Výživa akvarijních ryb
This presentation is the property of its rightful owner.
Sponsored Links
1 / 39

Výživa akvarijních ryb v intenzivní akvakultuře krmení představuje 65 - 70 % nákladů PowerPoint PPT Presentation


  • 42 Views
  • Uploaded on
  • Presentation posted in: General

Výživa akvarijních ryb v intenzivní akvakultuře krmení představuje 65 - 70 % nákladů - řídí se intenzitou metabolismu a ovlivňuje růst ryb intenzita metabolismu ryb je ovlivněna teplotou vody věkem ryb (nejvyšší u plůdku) - intenzitou pohybu - intenzitou příjmu potravy

Download Presentation

Výživa akvarijních ryb v intenzivní akvakultuře krmení představuje 65 - 70 % nákladů

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Presentation Transcript


V iva akvarijn ch ryb v intenzivn akvakultu e krmen p edstavuje 65 70 n klad

  • Výživa akvarijních ryb

  • v intenzivní akvakultuře krmení představuje 65 - 70 % nákladů

  • - řídí se intenzitou metabolismu a ovlivňuje růst ryb

  • intenzita metabolismu ryb je ovlivněna

  • teplotou vody

  • věkem ryb (nejvyšší u plůdku)

  • - intenzitou pohybu

  • - intenzitou příjmu potravy

  • - intenzita světla (tropické x studenomilné r.)

  • - vnějšími podmínkami prostředí - O2, pH, CO2


V iva akvarijn ch ryb v intenzivn akvakultu e krmen p edstavuje 65 70 n klad

  • 3 úrovně metabolismu

  • základní(bazální)

  • zajišťuje pouze zachování nejdůležitějších tělesných funkcí

  • nejnižší úroveň metabolismu

  • rutinní

  • aktivita ryb za normálních podmínek bez krmení, bez výtěrové aktivity, bez stresů

  • aktivní

  • vyšší úroveň metabolismu

  • u ryb vytírajících se, přijímajících a trávících krmivo

  • SDA- specific dymanic activity - zvýšená spotřeba O2 způsobená vyšší pohybovou aktivitou, příjmem a trávením potravy.


V iva akvarijn ch ryb v intenzivn akvakultu e krmen p edstavuje 65 70 n klad

Krmná dávka

- množství krmiva předkládané (nabízené) dané jednotce ryb (ks, kg)

- je-li vyšší než je potřeba na zachování bazálního metabolismu - způsobuje růst.

- KD u dospělých ryb 1-2 % z hmotnosti ryb

- KD u váčkového plůdku 30 - 40 % a s věkem se snižuje

- dravé ryby dokonale vyvinuté trávicí ústrojí, přijímají potravu v delších intervalech

- ryby s malým žaludkem (halančíci) přijímají potravu několikrát denně

- ryby bez žaludku (kaprovité) přijímají potravu nepřetržitě


V iva akvarijn ch ryb v intenzivn akvakultu e krmen p edstavuje 65 70 n klad

Bílkoviny

- potřeba bílkoviny závisí na: biologické hodnotě B

teplotě vody

věku ryb

- doporučený obsah v krmivu: 30 - 35 % dospělé akvarijní ryby

55 - 65 % plůdek akvarijních ryb

- jsou tvořeny z aminokyselin

  • některé aminokyseliny neesenciální - ryby jsou schopné si je vytvořit z jiných

  • esenciální aminokyseliny - musí být přijímány v potravě (ryba není schopná syntézy)

  • 10 esenciálních aminokyselin pro ryby: arginin, histidin, isoleucin, leucin, lysin, methyonin, fenylalanin, threonin, tryptofan a valin.

