1 / 70

SJEDNOCENÍ (integrace) METABOLISMU

SJEDNOCENÍ (integrace) METABOLISMU. Metabolismus je sestaven z s vysoce efektivně propojených drah. Každý tělesný orgán má jedinečný metabolický profil. Jídlo a hladovění indukují metabolické změny. Výběr energetického zdroje během cvičení je dán jeho intenzitou a trváním.

alessa
Download Presentation

SJEDNOCENÍ (integrace) METABOLISMU

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. SJEDNOCENÍ (integrace) METABOLISMU Metabolismus je sestaven z s vysoce efektivně propojených drah. Každý tělesný orgán má jedinečný metabolický profil. Jídlo a hladovění indukují metabolické změny. Výběr energetického zdroje během cvičení je dán jeho intenzitou a trváním. Ethanol ovlivňuje energetický metabolismus v játrech.

  2. ATP je univerzální energetické platidlo. • A) Svalová kontrakce, aktivní transport, zesílení signálů a biosyntézy. • B) Hydrolýza ATP mění rovnovážný poměr mezi produkty a reaktanty ve spřažené reakci faktorem 108. • Thermodynamicky nevýhodné reakce jsou tak posouvány ve prospěch produktů.

  3. ATP je produkován při oxidaci molekul obsahujících energii jako jsou glukosa, mastné kyseliny a aminokyseliny. • Společným meziproduktem většiny těchto reakcí je acetylCoA. • Citrátový cyklus, oxidatívní fosforylace. • Glukosa je také oxidována v glykolýze – pouze 2 ATP, kdežto v citrátovém cyklu 30 ATP.

  4. NADPH je hlavním donorem elektronů při reduktivních biosyntézách. • Většinu potřebného NADPH poskytuje pentosafosfátová dráha. • Biomolekuly jsou syntetizovány z malých atomových jednotek. • Katabolické reakce poskytují stavební jednotky pro biosyntézy. Např. C2 – acetylCoA je prekurzorem biosyntézy mastných kyselin, prostaglandinů, ketolátek a cholesterolu.

  5. Nejčastější motivy metabolické regulace. • Allosterické interakce – aktivity enzymů katalyzujících klíčové reakce, spíše než dostupnost substrátů je regulačním prvkem metabolické dráhy. • Jako příklad. fosfofruktokinasa při glykolýze a acetylCoAkarboxylasa při syntéze mastných kyselin.

  6. Kovalentní modifikace.Řada enzymů je vedle allosterické regulace ještě regulována fosforylací nebo adenylací, proč ?? Příklad – glykogenfosforylasa je fosforylcí aktivována, kdežto glykogensynthasa deaktivována.

  7. Hladina enzymů. • Rychlost syntézy a odbourávání mnoha regulačních enzymů je ovlivňována hormony. • Kompartmentace – metabolický model eukaryotních buněk je významně ovlivňován přítomností kompartmentů. Osud mnoha molekul závisí na jejich přítomnosti v mitochondrii nebo v cytoplasmě. • Příklad – mastné kyseliny jsou transportovány do matrix v době potřeby energii, kdežto mastné kyseliny v cytoplasmě jsou esterifikovány nebo transportovány.

  8. Hlavní metabolické dráhy a kontrolní místa.GLYKOLÝZA

  9. Rychlost glykolýzy závisí na poměru ATP/AMP (potřebě energie) a stavebních jednotek což signalizuje hladina citrátu. • V játrech je nejdůležitějším regulátorem aktivity fosfofruktokinasy fruktosa-2,6-bisfosfát. • Hladina fruktosa-2,6-bisfosfátu je dána aktivitou kinasy, která ji tvoří z fruktosa-6-fosfátu a fosfatasy, která hydrolyzuje fosfát z 2-OH skupiny. • V době, kdy je hladina glukosy v krvi nízká, glukagonová kaskáda aktivuje fosfatasu a inhibuje kinasu. • Glykolýza je zpomalována a glukosa je použita prostřednictvím krve v jiných orgánech.

