1 / 45

Stav energetiky ve světě a výsledky konference WEC v Římě Praha, 19. června 2008

Stav energetiky ve světě a výsledky konference WEC v Římě Praha, 19. června 2008. Obsah. 3. energetická revoluce a její aspekty.

Download Presentation

Stav energetiky ve světě a výsledky konference WEC v Římě Praha, 19. června 2008

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Stav energetiky ve světě a výsledky konference WEC v Římě Praha, 19. června 2008

  2. Obsah

  3. 3. energetická revoluce a její aspekty • V současné době prochází světová energetika obdobím výrazných změn s převážně dlouhodobým charakterem. Tato tzv. 3. energetická revoluce má několik klíčových aspektů: • Dramatický růst cen energií v důsledku rychlého ekonomického růstu v rozvíjejících se zemí • Limitované zásoby fosilních zdrojů energie a jejich nerovnoměrné regionální rozdělení • Demografický růst (navýšení o 3 miliardy do roku 2050) • Klimatické změny • Způsob, jakým bude tento bezprecedentní souběh dlouhodobých. trendů probíhat, předurčí naši společnou energetickou budoucnost v globálním měřítku.

  4. Klíčové vlivy formující energetickou budoucnost světa • Jedna z hlavních studií WEC zpracovaná v rozmezí let 2005 až 2007 „Rozhodnutí o budoucnosti: Scénáře energetické politiky do roku 2050“ definuje čtyři klíčové aspekty ovlivňující budoucí energetiku: • Požadavky vyplývající z poptávky • Schopnost nabídky uspokojit poptávku • Environmentální aspekty energetiky • Politické aspekty energetiky

  5. Požadavky vyplývající z poptávky • Spotřeba primárních energetických zdrojů se do roku 2050 téměř zdvojnásobí, přičemž do roku 2030 vzroste o 50 %. • Téměř 80 % tohoto nárůstu bude i nadále kryto z fosilních zdrojů. Miliardy tun ropného ekvivalentu Biomasa Uhlí Ropa Plyn Jádro Voda Ostatní obnovitelné zdroje Zdroj: IEA

  6. Požadavky vyplývající z poptávky Zároveň je očekáván značně nerovnoměrný vývoj poptávky z regionálního hlediska s důrazem na rozvíjející se země. Světová spotřeba energie:země OECD a mimo OECD Spotřeba energie v zemích mimo OECD po regionech Zdroj: IEA

  7. Požadavky vyplývající z poptávky Čína a Indie budou přispívat ke globálnímu zvýšení poptávky po primárních energiích více jak 40 % do roku 2030 Zvýšení poptávky po primárních energiích a investicích mezi roky 2005 a 2030 z hlediska podílu na celkové světové poptávce Zdroj: IEA

  8. Požadavky vyplývající z poptávky Ropné importy Číny dosáhnou 13 mil. barelů denně, neboť počet automobilů vzroste z dnešních 20 na 140 / 1 000 obyvatel Zdroj: IEA

  9. Požadavky vyplývající z poptávky • Poptávka po elektřině předstihne poptávku po primárních zdrojích a její nárůst bude činit do roku 2030 cca 100%. • V zemích jako Indie a Čína se očekávají nárůsty až o 400%. Světová výroba elektřiny po regionech, 1980 až 2030 Zdroj: IEA

  10. Schopnost nabídky uspokojit poptávku • Teoretická životnost energetických surovin závisí v podstatě na stávajících zásobách, nových rezervách a vývoji spotřeby. • Graf naznačuje teoretickou životnost při stávající úrovni spotřeby a započítání buď jen stávajících rezerv nebo i teoretických rezerv. Zdroj: WEC

  11. Schopnost nabídky uspokojit poptávku Nerovnoměrnost regionální rozložení zásob primárních energetických surovin ještě podtrhuje efekt nerovnoměrného očekávaného vývoje poptávky po energiích. Pozn. V materiálech WEC je Rusko započítáváno do Evropy. Zdroj: WEC

  12. Schopnost nabídky uspokojit poptávku Těžba ropy mimo členy OPEC vyvrcholí okolo roku 2015, přičemž podstatná část dalších dodávek bude zajišťována OPEC Zdroj: IEA

  13. Schopnost nabídky uspokojit poptávku Ověřené zásoby zemního plynu k 1.7.2007: 183 000 mld. m3 Zdroj: Cedigaz

  14. Schopnost nabídky uspokojit poptávku V poslední době jsme svědky dramatického globálního zvyšování cen klíčových energetických surovin a potažmo i elektřiny, které patrně bude pokračovat i v budoucnu. ?