  • -nejdůležitější esenciální aminokyseliny, které bývají často v nedostatku - Methionin a Cystin


V iva akvarijn ch ryb v intenzivn akvakultu e krmen p edstavuje 65 70 n klad

  • Tuky

  • nejvýznamnější frakcí lipidů jsou triacylglyceroly (70 - 95 %)

  • doporučený obsah v krmivu pro dospělé akvarijní ryby: 8-11% pro plůdek akv. ryb: 12 - 20 %

  • nejúčinnější a nejlevnější zdroj energie

  • trávením tuků se uvolní 2x více energie než u trávení bílkovin

  • přijaté tuky z krmiva: zdroj energie

    • ukládání ve svalovině ukládání v podobě tukových zásob

  • ryba přijímá delší dobu více krmiva než potřebuje pro svůj záchovný a rutinní metabolismus - začne energii ukládat v podobě tuků (nejúčinnější zásobárna energie)

  • - energie se do tuků ukládá i z nadbytečně přijatých bílkovin a sacharidů.


  • V iva akvarijn ch ryb v intenzivn akvakultu e krmen p edstavuje 65 70 n klad

    Bílkoviny

    - pro syntézu tělních proteinů (pro růst ryb) je důležité, aby byly přijímány všechny esenciální aminokyseliny - tzv. optimální profil aminokyselin v krmivu

    - při nedostatku 1 aminokyseliny se aminokyselina stává limitujícím faktorem růstu je zastavena syntézy tělních proteinů


    V iva akvarijn ch ryb v intenzivn akvakultu e krmen p edstavuje 65 70 n klad

    • Sacharidy

    • - označované jako BNVL složka v krmivu

    • - doporučený obsah v krmivu: 25 - 30 %

    • - kaprovití, labyrintkovití - vyšší využití sacharidů

    • - využitelnost sacharidů ovlivňuje struktura sacharidů (jednoduší cukry vyšší stravitelnost.

    • - při přípravě krmiv se využívá hydrotermická úprava sacharidů zvyšuje se stravitelnost sacharidů v krmivu působením teploty, vlhkosti a tlaku.

    • - optimální poměr bílkoviny: sacharidy - dravé ryby 1:0,5 - všežravé ryby 1:1-12


    V iva akvarijn ch ryb v intenzivn akvakultu e krmen p edstavuje 65 70 n klad

    Hrubá vláknina

    - komplex sloučenin, které většina ryby nejsou schopné strávit

    - hrubou vlákninu naopak vyžadují ryby rostlinožravé nebo

    plodožravé (krunýřovci, rostlinožravá tetra, plodožravá piraňa)

    Energie

    - brutto (celková) energie obsažená v krmivu (zjištěná kalometricky)

    - stravitelná energie - využitelná energie rybou

    - SE = BE - E výklů

    - metabolizovaná energie - ME = SE - E odpadních produktů (NH4)

    - hodnoty SE a ME se příliš neliší ztráta E v podobě odpadních produktů není oproti ostatním obratlovcům velká.

    - E nebílkovinná (tuky a sacharidy) by měla tvořit více jak 50 %


    V iva akvarijn ch ryb v intenzivn akvakultu e krmen p edstavuje 65 70 n klad

    Specificky účinné látky

    Minerální látky (především Ca a P):

    - aktivují enzymy

    - ovlivňují CNS a tvorbu krevního barviva

    - získávají je potravou nebo difúzí epitelem (Ca)

    - fosfor: 0,6 - 1% v KD

    Antioxidační látky - využívané pro stabilitu krmiv (tuků)

    - ethoxyquin - antioxidant, stabilizátor kvality tuku v krmivech

    - astaxanin - karotenoid, tetraterpenoid (C40H56O4), vyskytuje se jako přírodní barvivo – antioxidant, důležitý pro vybarvení ryb

    Vitamíny:

    - mají vliv na průběh metabolismu

    - nedostatek - snížený příjem potravy, růstová deprese, fyziologické poruchy, zdravotní problémy, snížená odolnost


    V iva akvarijn ch ryb v intenzivn akvakultu e krmen p edstavuje 65 70 n klad

    • Vitamíny:

    • - A - ovlivňuje růst, zdravotní stav kůže a zraku

    • - nedostatek: špatný růst, krváceniny v ledvinách, vypoulenéoči

    • - B - ovlivňuje funkci CNS

    • - B12 - vliv na syntézu aminokyselin a bílkovin

    • - nedostatek: anémie, snížená hladina hemoglobinu v krvi

    • - B1 - nedostatek: nechutenství, špatný růst, ztráta rovnováhy (točivé pohyby), překrvení ploutví a kůže

    • - B2 - nedostatek: zákal oční rohovky, krvácivost ploutví a kůže, tmavé zbarvení těla, nechutenství

    • - B6 - nedostatek: nervové onemocnění, vodnatelnost břišní dutiny, zrychlené dýchání

    • - kys. pantotenová - nedostatek: nekrózy, kožní krvácení, apatie, nechutenství


    V iva akvarijn ch ryb v intenzivn akvakultu e krmen p edstavuje 65 70 n klad

    Vitamíny

    - biotin (vit. H) – roz. ve vodě, součástí komplexu B vitamínů, synergické působení s A, B2, B6 a B3, nedostatek: nechutenství, špatný růst, abnormální zbarvení, svalová atrofie, kožní změny

    - cholin (součást komplexu B) – roz. ve vodě a alkoholu, možnost ho vytvářet z methyoninu, prevence před ukládáním T v játrech, důležitá stavební a energ. funkce v org., nedostatek: narušení metabolismu, hromadění tuku v orgánech, zvětšení jater, překrvení střev a ledvin

    - niacin, vit. B3 - nedostatek: krvácivé změny v kůži, vodnatelnost břišní dutiny, anemie

    -C - chrání v těle řadu látek před nadměrnou oxidací, zvyšuje obranyschopnost organismu, ovlivňuje vstřebávání Fe střevní sliznicí a procesy tkáňového dýchání, některé druhy ho nejsou schopné syntetizovat: pstruh duhový

    - D - vliv na správný růst kostí, reguluje vstřebávání látek ve střevech, nedostatek: nebyl u ryb zjištěn


    V iva akvarijn ch ryb v intenzivn akvakultu e krmen p edstavuje 65 70 n klad

    Vitamíny

    - E- ovlivňuje plodnost ryb

    - nedostatek: anemie, vodnatelnost břišní dutiny, nechutenství, snížená plodnost

    - K- ovlivňuje srážlivost krve

    - nedostatek: krvácení do očí


    V iva akvarijn ch ryb v intenzivn akvakultu e krmen p edstavuje 65 70 n klad

    Trávení potravy

    - intenzivně probíhá ve střevech ryb

    - podílí se enzymy hepatopankreatu

    - ovlivněno: - O2 (kaprovité, labyrintky - 45%)(cichlidy, tetry - 70%)

    - kvalitou vody (vyšší obsah NH3 snižuje trávení)

    - teplotou vody

    - množství potravy (vyšší přísun potravy horší trávení)

    - kvalita potravy (ovlivňuje střevní motoriku a enzymatickou činnost)

    - poměr sušiny a vody v potravě (vyšší obsah sušiny zvyšuje intenzitu trávení)


    V iva akvarijn ch ryb v intenzivn akvakultu e krmen p edstavuje 65 70 n klad

    • Trávení bílkovin

    • - bílkoviny jsou přeměňovány na aminokyseliny pomocí enzymů pankreatického původu (trypsiny, chymotripsiny, karboxypeptidázy a elastázy)

  • - dravé druhy (cichlidy) - potrava bohatá na kolagen - velký význam kolagenáza

  • - mají žaludek - uplatnění pepsinu

  • - aktivita proteolytických enzymů vyšší u karnivorních druhů ryb, potom u omnivorních a poté u herbivorních druhů.

