Základy ekonomiky

1. Základy ekonomiky 3. ročník

2. Mezinárodní integrace ČR • Všeobecná dohoda o clech a obchodu GATT • GeneralAgreement on Tariffs and Trade • mezinárodní dohoda ne organizace • působila ve světovém hospodářství v letech 1947 – 1995 • původní záměr – provizorium, než vznikne organizace

3. GATT • jejím úkolem bylo zajistit rozvoj mezinárodního obchodu • postupné odstranění veškerých překážek, které bránily obchodu se zbožím • snižování a odstranění cel • vše se projednávalo na konferencích, kterým se říkalo „kola jednání GATT“

4. GATT • poslední kolo - Uruguayské trvalo 7 let (1986 – 1994), projednávaly se problémy, které se nikdy dříve neprojednávaly: • obchod se službami • obchodní aspekty práv k duševnímu vlastnictví • upravení řešení vzájemných obchodních sporů • vznik nové obchodní organizace • výsledkem vznik WTO

5. GATT • Zásady GATT: • nediskriminace (poskytne-li kterákoli smluvní strana nějakou výhodu jiné zemi, musí tuto výhodu poskytnout i všem dalším smluvním stranám GATT) • liberalizace obchodu (volný mezinárodní obchod) • podpora konkurence • omezení protekcionismu (snižování překážek mezinárodního obchodu) • reciprocita

6. WTO • Světová obchodní organizace WTO • funguje od 1. 1. 1995, v tomto roce souběžně s GATT • vznikla jako nástupnická organizace • mezinárodní instituce, která má působit trvale v oblasti podpory mezinárodního obchodu na základě mezinárodních dohod • má dohodu o spolupráci s OSN

7. WTO • v současné době má WTO 134 členských zemí + 39 zemí usiluje o členství (např. Čína a Rusko nejsou členy z politických důvodů) • jedním z hlavních úkolů je vytvoření předpokladů pro řešení obchodních sporů a tím předejít vzniku obchodních válek • vytvořen soudní tribunál, který za poslední 2 roky vyřešil 132 obchodních sporů

8. WTO • činnost WTO se neomezuje pouze na mezinárodní obchod se zbožím, • zabývá se i otázkami pohybu služeb, • duševním vlastnictvím • snaží se řešit i otázky obchodování se zemědělskými výrobky

9. WTO • uplatňuje se zásada nediskriminace členských zemí • pomocí tzv. Doložky nejvyšších výhod • zásada srovnání cizí a domácí ekonomiky (zásada parity) • se zahraničním zbožím se musí zacházet stejně jako se zbožím domácím (stejné daňové sazby, stejné předpisy o distribuci, zdravotní normy apod.)

10. Světová banka • mezivládní organizace, • vznik v roce 1944 v městě BrettonWoods • sídlo má od roku1945 ve Washingtonu, • 182 členů, • je nejvýznamnější institucí v oblasti mezinárodního pohybu kapitálu • důvodem vzniku bylo získat kapitál na obnovu ekonomiky po II. světové válce

11. Světová banka V 60. letech se tento úkol změnil: • hlavní náplní je napomáhat dlouhodobými úvěry rozvoji a strukturální přestavbě ekonomik svých členů (zejména rozvojovým zemím) • vlastníky jsou vlády zúčastněných členských zemí

12. Světová banka • banka získává peněžní prostředky • ze základních vkladů členských zemí • z emise obligací, které si mohou koupit jak soukromé osoby, tak veřejné a vládní instituce • banka poskytuje úvěry • vládám i soukromým společnostem především v rozvojové části světa • nemůže je získat ani FO ani bohatá země • doba splatnosti úvěru je 12-15 let

13. Mezinárodní měnový fond • International Monetary Fond • byl ustanoven na mezinárodní konferenci v Bretton Woods v roce 1944 spolu se Světovou bankou IBRD), s níž má shodnou členskou základnu • spolu s IBRD jsou nejvýznamnějšími mezinárodními a ekonomickými institucemi

