2. světová válka – příčiny, vznik, průběh

1. 2. světová válka – příčiny, vznik, průběh Nástup Hitlera k moci Německo jako fašistická diktatura Vrcholní nacističtí představitelé Reakce okolních zemí Válečné konflikty 30.let Umělci a jejich odpor proti válce Vypuknutí 2. světové války. Polské tažení Skandinávské tažení Západní tažení Bitva o Británii Severní Afrika Balkánské tažení Přepadení SSSR Vstup USA do války Přelom ve válce Další válečné operace a události roku 1943 Invaze – otevření druhé fronty Porážka fašismu v Evropě Porážka Japonska, konec války Bilance 2. světové války Válečné zločiny

2. Nástup Hitlera k moci • Hospodářská krize pomohla nacistům v Německu porazit mladou demokracii • Ztělesněním nacismu (nacismus = německá varianta fašismu) se stal Adolf Hitler. Ve své knize Mein Kampf (Můj boj) popsal metody i cíle své bezohledné politiky (ovládnutí Německa, změna na říši panující nad jinými státy, rasová nadřazenost německého národa nad ostatními atd.) • NSDAP vyhrála volby v roce 1932 se ziskem 37 % hlasů. 30.1.1933 je Hitler jmenován říšským kancléřem. Nechtěl ale koalici, směřoval k diktatuře. To vedlo k rozpuštění parlamentu a vypsání nových voleb. Než k nim došlo, vypukl 27.2.1933 požár Říšského sněmu (obviněni komunisté) Volby se pak konaly v atmosféře zastrašování a obviňování. NSDAP získala 42 % hlasů a ve spolupráci s pravicovými stranami prosadila v parlamemtu Zmocňovací zákon, díky němu mohl Hitler schvalovat zákony sám. V Německu zavládla diktatura. Po smrti prezidenta Hindenburga se spojila v Hitlerových rukou veškerá moc (kancléř, prezident) Vznikl nový úřad – führer (vůdce)

3. Německo jako fašistická diktatura • Řešení hospodářské krize – centrálně řízení hospodářství. Průmysl byl posílen státními zakázkami (zbrojní výroba, stavby silnic a železnic) • Odstraněna tedy nezaměstnanost, ale za cenu přípravy Německa na válku • Převýchova národa – měla vyrůst nová nacistická generace. K tomu sloužil školský systém a členství v organizaci Hitlerjugend • Židé byli označeni jako úhlavní nepřítel. V roce 1935 na nacistickém sjezdu v Norimberku přijaty zákony na „ochranu německé krve a cti“ – tzv. Norimberské protižidovské zákony. Postavily Židy na okraj společnosti a umožňovaly mimo jiné zmocnit se jejich majetku. Vrcholem předválečného pronásledování Židů se stala Křišťálová noc (protižidovský progrom v noci z 9. na 10. listopadu 1938 – 400 přímých obětí na životech a po této noci internace 30 000 Židů do koncentračních táborů)

4. Reakce okolních zemí • Politika appeasementu (usmiřování a ústupky Německu) západních velmocí (V.Británie, Francie) pomohla Hitlerovi. Celý versailleský systém se rozpadl, protože ho nikdo nebyl schopen bránit. Německo vystoupilo v roce 1933 ze Společnosti národů, od 1935 zavedlo brannou povinnost a systematicky budovalo armádu, v r. 1936 obsadila německá armáda padesátikilometrové demilitarizované pásmo v Porýní, v tomto roce rovněž německá vláda vypověděla Rýnský garanční pakt uzavřený v Locarnu. Západní velmoci nereagovaly, Hitlerova prestiž rostla a Německo se mohlo připravovat na válku • Smlouva Německo a SSSR. 23.8.1939 podepsán sovětsko-německý pakt o neútočení (pakt Molotov-Ribbentrop) Německo si tím zajistilo neutralitu SSSR a Sovětský svaz se vyhnul možnému válečnému konfliktu s Německem. Součástí smlouvy byl i tajný dodatek, v němž si obě země rozdělily území Polska a také další sféry svého vlivu