  15. Schopnost nabídky uspokojit poptávku • Rozvoj poptávky po elektřině si vyžádá značný růst instalovaného výkonu elektrárenských zdrojů. • Ve světovém měřítku to znamená ročně uvést do provozu elektrárny s instalovaným výkonem cca 240 000 MW. Zdroj: IEA

  16. Finanční požadavky pro uspokojení energetické poptávky Přepokládaný rozvoj si vyžádá zcela mimořádné investice, které se odhadují do r. 2030 na celkem na 21,9 trilionů USD. Zdroj: IEA

  17. Finanční požadavky pro uspokojení energetické poptávky Z těchto 22 trilionů USD připadne přes polovinu na rozvojové země, 17% na Čínu a dalších 5 % na Indii Zdroj: IEA

  18. Politické aspekty energetiky • Zajištění a pokrytí energetických potřeb je výzvou pro energetické politiky jednotlivých zemí, přičemž tyto politiky by měly vyváženě naplňovat tři stěžejní cíle: • „Accessibility“ (Dostupnost) – ve smyslu zajištění spolehlivé dodávky energií a souvisejících služeb za ceny, které jsou sociálně únosné a zároveň reflektují veškeré související náklady a motivují k nebytným investicím. • „Availability“ (Zajištěnost) – ve smyslu zajištění kvality a spolehlivosti a plynulosti dodávek energií, včetně citlivé diverzifikace využívaného energetického portfolia. • „Acceptability“ (Přijatelnost) – ve smyslu respektování sociální a zejména environmentální dimenze fungování energetiky jak na lokální, tak na globální úrovni, s důrazem na zajištění udržitelného rozvoje.

  19. Politické aspekty energetiky • Pro budoucí tvorbu energetických politik je nezbytné (mimo jiné) brát v úvahu tyto skutečnosti: • Žádný energetický zdroj nevyřeší v daném okamžiku všechny světové problémy a je nezbytné počítat se všemi potenciálními alternativami. • Žádná politika či aplikovatelná měřítka nejsou schopny poskytnout dokonalé všestranné řešení. Každé řešení má své výhody i nevýhody. • Žádná opatření, i když někde vykazují uspokojivé výsledky, nejsou univerzální a v jiném prostředí mohou naprosto selhat. • Pro realizaci opatření a nezbytných investic je zapotřebí nastolit efektivní, konzistentní a předvídatelnou prostředí a politiku. • Naprosto nezbytná bude mezinárodní spolupráce na tomto poli.

  20. Environmentální aspekty energetiky • Mezi nejdůležitější aspekty je považována nutnost dostatečné redukce emisí skleníkových plynů. • Neexistuje automatická závislost mezi ekonomickým růstem a potřebou energií nebo mezi potřebou energií a objemem emisí. • Významná je Podpora postupného přechodu na nízko-materiálové, nízkoenergetické a nízko-emisní technologie. • Ve střednědobém horizontu lze nejefektivněji snížit uhlíkovou náročnost právě v energetice (existence vhodných technologií), než v dopravě, kde je toto možné obtížně a až v dlouhodobém horizontu (investice, technologie, změna chování spotřebitelů). Zdroj: WEC

  21. Environmentální aspekty energetiky Očekává se, že cca 60% nárůstu globálních emisí CO2 mezi roky 2005-2030 bude vyprodukováno v Číně a Indii. Kumulativní emise CO2 související s energetikou Zdroj: IEA

  22. Environmentální aspekty energetiky • WEC předpokládá, že pokud budou přijata vhodná politická opatření a využity vhodné technologie, růst emise skleníkových plynů může být v krátkodobém horizontu snížen, jejich absolutní objem může být stabilizován ve střednědobém horizontu a snížen v dlouhodobém horizontu. • I. etapa (snížení růstu emisí do roku 2015) – důraz na snížení uhlíkové náročnosti zejména energetiky (zejména elektroenergetiky). Mezi aplikované nástroje patří uhlíkové daňové kredity zaměřené na podporu investic, specifická schémata podpory nízkouhlíkové výroby elektřiny a podpoře obnovitelných zdrojů v rámci energetického portfolia. • II. etapa (stabilizace objemu emisí v letech 2015 až 2030) – založená na odstranění závislosti ekonomického růstu a objemu emisí, další intensifikaci nástrojů fáze I. a využití již komerčně využitelných jaderných elektráren nové generace, technologie CCS a nízko či bezemisních elektráren. • III. etapa (2030 až 2050) – Nastolení post uhlíkové ekonomiky, navyšování energetických potřeb za současného snižování emisí nejen v energetice, ale taktéž v dopravě.