14. Mezinárodní měnový fond • důvodem vzniku byla: • potřeba koordinovat měnovou spolupráci zemí po II. světové válce a zabránit tak měnovému chaosu • potřeba vytvořit prostředí, ve kterém by se rozvíjel mezinárodní obchod • potřeba podporovat stabilitu měnových kurzů • potřeba vytvoření instituce, která by pomáhala zemím v případě deficitu platební bilance

15. Mezinárodní měnový fond • základním úkolem je zmírňovat stupeň nerovnováhy platebních bilancí a tuto dobu nerovnováhy zkracovat • zdrojem financování jsou příspěvky členských zemí, jejich výše se určuje podle velikosti a síly dané členské země (podle HDP) • v současné době se potýká s nedostatkem financí

16. Mezinárodní měnový fond • úloha MMF od 90. letech: • v 2. polovině 90. let nastaly 4 významné krize a od té doby se pravidelně objevují (hypoteční krize v USA 2008-2009) • dva hlavní úkoly • poradenství - co dělat, aby se předešlo vzniku finančních krizí • zaúvěrování -zmírnit průběh už nastupující finanční krize

17. OECD • Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj • vznik v roce 1961, sídlo v Paříži, 30 zemí včetně ČR,vyspělé tržní ekonomiky • úkolem je napomáhat mez. obchodu a celkovému rozvoji členských i nečlenských zemí, hlavním cílem je liberalizace mez. obchodu a financí • každý rok vydává ekonomické analýzy a hodnocení hospodářských výsledků jednotlivých zemí

18. OSN • Organizace spojených národů • vznik 1945 v San Francisco, hlavní sídlo New York,členem 192 zemí • výkonný orgán Rada bezpečnosti OSN • hlavní cíl: udržení světového míru a bezpečnosti • zahrnuje dalších 42 organizací, nejznámější: • UNICEF, UNESCO, ILO, FAO, WHO, IMF, IBRD

19. Vznik Evropské unie • Po 2. světové válce chtěli Evropané zajistit trvalý mír. Cestou k tomuto cíli byla sjednocená Evropa. • Francouzský ministr zahraničí Robert Schuman • sestavil plán na usmíření Německa a Francie a na sjednocení Evropy. • Na základě Schumanovy deklarace vzniká v roce 1952 ESUO • Evropské sdružení uhlí a oceli, které má bránit pronikáni americké oceli do Evropy

20. Členské země ESUO • Belgie • Nizozemí • Lucembursko • Francie • Itálie • Německo

21. ESUO

22. Vznik EU • V roce 1957 pak země Beneluxu, Itálie, Francie a Německo založily • další ekonomické integrace, a to: • Evropské hospodářské společenství (EHS) • Evropské společenství pro atomovou energii (EURATOM)

23. Vznik EU • 1. tzv. západní vlna rozšíření integračního procesu • 1973 • Velká Británie • Irsko • Dánsko

24. První vlna

25. Evropský měnový systém • 1979 • kurzy měn členských zemí, byly na sebe navzájem navázány • společnou měnovou jednotkou byla tzv. ECU - European Currency Unit • byla složena z určitého podílu měn všech členských zemí • sloužila pro mezinárodní bezhotovostní platební styk

26. Vznik EU • 1985 • Vznik Schengenského prostoru • zrušení kontrol na hranicích mezi členskými zeměmi • mimo Velkou Británii a Irsko • dohodu podepsaly i Norsko a Island

27. Vznik EU • 2. tzv. jižní vlna rozšíření integračního procesu • 1986 • Řecko • Španělsko • Portugalsko

28. Druhá vlna

29. Maastrichtská smlouva • 1992,smlouva o vzniku EU • Maastrichtská kritéria přístupu (konvergenční kriteria) • Míra inflace nesmí překročit 1,5% nad průměr tří nejlepších členských států. • Celková zadluženost státu nesmí překročit 60% HDP. • Roční schodek veřejných rozpočtů nesmí být více než 3% z HDP. • Úroková míra se nesmí odchýlit o více než 2% od průměru tří nejlepších států. • Měnová stabilita - dva roky před vstupem stát nesmí devalvovat kurz