5. Válečné konflikty 30.let • Italská intervence do Habeše (dnešní Etiopie) V roce 1935 přepadla italská armáda bez vyhlášení války Habeš. Boje byly velmi krvavé, trvaly necelý rok a dobře vyzbrojená italská armáda v nich porazila statečně bojující Habešany. Okupace Habeše ukázala slabost Společnosti národů, která nedokázala na situaci odpovídajícím způsobem reagovat. • Občanská válka ve Španělsku V roce 1936 zvítězila ve španělských volbách koalice lidové fronty složená z republikánů, socialistů a komunistů. Proti této vládě stály pravicové kruhy v armádě, které vyvolaly povstání. V jejich čele byly generálové Franco a Mola. Z povstání se rozhořela občanská válka. Na stranu vzbouřenců se postavily Německo a Itálie. Na stranu demokraticky zvolené vlády se nepostavil žádný stát. Evropské velmoci hlásaly zásadu neintervence – odmítnutí zasahovat do konfliktu. Přesto do Španělska přicházeli na pomoc dobrovolníci z celého světa (interbrigadisté) Po velmi krvavých bojích zvítězila v roce 1939 armáda generála Franca, který v zemi začal budovat fašistickou diktaturu. • Čínsko – japonská válka Japonsko využilo občanské války v Číně (1931 – 1932) a dobylo významnou oblast Mandžusko (severovýchodní Čína) a zřídilo zde loutkový stát Mandžusko. Po odmítavé reakci Společnosti národů Japonsko z organizace vystoupilo a navázalo spojení s Německem. V roce 1937 zaútočili Japonci přímo na Čínu.

6. Umělci a jejich odpor proti válce • Část uměleckého světa si začíná uvědomovat, že zlu je třeba vzdorovat i silou • Karel Čapek napsal drama Matka, kde žena, která ztratila celou rodinu, posílá posledního syna bojovat. Další Čapkovo mimořádní protiválečné dílo Bílá nemoc • Charlie Chaplin natáčí v této době film s názvem Diktátor. Jedná se o satiru na Hitlera • Osvobozené divadlo (Werich, Voskovec, Ježek) uvádí protifašistické a protiválečné hry: Kat a blázen, Caesar, Pěst na oko

7. Vypuknutí 2. světové válkyPolské tažení • 1.9.1939 zahájila německá armáda bez vypovězení války útok na Polsko • Na situaci reagovaly Británie a Francie vstupem do války, ale obě země byly vojensky nepřipravené • Začíná válka, které se účastní 110 milionů vojáků • Budou užity nejmodernější zbraně, včetně zbraní atomových • Tato válka změnila moderní dějiny zásadním způsobem a působí na politiku dodnes • Hlavním viníkem války bylo nacistické Německo. Hitler sliboval odplatu za ponížení (versailleský systém) požadoval pro Němce životní prostor (Lebensraum) a chtěl vytvořit „nový řád“ pro vyvolené

8. Skandinávské tažení • Cílem skandinávské operace bylo zabezpečení dodávek švédské rudy pro německé válečné hospodářství a ovládnutí norských přístavů • 9.4.1940 zahájila fašistická armáda útok přes Dánsko, které nekladlo žádný odpor a hned po útoku kapitulovalo. • Norsko však za pomoci britských a francouzských jednotek kladlo houževnatý odpor a kapitulovalo až v červnu 1940. Poté zde byla zřízena loutková fašistická vláda Vidkuna Quislinga. Norové se však s okupací nesmířili a po celou dobu zde fungovalo silné hnutí odporu.

