Základy státoprávní teorie

1. Základy státoprávní teorie

2. Stát STÁT = organizované společenství lidí, trvale žijících na určitém ohraničeném území Charakteristiky státu: • státní aparát = soustava orgánů, které vykonávají státní moc a správu • ohraničené území • občané • ozbrojená moc (policie,vojsko) • právní subjektivita = způsobilost samostatně vystupovat v právních vztazích

3. Tvoření státu • 1. prvotní tvoření státu • kmen (rod) zanechal kočovného způsobu života, usadil se na určitém území, ohraničil jej, střežil • některé domněnky hovoří o tom, že nejstarší státy pochází od Boha (pokyn Boha) • stát je výsledkem bojů, násilí, boj je přirozený lidské podstatě • 2. druhotné tvoření státu • malé samostatné státy se spojují ve větší celky (Itálie, Německo - 19. stol.) • nebo se naopak velké státy rozpadají a na jejich území vznikají menší nástupnické státy (např. Rak. -Uher.) • oddělení části státu • nově vzniklý stát musí mít všechny potřebné náležitosti, aby ho mezinárodně uznávali jako svrchovaný subjekt a navázali sním diplomatické vztahy

4. Podstata státu • STÁT = mocenská organizace společnosti, nadřízená občanům • rozdíly mezi státy jsou v tom, kdo, jak a v jakém rozsahu • vykonává státní moc • občanem se člověk stává narozením, je možná změna občanství • (např. propuštění ze st. svazku, přijetí do něj) • mezi obyvateli daného státu mohou být i cizinci

5. Způsob nabytí občanství ČR: • narozením - jeden z rodičů musí být občanem ČR • osvojením - jeden z osvojitelů musí být občanem ČR • určením otcovství - prokáže-li se, že otcem je občan ČR • nalezením - dítě do 15 let na území ČR • prohlášením - u těch, kteří byli do roku 1993 občany ČSFR a do této doby se nerozhodli, prohlášením se mohou rozhodnout pro občanství ČR • udělením - musí být splněny tyto podmínky: • - na území ČR nepřetržitý pobyt 5 let • - propuštěn ze státního svazku předchozího občanství • - udělením nového občanství pozbude dřívější občanství • - v posledních 5 letech nebyl soudně trestán • - musí být prokázaná znalost českého jazyka

6. Pozbytí občanství ČR: • prohlášením - člověk si sám zažádá o uvolnění ze státního svazku • nabytím - jiného státního občanství Výjimka, kdy člověk může mít 2 občanství: • manželství s cizím státním příslušníkem • narozením dítěte rodičům s odlišnou státní příslušností • z občanství nám vyplývají závazky a nevýhody, jakou jsou • třeba daně, ale nevýhody jsou vyváženy výhodami - sociální • zajištění,...

7. Státní moc: • rozsah státní moci: a) na všechny obyvatele ohraničeného území • b) na všechny občany i v zahraničí • obsah státní moci - do kterých oblastí stát zasahuje: • - liberalismus (liberální státy) - stát nezasahuje do života občanů, každý se má starat sám o sebe a o rodinu, nezaručuje vysoké sociální zajištění • - komunisticky řízený stát - stát zasahuje do všech činností • člověka

8. Formy států: • 1. kdo vykonává státní moc (demokracie, diktatura) • 2. kdo stojí v čele státu (teokracie, monarchie, republika)

9. ad 1) Demokracie - vláda lidu přímá - občané přímo hlasováním rozhodují o určité záležitosti nepřímá (zastupitelská) - občané volí v pravidelných obdobích své zástupce, kteří vykonávají státní moc za své voliče - umožňuje všem plnoprávným občanům účast na státní moci Diktatura - opak demokracie - státní moc je soustředěna v rukou jednotlivce nebo určité malé vymezené skupiny Junta - státní moc vykonává armáda Frakce - určitá názorová podskupina

10. ad 2) Teokracie - „boží vláda“ - stát je považován za výtvor boha - náboženská skupina má veškerou duchovní i světskou moc - osoba stojící v čele státu se pokládá za vykonavatele boží vůle • Monarchie • - jeden panovník vládne doživotně vlastním jménem • Absolutní - panovník vládne neomezeně (Saudská Arábie) • Konstituční - moc panovníka je omezena ústavou (Japonsko) • Parlamentní - panovníkova moc je omezena parlamentem (VB)

11. Republika • - res publica - věc veřejná • - opak monarchie • - prezident v čele je volený v pravidelných obdobích • má většinou demokratický charakter-pluralitní demokracie-života • státu se může účastnit neomezené množství stran, subjektů • prezidentská - prezident může dávat návrhy zákonů, vláda • vystupuje jako poradní orgán prezidenta, prezident je nezávislý na • parlamentu, ale nemůže parlament rozpustit (USA, Francie) • parlamentní - parlament má nejvyšší pozici, prezident i vláda • jsou na parlamentu závislí (ČR, Německo)

12. Druhy státu: • rozdělení podle: • 1. rozvržení výkonu státní moci (centralizovaný, decentralizovaný) • 2. struktury (jednotný-unitární, složený)

