Českoněmecké vztahy za Rakouska-Uherska

1. Českoněmecké vztahy za Rakouska-Uherska PavelBláha Pavel Švec Vojtěch Čermák

2. Obsah • Bachův absolutismus • Českoněmecké vyrovnání • Vznik politických stran a fungování sněmu • Česká a německá představa o vzájemném soužití • Vyspělost Čech a Rakouska • Obrozenectví • Češi v období první světové války • Odtržení Čech a Slovenska od Rakouska-Uherska

3. Bachův absolutismus • 1848-1859 • Redukce výuky češtiny • Potlačení českého veřejného života • České národní hnutí potlačeno a nuceno omezovat se pouze na kulturní věci • K.H.Borovský ve vyhnanství v Brixenu • Alexandr Bach: • Ministr vnitra • Vídeňský advokát, revolucí vynesen do vlády • Násilně potlačoval revoluci

4. Českoněmecké vyrovnání • Fundamentálky • Fundamentálkami česká politika uznala rakousko - uherské vyrovnání a společnou správu zahraničních věcí, financí a armády. Požadované vyrovnání se však mělo týkat jen Českého království; Morava usilovala o stejné, ale nezávislé postavení, Slezsko se od celé akce distancovalo. Správu země měla převzít zemská vláda. Vztah mezi oběma národy měl upravovat národnostní zákon. Celkovému uklidnění by sloužilo i rozdělení okresů podle národnostních kritérií. Zdálo se, že poté co byly porady mezi českou opozicí a vládou úspěšně skončeny a co opětovným slibem korunovace naznačil vlídný postoj k těmto otázkám i panovník, proběhne české vyrovnání bez překážek. Zmar českého vyrovnání • Proti němu se však postavil jeden z tvůrců rakousko - uherského vyrovnání, baron Beust, který ve svém memorandu tlumočil základní nesouhlas rakouských Němců a upozorňoval i na záporný ohlas Berlína, s nímž se Rakousko - Uhersko právě začalo sbližovat. Beustovy argumenty podpořil i Andrássy, který si nepřál ani náznakem rušit dosavadní uspořádání a ohrozit privilegované národy a vrstvy. Pod tímto tlakem přestal císař Hohenwarta a jeho politiku podporovat, Hohenwarth podal demisi a projekt vyrovnání padl. Nečekaný zvrat situace zmařil naděje, které česká společnost spojovala s alespoň částečnou restitucí svého státu. Vyrovnání nabízelo skutečně velké možnosti. Zklamání, které zavládlo, bylo obecné a posílila je ještě značná represivní opatření - čistky v státním aparátu a pronásledování tisku. Porážku české politiky potvrdily i volby do zemského sněmu v roce 1872.

5. Vznik politických stran • Staročeši: • F. Palacký, F.L. Rieger • Liberálně - konzervativní • Pasivní politika (zpočátku) • Mladočeši: • Vznik 1874 • K. Sladkovský, bratři Gregerovi, • Radikálně – demokratičtí

6. Českoslovanská sociální demokracie • J.B. Pecka, L. Zápotocký, N. Zoula • Program: • Všeobecné hlasovací právo • Národně sociální strana • V. Klofáč • Program: • Nacionalismus • Antimilitarismus • Agrární strana • A. Švehla • Program: • Rozvoj venkova • Družstva… • Křesťansko sociální demokracie • J. Šrámek • Program: • Prosazení křesťanských ideálů ve veřejném životě

7. Fungování sněmu • Pasivní politika staročechů: • Protože staročeši získali málo hlasů v chabrusových volbách, odmítli se účastnit jednání sněmu, a dali přednost pasivní politice. To bylo ovšem velice nevýhodné tak i staročeši byli nuceni přejít na aktivní politiku. • Aktivní politika: • Princip pasivní politiky porušili roku 1873 jako první moravští politici vstupem do moravského zemského sněmu a roku 1874 vstoupili na říšský sněm. Téhož roku vznikla strana Mladočechů, která po moravských politicích také vstoupila na říšský sněm. Nakonec roku 1878 vstoupili po zhodnocení svých „úspěchů“ na sněm i Staročeši. • Taaffeho drobečková politika…. „rozdávání“ malých ústupků, aby nikoho nerozhněval, uklidnil politickou situaci a získal podporu některých zákonů. Některé ústupky: • Stremayerov jazyková nařízení …. Úřady odpovídají v jazyce v jakém byl dokument podán • Rozdělení Pražské university na českou a německou část

8. České a německé představy o vzájemném soužití • České představy: • Trialismus • Rovnoprávnost češtiny s němčinou • Uznání Čechů jako národa • Rakouské představy: • Centralizovaný stát s ústřední mocí ve Vídni • Němčina jako oficiální, jediný jazyk

9. Vyspělost Čech a Rakouska • České země byly průmyslově nejrozvinutější částí Rakouska-Uherska. • Jejich průmyslová produkce představovala asi dvě třetiny celkové produkce Rakouska-Uherska. • V přepočtu na jednoho obyvatele byly na úrovni Francie • Silný textilní, strojírenský a potravinářský průmysl. • Velmi vyspělé zemědělství (vyspělejší než v typicky agrárním Uhersku)

10. Obrozenectví • Epocha poslední třetiny 18. století trvá do první poloviny 19. století, kdy se formuje český národ. Velkou úlohu sehrála hrdost na bohatou historii českého národa a myšlenka slovanské vzájemnosti. -Cíl: Obnovit a částečně dotvořit český jazyk, aby jím bylo možno psát umělecká a odborná díla. Josef Dobrovský napsal německy českou mluvnici. • Vznik českého dějepisectvíPrvní generací buditelů se stali Gelasius Dobner a František Martin Pelcl. Do druhé generace buditelů patřil Josef Jungman, který vytvořil slovní zásobu (tj. 5-dílný česko - německý slovník)

11. Češi v době první světové války • Nesouhlas s válkou: čeští vojáci odjížděli na frontu i přes zákaz ozdobeni národními barvami, které jim byly německými vojáky násilím odejmuty. Češi přebíhali na stranu Trojdohody. Čeští politici se v podstatě odmlčeli. T.G. Masaryk, E. Beneš a M.R. Štefánik se snažili (v zahraničí) o propagaci československé samostatnosti. S průběhem války přibývalo vojenských vzpour. Největší českou se stala vzpoura pěšího pluku v Rumburku roku 1918. Vojáci odmítli jet na frontu, protože byly přesvědčeni, že už je válka rozhodnuta. Velitelství je nařídilo popravit.

12. Odtržení Čech a Slovenska od Rakouska-Uherska • Americký prezident Wilson zaslal Rakousko-Uherskému ministru zahrančí (J. Anrassy) podmínky kapitulace. Ten 27. října 1918 zaslal USA nótu o přijetí mírových podmínek. To pochopili český národní výbor, jako rozpad Rakouska-Uherska a již 28. října 1918 vyhlásil samostatnou ČSR-30.října se slovenská národní rada ve Sv. Martině přihlásila jménem slovenského národa k myšlence společného československého státu.

13. KONEC