9. Západní tažení • Hitler nabídl v říjnu 1939 Velké Británii a Francii mír, ale za ponižujících podmínek. Po odmítnutí obou velmocí začali nacisté s přípravami na přepadení Francie (plán počítal s útokem přes neutrální Belgii a Nizozemí) • 10.5.1940 zahájila nacistická vojska postup do Nizozemí a Belgie. Nizozemská armáda kapitulovala 15.5.1940 a belgická 28.5.1940 • Zákeřné německé útoky ovlivnily politickou situaci ve Francii a Velké Británii. Vrcholní představitelé spojení s politikou appeasementu se museli poroučet. Britského Nevilla Chamberlaina nahradil Winston Churchill a Edouarda Daladiera Paul Reynaud • Do války ve Francii se k Německu přidala i Itálie. 22.6.1940 francouzská vláda kapitulovala. Aby bylo ponížení co největší, byla kapitulace podepsána na stejném místě (Compiegne) a ve stejném vagónu jako německá kapitulace v roce 1918. Francie byla rozdělena na 2 části, severní a střední část země a celé atlantické pobřeží okupovalo Německo, na jihu vládla kolaborantská (přisluhovačská) vláda se sídlem ve Vichy. Část francouzů uprchla do Británie, kde v čele s generálem Charlesem de Gaullem záložila Hnutí svobodných Francouzů.

10. Bitva o Británii • Po porážce Francie zůstala Británie proti Německu sama. Hitler nařídil přípravu invaze do Británie. Prvním úkolem bylo vybudovat pomocí Luftwaffe jasnou nadvládu ve vzduchu. • Bitva o Británii měla 3 hlavní fáze 1. fáze (10.7. – 13.8.1940) bombardování přístavů a lodí v kanálu La Manche. 2. fáze (13.8. – 6.9. 1940) útoky na letiště a letecké továrny byly pro Brity nejkrizovější. Anglické letectvo (RAF) bylo na pokraji vyčerpání, letci prováděli i několik vzletů denně, ale nepodařilo se je pokořit. Významné postavení v RAF měli i českoslovenští piloti, kteří utekli z protektorátu a bojovali proti fašismu v této linii. 3.fáze (7. – 30.9.1940) bombardování civilních cílů včetně Londýna mělo ochromit britský odpor,ale stal se opak. Velký podíl na tom měl Winston Churchill, který byl důrazný odpůrce dřívější politiky appeasementu, a vedl Británii ve smrtelné době k tvrdému odporu. Ve svém slavném projevu slíbil bránícím se Britům jen „krev,dřinu,slzy a pot “ • Hitler byl tak donucen přerušit zamýšlenou invazi a odložit ji na neurčito. Dosud neporažená německá armáda tak byla poprvé poražena. Hlavní zásluhu na tom mělo anglické letectvo (RAF) Churchillův slavný výrok: „Nikdy tolik lidí nedlužilo tak mnoho tak malé skupině

11. Severní Afrika • Vstupem Itálie do války se konflikt přenesl na další kontinent – Afriku • Při útoku na Egypt však byla italská vojska poražena od Britů. Ti vojáky zajali a obsadili nejlepší africkou pevnost – Tobrúk • Na pomoc Itálii muselo Německo, vyslalo jednotky Afrika Korbs, které měly porazit Brity. Po počátečních úspěších byl však postup Afrika Korbs zastaven a rozdrcen. • Touto porážkou ztratilo Německo spolu s Itálií naději na vítězství v severní Africe

12. Balkánské tažení • Italská armáda napadla Řecko, ale útok byl nejenom odražen, ale italská vojska byla zatlačena hluboko do Albánie • Německo tak muselo svému spojenci opět na pomoc. K Německu se připojilo i Rumunsko, Maďarsko a Bulharsko, které se pak staly německými spojenci. • Útok na Řecko a Jugoslávii začal 6.4.1941 a krátce na to obě země kapitulovaly. • V obsazených zemích byl silný partyzánský odpor, zejména v Jugoslávii byla celá partyzánská armáda vedená Josipem Broz-Titem