  • - intenzivně probíhá v předních 40 - 50 % délky střeva ryb

  • - trávení bílkovin pomocí enzymů ryby

  • - doplňující význam enzymy přijaté ze živé potravy - získané enzymy,

  • - u larev - získané enzymy mají velký význam - nastartování správné a efektivní funkce tráv. soustavy (většina ryb – potřeba na začátku exogenní výživy přijímat živou potr.


  • V iva akvarijn ch ryb v intenzivn akvakultu e krmen p edstavuje 65 70 n klad

    Trávení bílkovin

    • některé makromolekuly proteinů jsou v zadní části střeva absorbovány v neporušeném stavu pinocytózou

    • pinocytóza je důležitá po hladovění, kdy je nízká sekrece trávících enzymů

    • koeficient stravitelnosti proteinů je 80 - 95 %

    • - aminokyseliny jsou ve střevě vstřebávány do krve a krví se dostávají do jater.


    V iva akvarijn ch ryb v intenzivn akvakultu e krmen p edstavuje 65 70 n klad

    Trávení tuků

    - hydrolýzou pomocí lipázy (z pankreatu)

    - nejintenzivněji probíhá při pH 8,4 - 8,7, v přední části střeva

    - rychleji se hydrolyzují krátké mastné kyseliny

    - koeficient stravitelnosti tuků 90 %

    - stravitelnost klesá se stoupajícím bodem tání tuků (čím delší a nenasycenější mastné kyseliny, tím nižší stravitelnost)

    - tuky jsou hydrolyzovány na glycerol

    - k absorbci glycerolu dochází v přední části střeva

    - glycerol jde do krve a dočasně se ukládá v játrech, následuje ukládání v podobě zásobního tuku a nebo je spálen na energii.


    V iva akvarijn ch ryb v intenzivn akvakultu e krmen p edstavuje 65 70 n klad

    Trávení sacharidů

    - ryby tráví sacharidy hůře než jiní obratlovci

    - pomalejší absorbce glukózy než u savců

    - glukóza a laktóza preferované sacharidy

    - fruktóza a pentóza absorbovány pomaleji

    - amylolitické enzymy produkovány pankreatem (nejvýznamnější amyláza)

    - u rostlinožravých ryb významná maltáza

    - halančíci mají schopnost trávit chitin

    - ryby nejsou schopny trávit celulózu

    - pro celulolytické mikroorganismy ryby nemají dostatečně prostorný zažívací trakat a vhodné teplotní podmínky

    - intenzivní absorbce sacharidů v zadní třetině střeva

    - stravitelnost sacharidů u ryb: pro nativní škrob 40%

    pro glukózu 99%

    -


    V iva akvarijn ch ryb v intenzivn akvakultu e krmen p edstavuje 65 70 n klad

    • Potravní chování ryb

    • dělí se na dvě fáze:

    • 1/ excitační

    • - ryba vyhledává potravu, lokalizuje ji a identifikuje na základě získaných nebo paměťových vjemů (pozitivních nebo negativních)

    • ryba hýbá ploutvemi, rychle pohybuje skřelemi a vousky

    • 2/ fáze příjmu potravy

    • - ryba potravu uchopí, nasaje do ústní dutiny, ochutná a následně přijme nebo vyvrhne


    V iva akvarijn ch ryb v intenzivn akvakultu e krmen p edstavuje 65 70 n klad

    Potravní specializace ryb

    - z hlediska nároků na potravu se ryby dělí na:

    1/ všežravé ryby:

    - omnivorní

    - živí se rostlinnou i živočišnou potravou

    - široké potravní spektrum: umělá, mražená i sušená potrava

    -parmičky, tetry, živorodky, labyrintky

    - ojedinělá skladba potravy: kaložrouti rodu Scatophagus – konzumují kromě jiné potravy i detrit, trus a výkaly jiných ryb


    V iva akvarijn ch ryb v intenzivn akvakultu e krmen p edstavuje 65 70 n klad

    • 2/ býložravé, plodožravé ryby:

    • - herbivorní

    • - specializace na rostlinnou potravu

    • - filtrace fytoplanktonu (tolstolobik), žraní řas a částí rostlin (tetra rostlinožravá) nebo plodů (tetra plodožravá)

    • 3/ dravé ryby:

    • - piscivorní

    • - vyložení dravci: jihoamerické pirani rodu Pygocentrus, živorodka štikovitá, cichlidy

    • - akvarijní rybky vyžadující živé ryby: - ostnáč jednovousý

    • 4/ druhy karnivorní:

    • - ryby živící se masem jiných živočichů - masožravci

    • a/ živíse bentosem

    • parmička černá, červenoplotvá, červenoocasá

    • b/živí se zooplanktonem

    • - jihoamerické tetry


    V iva akvarijn ch ryb v intenzivn akvakultu e krmen p edstavuje 65 70 n klad

    • c/ živí se hmyzem

    • Halančíci

    • d/ živí se plži

    • péřovci, pestřenec tečkovaný

    • f/ živí se živými rybami - piscivorní

    • živorodka štikovitá, cichlidy, prani

    • g/ živí se mrtvými rybami

    • - pestřenec Neolamprologus callipterus

    • 4/ ryby živící se i šupiny

    • - cichlida rodu Plecotus - jezero Tanganika

    • - piraňa bradatá (Catoprion mento)


    V iva akvarijn ch ryb v intenzivn akvakultu e krmen p edstavuje 65 70 n klad

    • 5/ ryby čističi

    • - zvláštní případ symbiózy

    • - kněžík modroskvrnný

    • - parmička čtyřpruhá (Barbus tetrazona)

    • - čichavec šedý (Trichogaster trichopterus)

    • ryby, které se chtějí čistit zaujímají charakteristické polohy (zvedají skřele nebo na sebe jinak upoutávají pozornost)

    • zajímavý způsob lovu potravy:

      • stříkoun lapavý (Toxotes jaculatrix)- dokáže vystříknout tenký proud vody a jím srazí nad vodou sedící hmyz


    V iva akvarijn ch ryb v intenzivn akvakultu e krmen p edstavuje 65 70 n klad

    Dělení ryb podle způsobu registrace potravy:

    1/ ryby orientující se zrakem:

    - štika obecná (Esox lucius)

    - živorodka štikovitá (Belonesox belizanus)

    2/ ryby orientující se čichem:

    - úhoř říční (Angiilla anguilla)

    - hrotočelci čeledi Mastacembelidae

    - krunýřovci, sumečci

    3/ ryby představující smíšený typ:

    - okoun říční (Perca fluviatilis)

    - kančíci


    V iva akvarijn ch ryb v intenzivn akvakultu e krmen p edstavuje 65 70 n klad

    • Kanibalismus:

    • - je znám u 36 čeledí ryb

    • - postihuje: jikry, larvy, juvenilní i adultní stádia

    • z hlediska vztahu dravce a kořisti dělíme kanibalismus na:

    • a/ filiální kanibalismus: potomstvo je požíráno rodiči

    • b/ sourozenecký kanibalismus (štika, živorodka štikovitá)

    • c/ nepříbuzenský kanibalismus

    • d/ kanibalismus intrakohortní: požírají se ryby stejného stáří

    • e/ kanibalismus interkohorní: starší jedinci požírají mladší


    V iva akvarijn ch ryb v intenzivn akvakultu e krmen p edstavuje 65 70 n klad

    • Druhy krmiv

    • 1/ živá krmiva

    •  a/ pro rybí plůdek

    • nálevníci (např.Paramecium)

    • krásnoočka (Euglena sp.)

