopnosti a zlepšování životní úrovně a kvality životního prostředí.

  13. Sametová revoluce • srpen 1988, jaro a léto 1989 - opět rostou demonstrace. Strach z nedařících se reforem SSSR, obavy zadlužování ČSSR. • Nespokojenost s nedostatečnou demokratizací. • 17.11.1989 pokojná manifestace studentů pražských vysokých škol vzpomínající na rok 1939 přerostla v demonstraci za demokracii • Po několika neúspěšných jednáních a neutichajících celostátním stávkám byla v prosinci sestavena nová nekomunistická vláda v čele s prezidentem Václavem Havlem. • Do Československa se vrátila svoboda a demokracie. • Lidé mohli vyznávat jakékoliv náboženství, libovolně studovat, svobodně mluvit, psát, cestovat do zahraničí. • Otevíraly se nové obchody, živnosti, zemědělcům byla vrácena půda. Vznikají církevní a soukromé školy. • Svobodné volby • Zemi opustila sovětská okupační vojska. • rozdělení Československa (1. 1. 1993) název Česká republika (zkr. ČR), • Vstup ČR do NATO 1999 a EU 2004 • Od roku 2003 prezidentem Václav Klaus • Federace- je typ státního zřízení, kdy jde o složený stát, skládající se ze států - členů federace

  14. Státní znaky Československa • Srovnej státní znaky ČSSR a České republiky – čím se liší?

  15. Porovnání • štít z červené zlatě orámované husitsképavézy, na ní byl stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou zbrojí a ovšem bez koruny, ta byla nahrazena rudou žlutě orámovanou hvězdou. Do středu byl umístěn červený zlatě orámovaný štít, na němž vystupuje modré pohoří Kriváň, z něhož září zlatý plamen revoluce. • tvoří čtvrcený štít. • V prvním a čtvrtémpoli je historický znak Čech - stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou zbrojí a zlatou korunou na červeném poli. Ve druhém poli se nachází znak Moravy – orlice stříbrno-červeně šachovaná se zlatou zbrojí a korunou na modrém poli. Ve třetím poli je znak Slezska – černá orlice se stříbrným perisoniem (půlměsícem), uprostřed s křížkem, ukončeným trojlístky, se zlatou korunou a červenou zbrojí na zlatém podkladu.

  16. Otázky • 17.11.1989pokojná manifestace studentů pražských vysokých škol vzpomínající na rok 1939 přerostla v demonstraci za demokracii, v takzvanou ………………………………….. ………………………. • Do Československa se vrátila …………… a ………………. • Lidé mohli vyznávat jakékoliv ………………, libovolně ……………, svobodně ……………., …………, ……………… do zahraničí. • Datum rozdělení Československa? • Do kterých dvou mezinárodních organizací ČR vstoupila? • Jak se jmenuje prezident od roku 2003?

More Related