13. Přepadení SSSR • Plán přepadení SSSR (plán Barbarossa) byl realizován 22.6.1941. Jednalo se o největší válečnou akci 2. světové války. Proti Sovětskému svazu útočila vojska z Německa, Itálie, Maďarska, Finska, Chorvatska, Slovenska a Španělska. • Počáteční rychlý postup fašistické armády byl ovlivněn hrubými Stalinovými chybami. Jednak Stalin podcenil zpravodajské informace o německém útoku a dále provedl předtím ve velení armády rozsáhlé politické čistky a jednotky Rudé armády byly bez zkušených velitelů. • Přes tato počáteční vítězství nedokázala fašistická vojska uskutečnit plán bleskové války a Rudá armáda se dokázala vzchopit. Stalin vyhlásil Velkou vlasteneckou válku. Tato výzva měla velký ohlas u drtivé většiny sovětských lidí. Němci používali nejkrutější metody – vyvražďovali civilní obyvatelstvo a vypalovali vesnice. Jejich bezohledný postup však více stmeloval sovětské obyvatelstvo k odporu. • S postupující zimou docházelo k vyčerpání fašistických jednotek. Němci sice dosáhli prvního cíle Leningradu, ale na jeho dobytí už neměli sílu. Začala blokáda, která trvala 900 dní (blokádě provázené krutým hladem bylo vystaveno 2,5 milionů obyvatel, z toho 400 000 dětí) Němci proto soustředili síly na rozhodující úder – na Moskvu. Probojovali se 20 km od Moskvy, ale 6.12.1941 přešla Rudá armáda do protiútoku a Němci po velkých ztrátách ustoupily až o 200 km. Byla to první porážka německých pozemních jednotek.

14. Vstup USA do války • Americký prezident Roosevelt počítal se vstupem do války, ale první úder Japonska zastihl USA nepřipravené. 7.12.1941 napadla japonská letadla základnu na Havaji Pearl Harbor s cílem vyřadit americké válečné loďstvo. Nálet byl neobyčejně překvapivý a úspěšný, ale nesplnil zcela svůj účel. Japoncům šlo především o zničení letadlových lodí, ale ty v době útoku v přístavišti nebyly. Ještě téhož dne vystoupil Roosevelt v Kongresu, označil 7.12.1941 jako „den hanby“ a Kongres odsouhlasil vyhlášení války Japonsku a následně i Německu a Itálii. • Japonsko se chystalo zničit zbytek amerického námořnictva. K rozhodujícímu boji došlo 3.– 6.6.1942 u ostrova Midway. Přes japonskou přesilu skončila bitva jejich drtivou porážkou. Od této doby ztratilo Japonsko ve válce s USA iniciativu.

15. Přelom ve válce • Vytvoření protihitlerovské koalice: Atlantická charta – 14.8.1941 Roosevelt + Churchill, v září 1941 se k tomuto dokumentu přidává SSSR („velká trojka“ Stalin, Churchill, Roosevelt) • Bitva u Stalingradu (největší bitva 2.světové války) Německý útok zahájen 12.9.1942 (armáda von Pauluse) bojovalo se o každý dům, 19.11.1942 začala ruská protiofenzíva, která uzavřela ve „stalingradském kotli“ 250 000 německých vojáků. Ti se sice za sevření ještě mohli dostat, ale Hitler to z prestižních důvodů zakázal. A tak 31.1.1943 musel Paulus kapitulovat. Touto bitvou padl mýtus o neporazitelnosti wermachtu • Bitva u Kurska (5.7.-27.7.1943) Německá armáda se ještě snažila o odvetu za porážku u Stalingradu, ale útok postrádal překvapení a byl odražen. Od této doby přešla Rudá armáda na celé frontě do ofenzivy a udržela ji do konce války. V rámci kurské operace se odehrála největší tanková bitva 2.světové války u Prochorovky