  23. Environmentální aspekty energetiky Např. IEA předpokládá, že emise CO2 by bylo možno za předpokladu přijetí odpovídajících opatření snížit o cca 19 mld. tun. do roku 2030. Zdroj: IEA

  24. Environmentální aspekty energetiky Čína se stane největším emitentem skleníkových plynů v roce 2007, zatímco Indie dosáhne třetí příčky v roce 2015 Zdroj: IEA

  25. Scénáře energetické politiky do roku 2050 • WEC počítá v rámci budoucího energetického vývoje z hlediska energetické politiky se čtyřmi základními scénáři. • Scénáře se liší především aplikovanýmipolitikami závisejícími na úrovni vládní angažovanosti a spolupráce / integrace • Vládní angažovanost je v dimenzích: • Malá • Velká • Spolupráce a integrace se chápe formou: • Spolupráce mezi vládami • Spolupráce veřejného a soukromého sektoru (PPP) • Dohody napříč soukromým sektorem (mezi podniky)

  26. Scénáře energetické politiky do roku 2050 • Charakteristiky scénáře „LEV“ • Značná aktivita vlád a veřejného sektoru doprovázená úzkou a intenzivní spoluprací / integrací • Dochází ke sdílení technologií a vědomostí. • Účinně se omezuje nedostatek energie v chudých částech světa. • Omezení emisí skleníkových plynů je řešeno na mezinárodní úrovni, přičemž může mít částečné negativní dopady na HDP. • Náklady na transformaci energetiky se rozdělí mezi všechny státy (exportéry energií i importéry). • Charakteristiky scénáře „SLON“ • Významná účast státu / vlád, ale minimální kooperace / integrace • Hlavní prioritou politik je zajištění energetické bezpečnosti, diverzifikace paliv a ekonomického růstu. • Zajištění surovin se děje na bilaterální bázi (mezi jednotlivými státy) • Důraz na využití uhlí (bez aplikaci čistých technologií), jaderné energie a obnovitelných zdrojů

  27. Scénáře energetické politiky do roku 2050 • Charakteristiky scénáře „ŽIRAFA“ • Minimální vládní angažovanost provázená vysokou mírou spolupráce a integrace. • Postupné odstraňování bariér mezinárodního obchodu. • Efektivní výměna technologií a know-how. • Environmentální otázky řešeny na národní či regionální úrovni. • Vzrůstající závislost na uhlí zvyšuje emise skleníkových plynů. • Nebezpečí energetických šoků, které ovšem nejsou kritické pro světovou ekonomiku. • Charakteristiky scénáře „LEOPARD“ • Minimální úroveň vládní angažovanosti a kooperace / integrace. • Světový obchod s energiemi a surovinami omezen tržními bariérami. • Omezené sdílení know-how a přesun technologií • Minimální změny ve stávajících energetických politikách. • Na situaci profitují země s dostatečnými energetickými surovinami

  28. Scénáře energetické politiky do roku 2050 Regionální aspekty jednotlivých scénářů

  29. Scénáře energetické politiky do roku 2050 Srovnání výsledků jednotlivých scénářů Zdroj: WEC

  30. Závěr Jak zmírňovat náchylnost k energetickým krizím (zmírňování energetické zranitelnosti):

  31. Energetické problémy EU • Rostoucí závislost na energetických dovozech • Nedostatek výrobních elektrárenských kapacit • Potřeba retrofitů stávajících elektráren (prodloužení životnosti, zlepšení účinnosti, snížení emisí) • Nedostatek nových dopravních kapacit pro dovoz plynu (terminály LNG, plynovody) • Obrovská finanční potřeba pro zajištění potřebných investic Zdroj: IEA

  32. Charakteristika čtyř energetických scénářů WEC v Evropě • Společné indikátory pro scénáře: • Politický kontext • Energetická bezpečnost (adekvátnost systémů, dodávky ze zdrojů) • Tržní síly (soutěž/konkurence, úroveň cen) • Životní prostředí / změna klimatu (výstupy, náklady) • Energetický mix (zdroje, účinnost, efektivita, přemístitelnost) Silně angažovaná vláda Spolehlivá / sebejistá Evropa Uzavřené pevnosti v Evropě Nacionalismus Globalizace Konkurence v Evropě Uzavřené skupiny v Evropě Málo angažovaná vláda

