1 / 22

Základní poznatky molekulové fyziky a termodynamiky

Základní poznatky molekulové fyziky a termodynamiky. Zpracoval: David Mayer, 4.A. Pojmy. termodynamika – vědní obor zkoumající přeměny energie a tepelné děje molekulová fyzika – zkoumá částicové složení látek, jejich pohyb, síly, které mezi nimi působí tepelné jevy

carol
Download Presentation

Základní poznatky molekulové fyziky a termodynamiky

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Základní poznatky molekulové fyziky a termodynamiky Zpracoval: David Mayer, 4.A

  2. Pojmy • termodynamika – vědní obor zkoumající přeměny energie a tepelné děje • molekulová fyzika – zkoumá částicové složení látek, jejich pohyb, síly, které mezi nimi působí • tepelné jevy • výměna tepla mezi tělesy • tepelná roztažnost • změna skupenství

  3. Tepelné jevy zkoumají dvě metody:

  4. Kinetická teorie látek • Tyto dvě metody nám poskytují dva různé pohledy na stejnou věc. Základem molekulové a statistické fyziky je KINETICKÁ TEORIE LÁTEK • Základem jsou tři experimentálně ověřené poznatky:

  5. 1) Látky kteréhokoli skupenství se skládají z částic • částice (atomy, molekuly, ionty) • nespojitá (diskrétní) struktura • částice nelze pozorovat pouhým okem, používají se různé zobrazovací metody

  6. 2) Částice se v látkách neustále neuspořádaně pohybují • vykonávají posuvný, otáčivý nebo kmitavý pohyb • u tělesa, které je v klidu, nepřevládá žádný směr pohybu částic, každý směr je stejně pravděpodobný • neustálý neuspořádaný pohyb se nazývá tepelný pohyb a je ve všech skupenstvích látek

  7. Difúze • je samovolné pronikání částiclátkyz prostředí se vyšší koncentrací do prostředí s nižší koncentrací • probíhá velmi rychle u plynů, pomaleji u kapalin a velmi pomalu u pevných látek • vysvětluje ji tepelný pohyb částic • při vyšší teplotě probíhá rychleji

  8. Tlak plynu • částice narážejí na stěny nádoby, což v nádobě vyvolává tlak • základní rovnice pro tlak plynu:

  9. Jak vzniká tlak v plynu? Jak tlačí například plyn na stěny balónku? • Molekuly letící ke stěně balónku do ní narazí a odrazí se zpátky ⇒ tím zatlačí na stěnu ⇒ součtu těchto zatlačení říkáme tlak • ⇒ Nárazy nejsou ani stejné ani pravidelné • Velké množství nárazů se zprůměruje, ale přesto tlak kolísá

  10. Brownův pohyb • je náhodný pohyb mikroskopických částic v kapalném nebo plynném médiu • jeden z důkazů tepelného pohybu částic • Pozorování pylových zrnek ve vodě • pylové zrnko se nazývá Brownova částice • příčinou pohybu je narážení částic vody na zrnko • tyto jevy a také tlak plynu dokazují, že se částice v látkách neustále neuspořádaně pohybují

  11. 3) Částice na sebe navzájem působí přitažlivými a odpudivými silami • tyto síly jsou při malých vzdálenostech odpudivé a při větších přitažlivé • původ sil je v elektrických silách • o existenci těchto sil vypovídají jevy jako Soudržnost u pevných těles, nebo Přilnavost dvou dotýkajících se těles a Pevnost látek

  12. Vzájemné působení částic Potenciální energie částic • mezi částicemi působí odpudivé a přitažlivé elektrické síly • Těmto silám se říká vazebné síly (chemické vazby). Tyto síly určují strukturu molekul. Proto máme molekuly dvouatomové (lineární), tříatomové (lineární, rovinné (trojúhelník)) a víceatomové. • Z existence vzájemného působení mezi částicemi také vyplývá, že soustava částic má potenciálníenergii.

  13. Modely struktur látek různých skupenství • slouží k lepšímu chápání vlastností látek a dějů v nich probíhajících • plynné látky • pevné látky • kapalné látky

  14. Plynná látka • skládají se z jednoho nebo více atomů, mají různé tvary a rozměry • za normálních podmínek jsou vzdálenosti mezi molekulami přibližně 50x větší než velikosti molekul • přitažlivé síly jsou zanedbatelné • částice plynu konají tepelný pohyb, každý směr je stejně pravděpodobný a je ovlivněn srážkami mezi částicemi • částice vykonávají všechny druhy pohybu, čím větší je teplota, tím je větší střední rychlost částic • Ep<<Ek

  15. Pevná látka • částice jsou pravidelně uspořádané, tvoří krystalovou strukturu • vzájemné přitažlivé síly způsobují, že pevné látky mají svůj tvar a objem • částice vykonávají kmitavý pohyb (chaoticky – výchylky jsou různé) • výchylky od rovnovážných stavů částic se zvětšují s teplotou a jsou největší těsně před teplotou tání • Ep> Ek

  16. Kapalná látka • částice nejsou tak volné, jak částice plynu • přitažlivé síly nejsou tak silné, aby kapaliny měly svůj stálý tvar, ale mají stálý objem • působí-li na kapalinu vnější síla, dělí se přesuny částic kapaliny, proto je kapalina tekutá • Ep=Ek

  17. Pojmy a veličiny popisující soustavu částic • atom • základní stavební částice všech látek • skládá se z jádra • protonové číslo Z • neutronové číslo N • nukleonové číslo A • a obalu • obal obsahuje elektrony e-

  18. prvek • chemicky čistá látka složená z atomů se stejným protonovým číslem • nuklid • látky z atomů jejichž jádra mají stejné protonové číslo, stejné neutronové číslo a tedy stejné nukleonové číslo • Ar • relativní atomová hmotnost atomu prvku udává kolikrát je hmotnost atomu prvku X větší než atomová hmotnostní konstanta (1/12 hmotnosti atomu nuklidu 126C, 1,661 x 10-27 kg)

  19. Mm • molární hmotnost je hmotnost jednoho molu látky • je dána podílem hmotnosti látky m a látkového množství n • Mr • Relativní molekulová hmotnost (též poměrná molekulová hmotnost) • je podíl klidové hmotnosti molekuly a atomové hmotnostní konstanty. Číselně je blízká nukleonovému číslu. • n • látkové množství, charakterizuje množství částic v látce • základní jednotkou látkového množství je mol • vzorec látky má látkové množství 1 mol, obsahuje-li právě tolik částic, kolik je atomů ve 12 g čistého atomu nuklidu 126C

  20. NA • Avogadrova konstanta udává počet částic odpovídající látkovému množství 1 mol = 6,023 x1023 mol-1 • Vm • molární objem je objem 1 molu látky • jednotka: m3/mol

  21. Děkuji za pozornost!

More Related