16. Další válečné operace a události roku 1943 • Kapitulace Itálie: v červenci 1943 se spojenecké jednotky vylodily na Sicílii a v jižní Itálii. Postup těchto vojsk vedl ke svržení fašistického režimu B. Mussoliniho. Itálie pak vyhlašuje Německu válku. Německá armáda pak reaguje tím, že se opevní v severní a střední části Itálie • Bitva u Guadalcanalu (ostrov na Šalomounových ostrovech) Bitva probíhala od srpna 1942 do února 1943 a skončila porážkou Japonska. Vítězné Spojené státy tak zasadily Japonsku první porážku na pevnině, získaly definitivně iniciativu a rovněž tato bitva znamenala přelom ve válce v Tichomoří • Teheránská konference - prosinec 1943 – Teherán (Irán) – 1.konference „velké trojky“ (Roosevelt, Stalin, Churchill) Co bylo dojednáno? V.Británie a USA se zavazují uskutečnit Invazi do Francie nejpozději do května 1944. Sovětský svaz se zavazuje, že po porážce Německa vyhlásí válku Japonsku. Zároveň na této konferenci představitelů velmocí byla přijata deklarace o společném postupu proti Německu

17. Invaze – otevření druhé fronty • Operace byla zahájena pod vedením generála Eisenhowera dne 6.6.1944 -vylodění v západní Evropě bylo velmi složité, proto bylo nutné vycvičit velké množství vojáků (celkem 3 miliony) Vylodění spojenců se uskutečnilo v Normandii, a ne v Calais, kde je Němci očekávali. Současně s vyloděním v Normandii se vylodila spojenecká vojska i v jižní Francii a německá obrana, tísněná ze dvou stran, se rozpadla. 25.8.1944 byla osvobozena Paříž

18. Porážka fašismu v Evropě • Jaltská konference (únor 1945) – setkání Velké trojky (Stalin,Roosevelt,Churchill) na Jaltě (SSSR) Závěry: zničení fašismu, uspořádání poválečných poměrů v Německu a SSSR se zavázal, že po kapitulaci Německa vstoupí do války s Japonskem • Počátek roku 1945 – velká ofenziva Rudé armády na východní frontě a rovněž úspěšné tažení Spojenců na Západě • 30.4.1945 Hitler spáchal sebevraždu (druhý fašistický diktátor Mussolini ještě předtím popraven italskými partyzány) • 7.5.1945 podepsali Němci bezpodmínečnou kapitulaci vůči všem spojencům v severofrancouzské Remeši. Na Stalinův požadavek byla kapitulace podepsána ještě jednou 8.5. 1945. Tento den se považuje za konec války v Evropě, přestože boje pokračovaly ještě poté. • Postupimská konference - léto 1945 - politické ukončení 2. světové války –3. schůzka nejvyšších představitelů SSSR, VB, USA v Postupimi (předměstí Berlína) Nové složení představitelů: za USA nový prezident Harry Truman, za VB jednání začal Churchill, ale v průběhu byl vystřídán nově zvoleným ministerským předsedou - Clement Attlee, SSSR beze změny – Stalin. Závěry: o poraženém Německu – vymýtit kořeny fašismu, rozpustit armádu, potrestat válečné zločince a uskutečnit demokratizaci státu. Dále stanovena výše reparací, hranice a rozdělení Německa do 4 okupačních zón pod kontrolou USA, SSSR, VB, Francie. Zároveň tato konference rozhodla o odsunu německého obyvatelstva z Polska, Maďarska, Československa

19. Porážka Japonska, konec války • Říjen 1944 – Japonská porážka u ostrova Leyte. Nepomohlo ani nasazení japonských pilotů – sebevrahů (kamikadze) • Japonská vláda však stále až do července 1945 odmítala kapitulovat. Američané pak reagovali svržením atomových bomb 6. a 9.8.1945 na Hirošimu a Nagasaki. Bezohledný útok na nevojenské cíle zabil 100 000 civilistů. Mnozí další postupně umírali na nemoci z ozáření • Dvojí záměr atomového útoku USA: jednak neprotahovat válečné boje s Japonskem, ale také demonstrovat před celým světem a zvláště před SSSR svoji sílu. • 8. srpna 1945 vstupuje do války SSSR (během krátké doby zničil milionovou japonskou armádu v Mandžusku) • 2. září 1945 podepisuje japonský císař Hirohito bezpodmínečnou kapitulaci Japonska. Tím byl poražen fašismus i v Asii a 2. světová válka skončila