  10. Citrátový cyklus a oxidativní fosforylace • Respirační kontrola – donory elektronů (NADH a FADH2) jsou reoxidovány a vraceny zpět do cyklu jen za situace, kdy je ADP simultánně fosforylován na ATP. • Dostatek ATP snižuje aktivitu dvou enzymů cyklu – isocitrátdehydrogenasy a a-oxoglutarátdehydrogenasy.

  11. Pentosafosfátová dráha. • Probíhá v cytoplasmě. Oxidační a neoxidační fáze. • Klíčový enzym – glukosa-6-fosfátdehdrogenasa. Aktivita závisí na hladině NADP+. • Neoxidační fáze – převádí tři ribosy na dvě hexosy a jednu triosu – vstup pentos do glykolýzy.

  12. Glukoneogeneze. • Syntéza sacharidů v játrech a ledvinách z necukerných prekurzorů – laktát, glycerol a aminokyseliny. • Hlavním vstupem je pyruvát karboxylován na oxaloacetát • v matrix. • Oxaloacetát je v cytoplasmě metabolizován na fosfoenolpyruvát. • Důležité jsou dva hydrolytické stupně – obchází ireversibilní stupně glykolýzy. . • Glukoneogeneze a glykolýza jsou recipročně regulované dráhy. Jedna nebo druhá !! • Např. AMP inhibuje a citrát aktivuje fruktosa-1,6-bisfosfatasu (glukoneogeneze). Obě molekuly mají opačný vliv na fosfofruktokinasu (klíčový enzym glykolýzy). • Fruktosa-2,6-bisfosfát inhibuje fruktosa-1,6-bisfosfatasu. • Dostatek glukosy – vysoká hladina F-2,6-BP inhibuje glukoneogenezi a aktivuje glykolýzu.

  13. Syntéza a degradace glykogenu • Glykogenfosforylasa – tvorba glukosa-1 –P a izomerace na glukosa-6-fosfát. • Syntéza glykogenu – aktivovaná glukosa – UDP-glukosa. UDP-glukosa se tvoří z glukosa-1-fosfátu a UTP. • Degradace glykogenu a syntéza jsou koordinováně kontrolovány hromonálně řízenou kaskádou tak, že fosforylasa je aktivní kdy synthasa je inaktivní a naopak.

  14. Granule glykogenu v jaterní buňce

  15. Syntéza a odbourávání mastných kyselin. • Syntéza v cytoplasmě, degradace v matrix. • Citrát v cytoplasmě aktivuje acetylCoAkarboxylasu. Při vysoké hladině ATP a acetylCoA, roste hladina citrátu, která urychluje syntézu mastných kyselin. • Při odbourávání mastných kyselin hraje klíčovou roli hladina NAD+ a FAD (podobně jako u CC). • MalonylCoA inhibuje tvorbu acylkarnitinu karnitinacyltransferasou 1 a tím odbourávání mastných kyselin.

  16. Klíčové metabolity: Glukosa-6-fosfát, Pyruvát a AcetylCoA. • Glukosa-6-P:

  17. Pyruvát a acetylCoA.

  18. Každý tělesný orgán má svůj jedinečný metabolický profil. • MOZEK. Jediným zdrojem energie pro mozek je glukosa. Výjimku tvoří delší doba hladovění. Mozek denně spotřebuje 120g glukosy (60% celkové spotřeby těla). Větší díl této energie se spotřebuje na transport na membránách vedoucí k vytvoření Na+ K+ membránového potenciálu pro přenos nervových vzruchů. Glukosa je do mozku transportována glukosovým transportérem GLUT3. Koncentrace glukosy v mozku je 1 mM. Při delším hladovění nahrazují glukosu ketolátky !!!