    • - vířníci (Rotatoria)

    • - buchnky – naupliová stádia (především Cyclops)

    • - perloočky – (především rod Daphnia)

    • žábronožka solná – naupliová stádia (Artemia salina)

    • - sladkovodní žábronožky (Streptocephalus)


    V iva akvarijn ch ryb v intenzivn akvakultu e krmen p edstavuje 65 70 n klad

    • mikry- háďátka druhu Anguillula rediviva

    • - k chovu se používají plastové nádoby, substrát: ovesné vločky s vodou nebo chlebové těsto

    • - trepky- lze chovat v zavařovací sklenici s odstátou vodovodní vodou, do které se vloží kousky kedlubny nebo brukve řepky

    • - kultura se naočkuje živou násadou trepek

    • - chov se udržuje při teplotě 20 – 23 0C (chránit před sluncem)

    • - krásnoočka- lze chovat v zavařovací sklenici sodstátou vodou, postaví se na světlé místo (ne na příméslunce) a přidá se do ní kultura krásnooček (získají se z kaluží nebo malých rybníčků)


    V iva akvarijn ch ryb v intenzivn akvakultu e krmen p edstavuje 65 70 n klad

    • b/ pro odrostlejší a dospělé ryby:

    • - perloočky čili hrotnatky (Cladocera) zejména rodu Daphnia, Monia x Bosmina – nejsou vhodné (ryby se jimi dusí)

    • - výskyt hlavně koncem jara a počátkem léta

    • - buchanky (Copepoda, Cyclopoida)

    • - výskyt hlavně koncem léta , na podzim i v zimě

    • - lze je uměle chovat v planktonovém bazénu

    • - nitěnky (Tubificidae) - nejpopulárnější krmivo

    • - shlukují se v bahnitých nánosech pod jatkami, mlékárnami

    • žížalice (Lumbriculidae) – nejhojnější :žížalice pestrá (Lumbriculus variegatus)

    • - roupice - dosahuje délky 2 –3 cm

    • - „grindal“ – rychle se množící malé roupice Enchytraeus buchholzi


    V iva akvarijn ch ryb v intenzivn akvakultu e krmen p edstavuje 65 70 n klad

    - žížaly (Lumbricidae)- lze je získat v přírodě nebo udržovat doma

    - chovají se v bedničce s vrstvou hlíny a listím (vlhko)

    - krmí se odpadky z mrkve, kapusty, zelí, květáku…)

    - komáři (Culicidae) – larvy či kukly

    - larvy najdeme ve stojatých vodách, loužích, jímkách na dešťovou vodu (visí na hladině)

    - lze je chovat po nachytání v kádi na zahradě

    - pakomáři (Chironomidae) – nazývají se „patentky“

    - uchovávání: na dně nádobky, kterou dáme do chladnaa každodenně je kropíme

    - „koretry“- larva komára rodu Chaoborus

    - sklovitě průsvitná barva (15 mm dlouhé)

    - výskyt: méně zarostlé tůně a rybníky

    - larva je dravá


    V iva akvarijn ch ryb v intenzivn akvakultu e krmen p edstavuje 65 70 n klad

    • - smýkaný živý hmyz – šváby, cvrčci

    • - lze chovat ve skleněných nebo plastových terárií (substrát: rašelina, noviny, papírové proložky od vajec)

    • - krmí se jablkem, banány a dalším ovocem

    • - banánové mušky (Drosophila melanogaster)- k chovu se používají uzavíratelné baňky

    • - živná kaše: 100g mouky, 90 g cukrového sirupu, 8 – 10 g agaru, 600 ml vody

    • - teplota: 22 – 260C

    • - každý pár má 50 - 70 potomků

    • - samičky mají širší zadeček

    • - chvostoskoci (Collembola) - chytají se v hnijícím listí

    • - chovají se v nálevce nad níž se zavěsí žárovka

    • malé rybky – vyžadují je dravé druhy ryb: živorodka štikovitá - používají se paví očka