  33. Výchozí pozice České republiky (I.) • Jak česká energetika a potažmo celá ekonomika je velmi citlivá na globální změny provázející 3. energetickou revoluci • Relativně malá energetika, ale zároveň velmi otevřená a propojená s ostatními trhy • Omezené domácí energetické zdroje, závislost na importech (ropa, zemní plyn) • Velká energetická náročnost ekonomiky • Rostoucí životní úroveň a HDP – kontinuální zvyšování poptávky po energii • Nutno v krátkém období jednorázově obnovit elektroenergetické výrobní kapacity • Zároveň je ČR jako člen EU spolu-zodpovědná za evropskou energetickou politiku • Nejen za její naplňování, ale i za její formování! • Závazky na poli energetiky a životního prostředí tak jistým způsobem omezují, či přinejmenším předurčují volbu budoucích energetických opcí

  34. Výchozí pozice České republiky (II.) • Možné přínosy českého předsednictví v oblasti energetiky a klimatu: • ČR bude pověřena vedením agendy EU včetně vysoce prioritních oblastí Energie a Klima • Národní priority nejsou v rozporu s EU agendou: Bezpečná a udržitelná energie a Klimatické změny • Národní postoje v porovnáním pozice EU: • Energie: úzká komplementarita (stejné národní strategické obavy) • Klima: ještě částečně asymetrické v evropském kontextu (Ale: zásadní postoj o důležitosti klimatických změn PM přijat) • Široká evropská ekologická agenda (včetně čistoty ovzduší) • V oblasti klimatu: česká delegace bude pověřena přípravou a vyjednáváním post-Kyotského režimu (v úzké spolupráci s Francii a Švédskem) • Jednání s členskými zeměmi EU, USA, Japonskem a skupinou OECD, ale i s Čínou, Indií, Ruskem, Ukrajinou a se skupinami rozvojových zemí - vyžaduje vyjednávací kredibilitu • Začátek příprav v prosinci na Bali pokračuje za české účasti směrem ke Kodani (prosinec 2009)

  35. Vybrané dopady energetické revoluce na českou energetiku / ekonomiku • Globální dopady: • Tlak na zvyšování ceny elektřiny a zvyšování požadavků na kapacitu jejího přenosu • Tlak na zvyšování cen primárních energetických surovin (ropa, zemní plyn, uhlí) • Tlak na zvyšování cen energetických investičních celků + prodlužování realizace investic z titulu kapacitního přetížení dodavatelů • Dopady související se specifiky evropské energetické politiky: • Snaha o internalizaci externalit – zdanění elektřiny a energetických produktů • Podpora obnovitelných zdrojů energie a její nepřímé efekty (zemědělství) • Liberalizace trhu s elektřinou a zemním plynem • Po počáteční deregulaci opětovné zvyšování regulace energetického sektoru • Nákladové efekty evropského systému obchodování s povolenkami CO2 • Výsledkem je zvýšené riziko a nejistota jak pro nabídkovou stranu, tak pro stranu poptávkovou …

  36. Kterého scénáře lze v ČR dosáhnout? • Scénář Lev • Poskytuje nejlepší výstupy, ale jeho realizace je pravděpodobná pouze v případě blížící se energetické krize (tu si zatím nikdo nechce připustit) – opožděná svornost přitom není řešením. • Scénář Leopard • Je pro ČR v podstatě nereálný – bylo by nutné rezignovat na regulaci v environmentální oblasti. • Scénář Žirafa • Je málo pravděpodobný ze stejných důvodů jako Leopard. • Scénář Slon • Přesouvá vše na vládu a nikdo nekooperuje. • Klíčem k úspěchu je dosažení kompromisu založeném na reálných cílech, jejich rozumném a včasném naplnění ekonomicky únosným způsobem a zachování strategické flexibility při nejistém vývoji světa. • Environmentální legislativa a regulace. • Kooperace/integrace v sektoru. • Vládní angažovanost pro rozvoj, trh a osvětu.