30. Vznik EU • 3. tzv. severní vlna rozšíření integračního procesu • 1995 • Švédsko • Finsko • Rakousko

31. Třetí vlna

32. Vznik EU • 4. tzv východní vlna rozšíření integračního procesu • 2004 • Česko • Slovensko • Maďarsko • Polsko • Slovinsko • Litva • Lotyšsko • Estonsko • Kypr,Malta

33. Čtvrtá vlna

34. Vznik EU • 2007 • Rumunsko • Bulharsko • poslední přijaté členské země • kandidáti pro vstup • Chorvatsko • Makedonie • Turecko

35. Stávající podoba EU

36. Pilíře EU • První „pilíř“ = Evropská společenství • označuje primární a sekundární právo Evropské unie, týká se mimo jiné ekonomických, sociálních a ekologických záležitostí. • Druhý „pilíř“ = společná zahraniční a bezpečnostní politika • Třetí „pilíř“ = spolupráce v oblasti vnitřní bezpečnosti a justice

37. Orgány EU • prezident EU • Evropská rada • Evropský parlament • Evropská komise • Rada Evropské unie

38. Evropská rada • určuje směr politiky Evropské unie • sama o sobě však nemá pravomoc schvalovat právní předpisy • v čele Evropské rady stojí • dále ji tvoří nejvyšší představitelé členských států • předseda Evropské komise • zasedá po dobu několika dní, nejméně každých 6 měsíců v roce

39. Evropská komise • usiluje o obranu zájmů Evropské unie jako celku • navrhuje nové zákony • Parlament a Rada je schvalují • komise a členské státy zákony provádějí • komise dohlíží na to, aby se v členských státech náležitě uplatňovaly

40. Další orgány a instituce EU • Soudní dvůr EU • Evropská centrální banka • Evropský účetní dvůr • poradní instituce pro EP, Radu EU a Komisi • mají konzultativní funkci, v některých předepsaných případech je konzultace povinná. • Hospodářský a sociální výbor • Výbor regionů

41. Rozpočet EU – zásady tvorby • zásada jednotnosti a správnosti rozpočtu • zásada ročního rozpočtu – od 1. ledna do 31. prosince • zásada vyrovnanosti • zásada zúčtovací jednotky - euro • zásada obecnosti • zásada specifikace • zásada řádného finančního řízení • zásada průhlednosti

42. Rozpočet EU • Evropský rozpočet je společným dílem všech tří hlavních institucí EU. • Návrh rozpočtu sestavuje Evropská komise (většinou v dubnu), • předkládá ho poté Radě ministrů financí (ECOFIN), která může do návrhu vnést změny • následně ho předává k projednání Evropskému parlamentu • ten může návrh Rady přijmout, navrhnout další změny, nebo jako celek odmítnout.

43. Příjmy rozpočtu EU • tradiční vlastní zdroje • cla z obchodu se třetími zeměmi vybraná podle společného celního tarifu • dávky (cla) uvalené na dovoz zemědělských produktů, • dávky uvalené na cukr a izoglukózu • z daně z přidané hodnoty • zdroj založený na hrubém národním důchodu členských států

44. Příjmy rozpočtu EU • další zdroje • přebytky z předcházejícího roku • příjmy z administrativních operací institucí • úroky z opožděných splátek • sankce apod.

45. Výdaje EU • V celkových výdajích rozpočtu EU jsou obsaženy výdaje všech evropských institucí, • největší část představují výdaje Komise, neboť ty zahrnují nad rámec administrativních výdajů Komise také všechny výdaje na politiky EU • např. na zemědělství a rozvoj venkova, • politiku soudržnosti, • vnější vztahy, • výzkum, • životní prostředí a další.