13. ad 1) Centralizovaný stát - v totalitních režimech - je řízen z jednoho střediska - územně samosprávné celky mají malé pravomoci • Decentralizovaný stát • převážná část státní moci a správy je přenesena na • samosprávné územní celky • v centru se řeší pouze záležitosti, které mají celostátní • důležitost, působnost (evidence obyvatelstva, obranná politika • státu)

14. ad 2) Jednotný (unitární) stát - má jedno řídící centrum - organizační struktura státu není složitá • Složený stát • federace - pevný svazek států-státy vystupují jako jediný • subjekt mezinárodního práva • konfederace • - volný svazek států • - každý stát konfederace vystupuje jako samostatný subjekt mezinárodního práva • - vytváří se při vzniku nebo rozpadu federace

15. Národ - skupina lidí, kteří mají stejný jazyk, osudy, historický původ,národní kulturu, společné zvyky a mravy - příslušnost k národu = národnost • nacionalismus-zdůrazňování vlastní národnosti • kosmopolitismus-volný vztah k národu • Rozdělení státu podle národnostního složení: • národní - v státě je jen jediný národ (Dánsko) • stát s národnostními menšinami (Slovensko) • stát dvou nebo více národů - příslušníci žádného národa nemají • převahu a ani o ni neusilují (Švýcarsko, Belgie) • občanský stát - stát kde národnost mizí, není směrodatná (USA)

16. Politika • umění přesvědčovat, získávat lidi na svou stranu • politika vnitřní - umění řídit stát (vydávání zákonů) • politika vnější - umění udržovat a navazovat pozitivní mezinárodní • vztahy (mezinárodní smlouvy) • politická kultura - soubor metod, které umožňují soutěž • politických stran (metody musí být čestné) • politická strana - organizovaná skupina lidí dobrovolně se • sdružujících za účelem získání státní moci

17. Vznik a existence politických stran: -zákon o sdružování v politických stranách, hnutích 424/1991 Sb. -vzniká registrací na ministerstvu vnitra • vznik politické strany: • 1) žádost • 2) stanovy strany • 3) petice s 1000 podpisy občanů, kteří souhlasí se vznikem politické • strany • →ministerstvo vnitra vydá rozhodnutí, datum rozhodnutí je datem • založení strany • politická strana musí mít název, který je výrazně odlišný od názvu ostatních politických stran • - politická strana musí mít sídlo na území ČR • při zamítnutí žádosti MV, můžeme nechat přezkoumat příslušným soudem

18. Rozdělení politických stran: a) konzervativní - snaha uchovávat tradice, ochrana stavovských výhod liberální - rovnocennost, pokrokovost, svobody, individualismus • b) • pravicové • umožnění podnikání, minimalizuje vliv státu, zdůrazňuje jednotlivce, • sociální evoluce-pomalá změna, nezamyšlená, naprostá liberalizace, • funkční nezaměstnanost (ti co nechtějí pracovat) • - patří sem konzervativní, statkářské (agrární), nacionální, • fašistické strany • - dnes spíše zaměřené na liberalismus - ODS, ODA • středové - křesťanské, demokratické strany • levicové - sociální jistoty, směřuje k sociálnímu státu-stát je • zodpovědný za lidi, zdůrazňuje kolektiv, revoluce-chtěná změna, • rychlá změna, zdůrazňuje ochranářství, snižování nezaměstnanosti • -komunistické, socialistické, sociálnědemokratické strany

19. Demokratický právní stát: Demokratický stát = účast všech občanů na státní moci – volby Právní stát: 1) zákonnost-všichni ve státě se musí řídit platnými zákony 2) garantování základních lidských práv a svobod 3) právní jistota-možnost předvídat postup státních orgánů k jednotlivci 4) minimální zásah do svobod jednotlivce 5) dělba a kontrola státní moci-horizontální dělba státní moci-zákonodárná, výkonná, soudní - z důvodu zabránit jejího zneužití

20. Sociální stát: základem je myšlenka PŘEROZDĚLOVÁNÍ- ti kteří mají prostředky, mají vyšší daně a prostředky se převádí na sociálně slabé cíle přerozdělování: 1) vyrovnat šance - startovní čára v podnikání pro všechny stejná 2) zajistit všem přijatelný životní standart 3) zajistit podmínky prosperity celé společnosti - negativa: 1) snížená motivace prosperujících 2) finanční náročnost 3) vede k centralizaci 4) vede k byrokratizaci - výhody: bezplatné školství, lékařská pomoc

21. Občanská společnost: - prostor mezi soukromými zájmy a zájmy státní moci - je vždy oblastí veřejného zájmu - je nezávislá na státní moci (stát nemůže zasahovat do jejich aktivit, musí dodržovat ústavu) funkce: 1) brání státu zasahovat do sfér, které mu nenáleží 2) občanské instituce jsou zpětnou vazbou pro politiky 3) umožňuje účast občanů na rozhodování a řešení konkrétních problémů 4) posílení vědomí zodpovědnosti občanů

22. Občanské sdružení: • - vzniká registrací na ministerstvu vnitra • - touto registrací se stává právnickou osobou • registrace: • 1) minimálně tříčlenný výbor • 2) minimálně jeden musí mít 18 roků • 3) stanovy (cíle, podmínky členství, zásady hospodaření)