20. Bilance 2. světové války • Účast 70 zemí, do vojenské služby povoláno 110 mil. osob, zahynulo více než 50 mil.lidí, 35 mil.bylo raněno. • Nejednalo se jen o oběti, válka poznamenala i životy těch, kteří přežili. • Odhad veškerých nákladů na přípravu i vedení války: 4 bilióny dolarů. • Celkově nejvíce zasaženou zemí byl Sovětský svaz • Po válce se vytvořilo nové rozdělení světa. SSSR si vytvořil imperiální blok ze zemí osvobozených Rudou armádou (výchdní a střední Evropa vč. ČSR) Západní svět respektoval nového vůdce – USA. Ostrý konflikt těchto supervelmocí vedl ke studené válce • Oběti hlavních bojujících zemí v letech 1939 - 1945

21. Vrcholní nacističtí představitelé • Adolf Hitler – narozen v Rakousku – Uhersku, mládí prožil ve Vídni, živil se jako malíř pokojů a čalouník. Účastník 1.světové války. První pokus o převzetí moci mu nevyšel, odsouzen na 5 let, ale po 6 měsících propuštěn. Ve vězení napsal knihu Mein Kampf. Ovládl NSDAP, po volbách se stal říšským kancléřem a vybudoval v Německu nacistickou diktaturu. Na konci války spáchal sebevraždu. • Herman Göring – podíl na vzniku Gestapa (nacistická politická policie) a sítě koncentračních táborů. Od roku 1935 velitel německého letectva (Luftwaffe) Po válce odsouzen Norimberským tribunálem k trestu smrti. Těsně před popravou spáchal sebevraždu • Heinrich Himmler – velitel SS (ozbrojená složka NSDAP) Gestapa i koncentračních táborů. Po zadržení Američany spáchal sebevraždu. • Josef Goebbels – ministr propagandy. Pod svou kontrolou měl kulturu, tisk, rozhlas i film. Na konci války spáchal sebevraždu i se svou ženou a šesti dětmi. • Rudolf Hess – osobní tajemník Hitlera. Podílel se na Norimberských zákonech. V roce 1941 odletěl na vlastní pěst do V. Británie zprostředkovat mír. Byl však uvězněn a Norimberským procesem odsouzen na doživotí jako válečný zločinec. Ve vězení v r. 1987 spáchal sebevraždu. • Joachim von Ribbentrop – ministr zahraničí, podílel se na útoku na Polsko a na dalších válečných operacích. Odsouzen Norimberským tribunálem k trestu smrti a popraven • Reinhard Heydrich – tvůrce nacistické vyhlazovací politiky, zastupující říšský protektor v Čechách a na Moravě. Byl zabit Československými výsadkáři

22. Válečné zločiny • Holokaust – program likvidace veškerého židovského obyvatelstva Evropy (1942 se konala konference ve Wansee. Zde Reinhard Heydrich rozpracoval tento program) • Byla vybudována síť vyhlazovacích táborů. Židé byli soustředěni buď ve vyčleněných čtvrtích měst – ghettech (největší ve Varšavě) nebo v koncentračních táborech (u nás Terezín) Odtud pak transport do vyhlazovacích táborů (největší Osvětim – zahynulo zde 1,5 mil.lidí) kde bylo prováděno hromadné vraždění v plynových komorách za pomocí Cyklonu B. • Příslušníci protifašistického odboje končili buď hned na popravištích, nebo v koncentračních táborech (Mauthausen, Sachsenhauzen, Buchenwald, Dachau atd.) • Pro válečné zločince byl zřízen Mezinárodní vojenský tribunál v Norimberku. Proces se konal na přelomu let 1945 a 1946. Obžalováno 24 nejvyšších nacistických představitelů ze 4 zločinů: spiknutí proti míru, zločiny proti míru, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. K trstu smrti odsouzeno 12 nacistů, 3 na doživotí, 2 na 20 let, 1 na 15 let, 3 zproštěni obžaloby. Podobný proces se konal i v Tokiu, kde bylo odsouzeno k trestu smrti 12 osob a 14 dostalo doživotní tresty.