  37. Závěry 20. světového kongresu WEC • „Dosažení udržitelné budoucnosti energetiky bude vyžadovat nebývalou úroveň globální součinnosti mezi průmyslem (energetikou) a vládami a hlubší integraci regionálních a mezinárodních energetických trhů.“ • 3. energetická revoluce je za určitých podmínek zvládnutelná • Stěžejní pozice fosilních paliv přetrvá i do budoucna • Význam jaderné energie se bude postupně zvyšovat • Nominace WEC pro zastřešení souvisejících klíčových aktivit: • Omezení skleníkových plynů + zajištění stabilních cen „uhlíkatých“ látek • Pravidla obchodu a investic v energetice + realistická návratnost • Širší zapojení vlád / partnerství veřejné a soukromé sféry

  38. Závěr • Světové zásoby primárních energií jsou dostatečné na to, aby uspokojily poptávku v krátkodobém a střednědobém horizontu. • Problém ovšem bude jak překlenout nerovnoměrnost mezi místy výskytu surovin a jejich největší spotřebou • Vzhledem k tomu, že nárůst potřeby primárních energetických zdrojů bude pokryt především fosilními palivy, je třeba vyřešit otázku emisí skleníkových plynů. • Hlavní faktorem budou vysoké ceny energií, které povedou k větší energetické účinnosti a větším investicím do infrastruktury • Zároveň je ovšem třeba klást důraz na investice (soukromé i veřejné) do výzkumu a vývoje nových čistých a efektivnějších technologií. • Klíčová doporučení WEC nezbytná k naplnění vize udržitelného energetického rozvoje: • Jasné stanovení „motivující“ cenu „uhlíku“ srozumitelnou pro investory i trhy • Intenzivnější mezinárodní spolupráce v oblasti transferu technologií • Zvýšení energetické efektivnosti napříč celým energetickým hodnotovým řetězcem • Užší integrace energetických trhů v regionální i globální rovině • Stanovení stabilních a férových pravidel energetického trhu

  39. Závěr • Energie + Klima = Příležitosti pro business • Stávající trendy vytváří dvojí efekt pro hospodářské subjekty: • Splnění nároků vyplývajících z NAP (obranná strategie) • Ekonomické příležitosti: export (pro-aktivní strategie) • NAP - Strategické volby průmyslu: • Úspory energie (první krok, nízkonákladový, 10% úspor bez většího úsilí) • „Koupit si čas“ pro provedení energetických a emisních auditů a vypracování strategie • Investice do nízko-materiálových, nízko-energetických, nízko-emisních technologií • Obchodování s emisemi (nákup/prodej) • Energetická opatření uvnitř podniků: • Materiálové, energetické a emisní audity • Podniková emisní strategie (úspory, prodej/nákup povolenek) • Technologická opatření, inovace, V&V • Investiční rozhodování se zahrnutím vlivu cen povolenek • Ekologická oblast vytváří velký prostor pro vývoz českých ekologických služeb a technologií • Klima jako nový a potenciálně důležitý instrument exportní politiky průmyslu • Podíl ekologických technologií na českém vývozu: pouze 1,5% (!) • MŽP: Katalog českých ekologických služeb a technologií • Zahrnutí ekologických služeb a technologií do Rozvojové spolupráce

  40. Závěr • Klíčová doporučení: • Stanovit reálné cíle /směrné hodnoty – nastavení pravidel pro investice, přenos technologií, obchod, koordinované řešení environmentálních otázek. • Řízení komplexních změn s využitím partnerství – zejména veřejného a soukromého sektoru • Mobilizace strany poptávky – rozvoj a transfer technologií, doprava, stavebnictví, bydlení apod. • Energetický leadership – směr a vize rozvoje, pravidla, stimuly a alokace zdrojů v souladu s naplňováním vize. • Globální klíčová poselství: • Dialog, jednání a workshopy jsou důležité, ale rozhodující je schopnost přenést poznatky do smysluplných akcí. • Je zapotřebí nová úroveň energetické politiky, regulace a investice, pokud máme dosáhnout udržitelnost v rámci let 2035 až 2050. • Je nezbytné, aby se veřejné a soukromé subjekty vzájemně angažovaly a formovaly partnerství. Která zajistí dosažení cílů „3 A“: • „Accessibility“ (Přístupnost) • „Availability“ (Dosažitelnost) • „Acceptability“ (Přijatelnost)

  41. Energetický komitét ČR / WEC Budova ČEPS, Elektrárenská 2 CZ-101 52 Praha 10 Tel: +420 211 044 870 Fax: +420 211 044 330 E-mail: info@wec.cz Website:www.wec.cz World Energy Council 1-4 Warwick Street, London W1B 5LT Tel: +44 20-7734 5996 Fax: +44 20-7734 5926 E-mail: info@worldenergy.org Website: www.worldenergy.org • Funded by Member Committee annual subscriptions • Subscriptions set by EA-approved formula • Based on energy consumption, production, GNI • Additional funding: • Congress • Direct corporate contributions • Patrons Programme - WEC Foundation • Publication sales • Partnership royalties

More Related