  19. Sval. Hlavním zdrojem energie pro sval jsou glukosa, mastné kyseliny a ketolátky. • Svaly mají velkou zásobu glykogenu – 5 000 kJ. Sval, stejně jako mozek, nemá glukosa-6-fosfatasu a neexportuje glukosu. Při intenzívní svalové práci je rychlost glykolýzy větší než CC a vzniklý pyruvát je převáděn na laktát. • Tento přesun – Coriho cyklus- přenáší část metabolismu svalu do jater. Část pyruvátu je transaminována na Ala !!! Sval nemůže převést amoniak na močovinu ! Ve svalu se transaminují větvené aminokyseliny • Pro odpočívající sval jsou hlavním zdrojem energie mastné kyseliny (85 % potřebné energie). • Srdeční sval je bohatý na mitochondrie a nemá zásoby glykogenu. POUZE AEROBNÍ !! Hlavním zdrojem energie srdečního svalu jsou mastné kyseliny (také acetoacetát + laktát). Srdeční sval preferuje acetoacetát před glukosou.

  20. Adiposní tkáně. • Skladovací místo triacyglycerolů. Typický 70 kg muž má 15 kg triacylglycerolů (565 000 kJ energie). • Mastné kyseliny se syntetizují u člověka v játrech. Poté jsou esterifikovány s glycerolem a transportovány jako triacylgylceroly do adiposních tkání VLDL. • Na povrchu adiposních buněk jsou hydrolyzovány lipoproteinlipasami. Mastné kyseliny vstupují do adiposních buněk. Tam jsou znova esterifikovány. Glycerol se tvoří glykolýzou z glukosy. • K ukládání triacylglycerolů je tedy nutná glukosa !!! • Při nedostatku glukosy jsou mastné kyseliny transportovány do plasmy. Hlavním ukazatelem pro uvolnění mastných kyselin do plasmy je hladina glycerolu uvnitř adiposních buněk.

  21. Syntéza a degradace triacylglycerolů v adiposních buňkách. Mastné kyseliny jsou do adiposních buněk transportovány ve formě triacylglycerolů obsažených ve VLDL.

  22. Ledviny. • Hlavním úkolem ledvin je vylučování moči, která slouží jako nosič odpadních metabolických produktů a udržování osmolarity tělesných tekutin. Denně se vylučuje 1 až 2 L moči. Krevní plasma je 60x denně filtrována. Reabsorbce spotřebuje velké množství energie - na váhu mají ledviny asi 0, 5% tělesné hmotnosti, spotřebují 10 % kyslíku z buněčné respirace. Glukosa je reabsorbována Na+-glukosovým přenašečem. Během hladovění jsou ledviny místem glukoneogeneze (polovina krevní glukosy).

  23. JÁTRA • Metabolická aktivita jater je důležitá pro zásobování energií mozku, svalů, a ostatních periferních orgánů. • Játra odebírají 2/3 glukosy z krve a všechny zbývající monosacharidy. Glukosa-6-fosfát je ukládána jako glykogen (v játrech 1 700 kJ), ostatní je metabolizována na acetylCoA – tvorba mastných kyselin, cholesterolu a žlučových kyselin. Glukoneogeneze a uvolňování glukosy z glykogenu zásobuje krev a udržuje hladinu glukosy. • Játra také hrají centrální roli při regulaci metabolismu lipidů. • Při dostatku energie jsou mastné kyseliny z potravy a syntetizované v játrech uvolňovány do krve formou VLDL(very low density lipoproteins). Při hladovění převádí játra mastné kyseliny na ketolátky. Klíčovým krokem je možnost vstupu mastných kyselin do matrix. • Reguluje hladina malonylCoA – pokud je ho dostatek, neprobíhá b-oxidace a tvorba ketolátek. Mastné kyseliny jsou transportovány do adiposních buněk.

  24. Játra shromažďují aminokyseliny – priorita biosyntéza proteinů. • Proč ? • Km aminokyselin pro aminoacyltRNAsynthetasu je nižší než pro enzymy katabolismu aminokyselin. • Při katabolismu se první odděluje dusík. Játra uvolňují 20 až 30g močoviny denně. • Játra nedokáží odstraňovat dusík z větvených aminokyselin – transaminace probíhá ve svalech. • Zdrojem vlastní energie jater jsou a-oxokyseliny. • Účelem glykolýzy v játrech je tvorba stavebních jednotek pro biosyntézu. Játra také nedokáží využít acetoacetát jako zdroj energie – nemají transferasu nutnou k aktivaci acetoacetátu na acetylCoA.