    • - blešivci (Gammarus sp.) – korýši dorůstající 15 mm


    V iva akvarijn ch ryb v intenzivn akvakultu e krmen p edstavuje 65 70 n klad

    2/ zpracovaná živá krmiva

    a/ zmražená krmiva

    - rozšířený typ potravy

    - zmrazují se: nitěnky, buchanky, perloočky, pakomáří larvy

    - zmrazením se zabrání vlivu běžných bakterií a choroboplodných zárodků

    - potřebnou dávku krmiva vhodíme přímo do nádrže

    - u choulostivých ryb na teplotu zmrzlou potravu propereme nebo roztavíme


    V iva akvarijn ch ryb v intenzivn akvakultu e krmen p edstavuje 65 70 n klad

    b/ lyofilizovaná krmiva

    - používá se mrazová sublimace a nebo šetrné sušení (šetrná konzervace, při které dochází k minimální destrukci živin

    - při sušení teplota vody nepřesahuje 40°C

    - v potravě jsou zachovány vitamíny a aminokyseliny

    - upravují se: nitěnky, patentky, korýši

    - krmiva neobsahují konzervační činidla

    - při namočení krmivo nabírá odebranou vodu (cca do 2 minut) x pokud by k nabobtnání došlo až v trávicím ústrojí ryb, způsobilo by jim to trávicí potíže

    c/ sušená krmiva

    - nejméně vhodný způsob úpravy krmiva

    - při sušení a skladování dochází k oxidaci tuků, k destrukci vitamínů

    i bílkovin

    - nejčastěji se suší perloočky


    V iva akvarijn ch ryb v intenzivn akvakultu e krmen p edstavuje 65 70 n klad

    • 3/ ostatní krmiva živočišného původu

    • - vařený slepičí žloutek: potěr - (v podobě „mlhy“ ze žloutku rozetřeného mezi prsty)

    • větší ryby – žloutek uvařený v podobě vločkového kapání

    • - hovězí maso nebo maso sladkovodních i mořských ryb (filé) – pro masožravé a všežravé ryby- nejčastěji se zmrazí a pak strouhá hovězí srdce  

    • 4/ umělá krmiva (vločková, granulovaná, tabletovaná)

    • zahraniční používaná krmiva: TetraMin, TetraPhyll, AniMin, Tetra Rubin, Tetra Guppy Food, SAK 50 E, Spirulins Plus, Total Tropical, Total Color, Total Color Marine,Nutrafin Max, Hikari

    • - pro barevné kapry a závojnatky: značka LON, firma Coopens (Karpico), krmiva Danafeed

    • - výhodné používat automatické dávkovače

    • - možno použít i kompletní směsi určené pro produkční akvakultury (pozor na obsah tuku!!!)


    V iva akvarijn ch ryb v intenzivn akvakultu e krmen p edstavuje 65 70 n klad

    • Přirozená potrava akvarijních ryb

    • kaprivité ryby - omnivorní ryby, potrava smíšená bohatší na sacharidy

    • pancéřníčci, anténovci a sumci – potrava bohatá na bílkoviny nacházející se u dna (nitěnky a larvy pakomárů)

    • východoafrické cichlidy – živočišná potrava (větší plankton, jiné ryby, šupiny ryb) s menším podílem rostlinné potravy

    • cichlidy jihoamerické – potrava bohatá na živočišnou složku

    • halančíci – hlavní potravou hmyz

    • labyrintky – živočišná potrava s větším podílem rostlinné potravy


    V iva akvarijn ch ryb v intenzivn akvakultu e krmen p edstavuje 65 70 n klad

    • Růst a věk ryb

    • nerovnoměrný růst v populaci je vyvolán dvěma základními faktory:

    • 1/ genetický faktor: růst jedince je v souladu se svými individuálními a druhovými dědičnými vlohami

    • 2/ ekologický faktor: - při odchovu většího množství potěru dochází k rozdělení potěru do 3 kategorií:

    • 1/ rychlý růst

    • 2/ střední růst

    • 3/ pomalý růst

    • s rozdílným růstem se zvyšuje mortalita (úmrtnost) - způsobená kanibalismem

    • proto je důležité potěr třídit podle velikosti

    • na růstu se podílí i hormonální vlivy (hormon tyroxin produkovaný štítnou žlázou stimuluje růst)


    V iva akvarijn ch ryb v intenzivn akvakultu e krmen p edstavuje 65 70 n klad

    • Růst a věk ryb

    • rozměr nádrže ovlivňuje velikost, kterou mohou rybky dosáhnout (čím je velikost nádrže větší, rybky dosahují větších velikostí)

    • růst závisí na: teplotě vody

    • dostatku a kvalitě potravy

    • obsahu kyslíku ve vodě

    • množství metabolických zplodin

    • salinitě

    • Fenomén Rosy Lee:

    • - vyšší optimální tv – vyšší metabolismus ryb – vyšší růst – nižší věk ryb

    • nejrychleji rostoucí ryby dosáhují nejnižšíhověku a brzy hynou

    • - význam pro akvaristu: snažíme se chovat ryby spíše v nižších teplotách(v rámci rozpětí vhodných hodnot)


    V iva akvarijn ch ryb v intenzivn akvakultu e krmen p edstavuje 65 70 n klad

    • Růst a věk ryb

    • Délka života:

    • - halančíci: několik týdnů až měsíců (v akv. několik let)

    • - tetry: 4 – 12 let

    • - parmičky: 5 – 19 let

    • - labyrintní ryby: 6 – 11 let

    • cichlidy: 5 – 17 let

    • sumci, pancéřníčci a krunýřovci: 5- 15 – 25 let

    • Pohlavní dospělost:

    • - halančíci dospívají během několika týdnů

    • - tetry, parmičky a labyrintky dospívají během několika měsíců

    • - cichlidy dospívají v prvním až druhém roce života


    V iva akvarijn ch ryb v intenzivn akvakultu e krmen p edstavuje 65 70 n klad

    Hodnocení růstu

    Přírůstek

    - hodnocení podle zvýšení délky a hmotnosti těla

    - absolutní skupinový - přírůstek všech ryb v dané skupině

    - absolutní kusový - přírůstek na 1 rybu

    - absolutní skupinový přírůstek = hmotnost ryb na konci období - hmotnost ryb na začátku období

    - relativní přírůstek = (absolutní přírůstek/ hmotnost na začátku období) * 100

    Účinnost bílkovin (PER) – Protein Efficienty Ratio

    - vyjadřuje vztah mezi množstvím přijatých bílkovin a hmotnostním přírůstkem (PER se pohybuje od 4 - 8 g bílkovin na 10 g přírůstku ryb).


    V iva akvarijn ch ryb v intenzivn akvakultu e krmen p edstavuje 65 70 n klad

    • Hodnocení růstu

    • SGR

    • - Specifická rychlost růstu (Specific growth rate)

    • - SGR = [(W2-W1)1/t-1]*100 (%.d-1)

    • FCR

    • - koeficient konverse krmiva (feed conversion ratio)

    • - kolik bylo vynaloženo krmiva na jednotku přírůstku

    • FCR = spotřeba krmiva/ přírůstek(g/g)

    • FCE

    • - efektivita konverse krmiva (feed conversion efficiency)

    • - kolik přiroste z 1 kg nebo g krmiva

    • - FCE = přírůstek / spotřeba krmiva (g/g)


    V iva akvarijn ch ryb v intenzivn akvakultu e krmen p edstavuje 65 70 n klad

    Hodnocení růstu

    Fultonův koeficient

    - koeficient vyživenosti podle Fultona

    - stanovuje výživný stav ryby v daném časovém okamžiku

    - může být hmotnostní nebo délkový

    - FC= (W/TL3)*100

    Stravitelnost

    - stupeň využití přijaté potravy

    - stanovení: rozdíl mezi živinami v krmivu a exkrementech ryb.


  • Login