  25. Jídlo a hladovění vyvolávají metabolické změny. • Budeme sledovat cyklus nasycení a noční hladovění: • Nejdůležitějším úkolem metabolismu je udržet glukosovou homeostázu – konstantní hladinu glukosy v krvi. • a) Nasycenost. Glukosa a aminokyseliny jsou transportovány ze střeva do krve. Tuky z potravy jsou transportovány do krve cestou lymfatického systému ve formě chylomikronů. Zvýšená hladina glukosy vede k uvolnění insulinu, který je signálem nasycení. Stimuluje skladování energetických látek a syntézu proteinů. Insulin iniciuje proteinkinasovou kaskádu – stimulace syntézu glykogenu ve svalech i játrech a potlačuje glukoneogenezi v játrech. Urychluje také glykolýzu v játrech, která vede ke zvýšení syntézy mastných kyselin.

  26. Jak je odstraněna nadbytečná glukosa po nasycení ? • Insulin urychluje vstup glukosy do jater – GLUT2. • V játrech se zvyšuje tvorba glukosa-6-fosfátu rychleji než v krvi, pouze zde je glukokinasa (porovnej KM s hexokinasou) nasycena glukosou. • Tvoří se glykogen. • Vysoká hladina glukosy vede k její vazbě na fosforylasu a. Vzniklý adukt je substrátem fosfatasy, která ji přemění na fosforylasu b , která neodbourává glykogen. • Vysoká hladina insulinu po nasycení podporuje vstup glukosy do svalů a adiposní tkáně. • Insulin podporuje absorbci větvených aminokyselin ve svalu. Dále podporuje proteosyntézu a inhibuje odbourávání proteinů.

  27. Počáteční stav hladovění. • Několik hodin po jídle hladina glukosy klesne. Dochází k sekreci glukagonu. • Glukagon signalizuje hladovění. Hlavním orgánem působnosti glukagonu jsou játra. Stimuluje štěpení glykogenu, inhibuje syntézu, spuštěním hormonální kaskády vedoucí k fosforylaci a aktivaci fosforylasy a inhibici syntézy glykogenu. Inhibuje také syntézu mastných kyselin snížením produkce pyruvátu a snížením aktivity actylCoAkarboxylasy (je ponechána v nefosforylovaném stavu). • Glukagon stimuluje glukoneogenezi v játrech a blokuje glykolýzu snížením hladiny F-2,6-bisP. • Všechny reakce glukagonu jsou zprostředkovány proteinkinasou aktivovanou cAMP. • Uvolněná glukosa se dostává krví do periferních tkání. Snížená spotřeba glukosy svaly a adiposní tkání vede také ke zvýšení hladiny glukosy v krvi.

  28. Když klesne hladina glukosy, využívají svaly i játra mastné kyseliny jako zdroj energie. • Závěr: • Hladina glukosy v krvi na 80mg/dl se udržuje třemi faktory: • a) Mobilizací glykogenu a uvolňováním glukosy do krve. • b) Uvolňováním mastných kyselin z adiposních tkání. • c) U jater a svalů - posunem využívané energie od glukosy k mastným kyselinám

  29. Jaký je efekt silné snídaně ? • Tuk je utilizován stejně jako za stavu nasycení. • Jinak je to s glukosou. Játra z počátku neabsorbují glukosu z krve – ponechávají ji pro periferní tkáně. Navíc jsou ve stavu glukoneogeneze. Nově syntetizovaná glukosa v první řadě nahrazuje vyčerpaný glykogen. • Pokud hladina glukosy v krvi dále roste, játra doplnila glykogen, začínají nadbytečnou glukosu využívat k syntéze mastných kyselin (glycerol).

  30. Metabolická adaptace při prodlouženém hladovění minimalizuje degradaci proteinů. • Jaká je adaptace metabolismu na půst až k hladovění ? • Typický 70 kg muž má celkové energetické rezervy 670 000 kJ. Energetická potřeba na 24 hod činí kolem 6 700 kJ (závisí na tělesné aktivitě). • Zásoba energie je na 1 až 3 měsíce. • POZOR! Zásoby sacharidů se vyčerpanjí za jeden den ! • I při hladovění musí být minimální hladina glukosy v krvi 2, 2 mM ( 40 mg/dl). • Prvořadou funkcí metabolismu při hladovění je zásobit glukosou mozek a červené krvinky. • Jediným zdrojem energie jsou triacylglyceroly Jediným potenciálním zdrojem glukosy aminokyseliny (odhlédneme-li od minortního množství glycerolu z triacylglyceorolu).

  31. Výběr zdroje energie během hladovění. Hladiny ketolátek a mastných kyselin se zvyšují, hladina glukosy klesá.

  32. Proteiny nejsou skladovány ! • Odbouráváním ztrácí funkci. • Druhou prioritou metabolismu při hladovění je ochrana proteinů, což se uskutečňuje posunem odběru energie od glukosy k mastným kyselinám a ketolátkám ! • Metabolické změny během prvního dne hladovění jsou shodné s nočním hladověním. • Dominantními metabolickými pochody je mobilizace triacylglycerolů v adiposních tkáních glukoneogeneze v játrech. Játra získávají energii pro svoji vlastní potřebu oxidací mastných kyselin z adiposních tkání. • Roste koncentrace acetylCoA a citrátu, což vypíná glykolýzu. • Spotřeba glukosy svaly klesá (nízká hladina insulinu), mastné kyseliny vstupují volně.

  33. Svaly přesunují zdroj energie od glukosy k mastným kyselinám. b-oxidace mastných kyselin ve svalech zastavuje převod pyruvátu na acetylCoA, protože acetylCoA stimuluje fosforylaci pyruvátdehydrogenasového komplexu, který zůstává inaktivní. • Pyruvát, laktát a alanin se transportují do jater – resyntéza glukosy (+ glycerol z triacylglycerolů). • Pro glukoneogenezi se využívají i aminokyseliny. Nejdříve se odbourávají proteiny, které mají rychlý obrat, jako střevní epithel a sekrety pankreatu. Svalové proteiny se odbourávají až nakonec (dlouhé hladovění) – odbouráváním ztrácí funkci (srdeční sval).

  34. Jak se zabrání ztrátě svalstva ? • Po 3 dnech hladovění produkují játra velké množství acetoacetátu a D-3-hydroxybutyrátu. • Syntéza z acetylCoA roste – CC cyklus nestačí zpracovat acetylCoA. Glukoneogeneze snižuje hladinu oxaloacetátu. • V této chvíli se mozek orientuje na acetoacetát. Po třech dnech až 1/3 potřeby energie mozku je z acetoacetátu. Taktéž srdce využívá ketolátky. • Po několika týdnech se stávají ketolátky hlavním zdrojem energie mozku. • K využití acetoacetátu je nutný přenos CoA z sukcinylCoA.

  35. Vstup ketolátek do CC.

  36. Ketolátky jsou ekvivalentem mastných kyselin, které prochází bariérou do mozku. • Mozek potřebuje denně jen 40 g glukosy ve srovnáni se 120 g na začátku hladovění. • Takto se velmi snižuje potřeba glukosy. • Je odbouráváno méně svalstva než v prvním dnu hladovění. • Odbourává se jen 20 g svalstva ve srovnání s prvními dny hladovění – 75 g. To je důležité pro přežití. • Po vyčerpání zásob triacylglycerolů – jediným zdrojem energie jsou proteiny. Jejich odbourávání se zrychluje – smrt nastane ztrátou funkce srdce, jater a ledvin.

  37. Syntéza ketolátek v játrech.

More Related